16 C 373/2016

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupeného údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupeného údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit plnou náhradu nákladů České republice na účet Okresního soudu Praha-západ ve výši částka a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacené částky z titulu bezdůvodného obohacení, když právní předchůdkyně žalobce odstoupila od smlouvy o dílo pro jeho vady. Dále uvedl, že právní předchůdkyně žalobce příjmení jméno příjmení uzavřela s žalovaným ústní smlouvu na zhotovení dřevěné podlahy v rodinném domě na adrese adresa, dílo bylo žalovaným provedeno a předáno. PhDr. příjmení následně zjistila skryté vady díla spočívající v neodborné montáži, dřevěná podlaha se začala deformovat, nedoléhala, podlahové lamely byly prohnuté. Pokládka a montáž podlahy nebyla provedena řádně s potřebnou péčí. Žalovaný nepostupoval odborně, avšak ze znaleckého posudku, které má k dispozici žalobce, resp. jeho právní předchůdkyně, bylo zjištěno, že deformace podlahy vznikla tak, že pod podlahou byl vlhký beton. Podlaha tak byla položena na nedostatečně vyschlou podkladovou hmotu. Žalovaný k odstranění vad díla nepřistoupil, za těchto okolností žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobce, odstoupila od smlouvy dopisem ze dne datum, a to z důvodu, že dodané dílo svými vlastnosti neodpovídalo kvalitou požadovanou jakosti a provedením díla vzhledem k obvyklým zvyklostem podobných případů. A dále právní předchůdkyně žalobce požadovala vrácení zaplacení ceny za dílo a odvoz dodaného zboží. Dále požadovala zaplacení nákladů spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Uvedl, že žalobkyně neuplatnila reklamaci řádně a včas, čímž pozbyla právo na odstoupení od smlouvy ve smyslu ustanovení § 2111 občanského zákoníku, střídala požadované nároky, když nejprve uplatňovala náhradu škody a posléze vrácení celé ceny díla. Žalovaný reklamaci žalované projednal, řádně ji prozkoumal, následně odmítl, neboť nezjistil pochybení na své straně, přestože zjištění možných příčin věnoval velké úsilí. Z dokazování provedeným soudem vyplynulo, že žalovaný měřil vlhkost podkladu a tuto položil poté, kdy zjistil, že odkad je suchý. Z revizního znaleckého posudku nařízeného soudem bylo zjištěno, že v určitých částech místností byly v rozhodné době skladovány právní předchůdkyní žalobkyní různé věci, které způsobily následné udržení vlhkosti v těchto prostorách. Následně v domě nebylo ze strany původní žalobkyně dostatečně větráno, čímž zato způsobila nadměrnou vlhkost v domě a podlaha nemohla kompletně proschnout. Žalovaný následně naměřil suchý podklad, za těchto okolností položil podlahu. Nemohl předpokládat, že v určitých místech je z důvodu činnosti původní žalobkyně podklad stále vlhký. Za toto nelze vinit žalovaného a z těchto důvodů žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení původní žalobkyně příjmení jméno příjmení jméno postoupila pohledávku za žalovaným společnosti bellum iustum s. r. o. a následně navrhla, aby tato společnost vstoupila do řízení na místo žalobkyně jako nabyvatel práva. Usnesením ze dne 4. 12. 2017 č. j. číslo jednací soud připustil, aby na místo původní žalobkyně vstoupil do řízení nabyvatel práva bellum iustum s. r. o., tedy současný žalobce.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: V průběhu měsíce června 2014 uzavřela jméno příjmení se žalovaným smlouvu o dílo, ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal položit dřevěnou podlahu v rodinném domě jméno příjmení na adrese adresa (důkaz: svědecká výpověď svědkyně příjmení, účastnický výslech žalovaného). První návštěvu nemovitosti absolvoval žalovaný v červnu 2014, kdy provedl měření a zjistil, že podlaha je vlhká (důkaz: účastnická výpověď žalovaného). Druhá návštěva žalovaného v nemovitosti proběhla v září 2014 (důkaz: účastnická výpověď žalovaného, svědecká výpověď svědkyně příjmení). Při obou návštěvách proběhlo měření vlhkosti (důkaz: účastnická výpověď žalovaného, svědecká výpověď svědka příjmení). Při posledním měření bylo zjištěno, že beton je v pořádku a suchý (důkaz: svědecká výpověď svědka příjmení). Po zjištění, že podkladový beton je suchý, žalovaný spolu se svědkem příjmení