16 C 141/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Dr. Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 217 217,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal ve výroku I. uvedené částky. Uvedl, že je podílovým spoluvlastníkem na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. 184, k.ú. , adresa, - město, obec , adresa, s podílem ve výši ideální 1/5. Žalovaný je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí s podílem ve výši ideální 1/10. Žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, ., přičemž na tento účet přichází veškeré příjmy z nájemného nemovitosti nebo jejích částí. Žalovaný sice sdělil ostatním spoluvlastníkům výši příjmů přijatých z pronájmu nemovitosti či jejích částí včetně vynaložených nákladů, nicméně finanční prostředky náležející spoluvlastníkům jako jejich podíl z užitků z nemovitosti dle § 1120 obč. zák. žalobci nevyplácí a zadržuje je na tomto účtu, příp. si je převádí na svůj spořící účet. Dle přehledů zpracovaných žalovaným měly činit příjmy z nemovitosti v roce 2020 částku ve výši , částka, , v roce 2021 částku ve výši , částka, a v roce 2022 částku ve výši , částka, . Žalobci tak vzniklo právo na výplatu jeho podílu ve výši , částka, za rok 2020, , částka, za rok 2021 a , částka, za rok 2022, celkem za roky 2020 až 2022 na částku ve výši , částka, . Žalovaný však žalobci vyplatil za rok 2020 pouze částku ve výši , částka, , za rok 2021 částku ve výši , částka, a za rok 2022 ničeho. Žalovaný tedy dluží žalobci částku ve výši , částka, . Žalobce žalovaného o úhradu dluhu upomínal upomínkou ze dne , datum, , avšak žalovaný do dnešního dne žalobci ničeho neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení splněním dluhu, požaduje žalobce i zákonný úrok z prodlení, a to za dobu od dojití upomínky k zaplacení.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že s uvedeným nárokem žalobce nesouhlasí. Uvedl, že je mezi účastníky nesporná spoluvlastnictví předmětné nemovitosti. Dále s odkazem na ustanovení občanského zákoníku uvedl, že při hospodaření se společnou věcí je nutné vycházet z toho, že pokud věc ve spoluvlastnictví poskytuje plody a užitky, jsou tyto plody a užitky až do rozhodnutí spoluvlastníků v jejich spoluvlastnictví, přičemž pokud by si jeden ze spoluvlastníků bez dohody s ostatními spoluvlastníky oddělené plody přisvojil (případně je spotřeboval), jednalo by se o majetkový prospěch získaný na jejich úkor plněním bez právního důvodu (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě bytového domu je správce povinen zajišťovat výběr nájemného od nájemců a z takto přijatých příjmů následně hradit náklady spojené s provozem bytového domu. Užitkem (výnosem) z takové nemovitosti je potom rozdíl mezi příjmy a výdaji, které bylo nutné správcem uhradit. Jestliže je nemovitost předmětem spoluvlastnictví, potom tyto užitky (zisk, výnos) zůstávají ve spoluvlastnictví spoluvlastníků této nemovitosti, a to až do přijetí rozhodnutí o jejich rozdělení. V této souvislosti je vhodné poukázat také na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „výnos (nájem za bytové a nebytové prostory) ze společné nemovitosti je oddělitelným užitkem společné věci a do dohody spoluvlastníků o jeho rozdělení zůstává v jejich spoluvlastnictví. I po poukázání na účet žalované za účelem jeho využití na údržbu a rekonstrukci společné nemovitosti tedy nadále zůstává ve spoluvlastnictví účastnic podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů“. Podstatným je proto rozhodování spoluvlastníků ohledně nakládání s výnosem, který je v jejich spoluvlastnictví. Z judikatury přijaté k hospodaření se společnou věcí ve smyslu §139 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb.1, občanského zákoníku (dále jen „OZ64“), vyplývá obecný princip, podle něhož je rozhodnutí většinového spoluvlastníka či dohoda spoluvlastníků o tom, že výnosy dosahované ze společné věci budou ponechávány ve „fondu oprav“ či na „účtu věci“ a investovány do jejích oprav či údržby či jejího zhodnocování, záležitostí týkající se správy společné věci (viz. např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ustanovení § 139 odst. 2 OZ64 („O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů“) nyní (obsahově) odpovídá ustanovení § 1128 odst. 1 ObčZ, dle kterého „o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů“. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud většinový společník nebo společníci, kteří mají většinu, rozhodnou o uložení výnosu z předmětné nemovitosti na příslušný účet a o ponechání takového výnosu na daném účtu za účelem jeho zhodnocení a následného využití na investice do společné nemovitosti, pak toto jejich rozhodnutí představuje rozhodování o běžné správě společné věci v intencích §1128 ObčZ, resp. se i z hlediska přechozí právní úpravy jednalo o hospodaření se společnou věcí podle § 139 odst. 2 OZ64. Dále odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně , spisová značka, . Dále žalovaný uvedl, že v předmětné věci působil jako faktický správce nemovitosti a peníze z nájmu byly ukládány na účet, který byl veden na jeho jméno. Na tomto účtu však byly vždy pouze prostředky, které představovaly příjmy z předmětné nemovitosti, a účet nebyl používán k jiným účelům. Žalovaný prostředky uložené na tomto účtu využíval výlučně pro placení nákladů souvisejících s provozem bytového domu ve spoluvlastnictví. Aby nedocházelo ke ztrátě hodnoty těchto peněz v důsledku inflace, žalovaný využil možnosti uchování části těchto prostředků na spořícím účtu, který byl vedený u stejné banky. Peněžní prostředky bylo možné převést z tohoto spořícího účtu prakticky okamžitě, a tak byly k dispozici po přijetí rozhodnutí spoluvlastníků o jejich použití. V příslušných letech, to je za roky 2020–2022, žalovaný vždy připravil pro všechny spoluvlastníky přehled příjmů a výdajů. Tyto účastníkům zaslal emailem a vyúčtování následně bylo vždy schváleno účastníky emailem, popřípadě ústně, jako v případě , jméno FO, , která email neměla. Spoluvlastníci vždy rozhodli v rámci běžné správy o tom, jaká část prostředků bude ponechána ve spoluvlastnictví pro účely oprav a modernizace předmětného bytového domu a jaká část bude určena k rozdělení podle velikosti jejich vlastnických podílů. Při této běžné správě se aplikuje princip majorizace a pro rozhodnutí bylo 80 % hlasů všech spoluvlastníků. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. 184 v k.ú. , adresa, – město, obec , adresa, s podílem ve výši ideální 1/5. Žalovaný je podílovým spoluvlastníkem této nemovitosti s podílem ve výši ideální 1/10. Dalšími spoluvlastníky s podílem je ideální 1/5 je , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a dalším podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši ideální 1/10 je , adresa, . (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný je majitelem účtu číslo , č. účtu, vedené u , právnická osoba, , přičemž na tento účet přichází veškeré příjmy z nájemného nemovitostí nebo jejich částí. (důkaz: nesporné tvrzení účastníků). Co se týká příjmů z předmětné nemovitosti za rok 2020 po součtu všech jednotlivých příjmů od nájemců a vydání za energie, zálohy na plyn, vodu, elektro, doplatky a jednotlivé přeplatky je celkem částka , částka, , v roce 2021 je tato částka ve výši , částka, a v roce 2022 je ve výši , částka, . Jedná se tedy o příjem po odečtení nezbytných nákladů. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný za rok 2020 vyplatil žalobci částku ve výši , částka, , za rok 2021 částku , částka, a za rok 2022 žádnou částku. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků).

