16 C 152/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky částka s přísl. <b>I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu s zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice náhradu nákladu řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha-západ.</b> 1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že v rozhodném období tedy od [datum] do [datum] byli jak žalobce, tak žalovaný podílovými spoluvlastníky nemovitosti, stavby – [adresa], bydlení, k. ú. a [územní celek], to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha – západ, na l. v. [číslo] (dále jen nemovitost). Žalobce původně požadoval po žalovaném vyšší částku, a to částku [částka]. Poté, kdy však žalovaný namítl námitku promlčení, vzal žalobce žalobu částečně zpět a soud zastavil v části o zaplacení o částce [částka] spolu s úrokem z prodlení, řízení usnesením č.j. [číslo jednací]. Žalobce dále ve věci uvedl, že při určení výše požadované náhrady vychází z výše obvyklého nájemného za užívání celé nemovitosti ve výši [částka] měsíčně. Žalobce jako spoluvlastník nemovitosti v předmětném období se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálně 1/5, má nárok vůči ostatním spoluvlastníkům, tedy vůči žalovanému, který je podílový spoluvlastník, tak ve výši 1/5 a vůči dalšímu spoluvlastníku [jméno] [celé jméno znalkyně] na náhradu ve výši [částka] měsíčně. Na této náhradě se pak žalovaný s druhým spoluvlastníkem [jméno] [celé jméno znalkyně] podílí poměrem 1:3, neboť žalovaný v předmětném období byl vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/5. [jméno] [celé jméno znalkyně] byla vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 3/5. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně má nárok vůči žalovanému na zaplacení náhrady ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný a další spoluvlastnice [jméno] [celé jméno znalkyně] užívali v rozhodném období celou nemovitost a žalobci užívat jeho podíl neumožnili.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že uplatněný nárok v žalobě neuznává, a to ani částečně. V části navrhl promlčení, jak již bylo uvedeno shora. Ve zbytku uvedl, že vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení je nezbytné, aby předmětná nemovitost byla pronajmutelná. Konstantní judikatura totiž vychází z toho, že výše bezdůvodného obohacení při nadužívání nemovitosti představuje peněžitou částku, která odpovídá nájemnému v daném místě a čase obvyklém. Odkázal zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. V tomto kontextu se ohledně nezbytnosti, aby předmětná nemovitost byla pronajmutelná, se soudní judikatura rovněž vyjadřovala a připustila, že v situaci, kdy nemovitá věc je nepronajmutelná, nelze nárok na bezdůvodné obohacení přiznat, neboť k žádnému nedošlo. Zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný připojil znalecký posudek v tom směru, ze kterého vyplynulo, že předmětný dům se nachází ve stavebně technickém stavu, neumožňujícím pronajmutí, dům je v podstatně neobyvatelný, zejména při reflexi fatální absence jakéhokoliv sociálního zázemí. Za této situace navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: V období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení žalobce po žalovaném, tedy od [datum] do [datum] byli oba účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitosti a to budovy [adresa] v katastrálním území Dolní Břežany, postavené na pozemku st. 243 jiného vlastníka, budova zapsaná na [list vlastnictví] katastrální území a obec Dolní Břežany a to tím způsobem, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem nejvyšší 1/5 a žalovaný podílovým spoluvlastníkem také ve výši 1/5. (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Znalkyně [celé jméno znalkyně] vyhotovila znalecký posudek [číslo] na ocenění obvyklé ceny, příp. tržní hodnoty nájemného, stavby předmětného rodinného domu. Dále svůj znalecký posudek přednesla na ústním jednání dne [datum] a uvedla závěr, že v předmětném období, tedy od [datum] do [datum] je výše obvyklého nájemného ve výši [částka] za [výměra] za měsíc. Závěr mimo jiné odůvodnila tím, že pro mimo jiné nesplnění základních hygienických norem a bezpečnosti zdraví obyvatel, by daný oceňovaný rodinný dům, nemohl být na oficiálním trhu pronájmu nemovitých věcí obchodován, tzn. že hodnota nájemného je nulová. (Důkaz: znalecký posudek [celé jméno znalkyně], [číslo] včetně jejího výslechu u jednání dne [datum]).

4. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: V období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení žalobce po žalovaném, tedy od [datum] do [datum] byli oba účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitosti a to budovy [adresa] v [katastrální uzemí], postavené na pozemku st. [anonymizováno] jiného vlastníka, budova zapsaná na [list vlastnictví] katastrální území a obec Dolní Břežany a to tím způsobem, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem nejvyšší 1/5 a žalovaný podílovým spoluvlastníkem také ve výši 1/5. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání. Znalkyně [celé jméno znalkyně] vyhotovila znalecký posudek [číslo] na ocenění obvyklé ceny, příp. tržní hodnoty nájemného, stavby předmětného rodinného domu. Dále svůj znalecký posudek přednesla na ústním jednání dne [datum] a uvedla závěr, že v předmětném období, tedy od [datum] do [datum] je výše obvyklého nájemného ve výši [částka] za [výměra] za měsíc. Závěr mimo jiné odůvodnila tím, že pro mimo jiné nesplnění základních hygienických norem a bezpečnosti zdraví obyvatel, by daný oceňovaný rodinný dům, nemohl být na oficiálním trhu pronájmu nemovitých věcí obchodován, tzn. že hodnota nájemného je nulová.

