16 C 330/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobkyně není od datum vlastníkem silničního motorového vozidla tov. zn. jméno FO jméno FO, RZ SPZ, VIN VIN kód, rok výroby 2000.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení práva k silničnímu motorového vozidla tov. zn. jméno FO jméno FO, RZ SPZ, VIN VIN kód, rok výroby 2000. Ve své žalobě uvedla, že dne datum (jedná se patrně o písařskou chybu, kdy žalobkyně chtěla uvést rok 2013) uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, na základě které mu předmětné vozidlo prodala za částku ve výši částka. Kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy a vozidlo bylo žalovanému řádně předáno, účinností kupní smlouvy dne datum (rovněž i zde se jedná o chybu v letopočtu – kupní smlouva je z roku 2013) se tak žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla. V roce 2020 pak žalobkyně obdržela výzvu od právnická osoba k úhradě částky částka jako náhrady za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou ČKP hradila z garančního fondu, neboť vozidlo nemělo sjednáno povinné ručení. Na základě toho žalobkyně zjistila, že je stále evidována jako vlastník vozidla v registru vozidel.

2. Na určení vlastnického práva k vozidlu má žalobkyně naléhavý právní zájem už jen z důvodu zápisu vlastnictví v registru vozidel, přičemž bez pravomocného rozsudku soudu není schopna dosáhnout změny zápisu vlastnického práva v něm, neboť splnění podmínek podle § 8 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel, předpokládá součinnost žalovaného, které se však žalobkyni doposud nedostalo.

3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z kupní smlouvy ze dne datum vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo silniční motorové vozidlo tov. zn. jméno FO jméno FO, RZ SPZ, VIN VIN kód, rok výroby 2000. Kupní cena byla stanovena na částka.

5. Pravost ani správnost provedených listin nebyla zpochybněna. Soud neshledal důvod o listinách pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel.

6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle § 1099 o. z., vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle obecné úpravy kupní smlouvy ve smyslu § 2079 o. z. a § 1099 o. z., přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřeli platnou kupní smlouvu, na základě které téhož dne došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného. Od tohoto dne tedy žalobkyně nedisponovala vlastnickým právem k vozidlu. Tento závěr nemůže změnit ani toliko deklaratorní údaj v registru vozidel, když předmětný registr není veřejným seznamem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum) a nemůže tak vést k uplatnění ustanovení § 1102 o. z., které váže okamžik převodu vlastnického práva až k okamžiku zápisu změny vlastnictví do takového seznamu. Ostatně ani žalovaný na svou obranu v řízení ničeho nenamítal, po celou dobu zůstal zcela nečinný. S ohledem na shora uvedené tedy soud návrhu žalobkyně vyhověl v celém rozsahu.

9. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku částka a paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. po částka za jeden úkon (návrh ve věci samé). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.