16 C 287/2015

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného: údaje o zástupci proti žalované: celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa žalované, zastoupené: Mgr. et Mgr. příjmení jméno, se sídlem adresa, o zaplacení částky částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha západ.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Podanou žalobu zdůvodnil skutečností, že dne datum uzavřel se společností právnická osoba leasingovou smlouvu číslo. Předmětem leasingové smlouvy byl pronájem vozu zn. Maserati, výr. č. kar. anonymizováno. Dne datum převzala žalovaná ručení za závazky dlužníka vyplývající z leasingové smlouvy. Jelikož dlužník nehradil řádně a včas sjednané leasingové splátky, ani přes výzvu neuhradil dlužnou částku, vypověděl žalobce dne datum leasingovou smlouvu a vyzval k úhradě částky ve výši částka žalovanou. Žalovaná však neuhradila ničeho.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že předmětný vůz zn. Maserati nikdy neviděla, ručitelské prohlášení nepodepsala. Podpis na uvedeném ručitelském prohlášení není její. Žalovaná nebyla jednatelem právnická osoba, s.r.o. (následně právnická osoba) v rozhodném období při uzavírání smlouvy se žalobcem. Jednatelem jmenované společnosti byl otec žalované pan jméno příjmení. Žalovaná se stala jednatelkou uvedené společnosti pouze na období od datum do datum poté, co zjistila, že její otec se dopouští různých činností v rozporu se zákonem, zejména zneužívá a podvádí vlastní dceru, tedy žalovanou. Jednatelkou se tak stala pouze z důvodu snahy uvést společnost výše označenou do řádného stavu, což však již nebylo možné. Dále uvedla další námitky proti žalobě, o kterých soud uvede níže. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud tyto skutečnosti: Žalobce uzavřel se společností právnická osoba (dříve právnická osoba) leasingovou smlouvu číslo (dlužník), na základě které byl výše uvedené společnosti předán do užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve smlouvě a to vozidlo zn. Maserati výr. č. kar. anonymizováno. Dlužník se zavázal splácet leasing v měsíčních splátkách (důkaz: leasingová smlouva, všeobecné podmínky, předávací protokol ze dne datum). Součástí předmětné smlouvy byly také všeobecné smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností účastníků (důkaz: všeobecné smluvní podmínky). Dne datum převzala žalovaná ručení za závazky dlužníka vyplývající z leasingové smlouvy (důkaz: ručitelské prohlášení ze dne datum, znalecký posudek z oboru písmoznalectví celé jméno znalce včetně pozdějšího dodatku, výpověď svědka jméno příjmení). Vzhledem k tomu, že dlužník nehradil jednotlivé splátky a ani přes výzvu neuhradil dlužnou částku, vypověděl žalobce ke dni datum leasingovou smlouvu a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši částka (důkaz: výpověď leasingové smlouvy, faktury, upomínky, výzvy ručitele). Dlužná částka se skládá z dlužných leasingových splátek za období od číslo do číslo ve výši částka, dále z pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši částka a z 50 % smluvní pokuty vyčíslené ke dni datum ve výši částka (důkaz: tabulka s dlužnými částkami, faktury). Před podáním žaloby zástupce žalobce vyzval žalovanou k dobrovolnému uhrazení předmětného dluhu, ta však neuhradila ničeho (důkaz: předžalobní upomínka).

4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalobce uzavřel se společností právnická osoba (dříve právnická osoba) leasingovou smlouvu číslo (dlužník), na základě které byl výše uvedené společnosti předán do užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve smlouvě a to vozidlo zn. Maserati výr. č. kar. anonymizováno. Dlužník se zavázal splácet leasing v měsíčních splátkách. Součástí předmětné smlouvy byly také všeobecné smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností účastníků. Dne datum převzala žalovaná ručení za závazky dlužníka vyplývající z leasingové smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužník nehradil jednotlivé splátky a ani přes výzvu neuhradil dlužnou částku, vypověděl žalobce ke dni datum leasingovou smlouvu a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši částka. Dlužná částka se skládá z dlužných leasingových splátek za období od číslo do číslo ve výši částka, dále z pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši částka a z 50 % smluvní pokuty vyčíslené ke dni datum ve výši částka. Před podáním žaloby zástupce žalobce vyzval žalovanou k dobrovolnému uhrazení předmětného dluhu, ta však neuhradila ničeho.

