16 C 247/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o návrhu na zúžení společného jmění manželů za trvání manželství

I. Pokud se žalobkyně domáhala zúžení společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného uzavřené dne , datum, před Obvodním úřadem Městské části , adresa, na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, návrh se z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se u soudu domáhala zúžení společného jmění manželů za trvání manželství uzavřeného s žalovaným. Uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovaným manželství. Dále uvedla, že od roku 2016 žalovaný nadměrně utrácí. V roce 2018 obdaroval svou plnoletou dcerou více než 1,2 milionu Kč. Půjčil svým přátelům peníze v částkách , částka, , poté dalších 1,2 milionu Kč další zletilé dceři bez jakékoliv dohody či dokonce vědomí ze strany žalobkyně. Žalovaný dále odpustil svým obchodním společníkům dluhy ve výši 6,5 milionů Kč, ale s čímž žalobkyně odmítla souhlasit, ale žalovaný rozhodl bez jejího souhlasu. Dále žalovaný utratil během pandemie v roce 2020 v průměru každý měsíc více než , částka, . Se žalobkyní nikdy během manželství nebyla konzultována žádná finanční správa jejich společného majetku. Neměla přístup k většině aktiv a bankovních účtů. Už léta má obavy z neuváženého utrácení a riskantního chování žalovaného, vyčerpává jejich celoživotní úspory. Žalobkyně má obavy o budoucnost jejich dcery a její vzdělání, které bude nákladné.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok uvedený v žalobě neuznává, a to ani částečně. Mezi účastníky je nesporné, že manželství bylo uzavřeno , datum, . Účastníci mají nezletilou dceru narozenou , datum, . V současné době manželský svazek existuje pouze formálně. Žalovaný po delší dobu usiluje o uzavření dohody o zrušení společného jmění, respektive smluvení režimu odděleného jmění a následné vypořádání dosavadního společného jmění. Žalobkyně však na návrhy žalovaného nijak konstruktivně nereaguje. Tvrzení žalobkyně o způsobu finančního hospodaření žalovaného jsou nepravdivá, tato svá tvrzení ostatně žalobkyně nedokládá žádnými relevantními důkazy, navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Soud k samotnému řízení uvádí, že toto řízení bylo značně poznamenáno procesními postoji a návrhy ze strany žalobkyně. Třebaže právní zástupce žalovaného ve své replice k žalobě uvedl, že žalobkyně je cizí státní příslušník a nehovoří dobře česky a soud se následně výslovně na tuto skutečnost žalobkyně otázal, a to přípisem ze dne , datum, , která byla žalobkyni doručena současně s předvoláním na jednání, žalobkyně na tuto výzvu vůbec nereagovala. Teprve na jednání konaném dne , datum, , kam se žalobkyně osobně dostavila a soud s ní mohl osobně komunikovat, předseda senátu zjistil, že žalobkyně nehovoří dobře česky, a především má problém porozumět českému jazyku. Za těchto okolností, aby byla zachována procesní práva žalobkyně bylo nutné jednání zrušit, odročit na jiný termín a ustanovit jí tlumočníka. Byl ustanoven tlumočník , tituly před jménem, , jméno FO, , a to usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

