16 C 247/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o návrhu na zúžení společného jmění manželů za trvání manželství

I. Pokud se žalobkyně domáhala zúžení společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného uzavřené dne datum před Obvodním úřadem Městské části adresa na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, návrh se z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se u soudu domáhala zúžení společného jmění manželů za trvání manželství uzavřeného s žalovaným. Uvedla, že dne datum uzavřela s žalovaným manželství. Dále uvedla, že od roku 2016 žalovaný nadměrně utrácí. V roce 2018 obdaroval svou plnoletou dcerou více než 1,2 milionu Kč. Půjčil svým přátelům peníze v částkách částka, poté dalších 1,2 milionu Kč další zletilé dceři bez jakékoliv dohody či dokonce vědomí ze strany žalobkyně. Žalovaný dále odpustil svým obchodním společníkům dluhy ve výši 6,5 milionů Kč, ale s čímž žalobkyně odmítla souhlasit, ale žalovaný rozhodl bez jejího souhlasu. Dále žalovaný utratil během pandemie v roce 2020 v průměru každý měsíc více než částka. Se žalobkyní nikdy během manželství nebyla konzultována žádná finanční správa jejich společného majetku. Neměla přístup k většině aktiv a bankovních účtů. Už léta má obavy z neuváženého utrácení a riskantního chování žalovaného, vyčerpává jejich celoživotní úspory. Žalobkyně má obavy o budoucnost jejich dcery a její vzdělání, které bude nákladné.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok uvedený v žalobě neuznává, a to ani částečně. Mezi účastníky je nesporné, že manželství bylo uzavřeno datum. Účastníci mají nezletilou dceru narozenou datum. V současné době manželský svazek existuje pouze formálně. Žalovaný po delší dobu usiluje o uzavření dohody o zrušení společného jmění, respektive smluvení režimu odděleného jmění a následné vypořádání dosavadního společného jmění. Žalobkyně však na návrhy žalovaného nijak konstruktivně nereaguje. Tvrzení žalobkyně o způsobu finančního hospodaření žalovaného jsou nepravdivá, tato svá tvrzení ostatně žalobkyně nedokládá žádnými relevantními důkazy, navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Soud k samotnému řízení uvádí, že toto řízení bylo značně poznamenáno procesními postoji a návrhy ze strany žalobkyně. Třebaže právní zástupce žalovaného ve své replice k žalobě uvedl, že žalobkyně je cizí státní příslušník a nehovoří dobře česky a soud se následně výslovně na tuto skutečnost žalobkyně otázal, a to přípisem ze dne datum, která byla žalobkyni doručena současně s předvoláním na jednání, žalobkyně na tuto výzvu vůbec nereagovala. Teprve na jednání konaném dne datum, kam se žalobkyně osobně dostavila a soud s ní mohl osobně komunikovat, předseda senátu zjistil, že žalobkyně nehovoří dobře česky, a především má problém porozumět českému jazyku. Za těchto okolností, aby byla zachována procesní práva žalobkyně bylo nutné jednání zrušit, odročit na jiný termín a ustanovit jí tlumočníka. Byl ustanoven tlumočník tituly před jménem jméno FO, a to usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

4. Před dalším jednáním konaném dne datum již s tlumočníkem zaslala žalobkyně soudu podání, které mohlo být chápáno i jako námitka podjatosti. Ve svém podání žalobkyně mimo jiné uvedla, že si všimla, „že soudce a právní zástupce žalovaného se již před jednáním seznámili a diskutovali o případu.“ K tomu předseda senátu uvádí, že nezná nikoho z účastníků, ani jejich zástupců, není s nimi v žádném vztahu, ať již pracovním nebo osobním a jak účastníky řízení, tak právního zástupce žalovaného substituta tituly před jménem adresa, stejně jako tituly před jménem jméno FO nezná. Nikdy nic z žádným ze shora uvedených advokátů neprojednával mimo jednací síň v tomto řízení. Na jednání se tedy otázal soud žalobkyně, zda-li tato její poznámka je námitkou podjatosti vůči předsedovi senátu. V tomto směru žalobkyně ničeho nesdělila, odmítala odpovědět, odbíhala od odpovědi. Za těchto okolností nemohlo být jednáno, dokud se tato skutečnost nevyjasní a soud z toho důvodu musel odročit na neurčito. Následně zaslal žalobkyni usnesení s výzvou na odstranění vad námitky podjatosti soudce, kdy žalobkyně byla podrobně poučena, jakým způsobem má uvedenou námitku doplnit a opravit. Zároveň byla poučena, že pokud se tak nestane, soud k námitce podjatosti nebude přihlížet. Žalobkyně tyto vady svého podání neodstranila a za těchto okolností soud tedy nařídil opětovně jednání na datum.

