16 C 278/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, a žalované České republiky k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², obec , adresa, , k.ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, se zrušuje.

II. Pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², obec , adresa, a katastrální území , adresa, se přikazuje do vlastnictví žalobkyně , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti 3/4. Žalovaná je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ¼. O předmětnou nemovitost žalovaná nikdy v minulosti neprojevovala zájem, ani se o ní žádným způsobem nestarala a neužívala ji. Ohledně odkupu žalovaná kontaktovala žalobkyni, avšak následně bylo žalobkyni žalovanou sděleno, že Úřad pro zastupování státu ve věcích majetkových dosud nerozhodl o způsobu realizace prodeje ideálního podílu žalované. Ohledem na neaktivitu žalované zaslala žalobkyně výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. a opětovně uvedla, že má zájem na odkup předmětných nemovitostí.

2. Žalovaná k věci uvedla, že pro ni se jedná o majetek nepotřebný, který je možné realizovat za cenu v místě a v čase obvyklou, stanovenou znaleckým posudkem. Souhlasí se zrušením spoluvlastnictví a přikázáním předmětné nemovitosti do vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu určenou soudu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. 195 o výměře 537 m², obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ. Žalobkyně je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ¾, žalovaná je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ideální ¼ . (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Shora uvedená nemovitost není fyzicky dělitelná, nelze tuto nemovitost rozdělit na díly. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalobkyně je natolik solventní, aby mohla zaplatit vypořádací podíl žalované. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Předmětná nemovitost má být přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase ke dni vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , datum, je , částka, . (důkaz: znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , číslo , č. účtu, ). Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase se od vyhotovení znaleckého posudku ke dni , datum, do dne vyhlášení rozsudku dne , datum, zvýšila o celkovou částku , částka, . (důkaz: výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, při přednesu jeho znaleckého posudku u jednání dne , datum, ).

5. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj:

6. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ. Žalobkyně je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ¾, žalovaná je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ideální ¼ . Shora uvedená nemovitost není fyzicky dělitelná, nelze tuto nemovitost rozdělit na díly. Žalobkyně je natolik solventní, aby mohla zaplatit vypořádací podíl žalované. Předmětná nemovitost má být přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase ke dni vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , datum, je , částka, . Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase se od vyhotovení znaleckého posudku ke dni , datum, do dne vyhlášení rozsudku dne , datum, zvýšila o celkovou částku , částka, .

7. Soud nepřipustil žalobkyní navržený důkaz, a to pořízení nového znaleckého posudku, který by měl zhodnotit investici žalobkyně na úpravu střešního pláště, případně náklady na vyklizení nemovitosti, a to pro jeho nadbytečnost, v podrobnostech soud uvede následně níže.

8. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry, kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

9. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co vedli účastníci (§ 132, o. s. ř.) Soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků a ze znaleckého posudku a výpovědi znalce.

10. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, většina tvrzení uváděná účastníky týkající se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví shora uvedené nemovitosti, byla mezi účastníky nesporná. Spor byl v tomto případě o výši ceny obvyklé předmětné nemovitosti. Soud, jak vyplývá ze shora uvedeného, nechal vyhotovit znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který následně znalec obhájil u jednání dne , datum, . V projednávané věci soud, aniž by přezkoumával věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku, neboť k tomu není oprávněn [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (C 1186), či rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ], vycházel z odborných závěrů znalce. Soud posudek znalce hodnotí jako přesvědčivý, úplný co do zadání otázek, jeho závěry jsou v souladu s podklady použitými pro jeho zpracování včetně uvedení zdrojů a zdůvodnění odpovědí logicky odůvodněno. Znalec přesvědčivě jak v posudku, tak ve své výpovědi formuloval závěry, které ho vedly k ocenění nemovitosti a zároveň při jednání uvedl, jakým způsobem se od vyhotovení rozsudku do rozhodnutí soudu ve věci zvýšila cena nemovitosti.