5. Soud provedl i další důkazy, než ty které uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry, kromě těch o kterých uvede podrobně níže.

6. Soud zamítl návrh na provedení dokazování, a to znaleckým posudkem [číslo] [jméno] [příjmení] včetně výslechu tohoto znalce, a to pro jeho nadbytečnost, když již jeden důkaz znaleckým posudkem byl ve věci vyhotoven. Jednalo se o důkaz, který navrhl stejný účastník řízení. Pouze z důvodu, že výsledek takového dokazování, neodpovídá jeho skutkovým tvrzením, nemůže vést soud k tomu, aby připustil další (stejný) důkaz stejného účastníka, který by měl prokázat stejná tvrzení. O tom, jakým způsobem soud vyhodnotil znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně], soud uvede níže.

7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, nesporných tvrzení účastníků, znaleckého posudku a přednesu posudku znalcem.

8. Jak soud uvedl shora, mezi účastníky byly nesporné základní skutečnosti týkající se vlastnictví, způsobu užívání i existence předmětné nemovitosti. Sporná byla výše bezdůvodného obohacení, o které se měl žalovaný na úkor žalobce obohatit. Znalkyně [celé jméno znalkyně] vyhotovila znalecký posudek, jak je uvedeno shora, dále byla vyslechnuta na ústním jednání a to velmi podrobně, byl jí dán dostatečný prostor na to, aby obhájila závěry svého znaleckého posudku, vysvětlila důvody svého závěru a zodpověděla přesvědčivě na otázky obou právních zástupců, především pak strany žalující, která s tímto s jejími závěry nesouhlasila. Zde soud plně odkazuje na to, co znalkyně v znaleckém posudku i ve své výpovědi uvedla, přesně popsala důvody, z jakého důvodu určila cenu obvyklého nájmu v místě a čase, jako [částka] za [výměra] za měsíc. Zde soud především zdůrazňuje skutečnost, že dům nestojí na vlastním pozemku, stejně tak je obklopen zcela cizím pozemkem. Dále na nepřítomnost sociálního zařízení, sociálního zázemí, které podrobně popsala znalkyně i ve své výpovědi před soudem, kdy mimo jiné upozornila na značný zápach, který se celým domem šířil při jejím osobním ohledání místa. Z kontextu její výpovědi vyplynulo, že zápach vyplývá z lidských výkalů a také zřejmě i ze zvířecích. Zároveň byl dán znalkyni úkol, aby se vypořádala i s následně předloženým znaleckým posudkem ze strany žalující, a to posudek znalce [jméno] [příjmení], [číslo]. I zde soud plně odkazuje na to, co znalkyně ve svém přednesu před soudem uvedla. Kromě skutečností, že tento znalecký posudek znalce [příjmení] nesplňoval náležitosti podle zákona o znalcích, pak uvedla důvody proč s tím se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasí, a to především z toho důvodu, kde znalec sice na jedné straně potvrdil, že nemovitost je vzhledem k poloze z hlediska komerční využitelnosti bez možnosti komerčního využití, na druhé straně při analýze tržního nájemného uvádí srovnání se skladovacími prostory, což je také komerční využití. Zde znalkyně přesvědčivě odůvodnila nesrovnalosti při srovnání jiných objektů, které použil znalec [příjmení]. Upozornila, že vzhledem k poloze nemovitosti, vzhledem k tomu, že do nemovitosti je přístup přes cizí pozemek, že ostatní nemovitosti ve čtvrti slouží k rodinnému bydlení, nelze učinit závěr, že by bylo možné předmětnou nemovitost pronajmout např. ke skladování. Znalkyně dále i předložila další srovnávací materiál, ze kterého vycházela při vyhotovení znaleckého posudku, avšak výslovně ho do znaleckého posudku neuvedla. I z těchto srovnávacích materiálů a z toho, co znalkyně uvedla, bylo zřejmé, že nemovitosti, které jsou v místě a čase, co do velikosti srovnatelné a jsou nabízeny k pronájmu, jsou zcela jiného charakteru, než předmětná nemovitost, která je stavebně nedodělaná, poměrně zdevastovaná, a která nemá sociální zázemí a nenachází se na vlastním pozemku, nemá přivedenou ani vodu. Ve zbytku soud zcela odkazuje na to, co znalkyně uvedla, jak ve svém posudku, tak při přednesu před soudem. Shrnuje, že znalkyně svoje závěry zcela obhájila a soud tedy uzavírá, že výše obvyklého nájemného za předmětné období je [částka]. Zde soud odkazuje i na judikaturu, kterou uvedl žalovaný ve své obraně, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]:„ Vznik bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovitosti žalovaným, stanovením jeho výše nelze odvozovat toliko z neplatné nájemní smlouvy a sjednaného nájemného. Musí se odvíjet od výše nájemného odpovídajícího v nájemní smlouvě obvyklém v daném místě a čase, jejíž předmětem jsou obdobné nemovitosti, přičemž je třeba vzít v úvahu i konkrétní podmínky týkající se užívané nemovitosti. Nelze tímto postupem obvyklé nájemné stanovit v důsledku zjištění, že srovnávané nemovitosti nejsou pronajímatelné, protože nemají na trhu uplatnění, přičemž k uzavření platné nájemní smlouvy došlo toliko vzhledem ke specifickému charakteru užívání nemovitosti žalovaným a jeho vynaloženým investicím, potom je správný závěr, že za této nevzniklo žalovanému užívání nemovitosti bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, které by mu byl povinen vydat.“ I zde soud zjistil, že žalovaný a [jméno] [celé jméno znalkyně], obývali nemovitost jen z toho důvodu, že se jednalo o potomky původního vlastníka, který nemovitost vybudoval, a celý život byli na poměrně bezútěšné bydlení zvyklí. Toto uvedla znalkyně ve své výpovědi a soud v tomto směru má i tuto skutečnost za zcela prokázanou, když odpovídá tomu, co zjistila z místního šetření. Znalkyně také uzavřela, že tato nemovitost není pronajímatelná, protože nemá na trhu uplatnění. V tomto směru soud uvádí, že soud může přistupovat pouze uplatnění na oficiálním trhu, jistě by se pro nemovitosti našlo uplatnění např. na nějakém neoficiálním trhu, na černém trhu, např. pronajmout pro pachatele [anonymizováno] činnosti, jako nelegální sklad, pěstírnu marihuany, varnu pervitinu apod. Soud však nemůže v těchto intencích vůbec v případě stanovení bezdůvodného obohacení takto uvažovat, když může brát v úvahu pouze legální možnosti, a i to jsou omezeny účelovým využitím předmětné nemovitosti, tedy jako domu k bydlení.

