16 C 287/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované 2. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. MUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Pokud se žalobce domáhal, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem následujících liniových staveb na pozemcích v katastrálním území Chýně: Inženýrské stavby na pozemku parc. číslo: - příjmení dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN300 v celkové délce 70,8 m příjmení dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN400 v délce 3,2 m - Podzemní retenční objekt skládající se ze 60 ks prefabrikovaných kruhových nádrží o vnitřním průměru DN2800 mm a výšce 2,9 m Inženýrské stavby na pozemku parc. číslo: - příjmení dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN300 v délce 18,2 m - příjmení tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d75 v délce 13,2 m - Vodovodní řad z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d90 v délce 10 m Inženýrské stavby na pozemku parc. číslo: - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN250 v celkové délce 73,1 m - Stoky tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d63 v délce 57,1 m - Vodovodní řady z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d90 v celkové délce 55,6 m Inženýrské stavby na pozemku parc. číslo: - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN250 v celkové délce 72,6 m - Stoky tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d63 v délce 47 m - Vodovodní řady z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d90 v celkové délce 46,5 m Inženýrské stavby na pozemku parc. číslo: - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN250 v celkové délce 162,3 m - Stoky tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d63 v délce 188,3 m - Vodovodní řady z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d90 v celkové délce 210,3 m Inženýrské stavby na pozemku parc. číslo: - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN250 v celkové délce 684,3 m - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN300 v celkové délce 642,3 m - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN400 v celkové délce 583,6 m - Stoky dešťové kanalizace z korugovaného PP potrubí InCor SN10 o vnitřní dimenzi potrubí DN500 v celkové délce 111,6 m - Stoky tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d63 v délce 896,4 m - Stoky tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d75 v délce 563,8 m - Stoky tlakové splaškové kanalizace z potrubí PE100 SDR 11 o průměru d90 v délce 387,3 m - Vodovodní řady z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d90 v celkové délce číslo m - Vodovodní řady z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d110 v celkové délce 136,7 m - Vodovodní řady z potrubí PE100 PN16 SDR11 o průměru d90 v celkové délce 649,7 m žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovaným 1) a 2) plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobce se u soudu domáhal určení svého vlastnictví na inženýrských stavbách uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, uložených na pozemcích uvedených tamtéž. Uvedl, že mezi žalobcem jako zhotovitelem společnosti právnická osoba jako objednatelem byla dne datum uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo mimo jiné provedení staveb podle projektové dokumentace vypracované právnická osoba s.r.o. a projektové dokumentace v stupni„ změna DUR“ (dokumentace pro územní rozhodnutí) zpracované právnická osoba (příjmení příjmení příjmení jméno), s.r.o. Část díla dosud nebyla objednateli předána a objednatelem uhrazena a část díla nemohla být ani dokončena z důvodů porušení Smlouvy o dílo a neposkytování součinnosti ze strany objednatele. Předmětem díla byly ve Smlouvě o dílo blíže specifikované liniové stavby, jejichž vlastníkem je nadále žalobce, a to až do okamžiku jejich předání objednateli. Jedná se konkrétně o liniové stavby uvedené ve výroku I. rozsudku.