položili dřevěnou podlahu (důkaz: svědecká výpověď svědka příjmení). V průběhu podzimu 2014 se ukázalo, že podlaha vykazuje vady, došlo k tzv. korýtkování, tedy prohýbání jednotlivých dřevěných lamel (důkaz: svědecká výpověď svědka příjmení). Tzv. korýtkování, tedy prohnutí jednotlivých lamel se projevovalo nestandardně, tedy tím způsobem, že se neprojevovalo všude se stejnou intenzitou, někde více, někde méně, různě, v různých místnostech, resp. v různých částech místností (důkaz: svědecká výpověď svědka příjmení, svědecká výpověď svědka příjmení). Za těchto okolností se zjišťovalo, jakým způsobem může k vlhkosti docházet. Jedna z možností byla konstrukční vada, další z možností bylo vnikání vody z kanalizace nebo z vodovodu. Skutečnost, že by se z kanalizace nebo z vodovodu dostávala vlhkost do předmětného podkladu, tedy betonové vrstvy, pod dřevěnou podlahou, se neprokázala (důkaz: svědecká výpověď svědka příjmení, svědecká výpověď svědka příjmení). Ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení titul za jménem číslo ze dne datum, dále z výslechu znalce před soudem, soud zjistil, že dokončení podkladu, tedy nalití betonu pro budoucí dřevěnou podlahu bylo dokončeno dne datum. Dále znalec uvedl, že příčinou deformace byla nepochybně nadměrná vlhkost cementového potěru, na němž je dřevěná podlaha položena. Otázkou však bylo, zda a proč cementový potěr byl nadměrně vlhký, kdy v době, kdy žalovaný podlahu pokládal nebo se vlhkost dostala později, znalec zjistil, že beton musel být vlhký při pokládce podlahy. Zároveň však za této situace byla naměřena nízká vlhkost. Znalec dále uvedl:„ Posuzovaný dům je pasivní dřevostavba, větrání stavby je nucené pomocí teplovzdušného vytápění rekuperací tepla, v letním období je možné větrat přirozeně okny. Obvodové konstrukce domu musí splňovat podmínky maximálně propustné přípustné průvzdušnosti, to znamená, že při zavřených oknech dům prakticky není větrán. Od nalití betonu v dubnu 2014 do položení podlahy sice uplynulo téměř 5, případně 6 měsíců, avšak ve stavbě se pokračovalo až do konce června. V té době, jak prokazují přiložené fotografie, vysychání betonu bránily sádrokartonové desky, tepelná izolace a další materiál, který byl uskladněn v době na potěru. Kromě toho v obou koupelnách se v blíže neurčené době dodělávala stěrka. Pro řádné vysychání do 3. 7. do 10. 9, tak zbylo 10 týdnů, to by muselo stačit, pokud by v červenci a srpnu byla stavba alespoň 8 týdnů přirozeně větrána otevřenými okny. Ve spisové dokumentaci není žádný důkaz, že by tomu tak bylo. Rekuperací nelze průvan vzduchu v žádném případě nahradit. Protože vnitřní prostory byly jistě malovány před položením podlahy, dostalo se tak dovnitř domu další značné množství vody. Příčinou nadměrné vlhkosti betonu muselo být nedostatečné větrání domu v letních měsících, protože beton v době nalití téměř 5, případně 6 měsíců před položením podlahy. Pak žalovaný při kontrole vlhkosti betonu na začátku září mohl skutečně zjistit, že vlhkost betonu pro pokládku podlahy vyhovuje, čili je pod normovou hranicí 2,5%. Pokud to zjišťoval v místě, které nebylo zakryto v průběhu měsíce dubna až června žádným stavebním materiálem, tak v tom místě mohl beton od nalití v dubnu do konce června dostatečně vyschnout.“ (citováno ze znaleckého posudku). Znalec dále doložil uložení materiálu v období od dubna do června 2014 v jednotlivých místnostech fotografiemi (důkaz: fotodokumentace předložená znalcem, fotografie, které jsou součástí znaleckého posudku). K dotazu soudu znalec uvedl:„ Stavba byla předána dne 2. 7., už koncem června tam materiál být nemusel. Já nemám fotky z června, nevím, jak to tam vypadalo. Nemusel nic vidět (myšleno žalovaný). příjmení tam byl někdy v červnu, ale potom v červenci a srpnu tam nebyl. Mohl předpokládat, že to přes léto vyschlo, ovšem vzhledem k tomu, že se tam nevětralo, takto vyschnout nemohlo. Když jsem se ptal paní doktorky příjmení, jak to bylo v létě, tak ona mi říkala, že byla na dovolené, občas tam přišla kamarádka vyvětrat, ovšem to bylo máslo, to nestačilo. Předpokládám, že pan celé jméno žalovaného nevěděl, jak se to větralo. (důkaz: znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení titul za jménem číslo ze dne datum a výslech znalce)

5. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: V průběhu měsíce června 2014 uzavřela jméno příjmení se žalovaným smlouvu o dílo, ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal položit dřevěnou podlahu v rodinném domě jméno příjmení na adrese adresa. První návštěvu nemovitosti absolvoval žalovaný v červnu 2014, kdy provedl měření a zjistil, že podlaha je vlhká. Druhá návštěva žalovaného v nemovitosti proběhla v září 2014. Při obou návštěvách proběhlo měření vlhkosti. Při posledním měření bylo zjištěno, že beton je v pořádku a suchý. Po zjištění, že podkladový beton je suchý, žalovaný spolu se svědkem příjmení položili dřevěnou podlahu. V průběhu podzimu 2014 se ukázalo, že podlaha vykazuje vady, došlo k tzv. korýtkování, tedy prohýbání jednotlivých dřevěných lamel. Tzv. korýtkování, tedy prohnutí jednotlivých lamel se projevovalo nestandardně, tedy tím způsobem, že se neprojevovalo všude se stejnou intenzitou, někde více, někde méně, různě, v různých místnostech, resp. v různých částech místností. Za těchto okolností se zjišťovalo, jakým způsobem může k vlhkosti docházet. Jedna z možností byla konstrukční vada, další z možností bylo vnikání vody z kanalizace nebo z vodovodu. Skutečnost, že by se z kanalizace nebo z vodovodu dostávala vlhkost do předmětného podkladu, tedy betonové vrstvy, pod dřevěnou podlahou, se neprokázala. Ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení titul za jménem číslo ze dne datum, dále z výslechu znalce před soudem, soud zjistil, že dokončení podkladu, tedy nalití betonu pro budoucí dřevěnou podlahu bylo dokončeno dne datum. Dále znalec uvedl, že příčinou deformace byla nepochybně nadměrná vlhkost cementového potěru, na němž je dřevěná podlaha položena. Otázkou však bylo, zda a proč cementový potěr byl nadměrně vlhký, kdy v době, kdy žalovaný podlahu pokládal nebo se vlhkost dostala později, znalec zjistil, že beton musel být vlhký při pokládce podlahy. Zároveň však za této situace byla naměřena nízká vlhkost. Znalec dále uvedl:„ Posuzovaný dům je pasivní dřevostavba, větrání stavby je nucené pomocí teplovzdušného vytápění rekuperací tepla, v letním období je možné větrat přirozeně okny. Obvodové konstrukce domu musí splňovat podmínky maximálně propustné přípustné průvzdušnosti, to znamená, že při zavřených oknech dům prakticky není větrán. Od nalití betonu v dubnu 2014 do položení podlahy sice uplynulo téměř 5, případně 6 měsíců, avšak ve stavbě se pokračovalo až do konce června. V té době, jak prokazují přiložené fotografie, vysychání betonu bránily sádrokartonové desky, tepelná izolace a další materiál, který byl uskladněn v době na potěru. Kromě toho v obou koupelnách se v blíže neurčené době dodělávala stěrka. Pro řádné vysychání do 3. 7. do 10. 9, tak zbylo 10 týdnů, to by muselo stačit, pokud by v červenci a srpnu byla stavba alespoň 8 týdnů přirozeně větrána otevřenými okny. Ve spisové dokumentaci není žádný důkaz, že by tomu tak bylo. Rekuperací nelze průvan vzduchu v žádném případě nahradit. Protože vnitřní prostory byly jistě malovány před položením podlahy, dostalo se tak dovnitř domu další značné množství vody. Příčinou nadměrné vlhkosti betonu muselo být nedostatečné větrání domu v letních měsících, protože beton v době nalití téměř 5, případně 6 měsíců před položením podlahy. Pak žalovaný při kontrole vlhkosti betonu na začátku září mohl skutečně zjistit, že vlhkost betonu pro pokládku podlahy vyhovuje, čili je pod normovou hranicí 2,5%. Pokud to zjišťoval v místě, které nebylo zakryto v průběhu měsíce dubna až června žádným stavebním materiálem, tak v tom místě mohl beton od nalití v dubnu do konce června dostatečně vyschnout.“ (citováno ze znaleckého posudku). Znalec dále doložil uložení materiálu v období od dubna do června 2014 v jednotlivých místnostech fotografiemi. K dotazu soudu znalec uvedl:„ Stavba byla předána dne 2. 7., už koncem června tam materiál být nemusel. Já nemám fotky z června, nevím, jak to tam vypadalo. Nemusel nic vidět (myšleno žalovaný). příjmení tam byl někdy v červnu, ale potom v červenci a srpnu tam nebyl. Mohl předpokládat, že to přes léto vyschlo, ovšem vzhledem k tomu, že se tam nevětralo, takto vyschnout nemohlo. Když jsem se ptal paní doktorky příjmení, jak to bylo v létě, tak ona mi říkala, že byla na dovolené, občas tam přišla kamarádka vyvětrat, ovšem to bylo máslo, to nestačilo. Předpokládám, že pan celé jméno žalovaného nevěděl, jak se to větralo. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora (všechny, které účastníci navrhli), nevyvodil z nich žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých podrobně uvedl níže.

