16 C 296/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Miroslavy Procházkové a Ing. Jiřího Pelce v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresa adresa žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení sídlem adresa žalovaného o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení části mzdy

I. Určuje se, že rozvázání pracovní poměru žalobci učiněné žalovaným na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum je neplatné.

II. Pokud se žalovaný po žalobci domáhal zaplacení částky ve výši částka, vzájemný návrh žalovaného se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že rozvázání pracovní poměru se žalobkyní učiněné žalovaným, na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, je neplatné. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne datum pracovní smlouvu ve znění čtyř následujících dodatků na pracovní pozici elektro/mechanik. Dne datum byl žalobkyni v jejím sídle předán žalovaným dokument nazvaný„ Okamžité zrušení pracovního poměru“, ve kterém žalovaný pracovní poměr okamžitě zrušil podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Žalovaný v rozporu s právní úpravou nikterak skutkově nevymezil důvod pro jeho podání. Žalovaný neuvedl, v jakém konkrétním jednání zaměstnavatele spatřuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru a jaké jsou skutečné důvody, které žalovaného k okamžitému zrušení pracovního poměru vedly. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byla mzda poskytována vždy řádně v souladu s právní a smluvní úpravou do 15. dne následujícího měsíce, proto zde důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru není dán. Žalobkyně nicméně sdělila žalovanému, že netrvá na dalším pokračování pracovního poměru 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum uvedl, že nerozporuje podání okamžitého zrušení pracovního poměru z jeho strany. Nicméně namítl, že žalobkyně vyslovila s okamžitým zrušením pracovního poměru svůj nesouhlas a žalovaný se nacházel v dobré víře, že má pokračovat ve výkonu své práce. Žalobkyně ovšem přerušila se žalovaným komunikaci a ze strany jiného zaměstnance byl žalovanému odepřen přístup na pracoviště. Žalovaný dále uvedl, že požaduje náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby a požádal o její přiznání v tomto řízení. Žalovaný byl dle svých slov žalobkyní na pracovišti šikanován, jeho pracovní zařazení neodpovídalo jeho zkušenostem a vzdělání a jeho mzda nedosahovala výše nejnižší zaručené mzdy stanovené nařízením vlády.

3. Žalobkyně ve své replice ze dne datum uvedla, že ohledně okamžitého zrušení pracovního poměru vyslovila nesouhlas pouze s odůvodněním tohoto podání, nicméně sdělila žalovanému, že na pokračování pracovního poměru netrvá, a to ústně i písemně. Žalovaný jednal zcela v rozporu se svým tvrzením, že byl připraven vykonávat svou práci, neboť požádal o příspěvek na podporu v nezaměstnanosti, vyklidil svou skříňku na pracovišti, požádal o vydání zápočtového listu a vyžádal si osvědčení o složených zkouškách. Vstup na pracoviště nebyl žalovanému umožněn, neboť žalobkyně považovala pracovní poměr žalovaného za skončený. Dle sdělení žalobkyně byla reálnou náplní práce žalovaného montážní strojírenská činnost na základě pokynů nadřízených. Mzda žalovaného byla tedy vyšší než určená tzv. zaručená mzda. Žalobkyně se ohradila proti námitce žalovaného ohledně šikany na pracovišti, neboť se domnívá, že zachází se všemi zaměstnanci stejně.

4. Žalovaný ve svém vyjádření doručené soudu dne datum uvedl, že podmínkou jeho přijetí na pracovní pozici bylo složení odborné zkoušky, kdy tato odbornost odpovídá hodnocení v platové třídě 7. Jelikož žalovanému byla dle jeho slov opakovaně krácena mzda, podal žalobkyni dne datum písemnou žádost o vysvětlení. Na tuto žádost žalobkyně reagovala, že žalovaný porušil pracovní morálku, k vysvětlení výpočtu mzdy a jejich složek však nedošlo. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl několik konfliktů, ke kterým došlo mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný požadoval, aby soud uznal okamžité ukončení pracovního poměru jako platné a přiznal žalovanému náhradu mzdy ve výši dvou měsíčních platů.

5. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně vyjádřením ze dne datum tak, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo učiněno neplatně, neboť pro něj nebyly dány zákonné podmínky a nesplňuje ani formální náležitosti. Žalobkyně netrvala na pokračování pracovního poměru žalovaného. Dále žalobkyně uvedla, že pokud je rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením dané žalovaným neplatné, platí, že pracovní poměr žalovaného skončil dohodou týž den. Žalobkyně se ohradila, že žalovaný ve svém vyjádření k žalobě předložil tvrzení, která s předmětem řízení nesouvisí. Jedná se o pomlouvačná a lživá tvrzení, která žalobkyně odmítla.

6. Žalovaný na základě usnesení soudu ze dne datum, ve kterém soud stranu žalovanou vyzval k odstranění vad jejího vzájemného návrhu ze dne datum a to tak, že ve vzájemném návrhu není uvedena konkrétní částka, jakou žalovaný po žalobkyni požaduje, ve svém vyjádření doručené zdejšímu soudu dne datum sdělil, že nedokáže vyčíslit přesnou částku. Výši náhrady mzdy za předmětné období by dle slov žalovaného měla vyčíslit žalobkyně. Zároveň žalovaný požádal soud o přistoupení Úřadu práce ČR, jako vedlejšího účastníka řízení, na pozici druhého žalovaného, neboť tento má oprávněný zájem na výsledku řízení. Úřad práce ČR poskytl žalovanému podporu v nezaměstnanosti namísto náhrady mzdy s tím, že výše případného přeplatku bude sdělena až podle výsledku soudního řízení. Žalovaný uvedl, že žalobkyně znala důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru, kterými byly: protiprávní stav v rámci stanovené minimální mzdy, narůstající tlak a šikana.

7. Žalovaný následně ve svém podání ze dne datum uvedl, že náhrada mzdy činí částku částka a výše nároku Úřadu práce ČR činí částku částka. V rámci vzájemného návrhu tedy žalovaný uplatnil nárok ve výši částka a náhradu nákladů řízení.

8. Na vzájemný návrh žalovaného reagovala žalobkyně vyjádřením ze dne datum tak, že nárok žalovaného na přiznání náhrady mzdy není dán. S ohledem na skutečnost, že dokument označený jako„ okamžité zrušení pracovního poměru“ ze dne datum neobsahuje zákonné podmínky a nesplňuje formální podmínky, byla žalobkyně nucena podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Dále žalobkyně uvedla, že pokud je rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením dané žalovaným neplatné, platí, že pracovní poměr žalovaného skončil dohodou týž den. V takovém případě nenáleží žalovanému náhrada mzdy od datum do datum v žádné výši. Žalobkyně v tomto případě nebyla povinna hradit odvody na anonymizováno a sociální pojištění ani skládat soudní úschovu. Dále žalobkyně vyslovila nesouhlas s přistoupením Úřadu práce ČR do řízení jakožto vedlejšího účastníka, neboť Úřad práce ČR nemá na předmětu sporu žádný právní zájem.

9. Žalovaný ve svém vyjádření doručené zdejšímu soudu dne datum trval na přizvání vedlejšího účastníka řízení, jelikož dle slov žalovaného příjmení práce ČR neměl přihlížet k tvrzení žalobkyně, že pracovní poměr byl ukončen dohodou, ale okamžitým zrušením. Na důvody ukončeného pracovního poměru je vázána výše dávek podpory v nezaměstnanosti. Žalovaný se dále bránil, že důvody okamžitého zrušení pracovního poměru byly oběma stranám známy. Tímto důvodem byl dlouhodobě neřešený požadavek žalovaného na poskytnutí vysvětlení výpočtu mzdy, kdy tato nedosahovala výše zaručené mzdy.