2. Dne datum vyzval žalobce žalovaného 1. jako vydražitele pozemku, pod nímž se nachází výše uvedené liniové stavby, aby do 7 dnů ode dne doručení této výzvy přestal tyto liniové stavby užívat, neboť tyto jsou ve vlastnictví žalobce. Právní zástupce žalovaného reagoval dopisem ze dne 11. 7., v němž vlastnické právo, tedy jeho výstavba, neuznal, a to z následujících důvodů: a) v dražební vyhlášce bylo uvedeno, že k pozemkům náleží příslušenství, konkrétně inženýrské sítě typu vodovod, splašková a dešťová kanalizace, a pozemky budou draženy spolu s příslušenstvím a součástmi jako jeden dražební celek, b) v dražební vyhlášce nebyla popsána právní vada pozemků, spočívající v umístění jakýchkoliv cizích staveb na pozemku či pod pozemkem, c) v katastru nemovitostí nebyla popsána právní vada pozemků, spočívající v umístění jakýchkoliv cizích staveb na pozemku či pod pozemkem, d) pokud objednatel neposkytnul žalobci žádnou věc ke zpracování, nabyl ze zákona vlastnické právo k liniovým stavbám objednatel a nikoliv žalobce. K těmto námitkám se žalobce vyjádřil následovně: a) k písmenu a) sdělil, že podle ustanovení § 509 občanského zákoníku platí, že liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Inženýrské sítě jsou samostatnými nemovitými věcmi a nemohly být proto draženy spolu s pozemky. Inženýrské sítě navíc nebyly v dražební vyhlášce nijak specifikovány, takže v tomto ohledu byla dražební vyhláška zcela neurčitá. Inženýrské sítě nebyly ani postiženy exekučním příkazem. Excindační žaloba by tedy musela být zamítnuta s odůvodněním, že inženýrské sítě nebyly exekutorem nijak postiženy; b) k písmenu b) sdělil, že ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu ve spojení s § 336b občanského soudního řádu neukládá exekutorovi povinnost uvádět v dražební vyhlášce vady dražených pozemků, s výjimkou věcných břemen, výměnku a nájemního, pachtovního či předkupního práva. Posouzení otázky vad dražených pozemků byla věcí žalovaného 1 a objednatele jako předchozího vlastníka pozemků; c) k písmenu c) sdělil, že inženýrské sítě jako nemovité věci nepodléhají evidenci v katastru nemovitostí, proto v katastru nemovitostí nemohla být existence inženýrských sítí popsána; d) k písmenu d) sdělil, že zhotovitel nabývá vlastnické právo k věci určené jednotlivě nejen v případě, že od objednatele obdrží ke zpracování věc, jejíž hodnota je menší než hodnota díla (s tímto výkladem se i žalovaný 1 ztotožňuje), ale logicky i v případě, že od objednatele neobdrží ke zpracování věc žádnou. K tomuto výkladu se přiklání žalobce i odborná literatura, např. obec, Výtisk, příjmení a kol.: Občanský zákoník, komentář k § číslo, nebo příjmení, jméno: Závazky v oblasti výstavby a nové civilní právo.

3. Dále žalobce uvedl, že na tuto reakci již ze strany žalovaného 1. odpovězeno nebylo. Žalovaný 1 navzdory shora uvedeným okolnostem v mezidobí převedl ideální podíl o velikosti dvě třetiny na předmětných pozemcích na žalovaného 2. Žalobce dále odkazuje na ustanovení § 498 odst. 1 občanského zákoníku, kdy uvádí, že předmětné inženýrské stavby jsou samostatnou věcí a dále podle § 509 odst. 9 občanského zákoníku uvádí, že nejsou součástí pozemku. Liniové stavby jsou tedy nemovité věci, nezapisované do katastru nemovitostí. Dále odkázal na ustanovení § 80 o. s. ř., uvedl, že je na jeho straně naléhavý právní zájem. Uvedl, že určovací žaloba je preventivního charakteru, která má místo jednak tam, kde její pomoci lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty právního vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účiněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Kromě toho je určovací žaloba prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Žalobce dále v mezidobí zjistil, že žalovaný 1. zatím liniové stavby neužívá, ale toto reálně hrozí, pokud budou na pozemcích žalovaného 1. a žalovaného 2. postaveny stavby a tyto napojeny na liniové stavby ve vlastnictví žalobce. Žaloba má tak bezesporu preventivní charakter.

