16 C 41/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pro domácnosti a ceník právní předchůdkyně žalobce. V rámci smlouvy si strany sjednaly rovněž pronájem přijímacího zařízení, jehož převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že cenu za poskytnuté služby nehradila řádně a včas, využil žalobce svého práva a dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupil za současného poskytnutí lhůty k uhrazení dlužné částky a upozornění na povinnost vrátit přijímací zařízení. Pro případ nevrácení přijímacího zařízení ve lhůtě do 14 dnů od ukončení smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka], jejíž výše vyplývá z ceníku právní předchůdkyně žalobce. K vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty byla žalovaná opakovaně vyzývána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla dne [datum] pohledávka za žalovanou postoupena žalobci.

2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobce smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné podmínky a ceník služeb právní předchůdkyně žalobce. Dle smlouvy se právní předchůdkyně žalobce zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaná se zavázala platit právní předchůdkyni žalobce ceny těchto služeb vyúčtované dle čl. 5 všeobecných podmínek. Žalovaná tuto svou povinnost porušila, když nehradila řádně nájemné za pronajaté modemy [anonymizováno 6 slov] a [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] dle předloženého vyúčtování [číslo] na částku [částka] splatnou dnem [datum] a vyúčtování [číslo] na částku [částka] splatnou dnem [datum]. Z důvodu prodlení žalované s úhradou ceny za poskytnuté služby právní předchůdkyně žalobce odstoupila od smlouvy dopisem ze dne [datum] a žalovaná byla proto povinna ve lhůtě 14 dnů od ukončení smlouvy zařízení vrátit, což neučinila. Tím porušila čl. 7 všeobecných podmínek právní předchůdkyně žalobce, v důsledku čehož vzniklo právní předchůdkyni žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty dle jejího ceníku ve výši [částka] za každé nevrácené zařízení. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná informována dopisem právní předchůdkyně žalobce ze dne [datum]. Následně dne [datum] byla žalovaná žalobcem rovněž předžalobně vyzvána k zaplacení dlužné částky.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § [číslo] odst. 2, § [číslo] odst. 1, § 1968, § 1970 a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“).

6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor.

7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalovaná se zavázala pravidelně hradit cenu těchto služeb dle ceníku tarifů a služeb právní předchůdkyně žalobce, přičemž tomuto svému závazku nedostála. Právní předchůdkyně žalobce žalované v souladu se svými všeobecnými podmínkami řádně vystavila vyúčtování za poskytnuté služby a stanovila datum splatnosti, avšak žalovaná povinnost uhradit cenu za pronájem dvou modemů a povinnost zaplatit smluvní pokutu za nevrácení, resp. poškození těchto dvou modemů, nesplnila, čímž jí vznikl u právní předchůdkyně žalobce dluh ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobce následně svou pohledávku za žalovanou smluvně postoupila žalobci, o čemž byla žalovaná informována. Žalobce se následně pokusil předžalobní výzvou žalovanou vyzvat k zaplacení dlužné částky Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši [částka] neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnila. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum], tj. ode dne následujícího po datu splatnosti patřičného vyúčtování, do zaplacení a z částky [částka] za období od [datum], tj. rovněž ode dne následujícího po datu splatnosti patřičného vyúčtování, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

8. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.