5. Ohledně vyúčtování za rok 2020 žalovaný zaslal dne , datum, email, jednak žalobci, jednak dalším spoluvlastníkům, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , adresa, s předmětem „výpis leden 2021 + vyúčtování“, kde mimo jiné uvedl: „jak jsem avizoval, dům vynesl v roce 2020 cca , částka, , přímo jsme v roce 2020 na opravy vydali asi , částka, , další vydání jsou nepřímá (temperování nepronajatých prostor, pojistka atd.), takže zbývá asi , částka, , o kterých bychom měli rozhodnout, kolik rozdělíme a kolik zůstane na budoucí opravy a úpravy domu“. (důkaz: email žalovaného spoluvlastníkům z , datum, ). Další email zaslal žalovaný shora uvedeným spoluvlastníkům , datum, s předmětem „vyúčtování 2020“, kde mimo jiné uvádí: „Zatím nikdo z vás nereagoval na těch , částka, jako zisku z roku 2020. Navrhuji tedy mnou odsouhlasený návrh rozpustit , částka, podle podílů, abychom měli na daně a na nátěr střechy zadního traktu.“ (důkaz: email ze , datum, ). Na tento e mail reagoval spoluvlastník , tituly před jménem, , jméno FO, emailem , datum, , kde výslovně uvedl: „Ahoj, rozmělni to, jak zamýšlíš, nemám žádné připomínky a požadavky, jen tě obdivuji za příkladnou starost o soukromé prostředky našeho velkého kalkulátora tak, aby mu mohli vydělávat na vlastním účtu, zřejmě také spořícím. Nesmíme zapomenout oddělit naše úroky od jeho soukromých prostředků“. (důkaz: email , tituly před jménem, , jméno FO, ze , datum, ). Dále reagovala , tituly před jménem, , jméno FO, emailem ze , datum, , která uvedla: „Ahojte, tak konečně, já taky, ano myslím, že letos rozpuštění na dani je dost, počítala jsem s tím. Měli bychom se za ten směšný zbytek někam posunout, pokud se ovšem domluvíme“. (důkaz: email , jméno FO, ze , datum, ). Ohledně vyúčtování za rok 2021 žalovaný zaslal žalobci a spoluvlastníkům , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , adresa, email dne , datum, s předmětem „příjmy 2021“, kde mimo jiné uvedl, že přikládá příjem příjmů za rok 2021 pro daňové účely. Dále uvedl, že v neděli si to s , jméno FO, vzájemně ověřili (tím myšlena spoluvlastnice , jméno FO, ), a uvedl skutečnosti o zdanitelném příjmu za rok 2021 z nájmu. (důkaz: email žalovaného z , datum, ) Dále ohledně příjmů a výdajů za rok 2021 zaslal žalovaný již , datum, žalobci a dalším třem shora uvedeným spoluvlastníkům email s tím, že přikládá výpis za listopad, uvedl, že na spořícím účtu je dalších asi , částka, . Dále uvedl: „Jsou tu dva návrhy, oba na rozdělení , částka, , aby byl základ na eventuálně náhlé výdaje v příštím roce.“ (důkaz: email žalovaného ze dne , datum, ). Na tento email reagovala , tituly před jménem, , jméno FO, emailem z , datum, , která mimo, jinak uvedla: „Jestli teda jde o souhlas rozdělení peněz, jsem za, ale posoudit ponechání částky na účtu asi nejsem úplně kompetentní. Určitě netrvám na rozdělení maxima, rezerva je důležitá.“ (důkaz: email , jméno FO, z , datum, ). Dále na email žalovaného reagoval spoluvlastník , adresa, emailem z , datum, , ten uvedl: „Servus všem, taky podávám návrh na rozdělení , částka, („každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“ :-)))). , jméno FO, s tím projektem stejně nějak zamrzl.“ (důkaz: email , adresa, z , datum, ). Dále odpověděl na shora uvedený email , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , datum, , kdy tento uvedl: „Ahoj, rozhodnutí nechám na vás, hlavně, aby tam zbylo něco na zálohy za energie, pokud dojde k nějakému výraznějšímu nárůstu.“ (důkaz: email , jméno FO, z , datum, ). Ohledně vyúčtování za rok 2022 zaslal žalovaný žalobci a dalším spoluvlastníkům, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , adresa, email dne , datum, , kde kromě vyúčtování v tabulce v příloze emailu mimo jiné uvedl: „Přikládám výpis ze spořicího účtu za celý rok 2022 a dále přehled příjmů za rok příjmů 2022 pro daňové účely. (důkaz: email žalovaného z , datum, ).

6. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj:

7. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. 184 v k.ú. , adresa, – město, obec , adresa, s podílem ve výši ideální 1/5. Žalovaný je podílovým spoluvlastníkem této nemovitosti s podílem ve výši ideální 1/10 dalšími spoluvlastníky s podílem je ideální 1/5 je , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a dalším podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši ideální 1/10 je , adresa, . Žalovaný je majitelem účtu číslo , č. účtu, vedené u , právnická osoba, , přičemž na tento účet přichází veškeré příjmy z nájemného nemovitostí nebo jejich částí. Co se týká příjmů z předmětné nemovitosti za rok 2020 po součtu všech jednotlivých příjmů od nájemců a vydání za energie, zálohy na plyn, vodu, elektro, doplatky a jednotlivé přeplatky je celkem částka , částka, , v roce 2021 je tato částka ve výši , částka, a v roce 2022 je ve výši , částka, . Jedná se tedy o příjem po odečtení nezbytných nákladů. Žalovaný za rok 2020 vyplatil žalobci částku ve výši , částka, , za rok 2021 částku , částka, a za rok 2022 žádnou částku.

8. Ohledně vyúčtování za rok 2020 žalovaný zaslal dne , datum, email, jednak žalobci, jednak dalším spoluvlastníkům, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , adresa, s předmětem: „výpis leden 2021 + vyúčtování“, kde mimo jiné uvedl: „jak jsem avizoval, dům vynesl v roce 2020 cca , částka, , přímo jsme v roce 2020 na opravy vydali asi , částka, , další vydání jsou nepřímá (temperování nepronajatých prostor, pojistka atd.), takže zbývá asi , částka, , o kterých bychom měli rozhodnout, kolik rozdělíme a kolik zůstane na budoucí opravy a úpravy domu“. Další email zaslal žalovaný shora uvedeným spoluvlastníkům , datum, s předmětem „vyúčtování 2020“, kde mimo jiné uvádí: „Zatím nikdo z vás nereagoval na těch , částka, jako zisku z roku 2020. Navrhuji tedy mnou odsouhlasený návrh rozpustit , částka, podle podílů, abychom měli na daně a na nátěr střechy zadního traktu.“ Na tento email reagoval spoluvlastník , tituly před jménem, , jméno FO, emailem , datum, , kde výslovně uvedl: „Ahoj, rozmělni to, jak zamýšlíš, nemám žádné připomínky a požadavky, jen tě obdivuji za příkladnou starost o soukromé prostředky našeho velkého kalkulátora tak, aby mu mohli vydělávat na vlastním účtu, zřejmě také spořícím. Nesmíme zapomenout oddělit naše úroky od jeho soukromých prostředků“. Dále reagovala , tituly před jménem, , jméno FO, emailem ze , datum, , která uvedla: „Ahojte, tak konečně, já taky, ano myslím, že letos rozpuštění na dani je dost, počítala jsem s tím. Měli bychom se za ten směšný zbytek někam posunout, pokud se ovšem domluvíme“. Ohledně vyúčtování za rok 2021 žalovaný zaslal žalobci a spoluvlastníkům , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , adresa, email dne , datum, s předmětem „příjmy 2021“, kde mimo jiné uvedl, že přikládá příjem příjmů za rok 2021 pro daňové účely. Dále uvedl, že v neděli si to s , jméno FO, vzájemně ověřili (tím myšlena spoluvlastnice , jméno FO, ), a uvedl skutečnosti o zdanitelném příjmu za rok 2021 z nájmu. Dále ohledně příjmů a výdajů za rok 2021 zaslal žalovaný již , datum, žalobci a dalším třem shora uvedeným spoluvlastníkům email s tím, že přikládá výpis za listopad, uvedl, že na spořícím účtu je dalších asi , částka, . Dále uvedl: „Jsou tu dva návrhy, oba na rozdělení , částka, , aby byl základ na eventuálně náhlé výdaje v příštím roce.“ Na tento email reagovala , tituly před jménem, , jméno FO, emailem z , datum, , která mimo, jinak uvedla: „Jestli teda jde o souhlas rozdělení peněz, jsem za, ale posoudit ponechání částky na účtu asi nejsem úplně kompetentní. Určitě netrvám na rozdělení maxima, rezerva je důležitá.“ Dále na email žalovaného reagoval spoluvlastník , adresa, emailem z , datum, , ten uvedl: „ Servus všem, taky podávám návrh na rozdělení , částka, („každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“ :-)))). , jméno FO, s tím projektem stejně nějak zamrzl.“ Dále odpověděl na shora uvedený email , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , datum, , kdy tento uvedl: „Ahoj, rozhodnutí nechám na vás, hlavně, aby tam zbylo něco na zálohy za energie, pokud dojde k nějakému výraznějšímu nárůstu.“ Ohledně vyúčtování za rok 2022 zaslal žalovaný žalobci a dalším spoluvlastníkům, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , adresa, email dne , datum, , kde kromě vyúčtování v tabulce v příloze emailu mimo jiné uvedl: „Přikládám výpis ze spořicího účtu za celý rok 2022 a dále přehled příjmů za rok příjmů 2022 pro daňové účely.