11. Jak je uvedeno shora žalobkyně navrhovala provedení nového znaleckého posudku tak, aby byla zhodnocena investice žalobkyně na opravu střešního pláště, případně náklady na vyklizení nemovitosti. K tomu soud uvádí, že řízení bylo u prvního jednání konaného dne , datum, zkoncentrováno podle § 118b odst. 1 o. s. ř. a do té doby žádná tvrzení v tomto směru žalobkyně neuváděla. Neuváděla, že žádá širší vypořádání předmětné nemovitosti nebo nevznesla jiný požadavek, který by zhodnotil investici žalobkyně na opravu střešního pláště, případně další náklady spojené s vyklizením nemovitosti. Tyto skutečnosti ani do koncentrace řízení netvrdila, neuváděla nic o opravě střešního pláště, nic ani o případných nákladech spojených s vyklizením nemovitosti. Tyto tvrzení se poprvé objevila poté, kdy žalobkyně, respektive její právní zástupce obdržel znalecký posudek a v podání ze dne , datum, položila prostřednictvím soudu znalci otázky, a to, jaké jsou náklady na vyklizení sporných nemovitostí a aby znalec vyčíslil zhodnocení předmětných nemovitostí stodoly investicí žalobkyně opravou střešního pláště. K tomu soud tedy uvádí, že se jedná o nová tvrzení, znalec se tímto zhodnocením zabývat nemohl, ostatně, jak sám uváděl, bylo to zcela mimo jeho kompetenci.

12. V tomto směru právní zástupce žalobkyně na posledním jednání uváděl, že třebaže tyto skutečnosti byly žalobkyní uvedeny po koncentraci řízení, pak odkazuje na protokol z jednání z , datum, , konkrétně na čtvrtou stranu protokolu, kde je výslovně uvedeno: „Předseda senátu uvádí, že dále dá stranám lhůtu 15 dnů od dnešního dne k položení otázek znalci. Soud uvádí, že samozřejmě otázka pro znalce strany soudu bude určení ceny obvyklé v místě a čase, ve stavu ke dni vyhotovení znaleckého posudku a cena ke dni vyhotovení znaleckého posudku. Zároveň soud uvádí, že poté, co bude znalecký posudek vyhotoven, soud jej dá stranám k vyjádření. Straně žalující poběží lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů ve stejné lhůtě je soud dá stranám lhůtu k vyjádření k posudku a zároveň ke sdělení, zdali budou chtít slyšet znalce u jednání. Následně s ohledem na tyto skutečnosti soud nařídí jednání.“13. K tomu soud uvádí následující: co se týká poskytnutí lhůty v tomto směru byla straně žalující zcela jasně poskytnuta lhůta na straně tři shora uvedeného protokolu z , datum, , kde bylo výslovně uvedeno ohledně doplnění tvrzení a označení důkazů, která se týkala pouze skutečnosti, že žalobkyně je natolik solventní, že má k dispozici nebo bude mít k dispozici takové prostředky, aby mohla vyplatit stranu žalovanou, respektive zaplatit vypořádací podíl ze zrušené podílové spoluvlastnictví. V tomto směru v souladu s § 118a odst. 1 o.s.ř. bylo žalobkyni uloženo doplnit svá tvrzení zároveň v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. označit důkazy k prokázání těchto tvrzení a zároveň byla žalobkyně poučena o následcích nesplnění této výzvy. V reakci na toto právní zástupce žalobkyně uvedl, že poučení porozuměl a žádá poskytnutí lhůty, a to od doručení znaleckého posudku. Na to následně bylo vyhlášeno usnesení: „Žalobkyni se dává lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů, jak byla poučena shora, a to 30 dnů od doručení znaleckého posudku, který bude vypracován soudem.“ Z uvedeného je zcela zřejmé, že lhůta 30 dnů od doručení znaleckého posudku byla pouze dána k doplnění tvrzení a označených důkazů k dotvrzení solventnosti žalobkyně ve vztahu k zaplacení vypořádacího podílu žalované a k označení takových důkazů.

