16 C 194/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladu řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojištění založené smlouvou trvalo do [datum]. Užití vozidla žalovaný uvedl jako běžné užití. Pojistná smlouva byla sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného uvedeného v návrhu pojistné smlouvy. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky BMW řada 1, [registrační značka] [ulice] roku 2020 žalobkyně zjistila, že žalovaného vozidlo bylo chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu se smlouvou šlo o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití nebyla předmětná pojistná smlouva sjednána. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Vlivem porušení těchto povinností vznikla žalobkyni majetková škoda ve výši [částka], která odpovídá rozdílu mezi pojistným ve výši [částka], které bylo žalovanému předepsáno, a pojistným ve výši [částka], které by žalovanému po dobu trvání pojištění od [datum] do [datum] bylo předepsáno, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti, jak je výše uvedeno. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou. Žalobkyně se vedle nezaplaceného pojistného domáhala též zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně argumentovala, že je v konečném důsledku bezpředmětné, zda skutečně došlo k provozu taxi či nikoliv, když žalovaný provozování taxislužby nerozporuje a tuto skutečnost žalobkyni nesdělil, přestože mu tato povinnost vyplývá jak ze zákona, tak z pojistných podmínek. Rozdíl v pojistném lze tedy považovat za škodu, kterou pojistiteli způsobil pojistník. Žalobkyně zdůraznila potenciální možnost užití daného vozidla jako taxi a s tím spojené potenciální pojistné riziko vzniku škodní události, které u takto zapsaných vozidel je objektivně vyšší. Odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze kterého plyne, že není možné požadovat, aby pojistitel ze své pozice zjišťoval, zda bylo pojištěné vozidlo provozováno způsobem tvrzeným pojistníkem při sjednání pojistné smlouvy. Není přitom rozhodné, zda žalovaný vozidlo v době trvání pojištění provozoval jako taxi, nebo nikoliv, jelikož žalovaný všechny zákonné podmínky pro provozování taxislužby splňoval, mohl tudíž kdykoliv v době trvání pojištění taxislužbu provozovat a tím riziko vzniku pojistné události v souvislosti s předmětným vozidlem zvyšovat, aniž by platil pojistné ve výši odpovídající takové zvýšené míře rizika.

2. Soud rozhodl o nároku žalobkyně elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu dne [datum] odpor a ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť žalobkyni nevznikla žádná škoda, k jejíž náhradě by měl být žalovaný povinen, neboť během trvání pojištění nedošlo k žádné pojistné události, na základě níž by žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné plnění. Při sjednávání pojistné smlouvy žalovaný neuvedl nepravdivé údaje. Pojistná smlouva byla sjednána dne [datum], kdy vozidlo ještě nebylo registrováno jako vozidlo taxislužby. Registrováno bylo od [datum] do [datum]. Je zřejmé, že žalobkyně neměla se žalovaným žádný smluvní vztah, z něhož by jí plynul zisk, a který by byl škodním zásahem narušen.

3. K dotazu soudu učinil žalovaný nesporné následující skutečnosti uvedené v žalobě. Žalobkyně je obchodní korporací se sídlem na území České republiky provozující pojišťovací činnost v souladu se zákonem č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví. Žalovaný jakožto pojistník uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] počátek pojištění byl podle požadavku pojistníka sjednán ode dne [datum] a pojištění založené smlouvu trvalo do [datum]. Užití vozidla žalovaný uvedl jako běžné užití. Pojistná smlouva byly v souladu s § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením platby pojistného pod jedinečným variabilním symbolem v předepsané výši na účet žalobkyně. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky BMW řada 1 [registrační značka]. Součásti pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky. V době sjednaného pojištění bylo vozidlo žalovaného vedeno v registru Ministerstva dopravy jak vozidlo provozující taxislužbu. Pojistné ve výši [částka] za pojistné období bylo žalovaným žalobkyni uhrazeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou bylo ze strany žalovaného, respektive jeho právní zástupkyně reagováno.

4. Návrh žalovaného na provedení těchto důkazů: výslech žalovaného a účetnictví žalovaného a korespondence mezi právními zástupci před podáním žaloby, soud zamítl. To vše s ohledem na skutečnost, že uvedený skutkový děj je mezi stranami nesporný, tzn. okolnosti uzavření smlouvy, že smlouva byla uzavřena, na jaké vozidlo, za jakých podmínek, že pojistné bylo uhrazeno i v jaké výši, tak je další dokazování nadbytečné.

5. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

7. Podle § 2788 odst.

1. OZ, dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

8. Podle § 2790 odst. 1 OZ, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ [číslo]), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko.