5. Na jednání dne datum žalobkyně požádala o ustanovení zástupce pro řízení. Obsáhle se na jednání vyjádřila ke svým důvodům, z jakých potřebuje zástupce. Soud ji poučil, že soud ustanovuje zástupce pouze v souladu s § 30 odst. 1 o.s.ř., přesto na svém požadavku trvala. Dále u tohoto jednání právní zástupce žalovaného navrhl přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., kdy uvedl že datum byla podána žaloba ze strany žalovaného na rozvod manželství s žalobkyní. Uvedl, že pokud bude manželství účastníků rozvedeno, pak společné jmění manželů zanikne nabytím právní moci o rozvodu a odpadne předmět tohoto řízení, tedy zúžení společného jmění manželů za trvání manželství. Z důvodu procesní ekonomie, kdy by v případě přerušení odpadlo náročné dokazování a zároveň je zde řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, navrhl přerušení řízení. Soud tedy následně odročil jednání k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce a dále ke zvážení rozhodnutí o přerušení řízení, když tento návrh byl podán u jednání a rozvodové řízení bylo zahájeno podáním žaloby předchozí pracovní den, kdy se dosud ani neprojevilo v rejstříku soudu.

6. Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce byla zamítnuta, a to usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, když zde nebyly tvrzeny ze strany žalobkyně a ani nijak dokládány předpoklady, pro které by soud mohl žalobkyní zástupce ustanovit. Následně za situace, kdy soud zjistil, že opravdu ve věci probíhá rozvodové řízení manželů účastníků, a to vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka, řízení přerušil z důvodu § 109 odst. 2 písem. c) o.s.ř. a to usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum.

7. Poté, kdy bylo manželství účastníků rozsudkem zdejšího soudu, č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudem odvolacím, č. j. spisová značka pravomocně rozvedeno, kdy oba rozsudky nabyly právní moci dne datum, soud usnesením ze dne datum rozhodl o pokračování řízení. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum soud nařídil jednání v této věci na datum. Předvolání na jednání bylo žalobkyni doručeno ten samý den (datum) do její datové schránky.

8. Žalobkyně následně soudu zaslala několik dalších podání žádající rozhodnutí ve věci a dále podání, ve kterých si stěžovala na svůj zdravotní problém se zuby. Podání žalobkyně byly ze dne datum, datum, datum. Žádosti o rozhodnutí ve věci soud žalobkyni přípisem ze dne datum informoval, že rozhodnout ve věci je možné pouze při nařízeném soudním jednání, které bylo nařízeno na datum.