9. Soud nepřipustil žalobce navržený důkaz, a to výslech žalobce, a to pro jeho nadbytečnost, když z provedených důkazů měl soud za prokázaný skutkový děj a výslech žalobce by nepřinesl nic nového.

10. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry, kromě těch, o kterých uvede podrobně níže, především pak ke skutkovému a právnímu zhodnocení věci.

11. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v zařízení najevo, včetně toho, co vedli účastníci (§ 132, o. s. ř). Soud vycházel z listinných důkazů a výpovědí svědků.

12. Soud ve věci vyslechl čtyři svědky, a to další podílové spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , jméno FO, . Soud uvedené osoby vyslechl všechny při jednom jednání, pečlivě sledoval jejich chování v jednací síni, spontánnost jejich výpovědi, oční kontakt. Na takovou nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejedno upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR. (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, ).

13. Co se týká věrohodnosti uvedených svědků, soud především zdůrazňuje skutečnost, že oni sami měli zájem ve věci. Jak vyplynulo z jejich výpovědi, pak to byli oni sami, kdo považují rozhodnutí žalovaného nevyplatit žalobci předmětné částky za správné, v souladu s většinovým rozhodnutím spoluvlastníků. Svědci měli být vyslechnuti především k jejich stanovisku ohledně rozdělení zisku z předmětné nemovitosti (plody a užitky ze společné věci), a to konkrétně za roky 2020, 2021 a 2022, tak, jak byla podána žaloba. Konkrétní způsob rozhodnutí a konkrétní způsob souhlasu svědci však ve svých výpovědích neuvedli, pouze uvedli, že rozhodně souhlasili se vším, co jim žalovaný předkládal. To ale nebylo úplně v souladu s tím, co vyplynulo z emailů, které jsou citovány shora. K emailu z , datum, , tedy k vyúčtování za rok 2022 se písemně, respektive emailem žádný ze svědků nevyjádřil. Svědkyně , jméno FO, emailem nekomunikovala. Co se týká příjmů a výdajů za rok 2020, , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém emailu ze dne , datum, uvedl: „Rozmělni to, jak zamýšlíš, nemám žádné připomínky a požadavky.“ Teprve na výslovný dotaz při svém výslechu uvedl, že toto znamenalo souhlas. Svědci, ať již úmyslně nebo mimoděk se zcela zřejmě snažili svou výpovědí pomoci žalovanému a uvádět takové skutečnosti, které svědčily v jeho prospěch. To je i svým způsobem pochopitelné, neboť jednak oni sami jako spoluvlastníci, kteří jsou ve shodě s žalovaným, mají sami zájem na způsobu provozování správy a případné rekonstrukce předmětné nemovitosti ve shodě s tím, co uváděl žalovaný a v rozporu s tím, co uváděl žalobce, a dále se jedná příbuzné. Žalobce, žalovaný, , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jsou ve vztahu bratranci a sestřenice, , adresa, je bratrem žalovaného, , jméno FO, je tetou všech ostatních spoluvlastníků. Je tedy zřejmé, že se jedná o spor tak říkajíc v rodině, a i s ohledem na to soud musel posuzovat věrohodnost jednotlivých svědků. Soud však nemá za to, že by o podstatných věcech, případně o věcech týkající se případné zprávy nemovitosti, případnému provádění vyúčtování způsobu komunikace o možné budoucí rekonstrukci i o způsobu provádění minulé rekonstrukce hovořili nepravdu. V tomto směru se svědci shodovali vzájemně ve svých výpovědích, a to jak vcelku, tak i v detailech. Součástí tvrzení strany žalované, o kterém podrobněji soud vede níže, bylo tvrzení, že se spoluvlastníci rozhodli po vyklizení části nebytových prostor v prvním patře v tomto prostoru zřídit byt a provést rekonstrukci. Právě prostředky, které měly sloužit na provedení této rekonstrukce, měly být prostředky, které byly deponovány na účtu žalovaného a které jsou v podílu žalobce předmětem řízení. Tuto skutečnost potvrdili všichni svědci tak, jak byli vyslechnuti s většími či menšími detaily. Ze svědeckých výpovědí však zároveň zcela jasně vyplynula neformálnost jejich jednání a jejich přístupu, skutečnost, že zpočátku nebylo zřejmé, kolik bude celá přestavba stát, teprve následně byl vyhotoven rozpočet. Z jejich výpovědí pak jasně vyplynulo, že žalobce s uvedeným postupem od počátku nesouhlasil, a to jednak s použitím peněžních prostředků, jednak se způsobem provedení rekonstrukce.