6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě, všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo zařízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.) Soud vycházel z listinných důkazů a výpovědí svědků.

7. Co se týká výpovědi jednotlivých svědků, soud tyto obecně považuje za věrohodné. Svědci jméno příjmení (zástupce dodavatele podlahového materiálu), jméno příjmení (stavbyvedoucí na předmětném domě pracující pro právnická osoba), jméno příjmení (spolupracovník žalovaného), Ing. jméno příjmení (zodpovědný projektant), titul jméno příjmení (architekt), nebyli osobně zainteresováni v uvedené věci. Hovořili věcně k uvedené věci, uváděli, co viděli, uváděli osobní zkušenosti s prací na předmětném domě, obecně ze své činnosti i osobní zkušenosti s žalovaným. Vystupovali zcela jistě a soud neměl pochybnost, že vypovídali pravdu. V tomto směru určitou výjimkou je svědek titul příjmení, který byl při výslechu viditelně nervózní zřejmě v obavách, aby při nejistotě důvodu projevu vlhkosti v domě nebyl následně volán odpovědnosti jako hlavní autor projektu. příjmení jediný také měl výhrady k žalovanému, resp. k jeho práci. Všichni ostatní svědci ohledně žalovaného a jeho práce žádnou výhradu neměli. Samozřejmě zde soud uvádí, že zcela odlišným způsobem vystupovala svědkyně příjmení jméno příjmení. Zde však soud musí uvést, že takto původně v řízení vystupovala jako účastník, tedy původně žalobkyně a v tomto směru soud musí brát její výpověď s rezervou. Jak soud dále zjistil, ona sama i při výpovědi jako svědkyně měla zájem na výsledku řízení, když soudu u svého výslechu sdělila, že sice postoupila pohledávku na nového žalobce, avšak má s ním uzavřenou takovou smlouvu, že dostane určitý podíl z vysouzené částky v případě úspěchu žaloby. Dále soud, tak jak se mu svědkyně jevila při výslechu, má za to, že svědkyně sice nevypovídala nepravdu, avšak určité věci neuvedla přesně, případně je nezmínila. Co se týká účastnické výpovědi žalovaného, z ní soud vycházel pouze v těch případech, kdy se tato shodovala, buď s listinnými důkazy, případně z výpovědi svědků. Zde soud nezjistil nic, co by ho vedlo k názoru, že žalovaný nevypovídal pravdu. Soud při výpovědi svědků a účastníka příjmení sledoval jejich chování v jednací síni, spontánnost výpovědi i další znaky mimoverbální komunikace. Na takovouto nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře název soudu (Viz například rozhodnutí název soudu sp.zn. spisová značka)

8. Po provedení důkazů před nařízením znaleckého posudku soud hodnotil důkazy tím způsobem, že uvěřil žalovanému, že skutečně předmětnou podlahu, resp. podklad, pod jím kladenou podlahou dvakrát měřil, a to na počátku léta v červnu 2014 a následně na počátku září 2014, a to jednou s výsledkem, že podlaha je vlhká a jednou nikoli. příjmení ho k tomu jednak svědecká výpověď svědka příjmení, která se shodovala s účastnickou výpovědí žalovaného a především ta skutečnost, že všichni další svědci potvrdili, že podlaha následně poté, kdy vykazovala vady, se chovala nestandardně a zároveň že nikdo včetně Ing. příjmení, tedy stavebního inženýra, architekta příjmení, dalších techniků, neznali důvod, proč se chová podlaha tímto způsobem. Bylo zřejmé, že podlaha je vlhká, není však vlhká rovnoměrně, není ani vlhká tím způsobem, jak by se dalo očekávat, jak vyplynulo z měření znaleckého posudku znalce příjmení příjmení i znalkyně příjmení. Naopak všichni tito svědci vyvinuli velké úsilí na to, zjistit skutečnou příčinu vlhkosti, prováděla se měření, zkoumalo se, zda-li do podlahy neteče ať už z vodovodu nebo odpadu, vrtali se sondy. Kdyby byla obecná pochybnost o tom, že žalovaný položil podlahu na vlhký povrch ze své nedbalosti nebo dokonce úmyslně, jistě by tito odborníci nezkoumali takto složitě příčinu. Za těchto okolností má soud za prokázané, že v září 2014 žalovaný skutečně naměřil suchou podlahu.