9. Ve své závěrečné řeči právní zástupce žalobce dále uvedl nová tvrzení, že znalkyně opomenula, jak srovnávací objekty použít rekreačně, neuvažovala o možnosti porovnání rekreačních objektů a tedy, že předmětná nemovitost mohla být pronajata jako rekreační dům. K tomu soud uvádí, že tato nová tvrzení strana žalující uvedla až poté, kdy byl právní zástupce žalobce poučen podle § 119a odst. 1 o. s. ř., o koncentraci řízení před skončením řízení u soudu 1. stupně. Tomuto poučení právní zástupce žalobce porozuměl a žádná další tvrzení, ani žádné další návrhy na provedení dokazování neměl, jak vyplývá z protokolu o jednání z [datum].

10. Soud se však přesto touto námitkou zabýval a plně odkazuje na to, co uvedla znalkyně ve svém výslechu u jednání, kdy upozorňovala, že předmětný objekt není rekreační bydlení, jedná se o objekt, který je blízko centra obce a zde soud plně odkazuje na její přednes včetně předchozího přednesu znalkyně, kdy podrobně uvedla závady nemovitosti, ať už technického stavu, skutečnosti, že se nenachází na vlastním pozemku, že dům je zcela nedokončený, neobsahuje sociální zázemí a šíří se jím zápach. Je tedy zřejmé, že nelze ani tímto způsobem, vzhledem k specifickému charakteru této nemovitosti pronajmout předmětnou nemovitost jako rekreační objekt.

11. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti má za to, že uplatněný nárok žalobce není důvodný.

12. Na shora uvedená skutková zjištění, soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, platného a účinného v době, kdy došlo k uvedenému bezdůvodnému obohacení, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

13. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (zákon č. 89/2012 Sb., dále také jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, o co se obohatil, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Jak vyplývá ze shora uvedené skutečnosti na straně žalované, nedošlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce (§ 2909 odst. 1 a 2 o. z. akontralio), soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zamítl.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., takže ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud plně odkazuje na přehlednou tabulku, kterou vypracoval právní zástupce žalovaného ohledně výpočtu nákladů řízení včetně nákladů cestovného. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní z povinnosti plnit k rukám advokáta, podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu, kdy žalovaný byl ve věci zcela neúspěšný a výše částky, kterou mu soud uložil zaplatit státu, se rovná výši znalečného, od kterého byla odečtena výše za zálohy. Na znalečném bylo celkem vyplaceno [částka], v usnesení č.j. [číslo jednací] a dále [částka], v usnesení č.j. [spisová značka], celkem bylo na znalečném přiznáno [částka], kdy z toho [částka] zaplatil žalobce na záloze, zbývá tak uhradit [částka] Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.