5. Soud nepřipustil žalovanou navržený důkaz a to posudek z oboru zdravotnictví, odvětví anonymizováno, týkající se anonymizováno stavu otce žalované jméno příjmení, datum narození zpracovaného znalcem příjmení jméno příjmení ze dne datum. Učinil tak z toho důvodu, že tento důkaz byl navržen až po koncentraci řízení a nebyly uvedeny žádné takové důvody pro jeho provedení, kdy by výjimka z koncentrace po prvním jednání, kdy oba právní zástupci byli soudem poučení dle § 118 b) o.s.ř., byla možná.

6. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechem znalkyně z oboru školství a kultura, odvětví anonymizováno, specializace grafologie jméno příjmení, když takový výslech neměl význam pro rozhodnutí ve věci. V tomto směru soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kde Krajský soud rozhodoval v této věci o odvolání žalované proti znalečnému a mimo jiné v odst. 15 na str. 4 tohoto usnesení uvedl:„ Posudky, týkající se určení autorství podpisu jsou oprávněni vypracovávat pouze písmoznalci, nikoliv grafologové.“ Soud sice provedl znalecký posudek znalkyně jméno příjmení číslo ze dne datum, ale právě ze shora uvedených důvodů z něj nevycházel. Soud ve věci nechal provést znalecký posudek znalcem celé jméno znalce, o kterém podrobně uvede níže, ze kterého následně vycházel, když právě znalec z oboru písmoznalectví je ten, který má oprávnění zkoumat pravosti podpisu.

7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědi svědků a účastnice.

8. Základní obranou žalované proti žalobě byla skutečnost, že žalovaná nikdy ručitelské prohlášení ze dne datum nepodepsala. Za těchto okolností soud považoval za klíčové zjistit, zda-li podpis na uvedeném ručitelském prohlášení je pravým podpisem žalované či nikoli. Pro zjištění této skutečnosti soud ustanovil znalce celé jméno znalce, IČO se sídlem adresa, který vypracoval znalecký posudek dne datum se závěrem:„ I když variantu nepravosti sporného podpisu nelze zcela vyloučit, pravděpodobnější verze je, že sporný podpis na originálu ručitelského prohlášení ze dne datum v rubrice„ ručitel celé jméno žalované“ ozn. číslo je pravým podpisem celé jméno žalované, datum narození“ Znalec svůj znalecký posudek dále doplnil dne datum a v závěru uvedl:„ Vlivem snížené kompatibility sporného podpisu s podpisy vzniklými při zkoušce písma podpisu ze dne datum jsou získané zkoušky podpisů využitelné pouze částečně. Z těchto důvodů nebylo možné závěr uvedený v původním znaleckém posudku upřesnit, to znamená že pravděpodobnější je, že sporný podpis na ručitelském prohlášení ze dne datum je pravým podpisem celé jméno žalované než že jde o podpis nepravý.“ Svůj závěr znalec obhájil i při svém výslechu u soudu. Zde soud odkazuje především na výslech znalce z datum. Znalec dále podrobně uvedl škálu jednotlivých pravděpodobnostních závěrů ohledně určení pravosti podpisu, kdy o škále pravděpodobnosti uváděl:„ Co se týká stupnice přesnosti, tak na jedné straně je kategorický závěr jednoznačný, ať již ve prospěch podpisu či nikoli. Na druhé straně je pak nerozhodnutelný závěr – tedy 50: 50 -. V písmoznalectví je určitá zvyklost a to celkem další tři stupně mezi těmito závěry, a to jednak s vysokou pravděpodobností, kdy se tento závěr blíží ke kategorickému závěru, dále pak s pravděpodobností, což je střední hodnota pravděpodobnosti a pak závěr tohoto typu jako v tomto případě, kdy se tedy blíží k nerozhodnutelnému závěru, je však pravděpodobnější určitá verze.“ Jak znalec uvedl ve své výpovědi dne datum, důvod proč nemohl přijmout kategoričtější závěr ohledně pravosti podpisu byl v tom, kdy uvedl:„ V tomto případě se domnívám, že to nelze realizovat, nejedná se o problém ve srovnávacím materiálu, ale v typu podpisu. Jedná se o jednoduchý podpis, to je obecně problém takovýchto jednoduchých podpisů, které mají sníženou rezistenci pro falšování.“ Soud vyslechl znalce celkem 2x, stejně tak mu zadal i doplnění znaleckého posudku. Důvodem pro takovýto postup soudu byl ten, že právní zástupkyně žalované neposkytla znalci součinnost, kdy znalec zástupkyni žalované požádal, aby obstarala od žalované vzorky podpisů, což následně, jak se ukázalo, právní zástupkyně žalované nesplnila, resp. právní zástupkyně žalované nepostupovala v souladu s pokyny znalce a za těchto okolností pak soud rozhodl o povinnosti žalované dostavit se přímo ke znalci a tam vyhotovovat před znalcem srovnávací materiály. Soud tuto skutečnost považoval za významnou za situace, kdy právní zástupkyně žalované následně namítala ohledně pravosti a vypracování srovnávacích materiálů, když znalec nebyl při jejich vyhotovení nejprve přítomen. Za těchto okolností pak soudu nezbylo, než nařídit doplnění znaleckého posudku. V tomto směru soud dodává, že doplnění znaleckého posudku na závěr znalce ničeho nezměnilo. příjmení znalecký posudek sám o sobě, vzhledem k nižší pravděpodobnosti pravosti podpisu žalované, by ještě nemohl soud přivést k závěru, že žalovaná skutečně podepsala ručitelské prohlášení. Avšak ve spojení s dalšími důkazy a to výslechu svědků jak jméno příjmení, kterého navrhla strana žalující, tak i svědkyně jméno příjmení a JUDr. příjmení, které naopak navrhla strana žalovaná, vyplynulo, že podpis žalované na ručitelském prohlášení je pravý.