9. Důvod, proč tomu tak bylo, vyplynul až poté, kdy soud nechal zpracovat znalecký posudek Ing. příjmení. Znalec zjistil, jak je uvedeno shora, že na čerstvě položeném betonu byly v rozhodnou dobu, tedy od dubna do června, skladovány v různých částech místnosti různé předměty, které zabraňovaly odvodu vlhkosti z uvedeného podkladu. Poté, kdy byla stavba předána a předměty odstraněny, byl betonový podklad stále pod těmito předměty vlhký. Následně v průběhu letních měsíců, jak opětovně vyplynulo z toho, co zjistil znalec příjmení, původní žalobkyně předmětné nemovitosti nevětrala. Třebaže v nemovitosti je rekuperace, jak vyplynulo z výslechu znalce, toto zcela nestačí a je třeba nemovitost větrat. Znalec doslova uvedl:„ V létě rekuperace nemůže vysušit podlahu“. Je tedy zřejmé, že v září 2014, kdy bylo prováděno druhé měření, byla podlaha v určitých částech suchá a určitých částech vlhká. Soud se otázal znalce, zda-li existuje nějaký konkrétní způsob, pravidlo, norma na to, jakým způsobem se provádí měření vlhkosti podlahy. Znalec k tomuto uvedl:„ Nevím o ničem takovém. Přijdete a vyberete místo, samozřejmě, že rohy bývají vlhčí, tak je špatné větrání, takže já bych tedy začal rohy. Předpokládám, že střed místnosti bude sušší. To máte jako s plísněmi, ty se také drží v rozích místnosti, takže obvykle při krajích.“ O žádném předpisu nebo normě znalec nevěděl. Soud tedy uvádí, že za situace, kdy materiál byl v jarních měsících skladován na podlaze především v jejím středu, je pak zřejmé, že pokud žalovaný měřil v rozích či krajích místnosti, kde naopak předpokládal možnou vyšší vlhkost, naměřil paradoxně sušší místa, než jaké by očekával ve středu. Umístění předmětů na podlaze prokazují fotografie, které jsou součástí znaleckého posudku, případně které znalec předložil soudu při svém výslechu. Z odborného vyjádření znalce vyplynulo, že toto je jasnou příčinou vzniku vlhkosti.

10. Toto byla nová zjištěná skutečnost, která vznikla v průběhu řízení. V tomto směru pak žalobce měl nové tvrzení, a to takové, že žalovaný věděl, že v uvedených místnostech jsou skladovány v průběhu jara 2014 věci. Podlaha tam tedy být suchá nemůže a zanedbal tak svou povinnost. Skutečnost, že žalovaný věděl, že jsou v předmětné nemovitosti na čerstvě vylité betonové podlaze v jarních měsících roku 2014 skladovány věci, bylo nové tvrzení žalobce, které nebylo nijakým způsobem z jeho strany prokázáno. Za těchto okolností soud stranu žalující vyzval, aby označila důkazy k prokázání takovéhoto tvrzení a zároveň byla strana žalující poučena o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. V tomto směru žalobce žádné důkazy neoznačil, třebaže byl u posledního jednání opětovně v tomto směru poučen. (§ 118a odst. 3 o.s.ř.) V tomto směru tak žalobce neunesl břemeno důkazní.

11. Soud dále dodává, že zjištění svědků, které uvedli svědci při svém výslechu u jednání, a to Ing. příjmení a titul příjmení, že tzv. korýtkování, to znamená vada podlahy, to že se lamela podlahy prohne, se projevoval ne všude stejnou intenzitou, někde více, někde jinde, bylo to nahodile v různých místech a v různých místech různě. To právě svědčí i o závěru, který uvedl znalec. Kdyby byl podklad vlhký zcela všude, tak by se vada dřevěné podlahy projevila všude stejně. Kdyby byla například vyschlá ve středu a vlhčí na okrajích, jak se často děje, jak řekl znalec, pak by se také tímto způsobem toto promítlo do vady podlahy. Tímto způsobem se však vada neprojevila, ale projevila se tím způsobem, který zcela koresponduje se zjištěním znalce.