14. Co se týká výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , ten jednak popsal rodinné vztahy mezi účastníky, jak je uvedeno shora, jednak uvedl, co se žalobci nelíbilo na projektu rekonstrukce prvního patra. Svědek mimo jiné uvedl: „Týkalo se to ohledně projektu bytu, on měl takovou utkvělou představu, že se jedná o prvorepublikový byt a že metráž toho bytu by měla vypadat jinak a že by k němu měla být připojena i jiná místnost, kterou v té době využívala cestovní kancelář a s tímto zásadně tedy nesouhlasil a aby to bylo podle předloženého projektu. Co se týká našich představ, udělat to zatím takto a následně pak prostory, které využívá cestovní kancelář, pak připojit, to zamítlo. Stejně tak i to, aby se udělalo pouze technické zázemí v přízemí u obchodu, což už skutečně vyžaduje havarijní stav i to bylo zamítnuto.“15. Co se týká výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , ta mimo jiné uvedla, že tedy vždy souhlasila s návrhy žalovaného ohledně rozdělení zisku. Ohledně projektu uvedla: „Na poslední schůzce, kde byl právě pan , Jméno žalobce, za účasti stavaře, který představoval projekt, tak jsme se neshodli. My jsme se shodli i na tom, a to právě kromě pana , Jméno žalobce, , že tam budou dvě bytové jednotky s tím, že kdyby třeba nájemce potřeboval ordinaci nebo kancelář, že by tam byl průnik do druhé jednotky, případně kdyby tam byli dva zájemci, je možné tyto jednotky oddělit. , jméno FO, byl zásadně proti tomu, on to chtěl pronajmout komplet s tím, že uváděl, že tak to bylo vždycky, nám ostatním přišly reálnější dvě bytové jednotky. Co si ještě vzpomínám, tak měl problém také s umístěním sociálního zařízení.“16. Svědek , adresa, mimo jiné k věci uvedl: „Věc je o vyplácení podílu z výnosů z nemovitosti, ty byly na dohodě většiny. Dříve se podíly, tedy vyplácely a před pár lety jsme se dohodli, že provedeme rekonstrukci části prostor, kdy nás opouštěl nájemník a že tyto prostory budou představeny na bytovou jednotku. , jméno FO, nesouhlasil s pojetím rekonstrukce, my jsme tedy v projektu pokračovali, byly zadány projekční práce. Projekt je hotový, nechávali jsme tedy na účtu peníze, které zhruba odpovídají plánované rekonstrukci, ty peníze tam zůstaly a o ty se jedná.“ Dále svědek potvrdil, co ostatní svědci, že žalobce nesouhlasil s tím, aby v prvním patře byly zřízeny dvě bytové jednotky s tím, že požadoval jednu jako tradiční dispoziční uspořádání předmětné nemovitosti. Svědek mimo jiné popsal i situaci, kdy se v minulosti v domě rekonstruoval v prvním patře další byt, kdy byl opětovně problém s žalobcem, který k tomuto nechtěl dát souhlas. Svědek v tomto směru uvedl: „Součástí baráku byl byt 2+1, který za socialismu fungoval, že ho spravovala nějaká firma, oprava televizí nebo podobně. V devadesátých letech tam dožívala nějaká paní, která tam byla od šedesátých let, následně, když už nemohla fungovat sama, tak se odstěhovala. Rozhodli jsme se, že tedy dům budeme rekonstruovat, vše probíhalo hladce. Projekt, dohoda s památkáři na stavebním úřadu až do fáze, kdy jsme potřebovali podpis všech pod stavební povolení. Tam byl problém s topením, kdy tam bylo už 50 let staré topení a bylo litinové, 8 cm tlusté trubky, dům měl jeden systém vytápění, vždy byly problém rozpočítat náklady na vytápění, nájemníci si na to stěžovali, že jeden větrá, další na něj doplácí a podobně. Rozhodli jsme se tedy, že uděláme samostatné vytápění v tom bytě, že tam bude etážový kotel, bude tam samostatná roura na plyn a podružný plynoměr. , jméno FO, byl ale proti tomuto, souhlasil s rekonstrukcí, ale byl proti tomu novému otopnému systému. My jsme dokonce měli jednání na stavebním úřadě, tam nás svolala paní ze stavebního úřadu. Byl jsem tam já, bratr, pan , právnická osoba, i projektant a paní na stavebním úřadu nás volala, aby nám vysvětlila, že je to výhodné, dobré dělat právě teď při rekonstrukci, než někdy později. S panem , jméno FO, nikdo nehnul, nedal nám podpis. Nakonec se dohodla cesta, že se to rozdělí na dvě akce, jedna akce bude tedy rekonstrukce bytu a druhá akce bude to vytápění. Dohodli jsme se s panem , jméno FO, , že nebude v rámci rekonstrukce prováděna změna vytápění, to nám podepsal a my jsme tedy podepsali tu žádost o stavební povolení, proběhla rekonstrukce a následně jako samostatná akce, kde jsme už nepotřebovali stavební povolení se provedlo to etážové vytápění. Následně pak právě na té schůzce, o které jsem tady hovořil, po 12 letech, pan , jméno FO, prohlásil, že to byla dobrá cesta, že jsme udělali to vytápění.“17. Dále byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, , ta se odlišovala od ostatních svědků s tím, že nemá emailovou adresu, potvrdila však, že žalovaný s ní komunikoval možnosti rozdělení finančních prostředků, a především ona vždy kontrolovala, což potvrdili i ostatní svědci, jednotlivé příjmy a výdaje na uvedené nemovitosti a připravovala ostatním spoluvlastníkům podklady pro daňové přiznání. Její výpověď byla poznamenána i jejím věkem s tím, že se jedná o osobu ročník 1941, která si již přesně některé věci nepamatovala.

