16 C 406/2021

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr., Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Ing. Bohumila Kalába a Mgr. Jany Kačerové žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného: JUDr. jméno příjmení , advokát se sídlem: adresa o zaplacení příslušenství z částky částka <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství z částky [částka]. Uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] nastoupil žalovaný do pracovního poměru u žalobkyně na pracovní pozici referent (s úvazkem 0,6). V lednu roku 2018 čerpal žalovaný 4 dny dovolené, a to konkrétně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum]. Za dobu čerpání této dovolené vyplatila žalobkyně žalovanému náhradu platu ve výši [částka]. Pracovní poměr žalovaného skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. O skončení pracovního poměru požádal žalovaný, přičemž žalobkyně této jeho žádosti vyhověla. Za období od [datum] do [datum] však žalovanému nevznikl žádný nárok na dovolenou, a to právě s ohledem na skutečnost, že jeho pracovní poměr skončil [datum]. Žalovanému však přesto - za 4 dny čerpání dovolené v lednu 2018 - byla vyplacena náhrada platu ve výši [částka], čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Toto bezdůvodné obohacení je žalovaný ze zákona povinen vrátit žalobkyni. Žalobkyně v této souvislosti poukazuje zejména na ust. § 222 odst. 4 zákoníku práce, které stanoví, že zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo, a to ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, která upravují povinnost dlužníka vydat věřiteli bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky (vyplacené náhrady platu za "přečerpanou" dovolenou), a to dopisem ze dne [datum] adresovaným do vlastních rukou žalovaného, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku/výzvu k úhradě, ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Písemnost zaslaná žalovanému na adresu v [obec] byla řádně doručena - převzata dne [datum]. Žalovaný však ani na základě této předžalobní výzvy dlužnou částku neuhradil. Následně dne [datum] zaplatil žalovaný na účet žalobkyně jistinu ve výši [částka] a [částka] jako náhradu za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně tak požaduje pouze úroky z prodleníod [datum] do [datum] ve výši [částka] a zbytek náhrady nákladů řízení 2. Žalovaný ve věci uvedl, že spor vnímá jako šikanu na své osobnosti a dne [datum] jistinu uhradil. Dále uvedl, že měl řádně schválenou dovolenou, nic neporušil, byl následně velmi nemile překvapen, když mu přišla výzva k nějakému doplacení. Měl být zaměstnavatelem řádně poučen o svých právech. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] nastoupil žalovaný do pracovního poměru u žalobkyně na pracovní pozici referent (s úvazkem 0,6). (důkaz: Pracovní smlouva ze dne [datum]) V lednu roku 2018 čerpal žalovaný 4 dny dovolené, a to konkrétně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum]. Za dobu čerpání této dovolené vyplatila žalobkyně žalovanému náhradu platu ve výši [částka] (Důkaz: Výkaz mzdových nároků za měsíc 01/ 2018 Důkaz [číslo]: Výplatní lístek za 01/ 2018, výplatní lístek za 02/ 2018) Pracovní poměr žalovaného skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. O skončení pracovního poměru požádal žalovaný, přičemž žalobkyně této jeho žádosti vyhověla. (Důkaz: Žádost žalovaného o ukončení pracovního poměru dohodou ke dni [datum], a schválení předmětné žádosti ze strany žalobkyně (včetně dodejky)) Za období od [datum] do [datum] však žalovanému nevznikl žádný nárok na dovolenou, a to právě s ohledem na skutečnost, že jeho pracovní poměr skončil [datum]. Žalovanému však přesto - za 4 dny čerpání dovolené v lednu 2018 - byla vyplacena náhrada platu ve výši [částka], čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. (Důkaz: výplatní lístek za 02/ 2018) Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky (vyplacené náhrady platu za "přečerpanou" dovolenou), a to dopisem ze dne [datum] adresovaným do vlastních rukou žalovaného, který byl žalovanému doručen dne [datum] (Důkaz: Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], včetně doručenky) Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku/výzvu k úhradě, ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Písemnost zaslaná žalovanému na adresu v [obec] byla řádně doručena - převzata dne [datum] (Důkaz: Předžalobní upomínka/výzva ze dne [datum], zaslaná na adesu v [obec], včetně dodejky) Dne [datum] zaplatil žalovaný na účet žalobkyně jistinu ve výši [částka] a [částka] jako náhradu za zaplacený soudní poplatek. (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků)

4. Ze shora provedeného dokazování, vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] nastoupil žalovaný do pracovního poměru u žalobkyně na pracovní pozici referent (s úvazkem 0,6). V lednu roku 2018 čerpal žalovaný 4 dny dovolené, a to konkrétně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum]. Za dobu čerpání této dovolené vyplatila žalobkyně žalovanému náhradu platu ve výši [částka]. Pracovní poměr žalovaného skončil na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. O skončení pracovního poměru požádal žalovaný, přičemž žalobkyně této jeho žádosti vyhověla. Za období od [datum] do [datum] však žalovanému nevznikl žádný nárok na dovolenou, a to právě s ohledem na skutečnost, že jeho pracovní poměr skončil [datum]. Žalovanému však přesto - za 4 dny čerpání dovolené v lednu 2018 - byla vyplacena náhrada platu ve výši [částka], čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky (vyplacené náhrady platu za "přečerpanou" dovolenou), a to dopisem ze dne [datum] adresovaným do vlastních rukou žalovaného, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku/výzvu k úhradě, ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Písemnost zaslaná žalovanému na adresu v [obec] byla řádně doručena - převzata dne [datum]. Dne [datum] zaplatil žalovaný na účet žalobkyně jistinu ve výši [částka] a [částka] jako náhradu za zaplacený soudní poplatek.

5. Soud provedl i další důkazy než které uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry.

6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

7. Za klíčové v celé věci soud považoval skutečnost, že žalovaný zaplatil celou jistinu žalované částky. S ohledem na skutečnost, že žalovaný uhradil celý dluh, respektive celou jistinu dluhu, tak dluh zanikl již splněním (§ 1908 odst. 1 o.z. ve spojení s § 4 z.p.). Za těchto okolností pak celá procesní obrana žalovaného je bez významu. Soud navíc odkazuje na ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku (ve spojení s § 4 z.p.), kde je uvedeno, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolnosti usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Zde dlužník splněním tedy uznal celý dluh, je zřejmé, že pokud dluh splněním zanikne a splněním dluhu tento uznal, pak je zřejmé, že jsou uznány i úroky z prodlení jako příslušenství, které vyplývá ze zákona.

8. Z provedeného dokazování navíc přesně vyplynul skutkový děj, jak jej tvrdila žalobkyně a tedy i nárok žalobkyně dle ust. § 222 odst. 4 z.p.

9. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností dluh žalovaného splněním zanikl, má se za to, že částku uznal a žalobkyně má nárok na zaplacení úroků z prodlení ze zákona, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku a žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni úroky z prodlení.

10. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyně požaduje kapitalizovanou výši úroků z prodlení dle zákona za období prodlení žalovaného.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [číslo] - Kč. Soud vycházel z vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobkyně nebyla zastoupena advokátem. Náklady se sestávají z těchto položek: celkem 5 paušálních náhrad, které náleží účastníku po [částka] dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, příprava na jednání, účast u ú.j. dne [datum]). A dále cestovného vlakem z [obec] do [obec] v ceně [částka] za 1 cestu (2x). Celkem tedy [částka] Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l určena třídenní s povinností plnit k rukám žalobkyně.