9. Svědek jméno příjmení, jako zaměstnanec žalobce v předmětné době, přítomný při podpisu ručitelského prohlášení, si samozřejmě nepamatoval konkrétní osobu. Jak soud zjistil, třebaže se jednalo o velmi drahé luxusní vozidlo zn. Maserati, uvedená společnost, ve které svědek příjmení pracoval, takovýchto leasingových smluv uzavírala mnoho do roka. Svědek jméno příjmení však podrobně popsal, jakým způsobem docházelo běžně k podpisům uvedených ručitelských prohlášení, kdo a jakým způsobem listiny podepisoval, kdo připravoval svědkovi uvedené listiny, jakým způsobem kontroloval občanský průkaz.

10. Právní zástupkyně žalované v závěrečné řeči mimo jiné uvedla:„ Svědek příjmení však nevyloučil, že by mohlo dojít i k záměně osob, že by mohl ověřit podpis jiné osoby, pokud by tato měla u sebe občanský průkaz žalované. V tomto směru nelze vyloučit, že by svědek příjmení dostal k ověření již podepsané ručitelské prohlášení s ujištěním, že bylo podepsáno žalovanou (byť nebylo). Otec žalované měl pak k občanskému průkazu žalované přístup a to jak k originálu, tak měl u sebe i kopii občanského průkazu žalované.“ (Citováno ze závěrečné řeči žalované). Tento výklad výpovědi jméno příjmení je zcela zavádějící. Svědek jméno příjmení podrobné popsal, jak obecně fungovala identifikace osoby, kdy mimo jiné uvedl:„ Obecně to probíhalo tak, že jsem identifikoval osobu podle občanského průkazu, zkontroloval jsem, zdali se jedná o osobu uvedenou v ručitelském prohlášení. Pokud tomu tak bylo, podepsala to tato přede mnou a já jsem tam napsal, že bylo zkontrolováno dle občanského průkazu.“ V žádném případě tedy nemohlo dojít k situaci, jak uvádí právní zástupkyně žalované, že by někdo přinesl občanský průkaz a již podepsanou listinu a nejednalo by se o osobu, která byla na občanském průkazu uvedena. Svědek příjmení uváděl, že osoby se osobně podepisovali před ním a jejich totožnost byla kontrolována dle občanského průkazu. Stejně tak je zavádějící výklad, že svědek příjmení nevyloučil, že by mohlo dojít i k záměně osob, že by mohl ověřit jiné osoby, pokud by osoba měla u sebe občanský průkaz žalované. Svědek příjmení doslova uvedl na výslovný dotaz právní zástupkyně žalované, zdali může vyloučit, že kdyby přišla osoba podobná podobizně na občanském průkazu, přišla by tedy jiná osoba, zdali by přesto ověřil podpis, k tomu uvedl:„ Kdyby skutečně byla podobná fotografii v občanském průkazu a podepsala by to, tak samozřejmě by se to stát mohlo.“ Zde soud ale uvádí, že tvrzení strany žalované od počátku bylo, že jedinou osobou, která dokázala napodobit podpis žalované, byl její otec jméno příjmení. Je třeba říci, ač soud jméno příjmení nikdy neviděl, že o generaci starší muž se těžko mohl slečně celé jméno žalované, tedy žalované, podobat, třebaže se jednalo o jejího otce, a takovou odlišnost by svědek příjmení jistě zjistil.