4. Před dalším jednáním konaném dne , datum, již s tlumočníkem zaslala žalobkyně soudu podání, které mohlo být chápáno i jako námitka podjatosti. Ve svém podání žalobkyně mimo jiné uvedla, že si všimla, „že soudce a právní zástupce žalovaného se již před jednáním seznámili a diskutovali o případu.“ K tomu předseda senátu uvádí, že nezná nikoho z účastníků, ani jejich zástupců, není s nimi v žádném vztahu, ať již pracovním nebo osobním a jak účastníky řízení, tak právního zástupce žalovaného substituta , tituly před jménem, , adresa, , stejně jako , tituly před jménem, , jméno FO, nezná. Nikdy nic z žádným ze shora uvedených advokátů neprojednával mimo jednací síň v tomto řízení. Na jednání se tedy otázal soud žalobkyně, zda-li tato její poznámka je námitkou podjatosti vůči předsedovi senátu. V tomto směru žalobkyně ničeho nesdělila, odmítala odpovědět, odbíhala od odpovědi. Za těchto okolností nemohlo být jednáno, dokud se tato skutečnost nevyjasní a soud z toho důvodu musel odročit na neurčito. Následně zaslal žalobkyni usnesení s výzvou na odstranění vad námitky podjatosti soudce, kdy žalobkyně byla podrobně poučena, jakým způsobem má uvedenou námitku doplnit a opravit. Zároveň byla poučena, že pokud se tak nestane, soud k námitce podjatosti nebude přihlížet. Žalobkyně tyto vady svého podání neodstranila a za těchto okolností soud tedy nařídil opětovně jednání na , datum, .

5. Na jednání dne , datum, žalobkyně požádala o ustanovení zástupce pro řízení. Obsáhle se na jednání vyjádřila ke svým důvodům, z jakých potřebuje zástupce. Soud ji poučil, že soud ustanovuje zástupce pouze v souladu s § 30 odst. 1 o.s.ř., přesto na svém požadavku trvala. Dále u tohoto jednání právní zástupce žalovaného navrhl přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., kdy uvedl že , datum, byla podána žaloba ze strany žalovaného na rozvod manželství s žalobkyní. Uvedl, že pokud bude manželství účastníků rozvedeno, pak společné jmění manželů zanikne nabytím právní moci o rozvodu a odpadne předmět tohoto řízení, tedy zúžení společného jmění manželů za trvání manželství. Z důvodu procesní ekonomie, kdy by v případě přerušení odpadlo náročné dokazování a zároveň je zde řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, navrhl přerušení řízení. Soud tedy následně odročil jednání k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce a dále ke zvážení rozhodnutí o přerušení řízení, když tento návrh byl podán u jednání a rozvodové řízení bylo zahájeno podáním žaloby předchozí pracovní den, kdy se dosud ani neprojevilo v rejstříku soudu.

6. Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce byla zamítnuta, a to usnesením ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , když zde nebyly tvrzeny ze strany žalobkyně a ani nijak dokládány předpoklady, pro které by soud mohl žalobkyní zástupce ustanovit. Následně za situace, kdy soud zjistil, že opravdu ve věci probíhá rozvodové řízení manželů účastníků, a to vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , řízení přerušil z důvodu § 109 odst. 2 písem. c) o.s.ř. a to usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

7. Poté, kdy bylo manželství účastníků rozsudkem zdejšího soudu, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudem odvolacím, č. j. , spisová značka, pravomocně rozvedeno, kdy oba rozsudky nabyly právní moci dne , datum, , soud usnesením ze dne , datum, rozhodl o pokračování řízení. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, soud nařídil jednání v této věci na , datum, . Předvolání na jednání bylo žalobkyni doručeno ten samý den (, datum, ) do její datové schránky.

8. Žalobkyně následně soudu zaslala několik dalších podání žádající rozhodnutí ve věci a dále podání, ve kterých si stěžovala na svůj zdravotní problém se zuby. Podání žalobkyně byly ze dne , datum, , , datum, , , datum, . Žádosti o rozhodnutí ve věci soud žalobkyni přípisem ze dne , datum, informoval, že rozhodnout ve věci je možné pouze při nařízeném soudním jednání, které bylo nařízeno na , datum, .