12. Soud tedy uzavírá, že vada díla není důsledkem skutečností, které zavinil zhotovitel (žalovaný), ani o kterých věděl nebo musel vědět, a to jak v době zadání díla, tak v době zhotovení díla, tak v době předání. příjmení díla má naopak původ v chování původní žalobkyně a předání betonového podkladu s nevhodnou povahou věci (vlhký beton v určitých místech v důsledku nevhodného zakrytí v době, kdy měl vysychat), kterou žalovaný ani s užitím odborné péče (jak vyplynulo ze znaleckého posudku) nemohl zjistit. Žalovaný postupoval jako profesionál s péčí odbornou, tedy ve vyšším stupni než je péče náležitá. Žalovaný provedl 2 měření s odstupem času, každé měření na různých místech, a to odborným způsobem. Při prvním měření, kdy zjistil vlhkost, dal původní žalobkyni pokyn k větrání prostoru během léta (důkaz: účastnická výpověď žalovaného), následně měřil vlhkost podlahy v září 2014 a tehdy vlhkost nezjistil, resp. zjistil zcela v normě, aby mohl položit dřevěnou podlahu.

13. Zde soud může odkázat na rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, kde je mimo jiné uvedeno:„ Má-li dílo vady (neodpovídá-li smlouvě), odpovědnost za ně nese zhotovitel. Práva objednatele z vadného plnění nejsou dotčena ani v případě způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli; to však neplatí, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a objednatel na jejím použití trval nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani po vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit (§ 2102 odst. 1 OZ). Z řečeného vyplývá, že způsobilo-li vadu použití věci, které objednatel předal zhotoviteli (lhostejnost, zda k tomu byl smluvně zavázán), nejsou práva objednatele z vadného plnění dotčena s výjimkou případu, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a ten na jejím použití trval nebo prokáže-li zhotovitel, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.“ 14. Soud tedy uvádí, že z provedeného dokazování bylo prokázáno, že objednatelka, tedy anonymizováno příjmení, předala žalovanému nevhodnou věci, tedy vlhkou podlahu a soud má dále za prokázané, že žalovaný ani při vynaložení dostatečné péče tuto skutečnost nemohl zjistit, když nemohl předpokládat naprosto nepravidelnou vlhkost v jednotlivých určitých částech, kdy postupoval zcela v souladu s obvyklými pravidly, jak se vlhkost měří a nemohl předpokládat, že v určitých místnostech a v určitých jejích částech, v určitém nijak neurčitém rozsahu může být podlaha vlhká v důsledku nevhodného skladování materiálu v době, kdy měla schnout podlaha. Zároveň žalobkyně ani neprokázala, že žalovaný o této skutečnosti věděl, tedy že viděl či věděl o skutečnosti, že v průběhu jara 2014 na schnoucím betonovém podkladu byl složen materiál, jak vyplývá z fotografií a jak zjistil znalec.

15. Skutečnost, že žalovaný postupoval s vynaložením dostatečné péče, vyplývá ze znaleckého posudku a především z výslechu znalce.

16. Skutečnost, že žalovaný si nevedl stavební deník, jak namítá strana žalující, je v tomto směru nerozhodná. Vedení stavebního deník, resp. jeho nevedení, není v žádné příčinné souvislosti se vznikem vady. Samotné vedení stavebního deníku je bez významu v tom, zda-li žalovaný konal s obvyklou péčí, provedl dílo s obvyklou péčí včetně případy díla, tedy měření vlhkosti podkladu. Nevedení stavebního deníku naopak ztížilo důkazní situaci samotného žalovaného, když tento pak musel prokázat skutečnost, že měření prováděl jiným způsobem.

17. Na shora uvedené skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 89/2012 Sb. zároveň, dále také jen OZ. Dle ustanovení ustanovení pr. předpisu dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1) o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestli-že předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).

18. Dle § 2102 odst. 1 OZ práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu, to neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

19. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný prokázal, že nevhodnost předané věci (vlhkost betonové podkladu na určitých místech v předmětném objektu) ani při vynaložené péči nemohl zjistit (§ 2102 odst. OZ), a tedy neodpovídá za vadu provedené díla, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu zamítl.