11. Soud uzavírá, že svědka jméno příjmení považuje za naprosto věrohodného, jako osobu, která neměla žádný zájem na věci, když sám již nepracuje u žalobce a nebyl důvod, proč by vypovídal nepravdu. Na konkrétní skutečnosti v této věci si nevzpomněl a uváděl pouze obecný způsob, jakým takováto ručitelská prohlášení byla podepisována. Je zřejmé, že celý podpis ručitelského prohlášení žalovanou byl zcela běžný, normální, nijak nevybočoval z ostatních, když svědek si jej nevybavoval.

12. Dále soud vyslechl dva svědky, které navrhovala strana žalovaná. příjmení jméno příjmení a jednak JUDr. jméno příjmení. Co se týká svědkyně příjmení, tak ta ještě před svým výslechem předložila své čestné prohlášení, kde uvedla, že otec žalované jméno příjmení měl ofocený občanský průkaz své dcery celé jméno žalované. Dále uvedla:„ Vím o tom, že byl využíván k převzetí pošty, kdy pošta adresovaná k rukám celé jméno žalované byla předávána panu příjmení na základě této kopie občanského průkazu a pan příjmení tak podepisoval slečnu celé jméno žalované“ Svědkyně měla dle strany žalované potvrdit její tvrzení, že žalovaná byla tak říkajíc„ bílým koněm“, tedy osobou, za kterou fakticky jednal a vykonával veškerou obchodní činnost její otec jméno příjmení, podepisoval za ní listiny, víceméně veškerou činnost prováděl svým jménem a žalovaná toto vykonávala pouze„ na oko“. Je potřeba uvést, že z výpovědi svědkyně příjmení se takováto tvrzení nepotvrdila. Svědkyně příjmení naopak uvedla, že jak žalovaná, tak její otec si víceméně veškerou agendu rozdělili a každý fungoval naprosto samostatně. Svědkyně mimo jiné uvedla:„ Oni to měli rozdělené. Otec obchodoval s investičními slitky a slečna celé jméno žalované s výrobou polotovarů pro zlatníky. Když tam pan příjmení nebyl, tak jsme vydávaly slitky my. Co se týkalo polotovarů, tak tam vždy někdo byl. Buď jsem tam byla já a nebo slečna jméno. Vždy jedna byla přítomna.“ Zde naopak je zřejmé, že nejenom že žalovaná nebyla žádným bílým koněm – osobou, která by ve společnosti vystupovala pouze na oko, ale měla samostatnou agendu a v době nepřítomnosti svého otce zastupovala i jeho. Svědkyně následně ve svém výslechu podrobně rozvedla i okolnosti, za kterých otec žalované za žalovanou podepisoval. příjmení jiné uvedla:„ příjmení podepisoval slečnu celé jméno žalované, aby nemusela na poštu.“ K dotazu právního zástupce, zdali to takto jde, uvedla:„ No tak by to jít nemělo, podle zákona to tak být nesmí. Když je to do vlastních rukou, může to být pouze adresátovi. Já dělám teď na poště, takže vím, že pokud to jde do vlastních rukou, musí se to vydat pouze po předložení občanského průkazu. Byla to dobrá vůle paní pošťačky, že to tak dělala, aby slečna celé jméno žalované nemusela na poštu. Pošťačka z toho může mít u zaměstnavatele problém.“ Dále uvedla, že skutečně viděla, jak se otec žalované jméno příjmení podepisuje jako„ celé jméno žalované“ podpisem, který měl vypadat jako podpis slečny celé jméno žalované. K dotazu soudu, zdali se tyto podpisy týkaly pouze pošty, k tomu svědkyně uvedla:„ Pošty a potom, nevím, jak bych to řekla, ještě papíry, které se ale jenom týkaly firmy. jméno snad 2 x také, ovšem bylo to s vědomím slečny celé jméno žalované, ona o tom věděla. Jak bych to řekla, byly to dokumenty, které nebyly důležité. Byly to např. faktury pro zákazníky, nebylo to nic podstatného, ty faktury jsem mohla podepsat i já.“ Dále z výpovědi svědkyně příjmení vyplynulo, že žalovaná za ní přišla„ s hotovým papírem, který jsem podepsala a bylo tam opravdu to, co jsem měla zato, že je pravda“. Je tedy zřejmé, že ani čestné prohlášení nevyhotovovala samostatně svědkyně. Z její výpovědi tedy jasně vyplynulo, že otec žalované podepisoval za žalovanou pouze po dohodě se žalovanou. Jednak z důvodu, aby jí usnadnil práci, jednak listiny, které se týkaly společnosti s jejím vědomím a které nebyly nijak důležité.