9. Dne , datum, , tedy více jak měsíc po nařízení jednání a doručení předvolání na toto jednání, žalobkyně zaslala soudu žádost o odročení jednání z důvodu cesty do zahraničí. Co se týká samotné listiny nazvané „odročení soudního jednání z důvodu cesty do zahraničí“, k této listině soud uvádí tyto skutečnosti: Jednak ze samotné listiny není zřejmé, zdali se jedná o žádost o odročení soudního jednání, ale vzhledem k tomu, že žalobkyně nehovoří dobře česky, soud tuto listinu bude posuzovat pro ni příznivějším způsobem, že se tedy jedná o žádost o odročení. Uvedená žádost však není důvodná. Žalovaná založila ke svému podání letenku do Toronta, není však zřejmé z uvedeného podání, kdy tuto letenku pořídila, zda-li před nařízením jednání nebo později. Dále neuvedla, jaké jsou konkrétní důvody, které jí brání v účasti na jednání, tedy pro které musela odcestovat do Toronta, jaký je tedy konkrétní důvod cesty a že tato cesta byla naplánována a uhrazena předtím, než soud nařídil jednání. Žalobkyně tak nepostupovala v souladu s ustálenou judikaturou. Soud dále připomíná, že žalobkyně před touto svou žádostí o odročení jednání dne , datum, od chvíle, kdy byla na jednání předvolána, tedy , datum, , zaslala soudu několik dalších podání, ani v jednom však o cestě nehovořila, neuváděla žádné skutečnosti, nežádala o odročení. Předseda senátu uvádí, že uvedená žádost tak nesplňuje podmínky ustálené judikatury. Soud ji má za nedůvodnou a neodročoval a na jednání konaném dne , datum, jednal a ve věci rozhodl.

10. Na uvedené jednání konané dne , datum, se nedostavil ani zástupce žalovaného, třebaže tomuto bylo řádně doručeno již , datum, , ani ten svou neúčast nijak neomluvil. Jednáno bylo tedy bez přítomnosti účastníků a jejich zástupců.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný byli manželé, kdy manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Obvodním úřadem Městské části , adresa, . Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, (důkaz: rozsudek zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , spis zdejšího soudu , spisová značka, ). Rozsudek o rozvodu manželství soudu prvního stupně potvrdil Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (důkaz: rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. , spisová značka, , spis zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Oba rozsudky nabyly právní moci dne , datum, (důkaz: oba uvedené rozsudky a spis zdejšího soudu , spisová značka, ).

12. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Žalobkyně a žalovaný byli manželé, kdy manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Obvodním úřadem Městské části , adresa, . Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Rozsudek o rozvodu manželství soudu prvního stupně potvrdil Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Oba rozsudky nabyly právní moci dne , datum, .

13. Soud zamítl veškeré důkazy navržené jak žalobkyní, tak žalovaným, a to pro jejich nadbytečnost s ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud zjistil, že manželství účastníků, bylo rozvedeno.

14. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich závislé vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v zařízení najevo, včetně toho, co vedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

15. Za klíčové v celé věci soud považuje skutečnost, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno. Vzhledem k tomu, že v souladu s § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době vyhlášení, pak v době vyhlášení o rozsudku bylo manželství rozvedeno a za takovýchto okolností zaniklo společné jmění manželů. Soud tedy nemohl společné jmění manželů zúžit na věci tvořící obvyklé společné vybavení domácnosti dle § 724 odst. 1 o.z., kdy tento postup je možné použít za trvání manželství.

16. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného, účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání rozhodnutí soudu, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále i jen o.z.).

17. Dle § 724 odst. 1 o.z. je-li proto závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.

18. Dle § 154 odst. 1 občanského soudního řádu ( zák.č. 99/1963 Sb., dále i jen o.s.ř.), pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

19. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, manželství účastníků bylo rozvedeno, společné jmění manželů zaniklo, pro soud je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) a proto soud nemohl zúžit společné jmění manželů (§ 724 odst. 1 o.z. a contrario) a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., takže ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996, základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je v souladu s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/ 1996, částka ve výši , částka, , mimosoudní odměna za jeden úkon je pak , částka, . Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši , částka, za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996, celkem tři úkony (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , vyjádření k replice ze dne , datum, , dále tři úkony v sazbě 1/, částka, dle § 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 (účast na jiném soudním roku dne , datum, , , datum, a , datum, , když tyto proběhly před zahájením jednání.) Šestkrát náhrada hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Daně z přidané hodnoty ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.