18. Pro úplnost soud dodává, že jak je uvedeno shora, všichni svědci byli vyslechnuti na jediném jednání, a to , datum, . Právní zástupce žalobce žádal odročení tohoto jednání, a to dne 7. 7. ve večerních hodinách, tedy dva dny před jednáním s tím, že ze zdravotních důvodů se nemůže účastnit jednání, a proto žádá o odročení. Na tuto žádost soud reagoval tím, že zaslal právnímu zástupci žalobce přípis tím, že uvedená omluva není včasná, vzhledem k tomu, jak vyplynulo z pracovní neschopnosti právního zástupce, i jak vyplynulo ze skutečnosti, že právě pro jeho zdravotní problémy bylo již odročováno toto jednání z , datum, právě na 9. 7., když se tedy jedná o dlouhodobý zdravotní problém. Na jednání byli předvoláni čtyři svědci, zároveň z plné moci založené ve spisu bylo zřejmé, že právní zástupce žalobce je oprávněn si za sebe ustanovit zástupce a žalobce s tímto souhlasí. Bylo více jak jeden měsíc času na přípravu, aby právní zástupce žalobce takového zástupce oslovil a zmocnil. Samozřejmě, kdyby se jednalo o náhlou pracovní neschopnost, soud by ve věci odročil, za uvedených podmínek však nikoliv, když se jednalo o dlouhodobější zdravotní problém, o kterém zástupce žalobce věděl již mnoho týdnů dopředu, a soud proto jednal. V průběhu jednání se právní zástupce žalobce na jednání dostavil a od 14:19 hodin byl již přítomen v jednací síni, kdy jednání skončilo v 18:15 hodin. Soud vizuálně právního zástupce žalobce ohledal, ukázalo se, jak sám žalobce potvrdil, že úraz, pro který byla vystavena zdravotní neschopnost, se týkal levé ruky, která byla viditelně v ortéze. Právní zástupce žalobce vystupoval během tohoto jednání zcela bez jakýkoliv zjevných problémů, kladl otázky, byl zcela orientován v prostoru a čase a jeho otázky byly patřičně kvalifikované. Je tedy zřejmé, že odročení by nebylo za takovýchto podmínek na místě.

19. Za klíčové v celé věci soud považuje právní hodnocení úpravy vlastnictví podílu z plodu a užitku ze společné věci v současném právním řádu. Žalovaný, jak je uvedeno shora, odkazoval na judikaturu, kde však soud upozorňuje na skutečnost, že jím citovaná judikatura se včetně zásadního rozhodnutí , spisová značka, se týkalo právní úpravy podle zákona č. 40/1964 Sb., tedy starého občanského zákoníku. Naproti tomu žalobce ve svých vyjádření odkazoval na současnou úpravu, žalobce pak ve svém vyjádření k tomuto mimo jiné uvedl: „Na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., jehož ustanovení byla poměrně střídmá, pokud jde o spoluvlastnictví, NOZ v § 1118 stanoví, že spoluvlastníků, náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. § 1120 MOZ dále stanoví, že plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměrů podílů. Jak naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů. Ustanovení o plodech a užitcích je zařazeno mezi obecná ustanovení o spoluvlastnictví, jež upravují základní principy, na nichž tento institut stojí, zatímco správa společné věci je upravena až následně v dalších ustanovení. V současné právní úpravě je tak výslovně uvedeno, že plody a užitky ze společné věci se dělí, přičemž až v případě, že by byly nedělitelné, následuje dohoda spoluvlastníků, jak se rozdělí. Žalobce má to, že za současné právní úpravy nelze konstruovat, že dělitelné plody a užitky jsou ve spoluvlastnictví spoluvlastníků až do doby jejich dohody a rozdělení. Za současné právní úpravy má vlastník právo na vyúčtování a následně na svůj podíl z plodů a užitků dle tohoto vyúčtování, neboť dělitelné plody a užitky se nyní stávají vlastnictvím každého spoluvlastníka dle poměru podílu na společné věci bez dalšího. NOZ předpokládá spoluvlastnictví plodů a užitků až v případě, že plody a užitky nelze rozdělit podle podílů a je třeba o jejich rozdělení uzavřít dohodou spoluvlastníků o rozdělení či je prodat a rozdělit výnos z jejich prodeje. V předmětné věci žalovaný působí jako faktický správce nemovitosti ve spoluvlastnictví několika spoluvlastníků, jejíž části jsou pronajímány, přičemž z nájmu plyne nájemné. Nájemné je ukládáno na účet žalovaného. Z tohoto účtu jsou pak hrazeny, nikoliv však výlučně, některé náklady s provozem nemovitosti ve spoluvlastnictví. Žalovaný po skončení příslušného kalendářního roku sice vyhotovil vyúčtování za příslušný rok, konkrétně za roky 2020, 2021 a 2022, nicméně žalobci nevyplatil finanční prostředky odpovídající jeho podílu. Žalobce má tedy za to, že žalovaný zadržuje finanční prostředky odpovídající jeho podílu v rozporu s NOZ. Žalobce si je vědom, že k spoluvlastnictví nemovitosti patří rovněž povinnost přispívat na její údržbu, opravy apod. a tuto povinnost žalobce nezpochybňuje. Nicméně žalobce má právo na vyúčtování a následně na svůj podíl na užitcích z nemovitosti. V rámci vyúčtování byly od příjmů z nemovitosti odečteny výdaje spojené s nemovitostí, přičemž žalobce se domáhá vydání podílu na čistém výtěžku. Jelikož finanční prostředky získané z nemovitosti ve spoluvlastnictví jsou dělitelným užitkem, dělí se bez dalšího podle poměru podílů. Žalobce má dle NOZ právo s jeho podílem na takto získaném užitku volně nakládat. Jelikož žalovaný neoprávněně zadržuje část užitku připadajícího na žalobce, nezbylo žalobci, než se vydání takto zadržovaného užitku domáhat soudní cestou.“ (citováno z vyjádření žalobce z , datum, ).