14. K tomu soud pouze připomíná, že žalobkyně v této lhůtě svá tvrzení nedoplnila a důkazy neoznačila a soud mohl zhodnotit její situaci tak, že žalobkyně solventní jenom z toho důvodu, že následně tyto skutečnosti strana žalovaná prohlásila za nesporné poté, kdy se zaměstnankyně žalované seznámila se stavem jejího účtu a skutečností, že žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru.

15. Je tedy zřejmé, že žádná lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů jiných, než týkající se solventnosti žalobkyni dána nebyla a pokud uváděla nové skutečnosti týkající se zhodnocení nemovitosti, investice do nemovitosti, opravu střechy, náklady spojenými s provozem nemovitostí, pak tyto skutečnosti uváděla po koncentraci podle § 118b, odst. 1 o. s. ř. a soud k nim nemohl přihlédnout.

16. Za těchto okolností tedy soud vycházel pouze ze znaleckého posudku a z doplnění znaleckého posudku u výslechu znalce, který uvedl, o kolik se navýšila cena nemovitosti za dobu od zhotovení znaleckého posudku.

17. Soud tedy uzavírá, že ze shora provedeného dokazování je zřejmé, že předmětná nemovitost není dělitelná žádný myslitelným způsobem, zároveň žalobkyně chtěla, aby byla nemovitost přikázána do jejího výlučného vlastnictví, s čímž žalovaná souhlasila. Zároveň je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně je dostatečně solventní, aby žalovanou vyplatila a zároveň soud zjistil cenu obvyklou předmětné nemovitosti.

18. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době vypořádání, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále i jen o.z.).

19. Dle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1), každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze–li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníků (odst. 2).

20. Dle ustanovení § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastnictví o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Dle ustanovení § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Vzhledem k tomu, že účastníci nechtěli setrvávat v uvedeném spoluvlastnictví, soud toto spoluvlastnictví zrušil (§ 1140 o.z.) a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

23. Zároveň přikázal uvedenou nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, když druhý spoluvlastník nechtěl ve spoluvlastnictví setrvávat (§ 1140 odst. 1 o.z.). Ukázalo se, že nemovitost není dělitelná (§ 1147 o.z.), a proto nemovitost přikázal za náhradu žalobkyni (výrok II. rozsudku). Zároveň přikázal žalobkyni zaplatit žalované její vypořádací podíl podle velikosti odpovídající spoluvlastnickým podílům (§ 1147 o.z.), a to ve výši, která odpovídala ceně obvyklé dle znaleckého posudku (výrok III. rozsudku).

24. Co se týká pariční lhůty k vyplacení vypořádacího podílu, žalobkyně původně navrhovala 30 dnů. Tuto lhůtu soud považuje za zbytečně dlouhou, když z předložených listin, které žalobkyně předložila, a to z výpisu z účtu k , datum, a k smlouvě o úvěru vyplynulo, že uvedené prostředky má ke dni rozhodnutí rozsudku k dispozici, respektive má k dispozici prostředky ve výši , částka, a že zvýšení výše vypořádacího podílu tak, jak byla zjištěna z výslechu znalce, tedy o , částka, s ohledem na spoluvlastnický podíl žalované, pak není natolik výrazný, aby tuto částku nemohla do 15 dnů žalobkyně opatřit. Pariční lhůtu 15 dnů tak soud považuje za přiměřenou.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je svou povahou tzv. uidicium duplex, kdy jsou fakticky všichni účastníci vzájemně současně v postavení žalobce i žalovaného. Skutečnost, že žalovaná nebyla ochotna uzavřít mimosoudní dohodu, není dle názoru soudu rozhodná, neboť nikdo nemůže být k uzavření mimosoudní dohody nucen (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV. US 404/2022 či I. US 262/2020). Soud tak postupoval dle aktuální judikatury Ústavního soudu, která se v současné době přiklání k názoru, že v řízeních, jako je předmětná věc, má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (srovnej výše uvedenou judikaturu a nález Ústavního soudu sp.zn. II. US 572/19).