16 C 222/2022
č. j. 16 C 222/2022-21
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ rozhodl ve prospěch žalobce o náhradě škody způsobené při provádění pracovních úkolů, kdy zaměstnankyně při couvání vozidla způsobila poškození. Soud uznal, že žalovaná si byla svého zavinění vědoma a zavázala se písemně k náhradě škody. Rozsudek vysvětlil, že zaměstnavatel má právo na regres vůči zaměstnanci za škodu způsobenou při plnění pracovních povinností podle § 249 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a náhradu nákladů řízení v plné výši.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Ing. Bohumila Kalába a Mgr. Jiřího Pelce ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovanou dne datum uzavřel dohodu o provedení práce, na základě které žalovaná vykonávala pracovní pozici – doručovatel balíkový s řízením vozidla. Dne datum uzavřel žalobce s žalovanou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Dohoda o provedení práce byla mezi stranami zrušena ke dni datum, a to dohodou o zrušení dohody o provedení práce ze dne datum. Dne datum ve 12:00 řídila žalovaná v obci obec služební vozidlo registrační značka, kdy při couvání s tímto vozidlem najela na kámen, v důsledku čehož došlo k poškození zadního nárazníku tohoto služebního vozidla. Žalovaná stvrdila svým podpisem, že si byla svého zavinění na poškození služebního vozidla vědoma. Žalobce ke služebnímu vozidlu poznamenal, že toto měl v předmětném období pouze v nájmu a že jeho vlastníkem byla právnická osoba s.r.o, IČO. Opravce poškozeného vozidla při zohlednění amortizace a koeficientu DPH vystavil vlastníkovi poškozeného vozidla dne datum fakturu číslo na částku částka. příjmení poškozeného vozidla následně žalobci coby nájemci poškozeného vozidla tuto fakturu přeúčtoval žalobci a ten následně žalované. Žalovaná dne datum uzavřela s žalobcem dohodu o uznání dluhu ve výši částka a o způsobu jeho úhrady. Nato žalovaná oznámila škodní událost právnická osoba, která provedla její likvidaci a následně vyplatila pojistné plnění ve výši částka, které zkrátila o částku ve výši částka za spoluúčast žalované na dopravní nehodě. Žalovaná tak byla povinna uhradit pouze spoluúčast ve výši částka. Tuto však i přes opětovné výzvy ze dnů datum, datum a datum žalobci nezaplatila.
2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Z potvrzení o zaměstnání, dohody o provedení práce včetně její změny a následné dohody o jejím zrušení bylo zjištěno, že žalovaná byla od datum do datum zaměstnána u žalobce na pozici motorizovaného doručovatele. Ze záznamu o výkonu vozidla ze dne datum soud zjistil, že žalovaná tohoto dne od 07:36 do 14:52 hodin užívala k jízdě vozidla registrační značka. Ze zprávy o dopravní nehodě soud zjistil, že dne datum ve 12:00 došlo v obci obec v blízkosti domu adresa k dopravní nehodě, kterou coby řidička motorového vozidla registrační značka zavinila žalovaná, když při manévrování couváním najela zadním nárazníkem vozidla do kamene, načež došlo k poškození vozu. Žalovaná v této zprávě uvedla, že si je svého zavinění bez výhrad vědoma. Z faktury číslo vystavené dne datum včetně jejího rozpisu soud zjistil, že právnická osoba s.r.o. coby vlastník poškozeného vozidla vystavila žalobci fakturu na částku v celkové výši částka včetně DPH, z čehož částka požadovala tato společnost vůči žalobci z důvodu škody na zadním nárazníku poškozeného vozidla registrační značka. Tato částka byla následně výpočtem amortizace zkorigována o amortizaci a koeficientem DPH na výši částka. Žalobce tedy žalovanou výzvou ze dne datum vyzval k jejímu zaplacení, neboť se jednalo o škodu vzniklou zaviněným porušením povinností při plnění pracovního úkolu. Z dohody o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady ze dne datum pak soud zjistil, že se žalovaná zavázala žalobci škodu ve výši částka nahradit nejpozději do datum, a to na číslo účtu bankovní účet. Z informace o výplatě pojistného plnění pak soud zjistil, že Generali ulice pojišťovna dne datum vyplatila na účet č. bankovní účet pojistné plnění ve výši částka. Předpis náhrady škody ve výši částka pojišťovna zkrátila o částka jako spoluúčast žalované na škodní události. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení neuhrazené spoluúčasti ve výši částka nejpozději do deseti dnů od vystavení této upomínky. Z předžalobních výzev ze dnů datum a datum pak soud zjistil, že žalobce žalovanou opětovně vyzval k zaplacení neuhrazené spoluúčasti nejpozději do datum.
5. Soud věc posoudil podle § 1970 a § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle § 249 odst. 1, § 250 odst. 1 a § 263 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ z. p.“).
6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná byla v rozhodném dni, kdy došlo k dopravní nehodě, u žalobce zaměstnána jako motorizovaný doručovatel balíků. Předmětného dne datum měla v době, kdy k dopravní nehodě došlo, svěřeno k užívání vozidlo registrační značka, které měl žalobce v pronájmu, za účelem plnění pracovních úkolů. Žalovaná si během plnění pracovních úkolů nepočínala tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, jak jí ukládá § 249 odst. 1 z. p., neboť při couvání s vozidlem narazila zadním nárazníkem do kamene, čímž vozidlo poškodila, načež vznikla škoda na majetku vlastníka tohoto vozidla. příjmení vozidla následně provedené opravy na vozidle vyúčtoval žalobci a ten je následně podle § 250 odst. 1 z. p. regresoval vůči žalované. Žalovaná ohledně této náhrady škody uzavřela s žalobcem ve smyslu § 263 odst. 2 z. p. dohodu o způsobu náhrady škody. Žalovaná touto dohodou dluh ve výši částka z titulu náhrady škody zaměstnavateli výslovně uznala co do důvodu i výše písemným prohlášením ve smyslu § 2053 o. z. Po uzavření této dohody se žalovaná obrátila na svého pojistitele, který provedl likvidaci škodní události a vyplatil žalobci pojistné plnění ve výši částka, které bylo zkráceno o spoluúčast žalované na škodní události ve výši částka. Žalovaná byla žalobcem opětovně vyzývána k doplacení pojišťovnou neproplacené spoluúčasti, nicméně ani na základě těchto výzev svůj dluh ve výši částka neuhradila a je tak v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobci vedle jistiny přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v požadovaném úroku z prodlení z částky částka za období od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti stanoveném v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému, nezastoupenému žalobci v souladu s § 151 odst. 3 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v požadované výši. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za dva úkony po částka ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem tak náklady řízení žalobce činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.