16 C 306/2021
č. j. 16 C 306/2021-239
V PLATNOSTICitované zákony (12)
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci žalobců: A) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupená: Mgr. Jméno zainteresované osoby 1/0 , advokát Adresa zainteresované osoby 1/0 ) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , C) Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 , oba zastoupeni: Mgr. Jméno zainteresované osoby 4/0 , advokát Adresa zainteresované osoby 4/0 , proti žalovanému: 1) Jméno zainteresované osoby 5/0 Datum narození zainteresované osoby 5/0 Adresa zainteresované osoby 5/0 , zastoupeného: Mgr. Jméno zainteresované osoby 6/0 , advokát Adresa zainteresované osoby 6/0 , na určení vlastnického práva k nemovité věci
I. Pokud se žalobci před soudem domáhali určení, že žalobce A) , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 5/8, žalobce B) , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/8, žalobce C) , Jméno zainteresované osoby 3/0, , Datum narození zainteresované osoby 3/0, je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 2/8 na jednotce bytu č. 18/4 vymezené podle občanského zákoníku v pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, – bytový dům, přičemž tato jednotka zahrnuje byt č. , hodnota, jako prostorově oddělenou část domu nacházející se ve shora uvedené budově a příslušný spoluvlastnický podíl o velikosti 257/6743 na společných částech, tedy na pozemku parc. č. st. 15/1 včetněčásti budovy č.p. 18, které jsou společné všem vlastníkům jednotek a souvisejících pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada a parc. č. , hodnota, – zahrada, to vše v katastrálním území , adresa, , část obce , adresa, , v obci , adresa, zapsáno na příslušných listech vlastnictví vedených Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, západ, pro katastrální území , adresa, , žaloba se z a m í t á .
II. Žalobci , právnická osoba, ) a C) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.
1. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedli, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřují žalobci v tom, že bez tohoto určení je jejich vlastnické právo nejisté. Jako vlastník jednotky je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, který odmítá nápravu sjednat dohodou. Bez rozsudku zdejšího soudu proto žalobci nemohou dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Dále uvedli, že mezi žalovaným jako kupujícím a žalobci jako prodávajícími byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalovaný od žalobců kupoval shora uvedenou jednotku, když od žalobkyně A) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních 5/8 na jednotce, od žalobkyně B) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na jednotce a od žalobce C) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 2/8 na jednotce. Za koupi jednotky se v uvedené kupní smlouvě zavázal žalovaný uhradit žalobcům celkovou kupní cenu ve výši , částka, a to způsobem popsaným v článku III. kupní smlouvy. V článku VII. odst. 1 uvedené kupní smlouvy je dále uvedeno, že pokud strana kupující neuhradí kupní cenu řádně a včas, neučiní tak dodatečně ani ve lhůtě 10 pracovních dnů od sjednaného data splatnosti kupní ceny, vznikne prodávajícímu právo na úhradu smluvní pokuty a strana prodávající má v takovém případě rovněž právo odstoupit od smlouvy. Žalobci dále uvedli „Žalobci konstatují, že žalovaný svou povinnost k úhradě sjednané kupní ceny řádně a včas nesplnil. Žalovaný je v prodlení se zaplacením kupní ceny dle čl. III. odst. 1 kupní smlouvy, vůči všem žalobcům, jako prodávajícím. Žalobkyně 1) , Jméno zainteresované osoby 0/0, s ohledem na skutečnost, že žalobce jí neuhradil částku ve výši , částka, poté, kdy byla jednotka č. 18/4 zkolaudována ( kolaudační rozhodnutí vydáno dne , datum, ) podala žalobu o zaplacení částky ve výši , částka, , která je Obvodním soudem pro Prahu západ projednávána pod sp. zn. , spisová značka, . S ohledem na prodlení s úhradou kupní ceny, a to v důsledku prodlení žalovaného s úhradou byť i jediné tranše dle kupní smlouvy, vzniklo žalobcům jakožto prodávajícím právo v souladu s čl. VII. odst. 1 kupní smlouvy od uzavřené kupní smlouvy ze dne , datum, odstoupit. Uvedeného práva na odstoupení od smlouvy žalobci využili a dopisem ze dne , datum, od kupní smlouvy odstoupili, čímž vlastnické právo žalovaného k jednotce zaniklo a vlastnické právo žalobců k jednotce vzniklo ( obnovilo se ), to vše ve smyslu § 2005 odst. 1 ve spojení s § 2004 odst. 1 občanského zákoníku. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne , datum, .“ ( citováno ze žaloby žalobců ). Na základě shora uvedených skutečností jsou tak žalobci a to žalobkyně A) vlastníkem podílu o velikosti 5/8, žalobkyně B) vlastníkem podílu o velikosti 1/8 a žalobce C) vlastníkem podílu o velikosti 2/8 na uvedené jednotce.