4. Žalovaní 1. a 2. se k věci vyjádřili tak, že nárok uvedený v žalobě zcela neuznávají. Uvedli, že žaloba je zcela nedůvodná, neboť dle konstantní a dlouhodobé judikatury Nejvyššího soudu ČR, např. o rozsudku spisová značka platí, že„ Žalobou o určení vlastnictví nelze zpochybnit vlastnictví věci nabyté na základě pravomocného rozhodnutí o příklepu v exekuční dražbě (po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem)“, dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, který uvádí:„ Určovací žaloba však není institutem pro určení neplatnosti (procesního) rozhodnutí soudu (soudního exekutora). Rozhodnutí soudu (státního orgánu) není právní úkon (§ 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), nýbrž individuální právní akt orgánu státní moci, a nelze na něj aplikovat ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právních úkonů. Je tudíž pojmově vyloučeno domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí soudu (soudního exekutora) ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. Proto na požadovaném určení ani nemůže být naléhavý právní zájem a je vyloučena i existence věcné legitimace účastníků.“ 5. V daném případě žalovaný 1. nabyl v exekuční dražbě vedené soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad v obec, dnes již pravomocným usnesením soudního exekutora o příklepu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, ve znění usnesení soudního exekutora č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí nejen právo k pozemkům, na nichž (pod nimiž) se liniové stavby nacházejí a dalších pozemků, ale rovněž k liniovým stavbám samotným. Uvedená dražba byla vyhlášena na základě dražební vyhlášky č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, ve které je jako předmět dražby uveden nejen soubor pozemků na list vlastnictví v k.ú. obec, ale dále je tam uvedeno:„ K nemovitým věcem náleží příslušenství: inženýrské sítě typu vodovod, splašková a dešťová kanalizace. Shora uvedené nemovité věci budou draženy s příslušenstvím a součástmi jako jeden dražební celek.“ 6. Rovněž v citovaném pravomocném usnesení soudního exekutora o příklepu č. j. číslo jednací ve znění usnesení č. j. číslo jednací se uvádí, že žalovaný 1. nabyl v uvedené dražbě příklep k uvedeným pozemkům, k nimž náleží příslušenství: inženýrské sítě typu vodovod, splašková a dešťová kanalizace. Je tedy zřejmé, že žalovaný 1. v dražbě nabyl nejen pozemky samotné, ale i inženýrské sítě soužící těmto pozemkům, což jsou mimo jiné liniové stavby.

7. Dále žalovaní uvedli, že pokud se v době dražby považoval za vlastníka liniových staveb, či považoval dražební vyhlášku za neplatnou či nesprávnou, měl využít v exekučním řízení příslušné procesní prostředky, ať už vylučovací žalobu či odvolání proti usnesení o příklepu atd., nemohl se však domáhat vlastnického práva k věcem.

8. Dále žalovaní uvedli, že žalobce navíc nesprávně právně posoudil § 2592 občanského zákoníku, odkazují na jeho znění a upozorňují, že liniové stavby, které jsou předmětem žaloby, jsou ze své podstaty z většiny podzemními stavbami, nacházejícími se pod povrchem pozemků, které byly předmětem dražby. Je zřejmé, že takové podzemní stavby nemohou vzniknout bez současného zpracování podzemních pozemků. Je nepochybné, že hodnota zpracovaných pozemků je vyšší, než hodnota potrubí a technologií do nich uložených. Navrhují, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

9. Žalobce následně změnil žalobu, a to v té části, kde definuje jednotlivé inženýrské stavby, a to podáním z datum, kdy soud usnesením ze dne datum připustil změnu žaloby tak, jak ji žalobce navrhl, a která je tedy uvedena zároveň ve výroku I. shora uvedeného rozsudku.

10. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaní 1. a 2. jsou podílovými spoluvlastníky pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Mezi žalobcem jako zhotovitelem a právnická osoba obec, jako objednatelem byla dne datum uzavřená smlouva o dílo číslo ve znění dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, jejichž předmětem byla mimo jiné provedení staveb podle projektové dokumentace, vypracované právnická osoba s.r.o. a projektové dokumentace ve stupni„ změna DUR“, zpracované právnická osoba s.r.o. Předmětem díla byly ve smlouvě o dílo mimo jiné blíže specifikované liniové stavby, které jsou vedeny v petitu žaloby (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Rozsah provedeného díla a skutečný stav těchto inženýrských sítí je takový, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku (důkaz: technické zprávy geodeta k jednotlivým pozemkům v katastrálním území Chýně, k tomu jednotlivá grafická zobrazení geodetického zaměření, výpis z živnostenského rejstříku geodeta jméno jméno). Ze zaměření geodeta jméno jméno vycházel i znalec při oceňování předmětných pozemků při stanovení ceny obvykle nemovitých věcí a jejích příslušenství, právnická osoba, který vyhotovoval znalecký posudek pro Exekutorský úřad Kutná Hora, soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, pro následnou dražbu předmětných nemovitostí (důkaz: znalecký posudek číslo ze dne datum). Dne datum Mgr. jméno příjmení, soudní exekutor, Exekutorského úřadu Kutná Hora vydala dražební vyhlášku elektronickou dražbou č. j. číslo jednací, kde nařídila elektronickou dražbu na den datum v 10:00 hodin, kdy předmětem dražby byly jednak pozemky ve vlastnictví Development obec, dále bylo uvedeno:„ K nemovitým věcem náleží příslušenství: inženýrské sítě typu vodovod, splašková a dešťová kanalizace.“ Dále bylo v usnesení uvedeno, že shora uvedené nemovité věci budou draženy s příslušenstvím a součástmi jako jeden dražební celek (důkaz: dražební vyhláška). Dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací vydal soudní exekutor Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Kutná Hora, usnesení o příklepu, kterým na shora uvedené pozemky udělil vydražiteli právnická osoba příklep za nejvyšší podání 510 milionů Kč (důkaz: usnesení o příklepu včetně doplňujícího usnesení č. j. číslo jednací).

11. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaní 1. a 2. jsou podílovými spoluvlastníky pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Mezi žalobcem jako zhotovitelem a právnická osoba obec, jako objednatelem byla dne datum uzavřená smlouva o dílo číslo ve znění dodatku číslo ze dne datum, dodatku číslo ze dne datum, jejichž předmětem byla mimo jiné provedení staveb podle projektové dokumentace, vypracované právnická osoba s.r.o. a projektové dokumentace ve stupni„ změna DÚR“, zpracované právnická osoba s.r.o. Předmětem díla byly ve smlouvě o dílo mimo jiné blíže specifikované liniové stavby, které jsou vedeny v petitu žaloby. Rozsah provedeného díla a skutečný stav těchto inženýrských sítí je takový, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Ze zaměření geodeta jméno jméno vycházel i znalec při oceňování předmětných pozemků při stanovení ceny obvykle nemovitých věcí a jejích příslušenství, právnická osoba, který vyhotovoval znalecký posudek pro Exekutorský úřad Kutná Hora, soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, pro následnou dražbu předmětných nemovitostí. Dne datum Mgr. jméno příjmení, soudní exekutor, Exekutorského úřadu Kutná Hora vydala dražební vyhlášku elektronickou dražbou č. j. číslo jednací, kde nařídila elektronickou dražbu na den datum Development obec, dále bylo uvedeno:„ K nemovitým věcem náleží příslušenství: inženýrské sítě typu vodovod, splašková a dešťová kanalizace.“ Dále bylo v usnesení uvedeno, že shora uvedené nemovité věci budou draženy s příslušenstvím a součástmi jako jeden dražební celek. Dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací vydal soudní exekutor Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Kutná Hora, usnesení o příklepu, kterým na shora uvedené pozemky udělil vydražiteli právnická osoba příklep za nejvyšší podání 510 milionů Kč.

12. Soud nepřipustil stranou žalovaný navržený důkaz výslechem geodeta jméno jméno pro nadbytečnost. Žalovaní požadovali výslech tohoto svědka k prokázání, resp. k vyvrácení tvrzení žalobce o rozsahu inženýrských sítí na pozemcích ve vlastnictví žalovaných. K tomu soud uvádí, že geodet příjmení vyměřil jednotlivé inženýrské sítě. Toto řádně doložil výkresy a technickými zprávami, které soud provedl k důkazu, zároveň tyto byly součástí znaleckého posudku, který zadal soudní exekutor jako podklad pro provedení dražby. Znalecký ústav, který oceňoval pro soudního exekutora předmětné pozemky včetně inženýrských sítí, vycházel právě z podkladů geodeta jméno jméno a za takových okolností má soud výslech tohoto geodeta za nadbytečný, když má za prokázáno, rozsah inženýrských sítí, existujících na pozemcích žalovaných, v tom rozsahu, jak je geodet příjmení vyměřil a jeho samotná výpověď by ničeho dalšího v řízení nepřinesla.