9. Dne datum, tedy více jak měsíc po nařízení jednání a doručení předvolání na toto jednání, žalobkyně zaslala soudu žádost o odročení jednání z důvodu cesty do zahraničí. Co se týká samotné listiny nazvané „odročení soudního jednání z důvodu cesty do zahraničí“, k této listině soud uvádí tyto skutečnosti: Jednak ze samotné listiny není zřejmé, zdali se jedná o žádost o odročení soudního jednání, ale vzhledem k tomu, že žalobkyně nehovoří dobře česky, soud tuto listinu bude posuzovat pro ni příznivějším způsobem, že se tedy jedná o žádost o odročení. Uvedená žádost však není důvodná. Žalovaná založila ke svému podání letenku do Toronta, není však zřejmé z uvedeného podání, kdy tuto letenku pořídila, zda-li před nařízením jednání nebo později. Dále neuvedla, jaké jsou konkrétní důvody, které jí brání v účasti na jednání, tedy pro které musela odcestovat do Toronta, jaký je tedy konkrétní důvod cesty a že tato cesta byla naplánována a uhrazena předtím, než soud nařídil jednání. Žalobkyně tak nepostupovala v souladu s ustálenou judikaturou. Soud dále připomíná, že žalobkyně před touto svou žádostí o odročení jednání dne datum od chvíle, kdy byla na jednání předvolána, tedy datum, zaslala soudu několik dalších podání, ani v jednom však o cestě nehovořila, neuváděla žádné skutečnosti, nežádala o odročení. Předseda senátu uvádí, že uvedená žádost tak nesplňuje podmínky ustálené judikatury. Soud ji má za nedůvodnou a neodročoval a na jednání konaném dne datum jednal a ve věci rozhodl.

10. Na uvedené jednání konané dne datum se nedostavil ani zástupce žalovaného, třebaže tomuto bylo řádně doručeno již datum, ani ten svou neúčast nijak neomluvil. Jednáno bylo tedy bez přítomnosti účastníků a jejich zástupců.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný byli manželé, kdy manželství bylo uzavřeno dne datum před Obvodním úřadem Městské části adresa. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne datum (důkaz: rozsudek zdejšího soudu č.j. spisová značka, spis zdejšího soudu spisová značka). Rozsudek o rozvodu manželství soudu prvního stupně potvrdil Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka (důkaz: rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. spisová značka, spis zdejšího soudu sp.zn. spisová značka). Oba rozsudky nabyly právní moci dne datum (důkaz: oba uvedené rozsudky a spis zdejšího soudu spisová značka).

12. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Žalobkyně a žalovaný byli manželé, kdy manželství bylo uzavřeno dne datum před Obvodním úřadem Městské části adresa. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne datum. Rozsudek o rozvodu manželství soudu prvního stupně potvrdil Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka. Oba rozsudky nabyly právní moci dne datum.

13. Soud zamítl veškeré důkazy navržené jak žalobkyní, tak žalovaným, a to pro jejich nadbytečnost s ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud zjistil, že manželství účastníků, bylo rozvedeno.

14. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich závislé vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v zařízení najevo, včetně toho, co vedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

15. Za klíčové v celé věci soud považuje skutečnost, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno. Vzhledem k tomu, že v souladu s § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době vyhlášení, pak v době vyhlášení o rozsudku bylo manželství rozvedeno a za takovýchto okolností zaniklo společné jmění manželů. Soud tedy nemohl společné jmění manželů zúžit na věci tvořící obvyklé společné vybavení domácnosti dle § 724 odst. 1 o.z., kdy tento postup je možné použít za trvání manželství.

16. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného, účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání rozhodnutí soudu, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále i jen o.z.).

17. Dle § 724 odst. 1 o.z. je-li proto závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.

18. Dle § 154 odst. 1 občanského soudního řádu ( zák.č. 99/1963 Sb., dále i jen o.s.ř.), pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

19. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, manželství účastníků bylo rozvedeno, společné jmění manželů zaniklo, pro soud je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) a proto soud nemohl zúžit společné jmění manželů (§ 724 odst. 1 o.z. a contrario) a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., takže ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996, základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je v souladu s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/ 1996, částka ve výši částka, mimosoudní odměna za jeden úkon je pak částka. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996, celkem tři úkony (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření k replice ze dne datum, dále tři úkony v sazbě 1/částka dle § 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 (účast na jiném soudním roku dne datum, datum a datum, když tyto proběhly před zahájením jednání.) Šestkrát náhrada hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Daně z přidané hodnoty ve výši částka, celkem tedy částka. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.