16 C 329/2013
č. j. 16 C 329/2013-301
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 175 § 1395 § 1396 § 1397 § 3028
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce dlužníka S.P.M. právnická osoba , IČO se sídlem adresa zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného na vydání věci <b>I. Pokud se žalobce po soudu domáhal, aby tento uložil povinnost žalovanému vydat žalobci osobní automobil zn. Škoda Octavia Combi, šedé barvy, [registrační značka], [anonymizováno] [částka s příslušenstvím], žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalovaného.</b> 1. Žalobce se domáhal po žalovaném vydání motorového vozidla uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že dne [datum] uzavřel žalobce (jako objednatel) se žalovaným (jakožto poskytovatel) servisní smlouvu, na základě které poskytoval žalovaný žalobci servisní služby. Tato smlouva byla ze strany žalobce ukončena ze dne [datum] výpovědí, kterou žalovaný převzal dne [datum], což na výpovědi písemně potvrdil. S ohledem na ukončenou spolupráci vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] k navrácení movitých věcí, které byly žalovanému žalobcem zapůjčení k užívání. Jednalo se mimo jiné o osobní automobil značky Škoda Octavia Combi šedé barvy [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Na tuto výzvu reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum], kterým odmítl navrátit majetek žalobce, čímž žalovaný mimo jiné uznal, že tento má k dispozici. Žalovaný tak v současné době užívá předmětné vozidlo bez právního titulu a dokonce i bez svolení vlastníka tedy žalobce. Žalobce se snažil věc vyřešit smírnou cestou, od žalovaného opakovaně vyzýval k navrácení vozidla, žalovaný však vozidlo nevrátil.
2. Žalovaný k věci uvedl, že je pravdou, že má v držení předmětné vozidlo. Uvedl však, že využívá zadržovacího práva v souladu s § 175 a 177 o.z., které v plném rozsahu uplatňuje až do uspokojení všech pohledávek vůči žalobci. Žalovaný má vůči žalobci jednak splatnou pohledávku ve výši [částka], o které proběhlo řízení u Krajského soud v Liberci pod č.j. [spisová značka], a dále tuto pohledávku započetl žalobce proti svým pohledávkám, a to v soudní řízení ve věci vedené u zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] Odvolací soud v tomto řízení uzavřel, že ani nemuselo dojít ke kompenzační námitce, když byla žaloba byla zralá na zamítnutí s ohledem na výši bezdůvodného obohacení, pohledávka ve výši [částka] tak nezanikla z důvodu zápočtu. Dále žalovaný uplatňuje zadržovací právo ohledně částky [částka], což je pohledávka žalovaného za žalobcem z důvodu nezaplacené náhrady nákladů řízení z soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], uvedená částka vyplývá z výroku II. rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], který v plném rozsahu potvrzen rozsudkem odvolacího soudu, tedy Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2022, č.j. [číslo jednací]. Tuto náhradu nákladu řízení žalobce žalovanému dosud nezaplatil.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Předmětné vozidlo - osobní automobil značky Škoda Octavia Combi šedé barvy [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] - je ve vlastnictví žalobce, kdy žalovaný měl předmětné vozidlo zapůjčeno k užívání (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Dne [datum] uzavřel žalobce jakožto objednatel se žalovaným jako poskytovatelem servisní smlouvu, na základě které poskytoval žalovaný žalobci servisní služby. Tato smlouva byla ze strany žalobce ukončena výpovědí ze dne [datum], kterou žalovaný převzal dne [datum], což na výpovědi písemně potvrdil (důkaz: nesporné tvrzení účastníků). Pohledávka žalobce za žalovaným, respektive za [právnická osoba] [právnická osoba] nebyla mezi účastníky sporná, když ji žalobce započetl na své pohledávky, tento zápočet následně nebyl považován platným soudem v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Soud I. stupně však o této pohledávce provedl rozsáhlé dokazování, z obsahu rozsudku soudu I. stupně v řízení [spisová značka] je zřejmé, že obě strany měly pohledávku za vzniklou a existentní. Odvolací soud v řízení [spisová značka] ve svém rozsudku [číslo jednací] v bodu 24. uzavřel, že nemusel ani dojít ke kompenzační námitce, když žaloba byla zralá na zamítnutí ohledem na výši bezdůvodného obohacení. Je tedy zřejmé, že pohledávka ve výši [částka] nezanikla, a to ani zčásti, započtením (důkaz: spis zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], a to především žaloba na č.l. 1 spisu a následující, dále rozsudek soudu I. stupně na č.l. 722 a rozsudek odvolacího soudu na č.l. 753 a následující). Již dříve ohledně pohledávky ve výši [částka] probíhalo řízení, kdy žalovaný [celé jméno žalovaného] podal žalobu proti S.P.M. [právnická osoba] na zaplacení této částky, a to u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci. Toto řízení však bylo zastaveno, protože nebyl podán návrh na pokračování řízení v roční lhůtě (důkaz: spis Krajské soud v Ústí nad Labem – [obec] sp.zn. [spisová značka] především však žaloba na č.l. 1 spisu a usnesení o zastavení řízení na č.l. 321 spisu). Uvedenou pohledávku ve výši [částka] uplatnil žalovaný také v insolvenčním řízení dlužníka [právnická osoba] [právnická osoba]. Následně byla podána žaloba určení pravosti popřené pohledávky. Následně insolvenční správce tedy věřitel vzal zpět popření této pohledávky. (Důkaz: Vyjádření žalovaného k výzvě soudu v řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka [obec] sp.zn. [spisová značka] z 23.8.2022 a usnesení č.j. [číslo jednací] vedené u Krajského soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ve věci insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka]). Rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 1.4.2021, které nabylo ve výroku II. právní moci dne [datum] a je vykonatelné dne [datum], bylo výrokem II. přiznána náhrada nákladů řízení žalovanému, a to v částce [částka] (důkaz: rozsudek zdejšího soudu č.j. [číslo jednací]). V tomto výroku byl rozsudek v plném rozsahu potvrzen odvolacím soudem (důkaz: rozsudek Krajské soudu v Praze č.j. [číslo jednací]).
4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázání tento skutkový děj: Předmětné vozidlo - osobní automobil značky Škoda Octavia Combi šedé barvy [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] - je ve vlastnictví žalobce, kdy žalovaný měl předmětné vozidlo zapůjčeno k užívání. Dne [datum] uzavřel žalobce jakožto objednatel se žalovaným jako poskytovatelem servisní smlouvu, na základě které poskytoval žalovaný žalobci servisní služby. Tato smlouva byla ze strany žalobce ukončena výpovědí ze dne [datum], kterou žalovaný převzal dne [datum], což na výpovědi písemně potvrdil. Pohledávka žalobce za žalovaným, respektive za [právnická osoba] [právnická osoba] nebyla mezi účastníky sporná, když ji žalobce započetl na své pohledávky, tento zápočet následně nebyl považován platným soudem v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Soud I. stupně však o této pohledávce provedl rozsáhlé dokazování, z obsahu rozsudku soudu I. stupně v řízení [spisová značka] je zřejmé, že obě strany měly pohledávku za vzniklou a existentní. Odvolací soud v řízení [spisová značka] ve svém rozsudku [číslo jednací] v bodu 24. uzavřel, že nemusel ani dojít ke kompenzační námitce, když žaloba byla zralá na zamítnutí ohledem na výši bezdůvodného obohacení. Je tedy zřejmé, že pohledávka ve výši [částka] nezanikla, a to ani zčásti, započtením. Již dříve ohledně pohledávky ve výši [částka] probíhalo řízení, kdy žalovaný [celé jméno žalovaného] podal žalobu proti S.P.M. [právnická osoba] na zaplacení této částky, a to u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci. Toto řízení však bylo zastaveno, protože nebyl podán návrh na pokračování řízení v roční lhůtě. Uvedenou pohledávku ve výši [částka] uplatnil žalovaný také v insolvenčním řízení dlužníka [právnická osoba] [právnická osoba]. Následně byla podána žaloba určení pravosti popřené pohledávky. Následně insolvenční správce tedy věřitel vzal zpět popření této pohledávky. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 1.4.2021, které nabylo ve výroku II. právní moci dne [datum] a je vykonatelné dne [datum], bylo výrokem II. přiznána náhrada nákladů řízení žalovanému, a to v částce [částka]. V tomto výroku byl rozsudek v plném rozsahu potvrzen odvolacím soudem.
5. Soud zamítl provedení dalších důkazů navržený stranou žalující, a to pro nadbytečnost, když zjištěného z provedeného dokazování a dále nesporných tvrzení účastníků, soud zjistil úplně skutkový děj.
6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu co vyšlo v zařízení najevo včetně toho co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.