10. Jelikož žalovaný ani na výzvu soudu ze dne datum neodstranil vady ve svém podání ze dne datum, doplněné podáním ze dne datum a datum a řádně neoznačil navrhovaného vedlejšího účastníka řízení, soud odmítl vstup vedlejšího účastníka do řízení. Proti tomu bylo podáno odvolání. Krajský soud svým usnesením ze dne datum rozhodl o odvolání a potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: Žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne datum pracovní smlouvu, na základě které žalobkyně přijmula žalovaného do pracovního poměru na pozici elektro/mechanik (důkaz: pracovní smlouva ze dne datum). Pracovní poměr žalovaný ukončil dopisem ze dne datum, nadepsaným„ okamžité zrušení pracovního poměru“, kde uvedl:„ Okamžitě ruším pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Očekávám, že v souladu s § 56 odst. 2 a § 67 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, mi bude nejpozději do datum vyplacena náhrada mzdy a odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj mzda za měsíc duben a odstupné za měsíce květen a červen). A předány veškeré doklady tj. mimo jiné zápočtový list, potvrzení o proškolení na vyhlášku číslo evidenční list důchodového pojištění a potvrzení o výši příjmů za rok 2021“ Pan příjmení příjmení jako předseda představenstva žalobkyně dokument převzal, ovšem vyjádřil nesouhlas s odůvodněním uvedeným v okamžitém zrušení pracovního poměru (důkaz: okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum). Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne datum, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za nedůvodné, neboť mzdu hradila vždy včas a ke dni převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanému ničeho nedlužila. Žalobkyně současně žalovanému sdělila, že netrvá na pokračování pracovního poměru (důkaz: sdělení právní zástupkyně žalobkyně ze dne datum k okamžitému zrušení pracovního poměru). Toto sdělení žalobkyně odeslala žalovanému dne datum (důkaz: podací archa a sledování zásilek).

12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro rozhodnutí ve věci samé.

13. Návrh žalovaného na provedení těchto důkazů: dopis žalovaného příjmení správě sociálního zabezpečení ve věci vyjádření k oznámení o zahájení řízení, ve věci dočasného krácení (odnětí nemocenské ze dne datum, odvolání proti rozhodnutí číslo jednací, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, dopis žalovaného žalobkyni ze dne datum věc o doplacení minimální mzdy, dopis žalovaného žalobkyni ze dne datum věc: vyjádření k upozornění na možnost výpovědi pro soustavné porušování pracovních povinností, osvědčení o zkoušce z vyhlášky ČÚBP č. 50/78 Sb. odporné způsobilosti pracovníků elektrotechnice na žalovaného, dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum, dopis žalovaného žalobkyni ze dne datum věc: vyjádření nesouhlasu s jednáním nadřízeného pana jméno příjmení a vyjádření nesouhlasu s požadavkem testování na Covid 19, dopis žalovaného žalobkyni ze dne datum věc: vyjádření k upozornění na možnosti výpovědi pro soustavné porušování pracovních povinností, výpočty za jednotlivé roky od roku 2012 do roku 2021, úřední záznam na podaném vysvětlení na polici České republiky ze dne datum ze strany žalovaného, dopis Úřadu práce žalovanému ze dne datum, dopis žalovaného Úřadu práci České republiky ze dne datum věc: žádost sdělení k výpočtu podpory a uvedení bankovního spojení pro případné vyplácení vyplacené podpory, sdělení k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dne datum dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum spolu s obálkou, dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum věc: upozornění na možnost výpovědi soustavné porušování pracovních povinností, dopis žalovaného k žalobkyni ze dne datum žádost o vysvětlení jednotlivých položek mzdy platu, dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum, výpis z internetového bankovnictví příchozí úhrada od anonymizována dvě slova ze dne datum, dopis žalovaného žalobkyni ze dne datum spolu s podacím lístkem a potvrzením o doručení doporučeného psaní, dopis právní zástupkyně žalobkyně žalovanému ve věci vyjádření k žádosti o doplacení minimální mzdy ze dne datum, ze dne datum, tabulka minimální nejnižší zaručené mzdy dle nařízení vlády, časová osa spor anonymizována dvě slova x celé jméno žalovaného, usnesení Policie České republiky o odložení trestní věci pro podezření ze spáchání přečinu šíření nakažlivé lidské nemoci, kterého se měl dopustit žalovaný, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu nezaměstnanosti, soud zamítl. Návrh žalobkyně na provedení těchto důkazů: dopis žalobkyně žalovanému ze dne datum, oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele, výplatní páska žalovaného za únor 2021, soud zamítl. To vše s odůvodněním, že z výše provedených důkazů byl dostatečně zjištěn skutkový děj, veškerá potřebná tvrzení stran byla vylíčena, případně rozhodné skutečnosti byly stranami, jak vyplývá z jejich písemných podání, nesporné. Soud se nezabýval skutkovou stránkou okamžitého zrušení pracovního poměru a výše uvedené návrhy důkazů vztahující se k vzájemnému návrhu žalovaného, který požadoval po žalobkyni částku ve výši částka představující náhradu mzdy, neprovedl. Nárok žalovaného nebyl důvodný, tudíž nebylo podstatné dokazovat výši tohoto nároku.