20. S tímto vyjádřením žalobce se soud v plném rozsahu ztotožňuje a plně na něj odkazuje. Zároveň z provedeného dokazování jak z předmětných listin, tak i z výpovědí svědků vyplynulo, že žalovaný skutečně působí jako faktický správce nemovitosti, třebaže svědci se snažili jeho odpovědnost do určité míry snížit tím, že všichni nějakým způsobem ve správě nemovitosti fungují. Je však zřejmé, že on je majitelem účtu, na které chodí finanční prostředky a ze kterého se platí finanční prostředky týkající se samotné nemovitosti. Je osobou, kterou, jak svědci potvrdili, mají nájemníci informovat o případných problémech týkající se nemovitosti. Je osobou, která s ohledem na své možnosti může být sama nejvíce v nemovitosti a obstará nejvíce věcí.

21. Soud tedy shrnuje, že finanční prostředky, které jsou předmětem řízení, byly od samého počátku, od vyhotovení vyúčtování a odečtení nutných výdajů ze zisku a rozdělení podle spoluvlastnických podílů ve vlastnictví žalobce. Třebaže s tímto žalobce výslovně nesouhlasil, žalovaný mu tyto prostředky nadále zadržuje. I když se subjektivně, stejně tak jako ostatní zbylí spoluvlastníci, domnívá, že tak činí po právu na základě svého výkladu právní úpravy.

22. Co se týká samotné rekonstrukce prvního patra, jak o ní bylo uvedeno shora, ze zápisu z , datum, je zřejmé, že spoluvlastníci, včetně žalobce i žalovaného, kromě , adresa, se ten den sešli v předmětné nemovitosti a řešili základní otázky. Pod bodem 2 uvedeného zápisu je výslovně uvedeno: „Schválen úmysl na změnu kancelářských prostor v prvním patře, na bytovou jednotku vybavenou samostatným topením + výměna oken (, jméno FO, vystoupí do jednání s panem , jméno FO, ohledně zadání návrhu úprav a cenové kalkulace). (důkaz: zápis o schůzce z , datum, ). Samotný projekt byl vypracován v srpnu 2022. (důkaz: projektová dokumentace - Stavební úpravy, , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, - stavební projekt ze srpna 2022). Z těchto skutečností je zřejmé, že teprve po srpnu roku 2022, tedy až s vyúčtováním za rok 2022, mohlo být vůbec zřejmé, kolik případná přestavba dispozice nemovitosti může stát a jakou částku by si měli spoluvlastníci na tento projekt připravit. Z výpovědí svědků také vyplynulo, že nerozdělení zisku bylo vedeno jakousi představou ušetření si finančních prostředků na případnou rekonstrukci, a to již od roku 2020, s tím, že ale do doby pořízení projektu nebyla zřejmá cena. Ze samotného zápisu ze schůzky , datum, rozhodně nevyplývá, že by si spoluvlastníci schválili jakékoliv použití prostředků ze zisku na uvedenou rekonstrukci. S ohledem na skutečnosti, které jsou vedeny shora, samozřejmě každý ze spoluvlastníků může dát souhlas, aby jeho plody a užitky byly použity na společnou věc, následně, avšak s ohledem na shora uvedený právní výklad, nelze jej k tomu nutit, pokud s tím nesouhlasí a nemůže být ani přehlasován, neboť hlasování by se netýkalo již společného majetku, ale majetku ve výlučném vlastnictví spoluvlastníka.