13. Soud provedl i další důkazy, všechny, které účastníci navrhli, kromě shora uvedeného. Nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry, kromě těch, které výslovně uvede níže.

14. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, § 132 o. s. ř. Soud vycházel z listinných důkazů.

15. K samotnému posouzení soud uvádí, že co se týká skutkového zjištění, toto je poměrně jasné, jak rozsah inženýrských prací, tak vlastnictví pozemku byly spolehlivě prokázány, případně mezi účastníky byly za nesporné. Soud odkazuje na to, co je uvedeno shora.

16. Spornou otázkou byla skutečnost, jak věc po právní stránce posuzovat, zda-li tedy inženýrské sítě mohly přejít do vlastnictví žalovaného 1. a v důsledku dražby či nikoliv.

17. K tomu soud uvádí, že se plně ztotožňuje s právní argumentací strany žalované.

18. Co se týká naléhavého právního zájmu podle § 80 o. s. ř., soud tedy zkoumal zda-li na straně žalobce, vzhledem k tomu, že se jedná o žalobu o určení, je na určení naléhavý právní zájem.

19. K tomu soud uvádí, že se domnívá, že ano, bez takovéto preventivní žaloby by mohlo být postavení žalobce nejisté. V tomto soud odkazuje na to, co uvedl žalobce v žalobě, a to co je uvedeno v prvním odstavci tohoto odůvodnění.

20. Přesto soud žalobě nevyhověl a ve stručnosti uvádí, že se domnívá, a má za prokázané z provedených důkazů, že žalovaní nabyli vlastnické právo k uvedeným inženýrským sítím originárním způsobem, příklepem v exekuční dražbě. Že součástí dražby byly i liniové inženýrské sítě a jejich další součásti, je zřejmé z dražební vyhlášky i z usnesení o příklepu bez ohledu na to, zda-li je uvedeno, že se jedná o příslušenství či nikoliv, byly tyto vydraženy v dražbě. Zároveň, jak soud zjistil z přípisu soudního exekutora, znalecký posudek, který se při ohodnocení předmětných pozemků podrobně zabýval i inženýrskými sítěmi, které jsou předmětem žaloby, včetně jejich zaměření, včetně skutečností, které uváděl znalec jako významné pro zhodnocení dražených pozemků, tedy že jsou zasíťovány a že součástí těchto pozemků jsou právě tyto sítě, tak tento znalecký posudek byl zveřejněn spolu s dražební vyhláškou na portálu dražeb webová adresa, na webových stránkách exekutorského úřadu obec a na portálu dražeb webová adresa (důkaz: sdělení soudního exekutora, znalecký posudek číslo). Znalec v tomto posudku mimo jiné uvedl:„ Znalci byly ze strany povinné společnosti obdrženy technické podklady ve formě zaměření šachet dešťové kanalizace k datum, zaměření položeného vodovodu k datum, situace prostavěnosti – vodovod a situace prostavěnosti, splašková kanalizace. Na základě těchto podkladů, provedeného místního šetření, náhledu do katastru nemovitostí a map jsou pozemky vybaveny inženýrskými sítěmi typu vodovod, splašková a dešťová kanalizace.

21. Příslušenství v podobě realizovaných inženýrských sítí dokládají podklady v podobě Projektové dokumentace skutečného provedení stavby vypracované právnická osoba s.r.o. z listopadu 2020 a geodetické zamření skutečného provedení vypracované A. příjmení ze dne datum“ 22. Je tedy zřejmé, že pozemky byly vydraženy i spolu s inženýrskými sítěmi, popsanými ve výroku I. rozsudku.