14. Na základě takto provedeného dokazování a nesporných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne datum pracovní smlouvu, na základě které žalobkyně přijmula žalovaného do pracovního poměru na pozici elektro/mechanik. Pracovní poměr žalovaný ukončil dopisem ze dne datum, nadepsaným„ okamžité zrušení pracovního poměru“, kde uvedl:„ Okamžitě ruším pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Očekávám, že v souladu s § 56 odst. 2 a § 67 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, mi bude nejpozději do datum vyplacena náhrada mzdy a odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj mzda za měsíc duben a odstupné za měsíce květen a červen). A předány veškeré doklady tj. mimo jiné zápočtový list, potvrzení o proškolení na vyhlášku číslo evidenční list důchodového pojištění a potvrzení o výši příjmů za rok 2021“ Pan příjmení příjmení jako předseda představenstva žalobkyně dokument převzal, ovšem vyjádřil nesouhlas s odůvodněním uvedeným v okamžitém zrušení pracovního poměru. Žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne datum, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za nedůvodné, neboť mzdu hradila vždy včas a ke dni převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanému ničeho nedlužila. Žalobkyně současně žalovanému sdělila, že netrvá na pokračování pracovního poměru. Toto sdělení žalobkyně odeslala žalovanému dne datum.

15. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

16. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

17. Podle § 59 zákoníku práce zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

18. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

19. Podle § 67 zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst.

4. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

20. Podle § 70 odst. 2 písm. b) zákoníku práce rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

21. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžadují.

22. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl, neboť žalobkyně včas ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce podala k soudu žalobu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, proto se soud žalobou věcně zabýval. Žalovaný sice dopisem ze dne datum okamžitě zrušil pracovní poměr u žalobkyně, učinil tak však zcela neurčitým právním jednáním, neboť žalovaný skutkově nevymezil důvod zrušení pracovního poměru, pouze odkázal na zákonné ustanovení, aniž by specifikoval, v čem konkrétně došlo k porušení povinnosti na straně zaměstnavatele. Žalovaný měl povinnost v okamžitém zrušení pracovního poměru uvést měsíc a rok, kdy mu mzda vyplacena řádně nebyla tak, aby v tomto směru bylo uvedeno, v jakém konkrétním období nebyla mzda vyplacena. Zvláště s ohledem na skutečnost, že žalovaný tvrdil, že mu dlouhodobě nebyla vyplácena zaručená mzda již od roku 2012 Tyto skutečnosti však vůbec neplynou z okamžitého zrušení pracovního poměru.

23. Okamžité zrušení pracovního poměru tak nesplňuje základní formální náležitosti takového okamžitého zrušení a je neplatné, neboť v rozporu se zákoníkem práce neobsahuje popis důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru ani skutečnosti potřebné pro posouzení včasnosti takového právního jednání (dle § 59 zákoníku práce), když navíc pro naprostou neurčitost ani o právní jednání nejde (zdánlivé právní jednání).

24. Soud také odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka, kde je mimo jiné uvedeno„ Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, který zákonný důvod okamžitého zrušení uplatňuje, aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje.“ 25. V případě určení, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením dané žalovaným žalobkyni dne datum je neplatné, platí, že pracovní poměr žalovaného skončil dohodou dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

26. Soud shledal žalobu důvodnou, neboť okamžité zrušení pracovního poměru bylo učiněno neplatně. V takovém případě v souladu s § 70 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, pokud zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit, a to dohodou. Žalovanému tedy nenáleží náhrada mzdy podle § 67 zákoníku práce. Na základě těchto skutečností soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku tak, že vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky ve výši částka z titulu náhrady mzdy zamítl.

27. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši tak, jak je žalobkyně vyčíslila. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 7 úkonů právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé z datum, replika žalobkyně ze dne datum, vyjádření žalobkyně ze dne datum, vyjádření žalobkyně ze dne datum, účast při jednání před soudem dne datum a účast při jednání před soudem dne datum) dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 7 úkonů právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání patnáct dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.