23. Následně ve svém posledním vyjádření, již však po koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. žalovaný změnil svá tvrzení v tom smyslu, že uvedené finanční prostředky představovaly fond oprav a odkazoval na judikáty , spisová značka, , stejně tak jako na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , , spisová značka, . K tomuto soud uvádí, jedná se o nová tvrzení, která nejsou po koncentraci přípustná. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že o žádném fondu oprav nikdy mezi účastníky hlasováno nebylo a že částka, která měla být deponována na spořicím účtu, která je v části předmětem řízení, nebyla žádným fondem oprav. Žádný ze svědků o fondu oprav nehovořil, nikdy o něm hlasováno nebylo. Ostatně v tomto případě se o žádnou opravu nejednalo, jednalo se o přestavbu prvního patra zcela se změněnou dispozicí s nově umístěným sociálním zařízením a vybudování dalšího bytu. To je samozřejmě nad rámec běžných oprav či mimořádných oprav, které je možné z fondu oprav běžně financovat. Touto námitkou pak se soud ani zabývat nemohl.

24. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného, účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 89/2012, Sb. (dále jen i o.z.).

25. Dle § 1118 o.z. spoluvlastníkům náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

26. Dle § 1120 odst. 1 o.z., plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Dle odst. 2, jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílu rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou–li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílu.

27. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, vzhledem k tomu, že plody a užitky z uvedené nemovitosti byla finanční částka, a nikoliv nedělitelná věc (§ 1120 odst. 2 o.z. a contrario), pak jsou tyto děleny poměrně podle poměru podílů (§ 1120 odst. 1 o.z.), pak plody a užitky náleží spoluvlastníkům již od jejich vzniku podle jejich podílů (§ 1118 o.z.), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl, kdy ve výroku I. uvedená částka odpovídá 20 % podílu žalobce na předmětné nemovitosti.

28. Soud zároveň žalobci přiznal úroky z prodlení, a to ode dne doručení upomínky k zaplacení v souladu s § 1790 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády.

29. O nákladech a řízení soud rozhodl v souladu s § 150 o. s. ř., tak, že úspěšnému žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení, třebaže jinak v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. by na ní měl nárok. Soud pro toto své rozhodnutí spatřuje důvody zvláštního zřetele, a to takové, kdy, jak vyplynulo z výpovědi svědků, nezáviselo rozhodnutí na tom, budou-li peněžní prostředky vyplaceny žalobci pouze na rozhodnutí žalovaného, třebaže soud již na prvním jednání ve věci, respektive na jiném soudním roku dne , datum, , sdělil stranám svůj právní názor. Všichni svědci potvrdili, že souhlasí, aby finanční prostředky všech spoluvlastníků, včetně žalobce ve poměrné výši byly deponovány na spořícím účtu, který je ve vlastnictví žalovaného, tak, aby následně mohly být prostředky dále použity. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, k tomu mimo jiné uvedla: „To bychom se mohli domluvit, že bychom mohli ty peníze vydat, ale naše představa je taková, aby na účtu zůstaly. Je to představa nadpoloviční většiny vlastníků a my chceme, aby tam ty peníze zůstaly. Nám jde o to, aby se dům zrekonstruoval, o to jde, aby se postupovalo dál. My v tu chvíli nejsme schopni se domluvit, když je potřeba 100 % souhlas, nám kvůli tomu nesmyslu chátrá dům.“ Stejný souhlas s deponováním uvedených prostředků na účtu uvedli i jiní spoluvlastníci. Také oni zdůraznili, že k vydání těchto peněz (jak se domnívají) by bylo potřeba souhlasu ostatních a ten oni nedají. Za těchto okolností tyto důvody soud považuje za okolnosti zvláštního zřetele, kdy tedy pochopitelně žalovaný sám o sobě v této věci rozhodnout nechce, a proto soud úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal.

30. Na závěr a pro úplnost soud dodává, že jak již z předchozího je zřejmé, celý spor je vedený mezi poměrně blízkými příbuznými, kteří však nejsou z toho se dohodnout, respektive z uvedeného dokazování byla zřejmá animozita ostatních spoluvlastníků proti žalobci, a i všichni vyslechnutí svědci potvrdili, že žalobce není schopen přistoupit na kompromis. To je samozřejmě jeho právo, na druhou stranu musí počítat právě s tím, že ostatní spoluvlastníci ho nemají rádi, že jaksi v budoucnu pravděpodobně nepřistoupí na jeho návrhy a že tedy jeho spoluvlastnictví v tuto chvíli nemá prakticky žádný význam, kromě toho, že si vzájemně tyto dvě strany sporu, kdy na jedné straně stojí žalobce a na druhé straně žalovaný s ostatními čtyřmi spoluvlastníky budou dělat vzájemně naschvály a nebudou si vyhovovat ve svých návrzích. Takový stav je neudržitelný a bez zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví ve vztahu mezi žalobcem a ostatními spoluvlastníky nemá řešení. Tento postup soud účastníkům důrazně doporučuje, ať již v tom směru, že žalobce vyplatí ostatní spoluvlastníky, případně jiní ze spoluvlastníků vyplatí žalobce, neboť jiný postup povede, jak již shora uvedla citovaná svědkyně , jméno FO, , pouze k chátrání nemovitosti. Soud měl velkou snahu vést účastníky ke smíru, dal jim na to dostatečný prostor, aby buď oni sami, respektive za přítomnosti svých právních zástupců jednali, byl ve věci ustanoven i mediátor, ani mediace však úspěšná nebyla. Byly zde pokusy o další jednání ze strany právního zástupce žalobce, ani ta nebyla úspěšná. Za takovýchto okolností se soud nedomnívá, že by bylo rozumné pro účastníky v uvedeném spoluvlastnictví setrvávat, když takovéto spoluvlastnictví má potenciál kumulovat další a další spory.