9. Podle § 2790 odst. 2 OZ, pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl.

10. Podle § 2800 OZ, bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Ve věci soud nařídil dne [datum] první jednání ve věci na den [datum]. Dne [datum] došla k soudu omluva právního zástupce žalobkyně s tím, že žádá o odročení jednání a to z důvodu kolize jednání s jednáním u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. [spisová značka], které se koná tentýž den ve stejný čas. Tuto skutečnost právní zástupce žalobkyně ničím nedoložil.

13. Co se týká žádosti zástupce žalobkyně o odročení jednání, tak tomuto vyhověno nebylo a soud jednal. K obsahu žádosti o odročení pak soud uvádí: Odkazuje zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], které uvádí:„ Je-li účastník (jeho zmocněnec) povinen ve stejné době, na kterou bylo nařízeno jednání, zúčastnit se jiného jednání u soudu nebo u jiného orgánu, jde zpravidla o skutečnost, která omlouvá jeho neúčast při jednání u soudu. K tomu, aby taková omluva mohla být důvodná (aby mohlo jít o důležitý důvod neúčasti při jednání) však nepostačuje, že účastník (jeho zmocněnec) soudu takovou skutečnost oznámí. Účastník (jeho zmocněnec), je povinen soudu k omluvě sdělit další údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci, u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve, než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak (nepočítaje v to zmocněnce účastníka postup podle § 25 odst. 3 o.s.ř.). Soud totiž musí mít možnost posoudit jaká konkrétní okolnost účastníku (jeho zmocněnci) v účasti při jednání brání a zda jde o okolnost významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje a v případě potřeby jí ověřit. Jen na základě konkrétních okolností může soud dovodit, zda uplatněná omluva je důvodná (zda je tu důležitý důvod neúčasti při jednání nebo zamezit případné snaze účastníka (jeho zmocněnce) bránit rychlé a účinné ochraně práv v občanském soudním řízení.“ Stejně tak soud judikoval i v rozhodnutí [spisová značka]. Soud zjistil, že ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno jednání dne [datum], dále zde bylo nařízeno jednání na den [datum] a dále na den [datum]. Žalovaná se vyjadřovala k další replice žalobce, která ji byla doručena spolu s předvoláním, a toto bylo zasláno a doručeno právnímu zástupci žalobce dne [datum], tedy dne [datum] došlo další podání, ze strany soudu přesto žádná omluva obratem nedošla. Za těchto okolností soud považuje omluvu právního žalobkyně za nedůvodnou, respektive nedoloženou a zároveň opožděnou, kdy o termínu dnešního jednání byl vyrozuměn již dne [datum].

14. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní posoudil jako pojistnou smlouvu podle § 2758 odst. 1 o. z. Výše žalované částky dle tvrzení žalobkyně představuje rozdíl mezi pojistným, které by bylo žalovanému předepsáno, pokud by splnil všechny své zákonné povinnosti, tedy uvedl, že bude vozidlo provozovat jako taxislužbu, ve výši [částka] a částkou ve výši [částka], která byla žalovanému jako pojistné předepsána a kterou jak je nesporné mezi stranami uhradil. Výše částky [částka] jasně vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi stranami, ovšem výše částky [částka], od které je následně odečítána částka [částka] a ze které poté vychází náhrada škody ve výši [částka], je nejasná, neboť žalobkyně neuvedla rozhodné skutečnosti, z jakého důvodu je zrovna tato částka uvedena, z jakého důvodu by byla předepsána zrovna tato částka. V tomto směru žalobkyně nedoplnila svá tvrzení, jak došla k uvedené částce [částka], která je rozhodující částkou pro výši náhrady škody. Pokud by se žalobkyně dostavila k dnešnímu jednání, byla by soudem poučena podle § 118a odst. 1 o.s.ř. s tím, že je třeba, aby vylíčila všechny rozhodující skutečnosti v tom smyslu, jakým způsobem k uvedené částce došla, z čeho tato částka konkrétně vyplývá, z jakých konkrétních ustanovení pojistné smlouvy nebo jiným rozhodnutím. Zároveň by byla žalobkyně poučena o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Zároveň by soud poučil žalobkyni, že je třeba, aby ke shora uvedeným tvrzením označila důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, tedy jednalo by se i poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. a zároveň by byla poučena o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala výši požadované dlužné částky. Soud proto podanou žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť žalobkyně neunesla břemeno důkazní k prokázání svých tvrzení.

15. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalovanému v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalovaného sestávaly jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ve věci, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek, neboť zástupkyně žalovaného jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalovaného činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalovaného v řízení zastupovala.