13. Co se týká výpovědi svědka příjmení jméno příjmení, jednalo se o advokáta, který zastupoval jak žalovanou tak i právnická osoba, s.r.o. Jak svědek sám uvedl, šlo o to, minimalizovat škody, které způsobil svou činností otec žalované. Uvedl, že během jednání se žalovanou a hledáním jednotlivých podkladů ohledně záchrany společnosti našli různé dokumenty, např. i takové, které nebyly podepsány žalovanou, kdy jméno příjmení falšoval podpis žalované. Na dotaz soudu, jak bylo zjištěno, že se jedná o falešné podpisy, k tomu svědek uvedl:„ Někde stačil i pohled laika a bylo jasné, že to není podpis paní celé jméno žalované. Někde jsme vycházeli z toho, co nám řekla paní celé jméno žalované, to bylo tam, kde to tak poznat nebylo, že paní celé jméno žalované ten podpis neučinila, že to bylo podepsáno na místech, kde ona nikdy nebyla. Takže někde jsme vycházeli z jejích tvrzení. Jak říkám, někde to bylo opticky jasné, někde jsem jí věřil, že to bylo podepsáno na místě, kde nikdy nebyla. Pan Ráž v té době myslím nebyl jednatelem, byl společníkem, paní celé jméno žalované byla jednatelkou.“ Z výpovědi svědka příjmení příjmení je zřejmé, že žalovaná tomuto svědkovi sama označovala, které podpisy jsou pravé a které nikoli. Je také zřejmé, že takovýchto„ falešných“ podpisů bylo několik druhů. Jednak takové, kde to bylo zcela jasně poznat a jednak takové, kde to poznat nebylo. Za situace, kdy od počátku žalovaná tvrdí, že její otec velmi dobře uměl napodobovat její podpis a to i tím způsobem, že to může zmást i samotného znalce, pak takovéto dva typy podpisů ztrácejí vnitřní logiku. Není žádný důvod, proč by jméno příjmení na jednu stranu ve zhruba stejném období podepisoval svou dceru podpisem tak, aby na první pohled bylo zřejmé, že se nejedná o pravý podpis a zároveň takovým způsobem, aby to vůbec zřejmé nebylo. Podpis žalované, jak soudu potvrdil znalec, je velmi jednoduchý a je potřeba jej velmi dobře natrénovat a získat patřičný švih. Nelze ho tedy napodobit nějakým pomalým způsobem, což by znalec při posuzování podpisu na ručitelském prohlášení poznal. Jestliže se tedy jméno příjmení naučil podepisovat žalovanou způsobem, který by těžko odhalil i znalec, pak nebyl důvod, proč by na jiných místech podepisoval žalovanou způsobem, který by odhalil i běžný laik, jako byl JUDr. jméno příjmení. Za těchto okolností se soud tedy přiklání k té verzi, že právě podpisy, kdy tak snadno odhalit nepravost podpisu možné nebylo, byly pravými podpisy žalované, když jiný výklad postrádá logiku.