23. Soud dále uvádí, že strana žalovaná správně odkázala na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, které se zabývají možností zpochybnit vlastnictví věci na základě pravomocného rozhodnutí o příklepu a shodně uvádí, že toto možné není a není možné ani obcházet rozhodnutí o příklepu určovací žalobou. Dále soud plně odkazuje nato, co ve věci žalovaní uvedli ohledně možností podání vylučovací žaloby proti případné dražbě ze strany žalobce a dále co uvádějí ohledně právního posouzení podle § 2599 odst. 1 občanského zákoníku: 24.„ Je zapotřebí uvést, že pokud se žalobce považuje a v době dražby považoval za vlastníka liniových staveb, či považuje z jiného důvodu dražební vyhlášku nebo usnesení o příklepu ve vztahu k liniovým stavbám za neplatné či nesprávné (po právní či skutkové stránce), měl uplatňovat svá práva v exekučním řízení v rámci příslušných procesních prostředků (vylučovací žaloba, odvolání proti usnesení o příklepu apod.), avšak nemůže se domáhat vlastnického práva k věcem, které žalovaný číslo nabyl v exekuční dražbě na základě pravomocného usnesení o příklepu poté, kdy žalovaný číslo uhradil nejvyšší podání.

25. Žalovaný číslo nabyl své spoluvlastnické právo smluvně od žalovaného číslo čímž plně vstoupil do jeho nezpochybnitelných vlastnických práv.

26. Shora citované usnesení nejvyššího soudu ČR, sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí k tomu uvádí:„ Konečně je rozhodovací praxe ustálena rovněž v závěru, že jediným prostředkem k ochraně práv třetích osob při dosud probíhající exekuci (výkonu rozhodnutí) je žaloba uvedená v § 267.s.ř. (tvz. vylučovací žaloba). Např. v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud dovodil, že jestliže vlastník nemovitosti, který v katastru není jako vlastník zapsán a který se domnívá, že mu svědčí vlastnické právo, zjistí, že jeho nemovitost má být prodána v dražbě na základě již nařízené exekuce, může se bránit vylučovací žalobou: jakmile je taková žaloba podána, musí být exekuční řízení přerušeno až do rozhodnutí o žalobě. Není-li však vylučovací žaloba podána, nic nebrání provedení dražby a vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu, i když vydražená nemovitost nebyla vlastnictvím povinného, ale vlastnictvím třetí osoby, která na tuto skutečnost exekutora upozornila. Jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je vlastnictví předchůdce (povinného) nerozhodné.“ 27. Pokud se tedy žalobce považoval za vlastníka Liniových staveb, měl se k tomuto vymezit v rámci exekuce vylučovací žalobou, nikoli nyní žalobou určovací. Pokud žalobce odkazuje na ustanovení § 509 občanského zákoníku, podle nějž platí, že liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku, pak sice s existencí tohoto ustanovení žalovaní souhlasí, v dané věci však se jedná o ustanovení právně irelevantní, a to ze dvou důvodů: a) Dražební vyhláška ani usnesení o příklepu nejsou s uvedeným ustanovením v rozporu. Soudní exekutor nepovažoval inženýrské sítě (tj. Liniové stavby) za součást dražených pozemků, ale za jejich příslušenství, které je draženo spolu s pozemky. Již z definice příslušenství plyne, že soudní exekutor nepovažoval Liniové sítě za součást pozemků (tím se tedy neodchyluje od ust. § 509 občanského zákoníku, ale za samostatné vedlejší věci sloužící, aby byly s pozemkem společně trvale užívány (viz § 510 občanského zákoníku). b) I kdyby se však soudní exekutor po právní stránce mýlil a věc ve vztahu k příslušenství nesprávně posoudil, nemůže žalobce namítat vady rozhodnutí exekutora mimo exekuční řízení, tj.j. v tomto sporu.