7. Jak soud uvedl shora, mezi účastníky bylo nesporné, že předmětné vozidlo je jednak ve vlastnictví žalovaného, respektive dlužníka S.P.M. [právnická osoba], a dále, že toto vozidlo má v držení žalovaný, a to na základě půjčky. Poté kdy dlužník S.P.M. [právnická osoba] požadoval po žalovaném vrácení předmětného vozidla, tento uplatnil zadržovací právo. Za těchto okolností pak soud zkoumal, zdali měl žalovaný právo uplatnit zadržovací právo a zároveň, zdali je pohledávka, kterou žalovaný vůči S.P.M. [právnická osoba] uplatnil je vzniklá a existentní. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, které uvedl shora, v řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] žalovaný provedl kompenzační námitku. Soud dále konstatoval, že vznik pohledávky žalovaného za společností ostatně nebyl mezi účastníky sporný neboť společnost při podání žaloby, pohledávku žalovaného zohledňovala (od svého tvrzeného nároku odečítala s poukazem na zápočet, který měl být proveden dopisem ze dne [datum]) (důkaz: rozsudek zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]). Je tedy zřejmé, že obě strany jak žalobce, tak žalovaný měly pohledávku žalovaného [příjmení] [právnická osoba] za vzniklou. Dále soud musel zjistit, zdali pohledávka nezanikla právě provedeným započtením, jak vyplývá ze shora citovaného rozsudku. Soud uzavřel, že„ Zápočet provedený společností dopisem ze dne [datum], však soud nepovažuje za platný, neboť z něj není patrné, které pohledávky v jakém rozsahu byly započteny proti pohledávce žalovaného ve výši [částka]. Ze stejného důvodu soud považuje za neplatnou kompenzační námitku společnosti učiněnou podáním ze dne [datum] v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka]“. Z rozhodnutí odvolacího soudu v řízení v [spisová značka] vyplynulo, že nemuselo ani dojít ke kompenzační námitce, když žaloba byla zralá na zamítnutí s ohledem na výši bezdůvodného obohacení. Soud zde odkazuje na bod 24. rozsudku č.j. [číslo jednací], kde odvolací soud uvedl:„ S ohledem na tento závěr nebylo nutno přistupovat ke vznesené kompenzační námitce vznesené žalovaným, protože na jeho straně k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo, když obvyklá cena plnění žalovaného v rámci tvorby firemního software v období od [datum] do [datum] a v období od roku 2011 činila podle znaleckého posudku [částka] bez DPH.“ Soud tedy uzavírá, že pohledávka ve výši [částka] nezanikla, a to ani zčásti, započtením. Je tedy zřejmé, že zadržovací právo bylo uplatněno důvodně, když jednak žalovaný měl předmětné vozidlo právem, nezmocnil se ho tedy lstí, jak je mezi účastníky nesporné, vyrozuměl žalobce, a to prostřednictvím soudu ve svém vyjádření, které bylo žalovanému řádně doručeno během řízení o uplatnění tohoto zadržovacího práva, a to právě na pohledávku ve výši [částka], a zajištění dluh nezanikl, nezaniklo tedy ani zadržovací právo.
8. Dále žalovaný před soudem uplatnil zadržovací právo i ohledně částky [částka], což je pohledávka žalovaného za žalobcem z důvodu nevyplacené náhrady nákladu řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. V tomto směru, vzhledem k tomu, že se žalovaný nedostavil na jednání, soud nemohl žalovaného poučit v tom směru, aby doplnil tvrzení týkající se existence této pohledávky žalovaného za žalobcem, zdali nezanikla, zdali tedy žalobce svůj dluh vůči žalovanému nezaplatil.
9. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, tedy [číslo] to v souladu s ustavení § 3028 odst. 2 tohoto nového občanského zákoníku, když se jedná o věcné právo a třebaže zdržovací právo vzniklo ještě za platnosti a účinnosti starého občanského zákoníku, tedy zákona [číslo] konkrétně § 175 a následující. Tak v souladu s ustanovením § 3028 odst. 2, když se jedná o věcné právo, soud aplikoval zákon [číslo].
10. Dle ustanovení § 1395 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.) kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.
11. Jak tedy vyplývá, ze shora uvedených skutečností žalovaný, měl předmětné osobní vozidlo u sebe právem (§ 1396 odst. 1 o.z.), zadržel předmětné vozidlo, vyrozuměl o to o jejím zadržení žalovaného respektive dlužníka S.P.M. [právnická osoba], a uplatnil tak zadržovací právo (§ 1397 odst. 1 o.z.), a tak nemusí vydat předmětné vozidlo žalobci, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a žalobu zamítl.
12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladu řízení v celkové výši [částka]. Výše nákladů je stanovena v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb., když žalovaný nebyl v řízení zastoupen advokátem. Celkem tedy 6 úkonů po [částka] dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalobce k usnesení o přerušení řízení ze dne [datum], odvolání do usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], návrh na pokračování řízení ze dne [datum], účast na ústního jednání dne [datum]). Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.