2. Žalovaný ve věci uvedl, že žalobu žalobců neuznává a to ani z části. Uvedl, že uzavřel se žalobci kupní smlouvu na předmětnou nemovitost ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, a dle těchto titulů jim řádně uhradil kupní cenu. Tato skutečnost je již několik let předmětem soudního řízení vedeného před nadepsaným soudem pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém žalobkyně A) požaduje po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, která má představovat část kupní ceny za nemovitost, který neměla být žalovaným uhrazena žalobkyni A), což žalovaný zcela popírá. Také v tomto řízení žalovaný uvádí, že žalobcům nedluží na kupní ceně ničeho a již z tohoto důvodu je odstoupení od kupní smlouvy neplatné a jejich žaloba je podána neoprávněně. Co se týká argumentace žalobců v žalobě, zde pouze žalobci uvádějí, že žalovaný má být v prodlení s úhradou kupní ceny vůči žalobkyni A) ve výši , částka, . Zde žalobce odkazuje na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Jaký dluh měl navíc vzniknout vůči žalobcům B) a C) přitom ani v odstoupení od smlouvy ze dne , datum, ani v žalobě uvedeno není. Žalovaný dále namítl námitku promlčení, neboť uplynuly tři roky od okamžiku, kdy právo na odstoupení od smlouvy mohlo být učiněno poprvé. Navrhl zamítnutí žaloby.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Jako vlastník na jednotce ( bytu ) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle občanského zákoníku v pozemku parc. č. st. 15/1 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. 18 ( bytový dům ), přičemž tato jednotka zahrnuje byt č. , hodnota, jako prostorově oddělenou část domu nacházející se ve shora uvedené budově a příslušný spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech, tedy na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně části budovy č.p. , Anonymizováno, , které jsou společné všem vlastníkům jednotek a souvisejících pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( zahrada ), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( zahrad ), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( zahrada ) a parc. č. , hodnota, ( zahrada ) je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný ( důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Mezi žalovaným jako kupujícím a žalobci jako prodávajícími byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, na jejím základě žalovaný od žalobců kupoval shora uvedenou jednotku, od žalobkyně A) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 na jednotce, od žalobce B) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na jednotce a od žalobkyně C) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních 2/8 na jednotce. V článku III. kupní smlouvy je uvedeno ustanovení ohledně kupní ceny a její splatnosti, kdy kupní cena byla stanovena ve výši , částka, . V článku VII. je uvedeno: „Jestliže strana kupující nesplní svůj závazek sjednaný v článku III. odst. 2 této smlouvy, tj. neuhradí kupní cenu řádně a včas a neučiní-li tak ani v dodatečné lhůtě do 10 pracovních dnů po sjednaném datu splatnosti kupní ceny sjednávají smluvní strany pro tento případ ve prospěch strany prodávající smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny. Strana prodávající má v takovém případě rovněž právo od této kupní smlouvy z důvodu jejího prodlení odstoupit“. (důkaz: kupní smlouva ze dne , datum, ) Dne , datum, zaslali žalovaní žalovanému odstoupení od kupní smlouvy, kde mimo jiné uvedli: „Důvodem odstoupení od kupní smlouvy ze dne , datum, je fakt, že jste v prodlení se zaplacením kupní ceny dle článku III. odst. 1 kupní smlouvy vůči všem prodávajícím.“ ( důkaz: odstoupení od smlouvy ze dne , datum, ). Toto odstoupení od smlouvy bylo podáno na poštu dne , datum, ( důkaz: podací lístek ). Ve věci nezaplacení části kupní ceny za předmětnou jednotku podala dne , datum, žalobkyně A) , Jméno zainteresované osoby 0/0, žalobu proti žalovanému vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ( důkaz: spis zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, ). V žalobě mimo jiné uvedla, že dne , datum, byla uzavřena kupní smlouva na převod vlastnického práva k bytové jednotce. Ke smlouvě nebyl uzavřen žádný písemný ani ústní dodatek. Dále uvedla: „Výše uvedená kupní smlouva je platná a žalovaný, jako kupující, nabyl na základě této smlouvy vlastnické právo k prodávané nemovitosti. Žalovaný měl zaplatit kupní cenu dle čl. III. kupní smlouvy, tedy částku ve výši , částka, (slovy: dva milióny jedno sto třicet tisíc korun českých). Vlastnické podíly prodávajících na prodávaných nemovitostech byly: 1/8 , Jméno zainteresované osoby 2/0, , 2/8 , Jméno zainteresované osoby 3/0, , 5/8 žalobkyně. Z toho vycházela kupní cena za jednotlivé podíly, uvedená v čl. III. Kupní smlouvy (po odečtení plateb třetímu subjektu - stavební společnosti) kdy žalobkyně měla obdržet ke svým rukám postupně částky ve výši: , Anonymizováno, ., Anonymizováno, + , částka, + , částka, = celkem , částka, . Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně měla za svůj spoluvlastnický podíl k prodávané nemovitosti obdržet od žalovaného ke svým rukám částku , částka, (po odečtení poměrné části plateb třetímu subjektu). Na úhradu kupní ceny nemovitosti však žalovaný zaplatil žalobkyni pouze částku ve výši , částka, , což neodpovídá smluvnímu ujednání. Žalovaný tak zaplatil k rukám žalobkyně pouze částku , částka, namísto částky , částka, , jak bylo smluvně ujednáno. Žalobkyně tak eviduje dluh odpovídající rozdílu výše uvedených částek, tedy dluh ve výši , částka, , který vznikl tím, že se žalovaný nedržel smluvního ujednání v kupní smlouvě.“ Jiná tvrzení ohledně nezaplacení kupní ceny po dobu řízení sp. zn. , spisová značka, žalobkyně neuvedla ( důkaz: spis zd. soudu sp. zn. , spisová značka, – především žaloba ). V tomto řízení rozhodl soud rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že žalobu zamítl. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl: „Všechny uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žalovaný jednal v dobré víře a poctivě, svůj závazek tedy řádně splnil. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.“ ( důkaz: spis zd. soudu sp. zn. , spisová značka, – především pak rozsudek na č.l. 244 a násl. tohoto spisu ). Dne , datum, před tím, než rozsudek nabyl právní moci, žalobkyně vzala žalobu zpět, když uvedla, že v řízení sp. zn. , spisová značka, se domáhá určení svého spoluvlastnického práva k jednotce z důvodu odstoupení od kupní smlouvy ( důkaz: spis zde. soudu sp. zn. , spisová značka, – především zpětvzetí žaloby na č.l. 241 a násl. ) Okresní soud , adresa, západ rozhodl ohledně zpětvzetí žalobkyně tak, že rozsudek ve věci zrušil a řízení zastavil. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání ( důkaz: usnesení zd. soudu č.j. , spisová značka, , odvolání ve spise , spisová značka, na č.l. 258 tohoto spisu ). Ve věci uvedeného odvolání rozhodl Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že změnil usnesení soudu I. stupně tak, že rozsudek Okresního soudu , adresa, západ ze dne , datum, č.j. , spisová značka, se nezrušuje a řízení se nezastavuje. V odůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl: „V souzené věci se odvolací soud ztotožnil s námitkami žalovaného, že v tomto konkrétním případě jsou dány vážné důvody pro nesouhlas žalovaného s učiněným zpětvzetím žaloby a následným zastavením řízení, bez toho, že ve věci bude meritorně rozhodnuto. V daném řízení došlo ke zpětvzetí návrhu až ve fázi po provedení veškerého pro věc relevantního dokazování, přičemž žalobkyně byla se svou žalobou dle závěrů soudu prvního stupně neúspěšná. Soud prvního stupně shledal jí uplatněný nárok nedůvodným, a to s ohledem na vyvrácená tvrzení žalobkyně o nesplnění povinnosti žalovaného dle smlouvy zaplatit doplatek kupní ceny. Žalobkyně následně v průběhu řízení zahájila proti žalovanému s dalšími osobami na straně žalobců další řízení o určení vlastnictví k předmětné nemovitosti, za niž se domáhala zaplacení tvrzeného nedoplatku kupní ceny, a to s tím, že odstoupila od smlouvy pro toto tvrzené nezaplacení doplatku. Proti zamítanému rozsudku soudu prvního stupně v tomto řízení nebylo ze strany žalobkyně podáno odvolání, ačkoli dle obsahu svých tvrzení se žalobkyně se závěry soudu prvního stupně neztotožňovala a tyto i ve svém odvolání proti nákladovým výrokům napadeného usnesení soudu prvního stupně zpochybňovala a popírala. Nicméně, pokud s těmito závěry nesouhlasila, jedinou cestou, kterou bylo lze docílit změny rozhodnutí v meritu věci, bylo právě podání odvolání.“ ( bod 10 uvedeného odůvodnění ). Dále odvolací soud v bodech 14 a 15 uvedeného odůvodnění uvedl: „Žalobkyně na základě v podstatě shodného skutkového děje uplatňuje proti žalovanému v jiném řízení jiný nárok (na určení vlastnictví), v němž však argumentuje shodně jako v tomto řízení, v němž soud prvního stupně dospěl k závěrům odlišným od tvrzení žalobkyně, tato tvrzení naopak měl dle svých závěrů za vyvrácené. Pravomocný rozsudek o uplatněném nároku žalobkyně v tomto řízení je přitom v souladu se shora citovanou právní úpravou závazný nejen pro (tytéž) účastníky dotčených řízení, ale též pro všechny orgány, tj. i pro soud, jenž bude projednávat a rozhodovat žalobkyní uplatněný nový nárok vůči žalovanému. Na uvedeném nemění nic ani to, že okruh účastníků ve zmíněném paralelním řízení je širší než v tomto řízení. Vyslovení neúčinnosti daného zpětvzetí by navíc s ohledem na aktuální fázi tohoto řízení, kdy již ve věci samé bylo soudem prvního stupně rozhodnuto a v odvolací lhůtě žádný z účastníků nepodal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, mělo za následek, že účinky provedeného zpětvzetí žaloby by nenastaly, a rozsudek soudu prvního stupně by nabyl právní moci. To, že žalobkyně nepodala vedle návrhu na zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby proti danému rozsudku, s jehož závěry nesouhlasila, včasné a řádné odvolání, bylo plně věcí jejího vlastního rozhodnutí o dalším procesním postupu, přičemž s možností nesouhlasu žalovaného s učiněným zpětvzetím (a jeho možným vyhodnocením soudem jako odůvodněným) mohla a měla počítat. Nejedná se tedy o to, že by soud žalobkyni „vytýkal“, že nepodala odvolání proti rozsudku, jak argumentovala ve svém odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, ale o zákonem předvídaný možný důsledek určitého procesního postupu, který zvolila. Naproti tomu v případě rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby by tento postup měl za následek to, že o daném nároku by nebylo pravomocně rozhodnuto, výroky soudu ve zrušovaném rozsudku soudu prvního stupně by nebyly vůči nikomu nikterak závazné, a veškeré výsledky daného řízení včetně prováděného dokazování a závěrů na jejich základě učiněných by byly bez většího procesního významu. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný v tomto konkrétním případě má nepochybně vážný procesní zájem na tom, aby ve věci nebylo na základě učiněného zpětvzetí řízení zastaveno, ale naopak po poměrně dlouhém (a i finančně náročném) řízení již vydaný rozsudek soudu prvního stupně, který dal žalovanému v tomto řízení za pravdu, nabyl právní moci. Odvolací soud proto přisvědčil žalovanému, že v daném případě je zde vážný právní i procesně ekonomický důvod na straně žalovaného, pro který byl nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby důvodný. Obdobně pak měl odvolací soud za to, že s ohledem na délku dosavadního řízení, a především na setrvávání žalobkyně na svém (v tomto řízení vyvráceném) tvrzení o nezaplacení doplatku kupní ceny, byť v odvoláním nenapadeném rozsudku dospěl soud prvního stupně k opačnému závěru, je zde dán i vážný morální důvod na straně žalovaného k nesouhlasu se zpětvzetím návrhu. Jen v případě, kdy provedené zpětvzetí nebude mít procesní účinky a rozsudek soudu prvního stupně nebude dle § 96 odst. 2 věta druhá o.s.ř. zrušen, bude naopak tímto rozsudkem pravomocně vyřešena a rozhodnuta žalobkyní opětovně v jiném řízení otevíraná otázka oprávněnosti jí uplatněného nároku.“ (citováno z bodu 14 a 15 uvedeného usnesení) ( důkaz: usnesení Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ve spise sp. zn. , spisová značka, ).