14. Celkově oba dva svědky – jak svědkyni příjmení tak svědka příjmení příjmení – soud považuje za věrohodné, když oba vypovídali i skutečnosti, které nebyly zcela v souladu s tvrzením stany žalované a dokonce vycházely proti těmto tvrzením.

15. Soud vyslechl i žalovanou celé jméno žalované jako účastníka. Vyslechl jí až poté, kdy byli vyslechnuti všichni svědci a provedeny další listinné důkazy a výslech znalce, a to z důvodu, že se svým dřívějším výslechem strana žalovaná nesouhlasila. Za takovýchto okolností, kdy žalovaná již byla dopředu seznámena s tím, jakým způsobem vypovídali svědci, co vyšlo z provedeného dokazování najevo, toto značně snižuje význam její účastnické výpovědi. Za těchto okolností i k tomuto musí soud přihlédnout z hlediska věrohodnosti žalované. Nicméně z výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná svému otci naprosto věřila. Uvedla:„ Já jsem mu věřila, věřila jsem, že se o mě postará.“ Ohledně fungování ve společnosti a podnikání s otcem ve své výpovědi svou činnost poměrně zlehčovala a to uváděla i v rozporu s tím, co uvedla před tím svědkyně příjmení. Soud tedy obecně k věrohodnosti žalované uvádí, že těžko jí může považovat za věrohodnou, když sama měla zájem ve věci, kdy v části vypovídala v rozporu s tím, co uváděli ostatní svědci. Soud ji však uvěřil v té části, kde sama uváděla skutečnosti, že bezmezně věřila svému otci. Za těchto okolností pak soud považuje za možné a za pravděpodobné, že právě na popud svého otce se žalovaná dostavila do společnosti žalobce a před svědkem příjmení právě podepsala uvedené ručitelské prohlášení. Jiný výklad po provedení shora uvedených důkazů možný není.

16. Jak je uvedeno shora, soud kromě provedených listin vycházel z výslechů svědků a účastnice, kdy pečlivě sledoval chování těchto osob v jednací síni, spontánnost jejich výpovědi i další znaky mimoverbální komunikace. Na takovou nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků při jejich vizuální i akustické observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud České republiky (viz. např. roz. NS ČR sp. zn. spisová značka).

17. Soud tedy uzavírá, že z provedeného dokazování a to jednak ze samotné listiny ručitelského prohlášení, jednak znaleckého posudku PhDr. celé jméno znalce včetně dalších doplnění a jeho osobního výslechu před soudem a z výpovědi jméno příjmení má za prokázané, že to byla právě žalovaná, kdo předmětnou listinu podepsal a tak se stala ručitelkou předmětného závazku dlužníka.

18. Postup žalované navíc dokresluje i způsob, jakým se poté, kdy po svém otci převzala právnická osoba, s.r.o., tedy dlužníka, snažila vyřešit problémy společnosti, kdy převedla své obchodní podíly ve společnosti jednak na anonymizována dvě slova a jednak na právnická osoba zastoupenou jednatelem Rokasem Balsevičiusem. Tato osoba, jak vyplynulo z trestního spisu provedeného k důkazu sp. zn. anonymizováno číslo, je osobou neexistující, jak vyplynulo ze sdělení orgánů anonymizováno republiky. Existuje osoba anonymizována dvě slova s jiným rokem narození (stejným však dnem a měsícem), který ohlásil krádež svého občanského průkazu. Je zřejmé, že se žalovaná snažila vyřešit své problémy s uvedenou společností tím, že převedla své podíly na osobu zřejmě s kriminálním pozadím litevského původu. Takovýto způsob řešení dluhů po svém otci, třebaže spojený se značně emoční zátěží, nesvědčí o věrohodnosti žalované.

19. Jak soud uváděl shora, žalovaná proti žalobě namítla několik námitek. První námitkou byla námitka částečného promlčení. Tato námitka je nedůvodná. V tomto směru soud odkazuje na stanovisko strany žalující, kdy bylo odkázáno na judikaturu spisová značka, kdy ručitelský závazek nemůže být promlčen dříve nežli hlavní závazek. Ten byl přihlášen do insolvenčního řízení (důkaz: výpis ze seznamu přihlášených pohledávek z insolvenčního řízení, přihláška došla k insolvenčnímu soudu dne datum rozhodnutí, sp.zn. jednací číslo MSP anonymizováno číslo).