28. Nesprávné právní posouzení podle § 2599 občanského zákoníku na straně žalobce 29. Jen pro úplnost žalovaní uvádějí, že nesprávné je i právní posouzení žalobce, který dovozuje své vlastnické právo z ustanovení § 2599 odst. 1 občanského zákoníku a komentáře nebo příjmení, jméno: Závazky v oblasti výstavby a nové civilní právo, když tvrdí, že dílo zpracoval plně z věcí, které opatřil:„ Zhotovitel se stává vlastníkem zhotovované věci, pokud dílo zhotovuje sice u objednatele, ale hodnota jeho práce je vyšší než hodnota věcí dodaných objednatelem, popř. dílo zpracovává plně z věcí, které opatřil.“ 30. Podle ustanovení § 2599 odst. 1 občanského zákoníku: platí„ Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To neplatí v případě, že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo je hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci: tehdy nebývá vlastnické právo k předmětu díla zhotovitel.“ 31. Liniové stavby, které jsou předmětem žaloby, jsou ze své podstaty z většiny podzemními stavbami nacházejícími se pod povrchem pozemků (které byly předmětem dražby) a které v době uzavření smlouvy o dílo a zhotovení stavby náležely společnosti právnická osoba Je zřejmé, že takové podzemní stavby nemohou vzniknout bez současného zpracování předmětných pozemků, tj. bez výkopů pozemků a jiných pozemkových úprav. Bez jejich provedení, bez zpracování pozemků, by se jednalo o soubor movitých věcí (položených volně na pozemku), nikoli o předmětné Liniové stavby. Je nepochybné, že hodnota zpracovaných pozemků je vyšší nežli hodnota potrubí a technologií v nich uložených, platí tedy, že dle ust. § 2599 odst. 1 občanského zákoníku byl vlastníkem předmětu díla původní objednatel, nikoli tedy žalobce. Žalobce by tedy stejně nebyl aktivně legitimován k žalobě, neboť by mu nesvědčilo vlastnické právo.“ (citováno z vyjádření žalovaných ze dne datum)

32. Soud pouze shrnuje, že skutečnost, že se postupně zvyšovala hodnota předmětných pozemků tak, jak na nich byly budovány inženýrské sítě a tato hodnota pozemku mnohonásobně postupně převyšovala cenu jednotlivého díla inženýrských sítí, má za prokázanou jako obecnou skutečnost, kterou nelze nijakým způsobem prokazovat, je zřejmé, že pozemky se zhodnotí právě výstavbou inženýrských sítí a tato hodnota mnohonásobně přesahuje hodnotu samotných inženýrských sítí, kdy opačná situace by postrádala základní logiku.

33. Na shora v rozsudku uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, platného účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona číslo 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o. z.), 34. Dle ustanovení § 2599 odst. 1 o. z., je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k nim vlastnické právo objednatel. To neplatí v případě, že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovi zpracované věci; tehdy nabývá vlastnické právo z předmětu díla zhotovitel.

35. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalobce nebyl nikdy vlastníkem inženýrských sítí, položených na pozemku právního předchůdce žalovaných (§ 2599 odst. 1 o. z.), zároveň žalovaní nabyli vlastnické právo k pozemkům a předmětným inženýrským sítím originárním způsobem, a to v exekuční dražbě, a žalovaný tak nemohl uplatnit své vlastnické právo žalobou na určení, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu v plném rozsahu zamítl.

36. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy základem pro výpočet sazby mimo smluvní odměny je částka částka podle § 9 odst. 4 písm. b) a vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy mimosmluvní odměna činí částka za jeden úkon při snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky činí částka za jeden úkon a jednoho účastníka. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhlášky číslo celkem 7 úkonů krát 2 (počet žalovaných), a to příprava převzetí právního zastoupení, vyjádření žalovaných k žalobě ze dne datum, vyjádření žalovaných ze dne datum, účast na jednáních dne datum, datum, datum, vyjádření žalovaných na výzvu soudu ze dne datum. Dále 7 režijních paušálů po částka, dále DPH ve výši částka, celkem tedy částka. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností platit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.