20. Soud dále zamítl žalobu, co do částky částka, a to doplňujícím rozsudkem ze dne datum, a to v souladu s § 166 odst. 1 o. s ř., když v samostatném rozsudku nerozhodl o části předmětu řízení, a to o této částce. příjmení částka představuje příslušenství pohledávky, a to náklady spojené s uplatnění pohledávky, a to za vypracování znaleckého posudku znalkyní jméno příjmení, který si nechala vypracovat právní předchůdkyně žalobce příjmení jméno příjmení, aby zjistila příčinu vad předmětného díla. Vzhledem k tomu, že se jednalo o příslušenství pohledávky dle § 513 občasného zákoníku, soud z tohoto důvodu zamítl i tento nárok, když žalobu v plném rozsahu zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 131 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Co se týká jednotlivých položek nákladů řízení, soud zcela odkazuje na písemné vyčíslení náhrady nákladů řízení dozaslaném právním zástupcem žalovaného soudu dne datum, kde tento uvedl:„ Náhrada nákladů řízení se sestává z následujících položek: I. Odměna advokáta -) Výše mimosmluvní odměny se v souladu s § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“ anebo„ AT“) stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. -) Tarifní hodnota činí v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu částku částka, a tedy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí v návaznosti na § 7 bod 5. advokátního tarifu částka bez DPH. -) Seznam úkonů poskytnutých právních služeb: ; Úkon; Datum úkonu; Odměna v Kč; Ust. advokátního tarifu 1.; Převzetí a příprava právního zastoupení (původním právním zástupcem, JUDr. jméno příjmení, Ph.D., M.B.A., LLM.); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. a) AT Ústní jednání před soudem: 2.; Účast na jednání před soudem; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g) AT 3., 4.; účast na jednání před soudem (od anonymizováno do anonymizováno, tedy jednání přesahující i přes krátké přerušení 2 hodiny); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g) AT 5.; Účast najednání před soudem; datum; 7 700; § 11 odst. 1 písm. g) AT 6., 7.; Účast najednání před soudem (od 13:05 do 15:24, tedy jednání přesahující i přes krátké přerušení 2 hodiny); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g) AT 8.; Účast najednání před soudem; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g) AT 9., 10.; Účast na jednání před soudem (*zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek pro mimořádnou obtížnost); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 1 AT 11, 12.; Účast najednání před soudem (*zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek pro mimořádnou obtížnost); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 1 AT 13.; Účast najednání před soudem; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g) AT Nahlížení do soudního spisu: 14.; Nahlížení do spisu; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. f) AT 15.; Nahlížení do spisu; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. f) AT 16.; Nahlížení do spisu; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. f) AT 17.; Nahlížení do spisu; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. f) AT 18.; Nahlížení do spisu; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. f) AT příjmení s klientem: 19.; příjmení s klientem přesahující jednu hodinu*; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. c) AT Jednání s protistranou: 20.; Osobní jednání s právním zástupcem žalované (za účelem pokusu o mimosoudní vyrovnání); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. i) AT 21.; Účast na místním šetření (ul. ulice, obec část obce); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. g), § 11 odst. 3 AT Vyjádření žalovaného: 22.; Replika JUDr. jméno příjmení, Ph.D.,LLM (předchozího právní zástupce žalovaného); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d), § 12 odst. 1 AT 23.; Replika JUDr. jméno příjmení, Ph.D., M.B.A., LLM (předchozího právní zástupce žalovaného); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d), § 12 odst. 1 AT 24., 25.; Vyjádření k odporu (*zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek pro mimořádnou obtížnost); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d), § 12 odst. 1 AT 26.; Replika; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d) AT 27.; Duplika žalovaného (k replice žalované ze dne datum); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d) AT 28.; Vyjádření žalovaného k reviznímu znaleckému posudku; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d) AT 29.; Vyjádření (ke sdělení a vyjádření žalobkyně ze dne datum); datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 1 písm. d) AT Mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny 30.; příjmení jméno příjmení (dřívější právní zástupce žalovaného); datum; 3 850; § 11 odst. 2, písm. h), odst. 3 AT 31.; (blanketní) Odpor proti EPR; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst., 2 písm. c) 3 AT 32.; Vyjádření žalovaného k postupu mimosoudního vyrovnání; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 AT 33.; Návrh žalovaného na otázky pro znalce; datum; anonymizována dvě slova; § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 