4. Dále ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Jako vlastník na jednotce ( bytu ) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezené podle občanského zákoníku v pozemku parc. č. st. 15/1 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, ( bytový dům ), přičemž tato jednotka zahrnuje byt č. , hodnota, jako prostorově oddělenou část domu nacházející se ve shora uvedené budově a příslušný spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech, tedy na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně části budovy č.p. , Anonymizováno, , které jsou společné všem vlastníkům jednotek a souvisejících pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( zahrada ), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( zahrad ), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( zahrada ) a parc. č. , hodnota, ( zahrada ) je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný. Mezi žalovaným jako kupujícím a žalobci jako prodávajícími byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, na jejím základě žalovaný od žalobců kupoval shora uvedenou jednotku, od žalobkyně A) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 na jednotce, od žalobce B) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na jednotce a od žalobkyně C) koupil spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních 2/8 na jednotce. V článku III. kupní smlouvy je uvedeno ustanovení ohledně kupní ceny a její splatnosti, kdy kupní cena byla stanovena ve výši , částka, . V článku VII. je uvedeno: „Jestliže strana kupující nesplní svůj závazek sjednaný v článku III. odst. 2 této smlouvy, tj. neuhradí kupní cenu řádně a včas a neučiní-li tak ani v dodatečné lhůtě do 10 pracovních dnů po sjednaném datu splatnosti kupní ceny sjednávají smluvní strany pro tento případ ve prospěch strany prodávající smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny. Strana prodávající má v takovém případě rovněž právo od této kupní smlouvy z důvodu jejího prodlení odstoupit“. Dne , datum, zaslali žalovaní žalovanému odstoupení od kupní smlouvy, kde mimo jiné uvedli: „Důvodem odstoupení od kupní smlouvy ze dne , datum, je fakt, že jste v prodlení se zaplacením kupní ceny dle článku III. odst. 1 kupní smlouvy vůči všem prodávajícím.“ Toto odstoupení od smlouvy bylo podáno na poštu dne , datum, . Ve věci nezaplacení části kupní ceny za předmětnou jednotku podala dne , datum, žalobkyně A) , Jméno zainteresované osoby 0/0, žalobu proti žalovanému vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . V žalobě mimo jiné uvedla, že dne , datum, byla uzavřena kupní smlouva na převod vlastnického práva k bytové jednotce. Ke smlouvě nebyl uzavřen žádný písemný ani ústní dodatek. Dále uvedla: „Výše uvedená kupní smlouva je platná a žalovaný, jako kupující, nabyl na základě této smlouvy vlastnické právo k prodávané nemovitosti. Žalovaný měl zaplatit kupní cenu dle čl. III. kupní smlouvy, tedy částku ve výši , částka, (slovy: dva milióny jedno sto třicet tisíc korun českých). Vlastnické podíly prodávajících na prodávaných nemovitostech byly: 1/8 , Jméno zainteresované osoby 2/0, , 2/8 , Jméno zainteresované osoby 3/0, , 5/8 žalobkyně. Z toho vycházela kupní cena za jednotlivé podíly, uvedená v čl. III. Kupní smlouvy (po odečtení plateb třetímu subjektu - stavební společnosti) kdy žalobkyně měla obdržet ke svým rukám postupně částky ve výši: 312.500Kč + , částka, + , částka, = celkem , částka, . Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně měla za svůj spoluvlastnický podíl k prodávané nemovitosti obdržet od žalovaného ke svým rukám částku , částka, (po odečtení poměrné části plateb třetímu subjektu). Na úhradu kupní ceny nemovitosti však žalovaný zaplatil žalobkyni pouze částku ve výši , částka, , což neodpovídá smluvnímu ujednání. Žalovaný tak zaplatil k rukám žalobkyně pouze částku , částka, namísto částky , částka, , jak bylo smluvně ujednáno. Žalobkyně tak eviduje dluh odpovídající rozdílu výše uvedených částek, tedy dluh ve výši , částka, , který vznikl tím, že se žalovaný nedržel smluvního ujednání v kupní smlouvě.“ Jiná tvrzení ohledně nezaplacení kupní ceny po dobu řízení sp. zn. , spisová značka, žalobkyně neuvedla. V tomto řízení rozhodl soud rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že žalobu zamítl. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl: „Všechny uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žalovaný jednal v dobré víře a poctivě, svůj závazek tedy řádně splnil. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.“. Dne , datum, před tím, než rozsudek nabyl právní moci, žalobkyně vzala žalobu zpět, když uvedla, že v řízení sp. zn. , spisová značka, se domáhá určení svého spoluvlastnického práva k jednotce z důvodu odstoupení od kupní smlouvy. Okresní soud , adresa, západ rozhodl ohledně zpětvzetí žalobkyně tak, že rozsudek ve věci zrušil a řízení zastavil. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání. Ve věci uvedeného odvolání rozhodl Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že změnil usnesení soudu I. stupně tak, že rozsudek Okresního soudu , adresa, západ ze dne , datum, č.j. , spisová značka, se nezrušuje a řízení se nezastavuje. V odůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl: „V souzené věci se odvolací soud ztotožnil s námitkami žalovaného, že v tomto konkrétním případě jsou dány vážné důvody pro nesouhlas žalovaného s učiněným zpětvzetím žaloby a následným zastavením řízení, bez toho, že ve věci bude meritorně rozhodnuto. V daném řízení došlo ke zpětvzetí návrhu až ve fázi po provedení veškerého pro věc relevantního dokazování, přičemž žalobkyně byla se svou žalobou dle závěrů soudu prvního stupně neúspěšná. Soud prvního stupně shledal jí uplatněný nárok nedůvodným, a to s ohledem na vyvrácená tvrzení žalobkyně o nesplnění povinnosti žalovaného dle smlouvy zaplatit doplatek kupní ceny. Žalobkyně následně v průběhu řízení zahájila proti žalovanému s dalšími osobami na straně žalobců další řízení o určení vlastnictví k předmětné nemovitosti, za niž se domáhala zaplacení tvrzeného nedoplatku kupní ceny, a to s tím, že odstoupila od smlouvy pro toto tvrzené nezaplacení doplatku. Proti zamítanému rozsudku soudu prvního stupně v tomto řízení nebylo ze strany žalobkyně podáno odvolání, ačkoli dle obsahu svých tvrzení se žalobkyně se závěry soudu prvního stupně neztotožňovala a tyto i ve svém odvolání proti nákladovým výrokům napadeného usnesení soudu prvního stupně zpochybňovala a popírala. Nicméně, pokud s těmito závěry nesouhlasila, jedinou cestou, kterou bylo lze docílit změny rozhodnutí v meritu věci, bylo právě podání odvolání.“ ( bod 10 uvedeného odůvodnění). Dále odvolací soud v bodech 14 a 15 uvedeného odůvodnění uvedl: „Žalobkyně na základě v podstatě shodného skutkového děje uplatňuje proti žalovanému v jiném řízení jiný nárok (na určení vlastnictví), v němž však argumentuje shodně jako v tomto řízení, v němž soud prvního stupně dospěl k závěrům odlišným od tvrzení žalobkyně, tato tvrzení naopak měl dle svých závěrů za vyvrácené. Pravomocný rozsudek o uplatněném nároku žalobkyně v tomto řízení je přitom v souladu se shora citovanou právní úpravou závazný nejen pro (tytéž) účastníky dotčených řízení, ale též pro všechny orgány, tj. i pro soud, jenž bude projednávat a rozhodovat žalobkyní uplatněný nový nárok vůči žalovanému. Na uvedeném nemění nic ani to, že okruh účastníků ve zmíněném paralelním řízení je širší než v tomto řízení. Vyslovení neúčinnosti daného zpětvzetí by navíc s ohledem na aktuální fázi tohoto řízení, kdy již ve věci samé bylo soudem prvního stupně rozhodnuto a v odvolací lhůtě žádný z účastníků nepodal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, mělo za následek, že účinky provedeného zpětvzetí žaloby by nenastaly, a rozsudek soudu prvního stupně by nabyl právní moci. To, že žalobkyně nepodala vedle návrhu na zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby proti danému rozsudku, s jehož závěry nesouhlasila, včasné a řádné odvolání, bylo plně věcí jejího vlastního rozhodnutí o dalším procesním postupu, přičemž s možností nesouhlasu žalovaného s učiněným zpětvzetím (a jeho možným vyhodnocením soudem jako odůvodněným) mohla a měla počítat. Nejedná se tedy o to, že by soud žalobkyni „vytýkal“, že nepodala odvolání proti rozsudku, jak argumentovala ve svém odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, ale o zákonem předvídaný možný důsledek určitého procesního postupu, který zvolila. Naproti tomu v případě rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby by tento postup měl za následek to, že o daném nároku by nebylo pravomocně rozhodnuto, výroky soudu ve zrušovaném rozsudku soudu prvního stupně by nebyly vůči nikomu nikterak závazné, a veškeré výsledky daného řízení včetně prováděného dokazování a závěrů na jejich základě učiněných by byly bez většího procesního významu. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný v tomto konkrétním případě má nepochybně vážný procesní zájem na tom, aby ve věci nebylo na základě učiněného zpětvzetí řízení zastaveno, ale naopak po poměrně dlouhém (a i finančně náročném) řízení již vydaný rozsudek soudu prvního stupně, který dal žalovanému v tomto řízení za pravdu, nabyl právní moci. Odvolací soud proto přisvědčil žalovanému, že v daném případě je zde vážný právní i procesně ekonomický důvod na straně žalovaného, pro který byl nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby důvodný. Obdobně pak měl odvolací soud za to, že s ohledem na délku dosavadního řízení, a především na setrvávání žalobkyně na svém (v tomto řízení vyvráceném) tvrzení o nezaplacení doplatku kupní ceny, byť v odvoláním nenapadeném rozsudku dospěl soud prvního stupně k opačnému závěru, je zde dán i vážný morální důvod na straně žalovaného k nesouhlasu se zpětvzetím návrhu. Jen v případě, kdy provedené zpětvzetí nebude mít procesní účinky a rozsudek soudu prvního stupně nebude dle § 96 odst. 2 věta druhá o.s.ř. zrušen, bude naopak tímto rozsudkem pravomocně vyřešena a rozhodnuta žalobkyní opětovně v jiném řízení otevíraná otázka oprávněnosti jí uplatněného nároku.“ (citováno z bodu 14 a 15 uvedeného usnesení)
5. Soud nepřipustil žalobci navržené důkazy a to jednak znalecký posudek z oboru písemoznalectví vyhotovený znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, Klapačem, dále výpis z účtu , Jméno zainteresované osoby 3/0, a dále návrh na provedení účastnickým výslechem žalobkyně A), žalovaného a dále svědeckým výslechem svědků Šejbové, Tenčla, , tituly před jménem, Zápotocké a to pro jejich nadbytečnost, kdy o jejich důvodech takového zamítnutí pohovoří podrobněji níže.
6. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry, kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.
7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci ( § 132 o.s.ř. ). Soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků a listinných důkazů.
8. Vzhledem k tomu, že se jednalo o žalobu na určení, soud nejprve zkoumal, zda je zde naléhavý právní zájem žalobců na takovém určení. Zde soud plně odkazuje na to, co uvedli žalobci v žalobě tak, jak je uvedeno shora, tedy, že za situace, kdy žalovaný je zapsán jako vlastník předmětné jednotky v katastru nemovitostí, nemohou jinak svého práva docílit než žalobou na určení podanou ke zdejšímu soudu, když jiným způsobem změny zápisu v katastru nemovitostí nelze dosáhnout.
9. Co se týká námitky promlčení, kterou vznesl žalovaný před soudem, pak soud plně odkazuje na to, co v této věci uvedli žalobci, že tedy tato není důvodná: „Pokud je o námitku promlčení, tato je lichá. Dle čl. III., odst. 1.3., písm. C) byl kupující, tedy žalovaný, povinen uhradit částku ve výši , částka, jednotlivým žalobcům (prodávajícím) do 5 pracovních dnů poté, co bude Jednotka řádně kolaudována a předána straně kupující. Tato částka dle písm. C) (ani dle písm. B) nikdy zaplacena žalobců nebyla, a to žádnému z nich. Ke kolaudaci Jednotky (vydání rozhodnutí) došlo dne , datum, , jak se podává z listinného důkazu, který žalobci předkládají. Podstatné též je, že žalobci a žalovaný nikdy nepodepsali s žádným schovatelem žádnou smlouvu o úschově a bylo tak povinností žalovaného, aby přímo zaplatil žalovaným, jak bylo uvedeno ve smlouvě kupní, a to v termínech tam uvedených. , adresa, .000 Kč tedy byla splatná do 5 pracovních dnů poté, co bude Jednotka řádně zkolaudována a předána straně kupující (po splnění obou podmínek). Prvý den, kdy začala plynout lhůta 5 pracovních dnů tam mohl být den , datum, , neboť před tímto dnem neexistovalo kolaudační rozhodnutí a nejdříve tak byla poslední tranše , částka, po jednotlivých částech pro jednotlivé žalobce (prodávající) dle smlouvy splatná uplynutím pátého pracovního dne po , datum, a tedy prvým dnem prodlení mohl být den , datum, a tedy 3 letá promlčení lhůta mohla uplynout nejdříve dnem , datum, . Odstoupení od smlouvy, které bylo doručeno do dispozice žalovaného dne , datum, je tedy včasné.“ ( citováno z vyjádření žalobců ze dne , datum, ).
10. K tomuto vyjádření žalobců soud uvádí, že v tomto směru provedl i listinné důkazy, na které bylo žalobci odkazováno, tedy jak kolaudační rozhodnutí, ze kterého vyplynulo, že ke kolaudaci došlo dne 8.8.20218, tak důkazy týkající se odesílání a doručení odstoupení od smlouvy, tedy podacího lístku, ze kterého plyne, že odstoupení od smlouvy bylo podáno na poštu dne , datum, , tak i výpis ze sledování zásilek , právnická osoba, , ze kterého plyne uložení zásilky dne , datum, na poště ( důkaz: kolaudační rozhodnutí, podací lístek, sledování zásilek ).
11. Jak plyne ze shora provedeného dokazování, základní otázkou, kterou v tomto řízení poté, kdy pravomocně skončila věc sp.zn. , spisová značka, se závazným právním názorem odvolacího soudu i pro zdejší soud, soud zkoumal, jaká byla konkrétní tvrzení žalobců ohledně nezaplacení částek ze strany žalovaného. Co se týká tvrzení žalobkyně, ta v řízení sp.zn. , spisová značka, po celou dobu uváděla, že ji žalovaný nezaplatil částku , částka, . Tato stejná tvrzení měla po celou dobu do koncentrace řízení i v tomto řízení , spisová značka, . Jediná tvrzení ze strany žalobkyně A) ohledně konkrétní částky, která nebyla žalobkyni A) ze strany žalovaného zaplacena, byla v žalobě, tak jak ji soud citoval v této části doslovně shora, a tedy že žalovaný nezaplatil žalobkyni , částka, , a konkrétně i s odkazem na řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, . Jak ze žaloby v tomto řízení tak ze žaloby v řízení , spisová značka, je zřejmé, že se jedná o zcela totožnou částku. Jiná tvrzení v tomto řízení žalobkyně A) neměla.
12. Jinak tomu bylo u žalobců B) a C), kteří netvrdili žádnou konkrétní částku, jaká jim měla být zaplacena, resp. netvrdili tak ničeho v žalobě a ve svém dalším vyjádření ze dne , datum, jejich právní zástupce odkázal na článek III. odst. 1.3 písm. c), kdy měl být žalovaný povinen uhradit částku ve výši , částka, jednotlivým žalovaným s tím, že tato částka zaplacena nebyla. Ze smlouvy pak vyplývá, že dle tohoto ustanovení ve smlouvě měla žalobkyně A) dostat , částka, , žalobkyně B) , částka, a žalovaný C) , částka, . O těchto , částka, již žalobkyně A) hovořila jak v samotné žalobě, tak v řízení , spisová značka, , kde podrobně rozvedla jednotlivé nezaplacené částky tak, jak jim odpovídají jednotlivá ustanovení v žalobě.
13. Ve věci soud nařídil první jednání na den , datum, , kdy na toto první jednání ve věci se právní zástupce žalobkyně nedostavil. Právní zástupce žalobkyně dne , datum, zaslal soudu omluvu se žádostí o odročení jednání, když uvedl, že se nemůže zúčastnit jednání z důvodu plánované rodinné dovolené v srpnu 2022. Další skutečnosti k omluvě neuvedl a svou omluvu nijak nedoložil. Dle ustálené judikatury musí být k omluvě a k žádosti o odročení připojeny i listiny prokazující a osvědčující skutečnosti v omluvě tvrzené. V tomto případě doklady o zaplacené dovolené. Zároveň nebylo v omluvě uvedeno, že nelze nepřítomnost právního zástupce vyřešit jinak, tedy např. substitucí. K tomu soud uvádí, že tato skutečnost je pro další postup soudu významná, když třebaže , datum, se právní zástupce , tituly před jménem, Karbus k jednání nedostavil, na další jednání konaná dne , datum, , , datum, a , datum, se vždy dostavil substitut , tituly před jménem, Karbuse , tituly před jménem, , jméno FO, . Je tedy zřejmé, že neúčast u jednání dne , datum, bylo možné zařídit jinak, tedy s ohledem na substituci. Omluva tak byla nedůvodná a soud jednal bez účasti zástupce žalobkyně A), zahájil jednání, provedl listinné důkazy, které do té doby byly založeny ve spise, dal stranám potřebná poučení na doplnění tvrzení a označení důkazů v souladu s § 118 a) o.s.ř. a následně řízení zkoncentroval podle § 118 b) odst. 1 o.s.ř. Na dalších jednáních v průběhu dalšího řízení pak již účastníci nemohli uvádět žádné nové skutečnosti vyjma výjimek z koncentrace. K tomu soud uvádí, že ani na nová tvrzení, která předložil právní zástupce žalobkyně A) dne , datum, soudu ohledně tvrzení o zaplacení kupní ceny žalovaného vůči žalobkyni A) soud nepřihlížel, když byla uvedena po koncentraci a nebyly uvedeny žádné výjimky z koncentrace.
14. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobců B) a C) ohledně výše nezaplacené kupní ceny ze strany žalovaného byla poměrně neurčitá, soud je právě na prvním jednání ve věci dne , datum, poučil prostřednictvím jejich právního zástupce. Tento konkrétní tvrzení uvedl, neuvedl však žádné nové částky týkající se žalobkyně A).
15. U tohoto jednání dne , datum, by soud ani nepoučoval stran žalující, tedy žalobkyni A) na doplnění tvrzení ohledně nezaplacené kupní ceny, když ta konkrétní částku uvedla i s odkazem na řízení , spisová značka, . Soud během řízení tak nemohl mít pochyb o tom, jakou částku žalobkyně A) požaduje a pro jakou částku, kterou žalovaný A) nezaplatil, odstoupila od kupní smlouvy a požaduje žalobu na určení.
16. V dalším pak soud odkazuje na to, co ve svém vyjádření i v závěrečné řeči uvedl žalovaný: „V bodu 14 usnesení Krajského soudu v Praze pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , je k tomu přitom výslovně uvedeno, že „Žalobkyně na základě v podstatě shodného skutkového děje uplatňuje proti žalovanému v jiném řízení jiný nárok (na určení vlastnictví), v němž však argumentuje shodně jako v tomto řízení, v němž soud prvního stupně dospěl k závěrům odlišným od tvrzení žalobkyně, tato tvrzení naopak měl dle svých závěrů za vyvrácené. Pravomocný rozsudek o uplatněném nároku žalobkyně v tomto řízení je přitom v souladu se shora citovanou právní úpravou závazný nejen pro (tytéž) účastníky dotčených řízení, ale též pro všechny orgány, tj. i pro soud, jenž bude projednávat a rozhodovat žalobkyní uplatněný nový nárok vůči žalovanému.“. S tímto ohledem namítá žalovaný, že soud má při svém rozhodování v tomto řízení vycházet ze závěrů rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, pod č.j. , spisová značka, , a je tedy vázán názorem soudu, že žalovaný kupní cenu žalobkyni A za prodej nemovitosti (bytu) řádně uhradil a jedná se v této souvislosti také o překážku věci rozhodnuté dle ust. § 159a osř. Dle názoru žalovaného je proto i odstoupení od smlouvy ze dne , datum, – a to jako celek – neplatné. Neboť žalobkyně A, jako 5/8 vlastník zcizované nemovitosti, nebyla oprávněna platně odstoupit od kupní smlouvy s žalovaným, a ostatní spoluvlastníci – žalobci B a C – jako menšinoví 3/8 spoluvlastníci, nebyli s to od kupní smlouvy s žalovaným odstoupit, neboť nebyli většinovými spoluvlastníky zcizované nemovitosti a nedisponovali potřebnou velikostí svých podílů k tomu, aby učinili takové kvalifikované právní jednání týkající se nemovitosti, jako celku.“ (citováno z vyjádření žalovaného z , datum, ). K tomu soud uvádí, že zcela odkazuje na shora uvedené vyjádření žalovaného. Zdůrazňuje, že ve věci , spisová značka, nepodala žalovaná včas odvolání, žaloba ji tak byla pravomocně zamítnuta. Krajský soud v Praze jako odvolací soud učinil právní závěr, že tento pravomocný rozsudek je závazný nejenom pro tytéž účastníky dotčené řízení, ale i pro všechny orgány, to je i pro soud, který bude věc projednávat.
17. Soud tedy uzavírá, že za těchto okolností má za prokázané, že žalovaný řádně zaplatil kupní cenu za předmětný byt žalobkyni A). Za těchto okolností žalobkyně A) pak nemohla platně odstoupit od kupní smlouvy, a vzhledem k tomu, jak správně uvádí právní zástupce žalovaného, že je většinový vlastník zcizované nemovitosti, nemohli menšinoví vlastníci oprávněně odstoupit platně, když nedisponovali potřebnou velikostí svých podílů k tomu, aby učinili takové kvalifikované právní jednání.
18. Soud proto žalobu zamítl, a proto neprováděl již další důkazy, když vzhledem ke shora uvedenému skutkovému zjištění a právním závěrům by tyto byly nadbytečné.
19. Na okraj soud uvádí, že ve věci vyslechl jako účastníky řízení žalobce B) a C), a to tedy , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, . Třebaže pro samotné rozhodnutí ve věci nakonec jejich výslech nebyl potřebný, když následně po jejich výslechu se ukázalo, že s ohledem na výsledek rozhodnutí sp.zn. , spisová značka, se již soud nemusí ubírat k dokazování tímto směrem, přesto soud krátce shrne jejich výpověď a především pak své hodnocení jejich výpovědi. Soud uvádí, že má za bezpochyby zjištěné, že oba účastníci ve své účastnické výpovědi lhali. To vyplynulo jednak proto, že jejich výpověď byla v naprostém rozporu s tím, co v jiných řízeních ve stejné věci uváděli před soudem jako svědci, jak postupně měnili svou výpověď v jiných dalších řízeních. Soud upozorňuje, že byli mnohokrát vyslechnuti jako svědci, následně jako účastníci. Dále soud uvádí, že výpovědi se lišily nejenom vůči tomu, jak vypovídali v minulosti, ale i v tom, jak ten den před soudem v tomto řízení vypovídali o stejných skutečnostech různě. Tak oba např. zcela rozporně vypovídali o vztazích s paní Šejbovou, matkou a babičkou těchto účastníků, stejně tak vypovídali rozporně i o důvodu rozporů s paní , jméno FO, , tedy žalobkyní A). Je zřejmé, že co se týká skutečností, týkajících se uzavření smlouvy, případných dodatků ke smlouvě a kupní ceny, zde byli účastníci domluveni, jak mají vypovídat, a toto bylo shodné. Jestliže se jich však soud ptal na jiné skutečnosti, pak jeden z nich, případně oba, nějakým způsobem fabulovali a ukázalo se, že nehovoří pravdu. Soud tedy shrnuje, že výpověď těchto dvou účastníků je jasně nevěrohodná, má ji za zcela lživou a těžko by mohl v dokazování z ní vycházet. Vzhledem k tomu, že oba byli slyšeni jako účastníci, nemůže soud z takto lživé výpovědi činit trestněprávní závěry.
20. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době, kdy došlo ke shora uvedeným skutečnostem, tedy zákona č. 89/2012 Sb. ( občanský zákoník, dále jen „o.z.“ ).
21. Dle § 985 o.z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.
22. Dle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
23. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný žalobkyni A) zaplatil plnou kupní cenu tak, jak bylo mezi nimi smluveno. Žalobkyně A) tedy následně neplatně odstoupila od smlouvy a vzhledem k tomu, že žalobci B) a C) jsou menšinovými spoluvlastníky, nemohli tito platně od smlouvy odstoupit, žalovaný je tak vlastníkem jednotky ( § 985 a 1040 o.z. a contrario ), a proto soud rozhodl tak, že žalobu zamítl ( výrok I. ).
24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny ( § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ) je ve spojení s ust. § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 částka , částka, , mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak , částka, . Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši , částka, za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem deset úkonů ( převzetí zastoupení, písemná podání ve věci ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ,) dále 10 x náhrada hotových výdajů po , částka, ( § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), daně z přidané hodnoty ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.