20. Další námitkou strany žalované byla skutečnost, že uzavření smlouvy o pronájmu s následnou koupí najaté věci, uzavřené dne datum mezi žalobcem jednajícím jednatelem jméno příjmení a právnická osoba, s.r.o., kdy v hlavičce smlouvy jsou jako jednatelé AVARRIO uvedení žalovaná a dále její otec jméno příjmení Smlouva je však podepsaná toliko jméno příjmení a nikoli pak žalovanou. Na straně žalobce jsou uvedeny dva neidentifikovatelné podpisy, jež s naprostou jistotou nejsou podpisem jméno příjmení (Dle výpovědi svědka příjmení by se mělo jednat o slečnu příjmení a příjmení). Oprávnění osob paní příjmení a paní příjmení podepsat tuto smlouvu nebylo žalobcem doloženo, zmocnění podepsaných osob nebylo ve smlouvě a tedy i k důkazu žaloby předloženo. Tuto námitku soud považuje za nedůvodnou. Jednak proto, že tyto skutečnosti byly tvrzeny po koncentraci řízení, kdy řízení bylo koncentrováno po prvním jednání ve věci v souladu s § 118 b) o.s.ř. a není zde žádný důvod pro výjimku z koncentrace. Ohledně samotného právního posouzení soud, stejně jako právní zástupkyně žalované, odkazuje na rozhodnutí spisová značka, kde je mimo v právní větě uvedeno:„ Z překročení zástupčího oprávnění či jednání bez plné moci není spojena neplatnost právních úkonů, nýbrž pouze to, že zmocnitel případně subjekt za nějž jednala třetí osoba bez plné moci, je učiněným právním úkonem vázán jen za podmínek ustanovených v § 33 o.z.“ Je tedy zřejmé, že takovéto jednání není neplatné a zároveň, že žalobce je touto smlouvou plně vázán.

21. Na shora uvedená skutková tvrzení soud aplikoval příslušná ustanovení obchodního zákoníku platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 513/1991 Sb.

22. Dle ust. § 303 zák. č. 313/1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem.

23. Jak vyplynulo ze shora uvedených skutečností, žalobce se právnická osoba uzavřel dle § 497 obch. z. smlouvu, kdy dlužník – právnická osoba, s.r.o. nesplnila z této smlouvy. Žalovaná písemně žalobci prohlásila, že ho uspokojí dle § 303 obch. z., jestliže vůči němu dlužník nesplní shora uvedený závazek, což se nestalo, a za těchto okolností je to pak žalovaná, kdo má věřiteli – žalobci plnit. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když vyhl. č. 484/2000 Sb. byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.) je částka částka, mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak částka Náklady se sestávají z těchto položek – ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (položka 1 písm. b) sazebníku poplatků). Odměna za zastoupení advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem 15 celých úkonů (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu ze dne datum, vyjádření k replice žalované ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření k posudku znalce ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, účast na ústním jednání dne datum, účast na ústním jednání dne datum, účast na ústním jednání dne datum, účast na ústním jednání dne datum, písemný závěrečný návrh ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum), dále tři úkony ve výši ½ sazby dle § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání o znalečném ze dne datum, vyjádření k posudku znalce ze dne datum, vyjádření k odvolání o znalečném ze dne datum), dále 18 x režijní paušál, náhrada hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), DPH ve výši částka a zálohy na znalečném ve výši částka, celkem tedy částka. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

25. O nákladech řízení ve výroku II. rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšnému účastníku (žalované) uložil zaplatit České republice náklady řízení. Ty se sestávají z nákladů na pořízení důkazu (znaleckého posudku, který nebyl hrazen ze zálohy) ve výši částka O znalečném bylo rozhodnuto usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího soudu sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve výši částka, dále bylo o znalečném rozhodnuto usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve výši částka, dále bylo rozhodnuto o znalečném usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve výši částka a dále usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve výši částka, celkem tedy částka, kdy částka bylo hrazeno žalobcem ze zálohy, zbytek hradil stát ve výši částka Lhůta k plnění byla dle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.