AT příjmení za 31 úkonů právní služby (29 úkonů a 4 x 1/2 úkonu); částka Souhrnná mimosmluvní odměna advokáta za právní služby činí částka bez DPH. II. příjmení výdaje advokáta -) Dle § 13 odst. 4 advokátní tarifu platí, že nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka částka na jeden úkon právní služby. Souhrnná paušální náhrada hotových výdajů činí částka bez DPH (31 x částka). III. Náhrada za promeškaný čas -) Dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) platí, že advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. -) Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu platí, že není-li dohodnuto jinak, náhrada podle odstavce 1 činí částka za každou i jen započatou půlhodinu -) Právní zástupce žalovaného se dne datum účastnil místního šetření, které vyžadovalo cestu ze sídla advokáta na adrese adresa, které proběhlo v ulici ulice, v obci obec – část obce a zpět. Celková doba obou cest dosáhla cca 1,5 hodiny, tedy 3 půlhodiny. Souhrnná náhrada za promeškaný čas činí částka bez DPH. IV. DPH -) Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se mimosmluvní odměna za právní služby, paušální náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Souhrnná mimosmluvní odměna advokáta za poskytnuté služby (tedy části I. až III.), činí celkem částka bez DPH, které z této částky (ve výši 21%) činí částka. V. Odůvodnění Vzhledem k vyšší právní jistotě žalovaný zdůvodňuje požadavek na některé dále specifikované úkony právní služby a/nebo na jejich navýšení dle § 12 odst. 1 AZ: -) Úkon číslo a 10. – jedná se o účast na jednání soudu konaného dne datum, na kterém se konal výslech Ing. jméno příjmení a titul jméno příjmení. S ohledem na důležitost svědeckých výpovědí uvedených osob a jejich technické zaměření, byla nezbytná časově náročná příprava. Z těchto důvodů navrhuje žalovaný navýšení odměny v rámci tohoto úkonu na dvojnásobek dle § 12 odst. 1 AT (s tím, že nepožaduje trojnásobek, přestože to uvedené ustanovení umožňuje); -) Úkon číslo a 12. – jedná se o účast na jednání soudu konaného dne datum, na kterém se konal výslech Ing. celé jméno znalce, titul za jménem, autora revizního znaleckého posudku. S ohledem na důležitost svědeckých výpovědí uvedeného a jeho technické zaměření, a zejména důležitost chystaného důkazního prostředku, byla nezbytná časově náročná příprava. Z těchto důvodů navrhuje žalovaný navýšení odměny v rámci tohoto úkonu na dvojnásobek dle § 12 odst. 1 AT (s tím, že nepožaduje trojnásobek, přestože to uvedené ustanovení umožňuje); -) Úkon číslo – tento právní úkon, tedy porada žalovaného se svým novým právním zástupcem (t. č. Mgr. jméno příjmení) byl s ohledem na vágní návrh původní žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu nezbytně nutný. Skutečnost, že se tato porada uskutečnila, dokládá žalovaný svým čestným prohlášením, které je připraven v případě potřeby doplnit rovněž přílohou faktury za právní služby poskytnuté mu právním zástupcem v lednu 2017; -) Úkon číslo a 25 – v rámci právního úkonu, představující odůvodnění svého odporu proti vydaného platebnímu rozkazu, požaduje zdvořile žalovaný navýšení tohoto úkonu ve smyslu § 12 odst. 1 AT (s tím, že nepožaduje trojnásobek, přestože to uvedené ustanovení umožňuje), neboť návrh na vydání platebního rozkazu podaného původní žalobkyní obsahoval vágní a účelová tvrzení, které bylo nezbytné v odůvodnění odporu upřesnit a doplnit; -) Ostatní úkony, týkající se buď nahlížení do spisu a/nebo vyjádření k podáním žalované (spojené obvykle s doplněním žaloby) považuje žalovaný za zcela nezbytné pro hájení jeho procesních a hmotných práv, to vše zvláště za situace, kdy žalobkyně, potažmo původní žalobkyně měnila své nároky a skutková tvrzení. S ohledem na výše uvedené žalovaný sděluje soudu, že má nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka včetně DPH.“ (citováno z podání zástupce žalovaného z datum) K takto vyčíslené náhradě nákladů se soud zcela připojuje včetně zvýšení některých úkonů podle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jak právní zástupce žalovaného uvádí a s jeho argumentací, kterou uvedl v článku IV. svého odůvodnění, se zcela ztotožňuje. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. O nákladech řízení ve výroku III. rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř tak, že neúspěšnému účastníku (žalobci) uložil zaplatit České republice náklady řízení. Ty sestávají z nákladů na pořízení důkazu (znaleckého posudku), který nebyl hrazen ze zálohy, a to ve výši částka. Soud na znalečném celkem přiznal částku částka, a to jednak usnesením ze dne 3. 1. 2019 č. j. 16 C 373/2016-245, kterým bylo znalci příjmení jméno příjmení přiznáno znalečné ve výši částka, dále usnesením ze dne 18. 12. 2019 č. j. 16 C 373/2016-323, kterým bylo znalci příjmení jméno příjmení přiznána částka částka, a dále usnesením ze dne 16. 6. 2020 č. j. 16 C 373/2016-355, kterým bylo znalci příjmení jméno příjmení přiznána částka částka. Žalobce pak na záloze soudu zaplatil částku částka. Výsledná částka částka je pak rozdílem z vyplaceného znalečného a zálohy. Lhůta k plnění byla podle § 1160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.