16 C 330/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobkyně není od , datum, vlastníkem silničního motorového vozidla tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , rok výroby 2000.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení práva k silničnímu motorového vozidla tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , rok výroby 2000. Ve své žalobě uvedla, že dne , datum, (jedná se patrně o písařskou chybu, kdy žalobkyně chtěla uvést rok 2013) uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, na základě které mu předmětné vozidlo prodala za částku ve výši , částka, . Kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy a vozidlo bylo žalovanému řádně předáno, účinností kupní smlouvy dne , datum, (rovněž i zde se jedná o chybu v letopočtu – kupní smlouva je z roku 2013) se tak žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla. V roce 2020 pak žalobkyně obdržela výzvu od , právnická osoba, k úhradě částky , částka, jako náhrady za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou ČKP hradila z garančního fondu, neboť vozidlo nemělo sjednáno povinné ručení. Na základě toho žalobkyně zjistila, že je stále evidována jako vlastník vozidla v registru vozidel.

2. Na určení vlastnického práva k vozidlu má žalobkyně naléhavý právní zájem už jen z důvodu zápisu vlastnictví v registru vozidel, přičemž bez pravomocného rozsudku soudu není schopna dosáhnout změny zápisu vlastnického práva v něm, neboť splnění podmínek podle § 8 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel, předpokládá součinnost žalovaného, které se však žalobkyni doposud nedostalo.

3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z kupní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo silniční motorové vozidlo tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , rok výroby 2000. Kupní cena byla stanovena na , částka, .

5. Pravost ani správnost provedených listin nebyla zpochybněna. Soud neshledal důvod o listinách pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel.

6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle § 1099 o. z., vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle obecné úpravy kupní smlouvy ve smyslu § 2079 o. z. a § 1099 o. z., přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovaným dne , datum, uzavřeli platnou kupní smlouvu, na základě které téhož dne došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného. Od tohoto dne tedy žalobkyně nedisponovala vlastnickým právem k vozidlu. Tento závěr nemůže změnit ani toliko deklaratorní údaj v registru vozidel, když předmětný registr není veřejným seznamem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ) a nemůže tak vést k uplatnění ustanovení § 1102 o. z., které váže okamžik převodu vlastnického práva až k okamžiku zápisu změny vlastnictví do takového seznamu. Ostatně ani žalovaný na svou obranu v řízení ničeho nenamítal, po celou dobu zůstal zcela nečinný. S ohledem na shora uvedené tedy soud návrhu žalobkyně vyhověl v celém rozsahu.

9. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. po , částka, za jeden úkon (návrh ve věci samé). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř.