16 C 570/2014

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu titul Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen: titul . jméno příjmení , advokát se sídlem adresa , proti žalovaným: 1) titul celé jméno žalovaného , se sídlem adresa , IČO , 2) titul celé jméno žalované , se sídlem adresa , IČO , oba zastoupení: Mgr. jméno příjmení , advokátka se sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Pokud se žalobce po žalovaných domáhal, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 592 000 od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen uhradit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení ve výroku I. uvedené částky. Uvedl, že je právnickou osobou založenou mimo jiné za účelem dostavby a správy souboru nemovitostí pro své členy, a to konkrétně souboru nemovitostí v katastrálním území Horoměřice a [obec], které byly z části zahrnuty do konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále také jen jako„ úpadce“). Konkurzní řízení na úpadce bylo zahájeno dne [datum] a žalobce je konkurzním věřitelem tohoto úpadce. Do konkurzní podstaty úpadce byla rovněž zahrnuta i stavba [adresa], budova s č.p. stojící na pozemku p.č.st. [anonymizováno] k.ú. [obec], nyní zapsaná na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ. Výše uvedená nemovitost byla z konkurzní podstaty prodána ve prospěch [právnická osoba], s.r.o., [IČO] se sídlem [adresa]. Na základě souhlasu ze dne [datum], který žalobci udělil původní konkurzní správce úpadce [titul]. [jméno] [příjmení], dostavěl žalobce budovu (v době udělení souhlasu [titul]. [příjmení] rozestavěnou) [adresa] v k.ú. [obec] a upravil přilehlý pozemek. Žalobce za dostavbu budovy [adresa] v k.ú. [obec] a úpravu přilehlého pozemku zaplatil [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], částku v celkové výši [částka]. [příjmení] vynaložená na dostavbu uvedené budovy vyplývá z následujících daňových dokladů – faktura č. [rok] s datem vydání [datum] znějící na částku [částka], faktura [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], faktura [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], faktura [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka] a faktura [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], kdy rozdíl mezi celkovou vynaloženou částkou [částka] a výší fakturovaných částek ([částka]) tvoří náklady na výstavbu komunikací, rozvodných sítí, stavební dozor a tak podobně, přičemž takovéto náklady byly hrazeny hromadně pro více dostavovaných nemovitostí a následně děleny podle počtu takových nemovitostí. Je tedy zcela nesporné, že správce konkurzní podstaty úpadce sepsal do soupisu konkurzní podstaty úpadce rozestavěnou stavbu [adresa], budova s č.p. stojící na pozemku p.č.st. 250 k.ú. [obec], nyní zapsaná na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ. Uvedenou stavbu i pozemek žalobce se souhlasem správce konkurzní podstaty zhodnotil. Dne [datum] vyzval žalobce zvláštní správkyni konkurzní podstaty [titul]. [příjmení] [příjmení] k úhradě předmětné pohledávky za podstatou a to písemně, přičemž tato výzva byla doručena osobně do kanceláře [titul]. [příjmení] [příjmení] téhož dne. Lhůta k úhradě pohledávky byla žalobcem stanovena 10 dnů od doručení výzvy. Uvedená částka zaplacena nebyla.

2. Žalovaní ve věci uvedli, že uvedený nárok žalobce neuznávají ani z části. Dále uvedli, že žalobce si tedy nárokuje zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení, které má dle jeho názoru činit částka, která měla být vynaložena do stavby domu [adresa] na p.č.st. [anonymizováno] k.ú. [obec]. Pasivní legitimaci žalovaných pak odůvodňuje tím, že uvedená nemovitost byla zahrnuta do soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] a žalovaný 1) je správcem konkurzní podstaty a žalovaná 2) je zvláštní správkyni konkurzní podstaty tohoto úpadce. Žalovaná 2) byla ustanovena zvláštní správkyní konkurzní podstaty pro zpeněžování majetku a není u ní dána pasivní legitimace. V tomto směru tedy navrhuje, aby ve vztahu k její osobě byla žaloba zamítnuta, neboť je toho názoru, že v daném případě je možné žalovat pouze správce konkurzní podstaty, nikoli zvláštní správkyni konkurzní podstaty. Co se týká předložených faktur, které žalobce předložil k žalobě, je z těchto faktur seznatelná toliko cena. Z dokladů není možno dovodit, jaké práce jsou vyúčtovány, na jakém objektu tyto byly prováděny a kdy byly práce provedeny, kdo je převzal a odsouhlasil jejích provedení. Z přiložených faktur není možné učinit žádný závěr o tom, že by žalobci vznikla za žalovanými tvrzená pohledávka, není možné učinit závěr o tom, že se jednalo o práce na domě [adresa] a to v období, pro které byl vydán souhlas předchozího správce s dostavbou, tedy v období ode dne [datum] do dne [datum], kdy byl souhlas odvolán. V souvislosti s uvedeným je nutné přihlédnout k dataci faktur, která začíná dnem [datum], tedy až po odvolání souhlasu s pokračováním ve výstavbě, souhlas s dostavbou, který byl udělen [titul]. [příjmení], původním správcem konkurzní podstaty. Zcela nepodložený a bez jakýchkoli konkrétních tvrzení se jeví nárok ve výši [částka], který činí rozdíl mezi celkovou uplatněnou částkou a součtem fakturovaných částek. Kromě dalších námitek žalovaného, o kterých soud pohovoří níže, pak dále žalovaní vznesli námitku promlčení k uplatňované pohledávce. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčuje za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Lhůta objektivní je tříletá, počíná běžet od okamžiku, kdy ke zhodnocení věci došlo, tedy ke dni, kdy se majetkový vztah vlastníka zvýšil o hodnotu odpovídající zvýšení hodnoty věci (k tomu žalovaní odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu a to [spisová značka] a [spisová značka]). Ze samotných tvrzení žalobce vyplývá, že svůj nárok uplatňuje po více než [anonymizováno] letech od chvíle, kdy k údajnému bezdůvodnému obohacení vůbec mohlo dojít. Tedy je zřejmé, že se jedná o pohledávku dle hmotného práva za promlčenou.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Konkurzní řízení na [právnická osoba], a.s. [IČO] se sídlem [adresa] (dále i jen jako„ úpadce“) bylo zahájeno dne [datum], žalovaný 1) je správcem konkurzní podstaty úpadce a žalovaná 2) je zvláštní správkyně konkurzní podstaty úpadce (důkaz: nesporné tvrzení účastníků). Dne [datum] byla do soupisu konkurzní podstaty tehdejším správcem konkurzní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] zapsána i předmětná nemovitost, tehdy označená jako rodinný dům [číslo] na p. [číslo] na k.ú. [obec] (důkaz: předložení soupisu konkurzní podstaty ve věci č.j. [spisová značka] ze dne 14.9.1999 adresováno Krajskému obchodnímu soudu v [obec]). Dne [datum] dal tehdejší správce konkurzní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] souhlas k žádosti o pokračování ve výstavbě týkající se i předmětné nemovitosti za dodržení určitých podmínek. Tento dopis byl žalobci doručen dne [datum] (důkaz: nesporná tvrzení účastníků, odpověď na dopis ze dne [datum] se žádostí o pokračování ve výstavbě od [titul]. [jméno] [příjmení]). Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne 11.4.2000 bylo rozhodnuto o zproštění dosavadního správce konkurzní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] funkce a dále byl ustanoven nový správce konkurzní podstaty [titul]. [celé jméno žalovaného] (důkaz: usnesení Krajského obchodního soudu v [obec], č.j. [číslo jednací]). Dne 26.5.2000 vyzval [titul]. [celé jméno žalovaného], tedy žalovaný 1) žalobce k ukončení veškeré stavební a jiné činnosti na předmětných nemovitostech včetně tedy nemovitosti, která je předmětem tohoto řízení a tato výzva byla žalobci doručena dne [datum] (důkaz: dopis [titul]. [celé jméno žalovaného] žalobci ze dne [datum], doručena z [datum]). Jak vyplývá ze zápisu z jednání věřitelského výboru [číslo] ze dne [datum] věřitelský výbor vyzval správce konkurzní podstaty, aby tento vyzval žalobce, aby žalobce předložil seznam objektů (přesně konkretizovaných) s výší investic (přesně specifikovaných), v členění do a po přihlášení konkurzu tak, jak bylo dohodnuto na jednání dne [datum] s tím, že pokud nejpozději do [datum] nedojde k uzavření dohody mezi správcem a [příjmení] [jméno] v této věci, bude správce postupovat jinou (soudní) cestou (důkaz: zápis [číslo] z jednání věřitelského výboru ze dne [datum]). Dne [datum] adresoval [titul] [jméno] [příjmení], zvláštní správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] dopis tehdejšímu právnímu zástupci žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], v němž mimo jiné uvádí:„ Musím sdělit, že postup Vašeho klienta v celé této záležitosti do současné doby nepovažuji já, stejně jako členové věřitelského výboru, za seriózní a spějící k uzavření nějaké dohody. Důvodem této nedůvěry je skutečnost, že ač jsme po [příjmení] klientu začali požadovat předmětné nájemní smlouvy a vysvětlení k nim již někdy v březnu tohoto roku, jediným výsledkem těchto snah po uplynutí téměř ¾ roku je materiál Vašeho klienta jednostránková tabulka, ze které je patrno pouze to, kolika objektů se investice [příjmení] [jméno] týkají a procentuálně vyjádřený podíl investice Vašeho klienta na každém objektu. Tyto údaje jsou ještě navíc vedeny souhrnně vždy pro několik objektů dohromady. Z těchto důvodů Vaším prostřednictvím vyzývám Vašeho klienta k tomu, aby obratem předložil správce konkurzní podstaty veškeré podklady, z nichž by bylo zcela nepochybné, kterých konkrétních objektů se investice [příjmení] [jméno] týkají, aby byly jednotlivé objekty přesně specifikovány např. číslem objektu, případně číslem pozemkové parcely, na které se nacházejí, případně při nedostatku této možnosti přesným označením objektu dle zvyklosti úpadce [právnická osoba] Dále tyto podklady musí obsahovat to, co bylo předmětem naší ústní domluvy při schůzce počátkem října tohoto roku, a sice výše investic, které [příjmení] [jméno] vložilo do majetku [právnická osoba] do prohlášení konkurzu a poté výše investic, které byly vloženy do tohoto majetku po [datum], to je po datu, kdy správce konkurzní podstaty [titul]. [příjmení] dal [příjmení] [jméno] souhlas s pokračováním ve výstavbě.“ (důkaz: dopis zvláštního správce konkurzní podstaty úpadce právnímu zástupci žalobce ze dne [datum]). Ze zápisu z jednání věřitelského výboru [číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že na shora uvedený dopis adresovaný zvláštním správcem konkurzní podstaty [příjmení] [jméno] nereagovalo. Dále je v zápisu uvedeno, že správce konkurzní podstaty proto neprodleně podá soudně správní návrhy, a to žalobu na určení neúčinnosti (neplatnosti) nájemních smluv ze dne [datum] a [datum] včetně dodatků, žalobu na vyklizení staveb, návrh na vydání předběžného opatření (zejména zákaz investic do staveb a obydlování staveb na pozemcích úpadce), návrh na obnovu stavebního řízení ve věci změny stavebníka (na základě nájemních smluv změněn stavebník z úpadce na [příjmení] [jméno]) (důkaz: zápis [číslo] z jednání věřitelského výboru ze dne [datum]). Dne [datum] vydal stavební úřad [obec] kolaudační rozhodnutí, kterým dle ust. § 82 stavebního zákona povolil užívání stavby řadových rodinných domků dokončených na úrovni holobytů, umístěných na pozemcích st.p. [anonymizováno 9 slov] k.ú. [obec]. V kolaudačním rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že místním šetřením ze dne [datum] zjištěny závady a nedodělky: provést nášlapné vrstvy podlah, provést obklady, instalovat zařizovací předměty, doplnit výplně zábradlí u venkovního schodiště, které budou odstraněny ve lhůtě do tří měsíců od právní moci. Rozhodnutí nebylo právní moci dne [datum] (důkaz: kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne [datum]). Ze zápisu z jednání věřitelského výboru úpadce ze dne [datum] vyplynulo, že koncem prosince 2000 se uskutečnila schůzka zvláštního správce s panem [příjmení], místopředsedou [anonymizována dvě slova] Pan [anonymizováno] se zavázal, že nejpozději do [datum] předá zvláštnímu správci seznam objektů s výší investic po prohlášení konkurzu, který byl zvláštnímu správci přislíbený již v říjnu 2000 a lhůta pro jeho vyhotovení byla ze strany zvláštního správce a věřitelského výboru opakovaně prodlužována (důkaz: zápis [číslo] z jednání věřitelského výboru úpadce ze dne [datum]). Dne [datum] vydává Městský soud v Praze usnesení č.j. [číslo jednací], ve kterém uložil žalovanému, tedy [příjmení] [jméno] (v tomto řízení žalobci), aby se zdržel pokračování v investiční výstavbě na nemovitostech, mimo jiné i na předmětné nemovitosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací]).

4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Konkurzní řízení na [právnická osoba], a.s. [IČO] se sídlem [adresa] (dále i jen jako„ úpadce“) bylo zahájeno dne [datum], žalovaný 1) je správcem konkurzní podstaty úpadce a žalovaná 2) je zvláštní správkyně konkurzní podstaty úpadce. Dne [datum] byla do soupisu konkurzní podstaty tehdejším správcem konkurzní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] zapsána i předmětná nemovitost, tehdy označená jako rodinný dům [číslo] na p. [číslo] na k.ú. [obec]. Dne [datum] dal tehdejší správce konkurzní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] souhlas k žádosti o pokračování ve výstavbě týkající se i předmětné nemovitosti za dodržení určitých podmínek. Tento dopis byl žalobci doručen dne [datum]. Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto o zproštění dosavadního správce konkurzní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení] funkce a dále byl ustanoven nový správce konkurzní podstaty [titul]. [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] vyzval [titul]. [celé jméno žalovaného], tedy žalovaný 1) žalobce k ukončení veškeré stavební a jiné činnosti na předmětných nemovitostech včetně tedy nemovitosti, která je předmětem tohoto řízení a tato výzva byla žalobci doručena dne [datum]. Jak vyplývá ze zápisu z jednání věřitelského výboru [číslo] ze dne [datum] věřitelský výbor vyzval správce konkurzní podstaty, aby tento vyzval žalobce, aby žalobce předložil seznam objektů (přesně konkretizovaných) s výší investic (přesně specifikovaných), v členění do a po přihlášení konkurzu tak, jak bylo dohodnuto na jednání dne [datum] s tím, že pokud nejpozději do [datum] nedojde k uzavření dohody mezi správcem a [příjmení] [jméno] v této věci, bude správce postupovat jinou (soudní) cestou. Dne [datum] adresoval [titul] [jméno] [příjmení], zvláštní správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] dopis tehdejšímu právnímu zástupci žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], v němž mimo jiné uvádí:„ Musím sdělit, že postup Vašeho klienta v celé této záležitosti do současné doby nepovažuji já, stejně jako členové věřitelského výboru, za seriózní a spějící k uzavření nějaké dohody. Důvodem této nedůvěry je skutečnost, že ač jsme po [příjmení] klientu začali požadovat předmětné nájemní smlouvy a vysvětlení k nim již někdy v březnu tohoto roku, jediným výsledkem těchto snah po uplynutí téměř ¾ roku je materiál Vašeho klienta jednostránková tabulka, ze které je patrno pouze to, kolika objektů se investice [příjmení] [jméno] týkají a procentuálně vyjádřený podíl investice Vašeho klienta na každém objektu. Tyto údaje jsou ještě navíc vedeny souhrnně vždy pro několik objektů dohromady. Z těchto důvodů Vaším prostřednictvím vyzývám Vašeho klienta k tomu, aby obratem předložil správce konkurzní podstaty veškeré podklady, z nichž by bylo zcela nepochybné, kterých konkrétních objektů se investice [příjmení] [jméno] týkají, aby byly jednotlivé objekty přesně specifikovány např. číslem objektu, případně číslem pozemkové parcely, na které se nacházejí, případně při nedostatku této možnosti přesným označením objektu dle zvyklosti úpadce [právnická osoba] Dále tyto podklady musí obsahovat to, co bylo předmětem naší ústní domluvy při schůzce počátkem října tohoto roku, a sice výše investic, které [příjmení] [jméno] vložilo do majetku [právnická osoba] do prohlášení konkurzu a poté výše investic, které byly vloženy do tohoto majetku po [datum], to je po datu, kdy správce konkurzní podstaty [titul]. [příjmení] dal [příjmení] [jméno] souhlas s pokračováním ve výstavbě.“ Ze zápisu z jednání věřitelského výboru [číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že na shora uvedený dopis adresovaný zvláštním správcem konkurzní podstaty [příjmení] [jméno] nereagovalo. Dále je v zápisu uvedeno, že správce konkurzní podstaty proto neprodleně podá soudně správní návrhy, a to žalobu na určení neúčinnosti (neplatnosti) nájemních smluv ze dne [datum] a [datum] včetně dodatků, žalobu na vyklizení staveb, návrh na vydání předběžného opatření (zejména zákaz investic do staveb a obydlování staveb na pozemcích úpadce), návrh na obnovu stavebního řízení ve věci změny stavebníka (na základě nájemních smluv změněn stavebník z úpadce na [příjmení] [jméno]). Dne [datum] vydal stavební úřad [obec] kolaudační rozhodnutí, kterým dle ust. § 82 stavebního zákona povolil užívání stavby řadových rodinných domků dokončených na úrovni holobytů, umístěných na pozemcích st.p. [anonymizováno 9 slov] k.ú. [obec]. V kolaudačním rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že místním šetřením ze dne [datum] zjištěny závady a nedodělky: provést nášlapné vrstvy podlah, provést obklady, instalovat zařizovací předměty, doplnit výplně zábradlí u venkovního schodiště, které budou odstraněny ve lhůtě do tří měsíců od právní moci. Rozhodnutí nebylo právní moci dne [datum]. Ze zápisu z jednání věřitelského výboru úpadce ze dne [datum] vyplynulo, že koncem prosince [rok] se uskutečnila schůzka zvláštního správce s panem [příjmení], místopředsedou SBD Svatopluk. Pan Středa se zavázal, že nejpozději do [datum] předá zvláštnímu správci seznam objektů s výší investic po prohlášení konkurzu, který byl zvláštnímu správci přislíbený již v říjnu [rok] a lhůta pro jeho vyhotovení byla ze strany zvláštního správce a věřitelského výboru opakovaně prodlužována. Dne [datum] vydává Městský soud v Praze usnesení č.j. [číslo jednací], ve kterém uložil žalovanému, tedy [příjmení] [jméno] (v tomto řízení žalobci), aby se zdržel pokračování v investiční výstavbě na nemovitostech, mimo jiné i na předmětné nemovitosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

6. Soud nepřipustil účastníky navržený důkaz, a to výslech svědka [jméno] [příjmení], [datum narození] pro nemožnost. [obec] Sýkora, byl osobou, která předmětný dům [adresa] v k.ú. [obec] s pomocí žalobce dostavovala a financovala, v domě po určitou dobu i bydlela. O předmětném domě se v řízení ze strany části svědků hovořilo jako o„ domě pana [příjmení]“. Svědek [příjmení] [příjmení] byl opakovaně předvoláván k soudu na jednání. Třebaže zpočátku řízení, při prvních jednáních ve věci, se tento svědek pravidelně objevoval před jednací síní, kde podával své prohlášení přítomným novinářům, poté, kdy byl soudem předvoláván, se k soudu nedostavil. Soud se snažil svědka předvolat na všechny možné známé adresy, ukázalo se však, že adresa jeho trvalého bydliště je pouhá ohlašovna městské části, tedy za této situace bylo zřejmé, že se na trvalé adrese nezdržuje a není možné ani jeho předvedení. Za těchto okolností by pak i pořádková pokuta neměla žádný význam. Zároveň soud obdržel i telefonní číslo uvedené svědka. Jak vyplývá z úředních záznamů kanceláře, na toto telefonní číslo nebylo možné se dovolat. Za takových okolností pak se provedení svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ukázalo jako nemožný důkaz.

7. Soud zároveň zamítl návrh na provedení důkazu stavebním spisem, když se ukázalo, že tento stavební spis se nenachází ani na stavebním úřadě ani jako součást trestního spisu v kauze trestního řízení ve věci H-SYSTÉM, resp. jeho statutárních orgánů. Za těchto okolností vzhledem k tomu, že stavební spis se nachází na neznámém místě, případně vůbec neexistuje, je provedení takového důkazu nemožné.

8. Soud dále vyslechl velké množství svědků, které je možné zahrnout do několika skupin. Jednak se jednalo o svědky, kteří byli zároveň členové družstva, a buď přímo v předmětné lokalitě bydleli či bydlí, nebo dokonce byli, jako např. svědek [jméno] [příjmení], majiteli stavební firmy, která se podílela na dostavbě předmětného domu [adresa] v k.ú. [obec] (dále jen dům pana [příjmení]). Dalším okruhem svědků byl bývalý člen statutárního orgánu žalobce [jméno] [příjmení], bývalý předseda družstva. Další skupinou byli svědci, kteří se účastnili stavebních prací právě pro žalobce, a to jednak [jméno] [příjmení], majitel stavební firmy a jednak Ing. [jméno] [příjmení], který prováděl inženýrskou činnost jak pro úpadce tak i pro žalobce. Poslední skupinou svědků byli svědci navrženi stranou žalovanou a to jednak jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a jednak osoba jednající na plnou moc za uvedenou [právnická osoba] [příjmení].

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] vyslechnutá na jednání dne [datum] mimo jiné uvedla, že ona se do svého domu jako členka družstva a sousedka pana [příjmení] z jiné ulici přestěhovala v únoru 2000. V té době dům pana [příjmení] nebyl obyvatelný. Dále uvedla, že pan [příjmení] si dostavoval dům až někdy 9 let poté. [příjmení] jiné uvedla, že ani v roce 2000 ulice vůbec neexistovala, nebyly tam chodníky, nebylo veřejné osvětlení. Z výpovědi vyplývá, že se má jednat o ulici [anonymizováno], tedy tam, kde se nachází předmětná nemovitost, takzvaný dům pana [příjmení], a v této ulici nebylo vůbec nic. Má na mysli, že tam byla pouze prašná cesta ještě v době, kdy se pan [příjmení] do ulice nastěhoval. Ohledně dohod o odkoupení nemovitosti v jejím případě uvedla, že začali se správcem konkurzní podstaty [titul] [celé jméno žalovaného] jednat dva roky, co se nastěhovali, tedy v roce [rok] Dohoda však byla uzavřena až v roce 2005, ale týkala se pouze 5 domů v jejich ulici, a oni byli první, se kterými správce konkurzní podstaty takovou dohodu uzavřel. Uvedla dále, že s panem [příjmení] mohlo začít jednání až v roce 2005. K dokončení ulice svědkyně uvedla:„ Družstvo určitě tuhle ulici neplatilo.“ Dále uvedla, že ta vznikla nedávno až poté, když správce konkurzní podstaty prodal pozemek té firmě (má na mysli [právnická osoba], s.r.o.), kterou pak donutila obec, aby udělala vozovku.

10. Svědek [jméno] [příjmení], člen družstva, soused z jiné ulice pana [příjmení], zároveň majitel stavební firmy, který i na domě pana [příjmení] prováděl práci, na svém výslechu u soudu dne [datum] mimo jiné uvedl, že na pana [příjmení] si pamatuje velmi dobře. Jeho firma pracovala na dostavbě domu. Následně svědkovi nezaplatil [částka], resp. prostřednictvím družstva [jméno]. Svědek dostavěl svou nemovitost v roce 2000, kolaudována byla až v roce 2001 na jaře. Svědek dělal práce na domě pro pana [příjmení] za [částka], něco zaplatil, zbytek nebyl s to splnit. K dotazu předsedy senátu, když svědek uváděl, že dělal práce na domě pana [příjmení] zhruba za [částka], kdy to bylo, k tomu svědek uvedl:„ Myslím, že to bylo v roce 2002, možná na přelomu roku 2001. S ním to bylo těžké – jak bych to řekl. [příjmení] je [příjmení] a s těmito lidmi se jedná tak nějak jinak. Smlouvy nechtěl sepsat, šlo všude o ústní dohodu. V té době byl dům dodělán jako holobyt.“ K dotazu předsedy senátu, jak to fungovalo s placením, co platil [jméno] a co si platili přímo lidé, k tomu svědek uvedl:„ Já jsem to vždy fakturoval [anonymizováno], šlo to ale přes ně pouze účetně. Já jsem si prováděl fakturace, činila to moje firma. Vyplácel jsem si to následně sám sobě.“ K dotazu předsedy senátu, jak to bylo konkrétně v případě pana [příjmení], když svědkovi zhruba polovinu zaplatil, jakým způsobem, k tomu svědek uvedl:„ [příjmení] mi platil cash, já jsem mu tedy dal na konci konečnou fakturu, ale prováděl jsem zálohy a ty neplatil.“ Dále z výpovědi svědka vyplynulo, že o prodeji jeho nemovitosti správcem konkurzní podstaty se začalo hovořit někdy v roce 2010. Tehdy i prodej proběhl. K dotazu předsedy senátu, z jakého důvodu nebyla prodána nemovitost panu [příjmení], tak jako v případě svědka, svědek uvedl:„ To mohu říci úplně přesně. Zaprvé my jsme to zaplatili, on neměl peníze, on neměl na to doplacení. Zadruhé oni ani nedali žalobu na vystěhování a prodali to novému majiteli s ním. To se ale dělalo i dalším.“ 11. Co se týká věrohodnosti těchto dvou shora uvedených svědků, soud v tomto případě nemá pochybnosti o tom, že víceméně vypovídali pravdu. Pokud se jedná o určité nesrovnalosti, mohlo dojít k nim z důvodu velkého časového rozmezí od doby, kdy podávali výpověď (rok 2019) a skutečností, o kterých měli uvádět (zhruba 20 let předtím). Z výpovědi svědků bylo zřejmé, že pociťují určitou křivdu ze strany správce konkurzní podstaty, měli pocit, že svou nemovitost zaplatili několikrát, avšak soud se nedomnívá, že to příliš ovlivnilo výpověď v tom směru, co uváděli o tom, co skutečně viděli, tedy o stavu domu pana [příjmení], skutečnosti, zda pan [příjmení] v nemovitosti bydlel, zda s ním mohlo být jednáno se správcem konkurzní podstaty, v jakém stavu byly jednotlivé komunikace v lokalitě a z jakého důvodu nebyla nemovitost panu [příjmení] prodána.

12. Bývalý statutární orgán žalobce [jméno] [příjmení] byl vyslechnut jako účastník. Za těchto okolností, kdy nemohl být poučen o trestněprávních následcích křivé výpovědi, je třeba i vážit věrohodnost takovéto osoby. Avšak i z jeho výpovědi vyplynulo, že nemovitost nebyla panu [příjmení] prodána právě proto, že neměl dostatek financí. Co se týká věrohodnosti tohoto účastníka, tak jak již soud uváděl, je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o bývalý statutární orgán žalobce.

13. Dále soud na jednání dne [datum] vyslechl [jméno] [příjmení], majitele stavební firmy, která mimo jiné pracovala i na tak zvaném domě pana [příjmení]. Svědek [příjmení] uvedl, že pan [příjmení] byl jedním ze stavebníků. Dále uvedl:„ Bylo to někdy na konci roku 2002, kdy jsme dokončovali jeho dům. [příjmení] si pak ještě něco dodělával sám a my sami jsme tam dělali práci za 2 miliony až 2,5 milionu. Platili to [jméno]“. K dotazu předsedy senátu, v jakém stavu byl dům, když ho stavební firma svědka přebírala, svědek uvedl:„ Byla to hrubá stavba, dům byl pod střechou, byly tam nosné zdi, nebyla tam okna, nebyly tam podlahy, omítky, bylo to připojeno na sítě. Stručně řečeno, bylo to hrubá stavba.“ Dále svědek popsal, že v nemovitosti usazovali okna i dveře, zařizovací předměty v koupelně si dával pan [příjmení]. Nevzpomněl si, zdali byly dělány podlahy. K dotazu předsedy senátu, kdy firma svědka dům předala, k tomu svědek uvedl:„ Mělo to být v roce 2002, protože pak jsme tam již nic dalšího nedělali“. Dále byly svědkovi předestřeny jednotlivé faktury od [právnická osoba], tedy faktury, ze kterých žalobce odvozuje svůj nárok, aby se k nim vyjádřil, a k těmto svědek uvedl:„ U těchto faktur také nejsou soupisy prací, jedná se o dílčí faktury. [ulice] faktura byla ta první na č.l.

463. U všech je odkaz na smlouvu. [příjmení] [jméno] platil, tak my jsme dělali jednotlivé práce“. K dotazu předsedy senátu, kdy svědkova společnost vystavovala faktury, zdali to bylo okamžitě poté, kdy jednotlivou dílčí práci učinila, k tomu svědek uvedl:„ Bylo to trošku divočejší. [příjmení] jsme vystavovali faktury až poté, kdy nám [jméno] řekl, že má peníze. [příjmení] jsme nechtěli odvádět DPH, což bychom museli po vystavení faktury. Když měl [jméno] peníze, tak jsme vystavili fakturu, nenavazovalo to tedy úplně na práce. [příjmení] jsme odvádět DPH chtěli, ale ne ze svého“. Dále se soud svědka otázal, pokud se v okolí nějakým způsobem pohyboval a stavěl, zdali ho zajímalo, jakým způsobem se vyvíjí výstavba domu pana [příjmení], jak to tam postupuje, k tomu svědek uvedl:„ [jméno], zajímalo mě to. Já sám jsem dával i nabídky na odkup z konkurzní podstaty, pak to ale odkoupil někdo jiný. [příjmení] jsme koupili něco jiného. Vím, že to koupil někdo, kdo byl druhý, koupil to někdo jiný. Vím, že to bylo za nízkou cenu“. Dále se soud otázal svědka, jak svědek plánoval s domem naložit, zdali předpokládal, že tam bude bydlet pan [příjmení], k tomu svědek uvedl:„ Představoval jsem si, že to odkoupím z konkurzní podstaty a pak se nějak vypořádám s panem [příjmení] s tím, že ho vyplatíme, nebo on doplatí rozdíl a zůstane tam bydlet. [příjmení] jsme nabízeli [částka]. Vím, že to pak někdo koupil za [částka]“. Dále se soud otázal svědka, proč svědkova firma neuzavřela smlouvu, k tomu svědek uvedl:„ [příjmení] jsme si uvědomili, že kdybychom měli zaplatit panu [příjmení] [částka] a dům koupit za 2 700 000, tak potom by cena vyšla v součtu v částce, která nebyla. Jiná situace by byla, pokud by to koupil někdo za [částka], to by bylo zajímavé, když již se pak s nikým nevypořádával. Ale cena kolem [částka] v tomto kontextu výhodná nebyla. Kdybychom se nemuseli vypořádávat s panem [příjmení], tak ano, ale za těchto podmínek ne“.

14. Dále byl vyslechnut Ing. [jméno] [příjmení], který měl společnost zabývající se inženýrskou činností, jak nejprve pro úpadce [anonymizováno], pak následně pro žalobce [příjmení] [jméno]. Svědek mimo jiné uvedl, že poté, co tak zvaně„ klekl“ [anonymizováno] se nestavělo minimálně ½ nebo ¾ roku, určitě ne déle než 1 rok. Následně začala svědkova firma pracovat pro [příjmení] [jméno], tedy žalobce. Tehdy výstavba ještě probíhala dalších 5 let.

15. Co se týká těchto dvou svědků, soud je považuje za poměrně věrohodné, jak již uvedl shora u předchozích. Případné nesrovnalosti lze vysvětlit poměrně dlouhým časovým obdobím. Svědci na samotné věci žádný zájem nemají, uvádějí to, co sami zažili a viděli.

16. Dále soud vyslechl dne [datum] svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba] tedy společnosti, která následně odkoupila dům [adresa] v k.ú. [obec] (dům pana [příjmení]) od správce konkurzní podstaty. Svědek uvedl, že v roce 2012 podávali nabídky na odkoupení nemovitosti v k.ú. [obec]. Probíhala jednání mezi nimi, správcem konkurzní podstaty, věřitelským výborem a soudcem. Nakonec omezili nabídku určitým způsobem a v roce 2013 odkoupili určitý soubor nemovitostí včetně té, ke které uplatňoval právo pan [příjmení]. Celou věc se snažila společnost vyřešit smírně. Za situace, kdy jednání nesměřovalo k výsledku, byla u zdejšího soudu podána žaloba na vyklizení, kde bylo soudem uloženo panu [příjmení] se vystěhovat. Proti tomuto rozhodnutí podal pan [příjmení] odvolání, v mezidobí došlo k dohodě mezi svědkovou společností a [příjmení] [jméno]. Svědek dále uvedl:„ [příjmení] jsme vyplatili [částka] a na základě toho tak došlo ke zpětvzetí odvolání. Následně došlo k dobrovolnému vyklizení. I když my se domníváme, že nemovitost fakticky nebyla užívána ani před tímto vyklizením“. K dotazu předsedy senátu, co měla tato dohoda a částka ve výši [částka] měla představovat, svědek uvedl:„ Byla uzavřena dohoda o narovnání, která měla řešit komplexně všechny spory, všechny problémy u všech nemovitostí a to i nezapsaných v katastru nemovitostí. Mělo to řešit všechny problémy mezi námi a [příjmení] [jméno] i s panem [příjmení]“. K dotazu předsedy senátu, zdali se tedy dohoda o narovnání týkala i jiných nemovitostí než domu, na které uplatňoval právo pan [příjmení], svědek uvedl:„ [anonymizováno] se prohlašovalo vlastníkem takových těch elektrodomečků, které jsou u cesty, dále povrchů na komunikacích, přípojek. Myslíme, že jejich právní nárok byl vágní, ale než vést nekonečné spory, tak vždy upřednostňujeme dohodu“. K dotazu předsedy senátu, zdali tomu tedy má soud rozumět tak, že dohoda o narovnání se netýkala jenom nemovitosti, na kterou uplatňoval nárok pan [příjmení], ale dále i tzv. elektrodomků, povrchů na komunikacích, přípojek na těchto komunikacích, svědek uvedl:„ [jméno]. Bylo to velké území – 1 hektar až 2 hektary. Byl tam obrovský pozemek s komunikacemi + desítky samostatných parcel, ale největší právě byla veliká parcela, kde byly komunikace a veřejné prostory“. Svědek dále uvedl, že následně nemovitost prodali (má na mysli takzvaný dům pana [příjmení]) a to za [částka] v roce 2016. K dotazu, čím si vysvětluje takto extrémní výnos, svědek uvedl:„ Ten výnos není nijak neextrémní. Důvod byl ten, že jednak v průběhu času došlo ke zvýšení cen nemovitostí, jednak díky tomu, že jsme provedli v nemovitosti určité stavební zásahy a jednak i tím, že to je zákonitost při prodeji z konkurzní podstaty, že tam dochází k vyššímu zhodnocení. Tyto spekulace mají totiž vyšší než obvyklé riziko.“ Dále svědek ohledně rizika uvedl:„ Byl tam právní spor s panem [příjmení]. Já jsem byl také správcem konkurzní podstaty, tedy vystupoval jsem jak na straně kupující, tak na straně prodávající. Je to obvyklá záležitost, že ten, kdo se snaží znemožnit prodej, zatíží nějakým způsobem nemovitost a nakonec jí koupí ten, kdo má silu a čas vyčkat spor a ten pak nakonec získá ten rozdíl.“ K dotazu právní zástupkyně žalovaných, když z hlediska předmětu této žaloby žalobce uplatňuje nárok na zhodnocení domu pana [příjmení] a to zhotovením příjezdu, veřejného osvětlení, zhodnocením domu, energocenter, komunikace, zdali toto bylo vypořádáno předmětem dohody o narovnání, k tomu svědek uvedl:„ [jméno], toto jsme vypořádali.“ 17. Dále soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení] při stejném jednání, který spolupracoval se [právnická osoba] na základě plné moci a který uvedl, že provedl převzetí domu, když v něm zůstal cizí majetek. Se zámečníkem tedy otevřeli dům, nafotili věci, které tam byly, v garáži zbyly ještě nějaké sekačky, harampádí. [příjmení] na okno vývěsku s tím, že klíče jsou u [právnická osoba]. Znovu pak šel do domu, protože dům byl zanedbaný, bylo potřeba provést nějaké úpravy. Poté, když tam přišli, zjistili, že již tam byl předtím pan [příjmení], že se tam nějakým způsobem dostal. Celou záležitost následně řešila policie, která odkázala svědka do občanskoprávního řízení. Svědek dále uvedl, že horní patro bylo nejvíce nedokončené. Uvedl:„ Bylo úplně prázdné, bylo třeba ho stavebně dokončit. Bylo prostě nedokončené, rozdělané z ½. Podle mého názoru tam podlaha byla, ale štuky nebyly dodělané.“ 18. Co se týká výslechu těchto dvou svědků, považuje je soud za věrohodné, neměli žádný zájem na výsledku ve věci, uváděli sami, co viděli a zažili. Soud z jejich výpovědi mohl vycházet.

19. K samotnému výslechu těchto svědků soud uvádí, že tyto vyslýchal osobně a na takovouto nezastupitelnost osobního výslechu svědků a účastníků a jejich vizuální akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře NS ČR (viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

20. Co se týká námitek strany žalované proti uvedené žalobě, první námitkou, kterou žalovaná 2) namítla, je ta, že u ní není dána věcná pasivní legitimace. Zde soud zcela souhlasí s právním názorem žalované a pro zjednodušení plně odkazuje na závěrečný návrh právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum], kde tato uvedla: „ Předně však žalovaná 2) namítá, že u ní není dána věcná pasivní legitimace a tato nemůže být založena ani v odkazu na úvahu žalobce, že při zpeněžování konkurzní podstaty má ona stejná práva a povinnosti jako žalovaný 1). Navíc v daném případě se žaloba nikterak nedotýká zpeněžování majetku úpadce, když žalobce se domáhá úhrady pohledávky z konkurzní podstaty úpadce, tj. dotýká se výdajů z konkurzní podstaty. Žalovaná 2) je toho názoru, že ve smyslu ust. § 14 odst. 1 písm. d) a písm. a) zák. č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání je pasivně legitimován pouze správce konkurzní podstaty, neboť řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty, nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci (nikoliv proti dodatečně ustanovenému zvláštnímu správci či zástupci správce). Rovněž z žádného právního předpisu nevyplývá, že by se mělo na straně žalovaných 1) a 2), vycházejíc přitom z povahy předmětu řízení vyplývajícího z hmotného práva žalobcem uplatňovaného nároku, jednat o nerozlučitelné společenství účastníků. Žalovaná 2) proto setrvává na své námitce nedostatku pasivní legitimace na její straně a navrhuje, aby ve vztahu k její osobě byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.“ (Citováno ze závěrečné řeči právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum]).

21. Pro úplnost soud připomíná, že tento právní názor straně žalující předestřel již u jiného soudního roku konaného dne [datum], kdy před zahájením jednání předseda senátu podrobně stranám sděloval svůj pohled na věc týkající se jednak povinnosti tvrzení a důkazní strany žalující, jednak svého právního názoru na pasivní legitimaci žalované 2) a jednak na námitku promlčení, kterou uvedli žalovaní.

22. Další námitku, kterou žalovaní vznesli proti žalobě, byla námitka promlčení. K samotnému vlastnímu nároku žalobce, který tvrdil, že veškeré práce, které nárokuje a to jak na samotném domě, tak na zhodnocení nemovitosti provedením přípojek, povrchů, komunikace a dalších prací v dané lokalitě, které poměrně zhodnotily předmětnou nemovitost bylo provedeno do dne [datum], do doby, kdy byl odvolán souhlas s dostavbou. Z provedených důkazů však taková skutečnost nevyplynula. Jak z provedených svědeckých výpovědí, ze kterých bylo zřejmé, že nemovitost se dostavovala i dále po tomto období, samotné kolaudační rozhodnutí, které poměrně jasně popisuje nemovitost ve stádiu takzvaného„ holobytu“ proběhlo až [datum], tedy více jak ½ roku po zákazu správce konkurzní podstaty pokračovat ve výstavbě. Z výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] vyplynulo, že nemovitost byla dostavována následně i po zákazu správce konkurzní podstaty. Bez ohledu na to, v jakém stavu byla však nemovitost ke dni [datum], tedy ke dni, kdy žalobci byl doručen zákaz správce konkurzní podstaty pokračovat ve výstavbě, je pohledávka žalobce vůči žalovaným promlčena. Zde soud pro stručnost plně odkazuje na závěrečný návrh právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum]: „ 1. Žalovaní 1) a 2) v rámci řízení vznesli proti nároku žalobce námitku promlčení. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčuje za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (tzv. subjektivní lhůta - §107 odst. 1 OZ) Lhůta objektivní je tříletá (ust. § 107 odst. 2 OZ) a počíná běžet k okamžiku, kdy ke zhodnocení věci došlo, tedy ke dni, kdy se majetkový stav vlastníka zvýšil o hodnotu odpovídající zvýšení hodnoty věci (viz. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2003, č. j. [spisová značka], Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 3. 2012, č. j. [spisová značka]). Aniž by tedy žalovaní 1) a 2) v tuto chvíli rozebírali obsáhle provedené dokazování v dané věci, již jen ze samotných základních tvrzení žalobce (odhlédnuvše od toho, zda byla tato tvrzení prokázána), který tvrdí, že veškeré práce byly provedeny do dne [datum], tj. do doby, kdy byl odvolán souhlas s dostavbou ze dne [datum] (přípisem žalovaného 1) - [anonymizováno] ze dne [datum]) je zřejmé, že uplynula objektivní promlčecí lhůta, když žaloba byla podána a doručena soudu dne [datum], tj. po 13 – ti letech, od okamžiku přijetí plnění, neboť tímto dnem se počal běh objektivní promlčecí lhůty ve vztahu k právu na jeho vydání. V odkazu na tato tvrzení je však rovněž zřejmé, že uplynula i subjektivní promlčecí lhůta, když žalobce od samého počátku věděl, že předmětný dům je zahrnut v konkurzní podstatě úpadce, takže od počátku věděl, kdo je subjekt, kterému připadne jím provedené plnění v podobě investic vynaložených na„ dostavbu“ (viz. žádost žalobce ze dne [datum]). Pokud žalobce provedl, jak sám tvrdí, poslední„ investice do [adresa]“ ke dni [datum] a žaloba jím byla podána [datum], uplynula již i ona subjektivní promlčecí lhůta. Žalovaní 1) a 2) však mají za to, že z provedeného dokazování nelze učinit jednoznačný závěr, že žalobce veškeré„ investice do [adresa]“ učinil již ke dni [datum]. K tomuto základnímu tvrzení žaloby byly ze strany žalobce předloženy jednak listinné důkazy, a to faktury vystavené dodavateli prací a dále tato skutečnost měla být prokazována výslechy osob, konkr. svědeckou výpovědi Ing. [příjmení] a účastnickou výpovědí [jméno] [příjmení], když tento byl v rozhodné době předsedou družstva žalobce, tj. člen statutárního orgánu žalobce. Předložené listinné důkazy ze strany žalobce týkající se nároku„ investic“ do [adresa]“, konkr. daňové doklady vztahující se k [adresa] byly však vystaveny až po datu [datum], konkr. se jedná o faktury vyst. v období 8/ 2000 až 1/ 2001 f. [právnická osoba], pod čísly: [číslo] [číslo] [číslo] č, [číslo] a č. 2001. Z obsahu textu těchto faktur vyplývá, že plnění bylo poskytováno na základě smlouvy o dílo [číslo] 2000 ze dne [datum] a poslední z nich obsahuje i odkaz na dodatek [číslo] k ní ze dne [datum]. Vysvětlení žalobce, že práce byly provedeny již ke dni [datum] a teprve následně byly tyto doklady s časovým odstupem„ dotvořeny“, je těžko uvěřitelné a nelogické ve vztahu k obsahu faktur a i poznámkách o provedených úhradách. Naopak ony vystavené faktury korespondují s Kolaudačním rozhodnutím [adresa] vyd. Stavebním úřadem ve [obec] dne 16.1.2001 pod [číslo jednací]. Faktury vztahující se k částce představující onen„ podíl na nákladech“, který žalobce přičítá k [adresa] jsou vystaveny v rozmezí let 1999 až 10/ 2001. Z těchto faktur, resp. jejich popisu nelze zjistit ničehož, a to ani to, kde byly tyto práce provedeny a zda vůbec se dotýkají objektu [adresa]. Základní tvrzení žalobce, že všechny práce byly provedeny do [datum] a k nimž on sám předkládá listinné důkazy jej vyvracející, je tak pouze odrazem toho, že se žalobce snaží přesvědčit soud o tom, že nepostupoval protiprávně, ale že k této činnosti měl souhlas předchozího SKP [titul] K. [příjmení], tj. jakýsi právní důvod. Žalobce však zcela přehlíží, že tento souhlas byl odvolán žalovaným 1) přípisem ze dne [datum]. Ve své podstatě tak jde pouze o to, zda je ze strany žalobce nárokováno vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z důvodu, který odpadl či zda jde o bezdůvodné obohacení vzniklé zcela bez právního důvodu, tj. pro plnění od samého počátku žádný důvod neexistoval (odvolání souhlasu s dostavbou s výzvou k ukončení činností ze dne [datum]). Toto právní posouzení důvodu vzniku bezdůvodného obohacení však nemá žádný významný dopad pro posouzení vznesené námitky promlčení, neboť, i kdyby soud z provedeného dokazování uzavřel, ve shodě s názorem žalovaných 1) a 2), že k ukončení prací došlo nejpozději ke dni vydání kolaudačního rozhodnutí k [adresa], tj. k [datum], je i tak žalobcův nárok promlčen, neboť jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta uplynula, když žaloba byla podána u soudu až [datum], tj. po 12-ti letech a 5-ti měsících od okamžiku„ investic do [adresa]“, tj. nemovitosti zahrnuté v konkurzní podstatě úpadce, a to v obou žalobcem specifikovaných částkách. Navíc objektivní promlčecí lhůta by uplynula i pro příp. uvedený v ust. § 107 odst. 2, o což se v dané věci však nejedná. Žalovaní 1) a 2) v odkazu na výše uvedené mají za to, že nárok žalobce je promlčen. <b>IV. </b> <b>K námitce žalobce o„ nepromlčitelnosti“ pohledávky za podstatou</b> 1. Žalobce v rámci řízení ke vznesené námitce promlčení ze strany žalovaných 1) a 2) namítl, že tato není důvodná, když se domnívá, resp. argumentuje tím, že pohledávky za podstatou se nepromlčují, což odůvodňuje potencionálním nedostatkem finančních prostředků úpadce. S tímto názorem žalovaní 1) a 2) nesouhlasí a domnívají se, že je i v rozporu s právními předpisy a uvedený názor nelze dohledat ani v dostupné judikatuře vyšších soudů. Žalobce soudu nepředkládá žádné skutečnosti či neodkazuje na žádný právní předpis, ze kterého by tuto svou teorii o„ nepromlčitelnosti“ pohledávky za podstatou odvozoval.

2. V této souvislosti žalovaní 1) a 2) uvádějí, že již judikatorně byla řešena otázka, zda věřitel s pohledávkou za podstatou je oprávněn se v průběhu konkurzního řízení soudně domáhat žalobou o splnění povinnosti a tato otázka byla vyřešena kladně (např. srov. Rozsudek NS ČR ze dne 25.6.2003, sp. zn. [spisová značka]). Jestliže se tedy může jakýkoliv věřitel domáhat žalobou dle ust. § 80 písm. b/ o. s. ř. se všemi jejími důsledky, pak se i pohledávky za podstatou promlčují v zákonných lhůtách.

3. Rovněž žádný právní předpis nestanoví, že pohledávky za podstatou se nepromlčují a je nepochybné, že pokud by zákonodárce zamýšlel učinit takovouto výjimku z obecného pravidla, že by toto bylo v zákoně explicitně uvedeno, neboť účelem a smyslem institutu promlčení je, že přispívá k jistotě v právních vztazích. K argumentaci uváděné žalobcem k „ nepromlčitelnosti“ pohledávky za podstatou lze obecně připustit, že po prohlášení konkurzu může vznikat řada pohledávek za podstatou a tyto se nepřihlašují, ale pouze z tohoto samotného faktu nelze odvozovat„ nepromlčitelnost“ takovýchto pohledávek. Za trvání konkurzu je nicméně přípustné, pokud se někdo domnívá, že má pohledávku za podstatou, aby se žalobou domáhal svých nároků a vyjasnil si tak otázky existence nebo výše takovýchto pohledávek. Toto platí bez zřetele k tomu, že takovýto nárok nemůže být, i v případě úspěchu, dále vymáhán ve vykonávacím řízení. Žalobce svůj právní názor o„ nepromlčitelnosti“ pohledávky za podstatou staví pouze na úvaze o tom, že v rámci konkurzního řízení nemusí být tato vyplacena, resp. spojuje ji s úvahami o možnosti její úhrady, resp. výplaty. Tato skutečnost je však bez významu k závěru o tom, že i pohledávky za podstatou jsou promlčitelné, neboť institut promlčení pohledávky není spojen s možností její úhrady. Navíc takováto úvaha žalobce je i v rozporu s právními předpisy, když ani pohledávky za podstatou nemusí být v rámci konkurzního řízení uhrazeny, neboť samotná úhrada pohledávek za podstatou stojí na jiných předpokladech. Skutečnost, že si žalobce tyto předpoklady chybně vyhodnotil, resp. je ignoroval a rozhodl se postupovat tak, jak postupoval, nemůže vést k závěru o„ nepromlčitelnosti“ pohledávek za podstatou.

4. Navíc si žalobce musel být vědom i té skutečnosti, že jde o nároky mezi ním a žalovaným 1) sporné, když žalovaný 1) opakovaně v r. 2000 žalobce vyzýval k předložení dokladů a prokázání příp. plnění, které žalobce provedl. K tomuto však žalobce nepřistoupil a na výzvy nikterak nereagoval. Vědomost o spornosti pohledávky u žalobce byla dána již jen tím, že pro vydaný souhlas s dostavbou byl původní správce KP - [titul]. K. [příjmení] odvolán z funkce konkurzního správce a nahrazen žalovaným 1). Následně byl i žalobce odvolán z funkce člena věřitelského výboru. Rovněž si musí být žalobce vědom, že onen souhlas s dostavbou [titul]. K. [příjmení] vydal bez souhlasu věřitelského výboru, resp. si nevyžádal ani souhlas schůze věřitelů. Žalobce tak nemohl být v „ dobré víře“, že jeho pohledávka z titulu jakýchkoliv investic je nesporná. O to více za situace, kdy žalobce„ investice“ prováděl po odvolání souhlasu s dostavbou přípisem žalovaného 1) ze dne [datum], jak vyplývá z předložených listinných důkazů. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že nejen„ odvolání souhlasu“ žalovaným 1) obsahuje výzvu k prokázání tvrzených investic žalobcem, ale následně i další výzvy žalovaného 1) byly stejného obsahu (viz. přípis adresovaný [titul]. [příjmení]). Žalovaní 1) a 2) v odkazu na výše uvedené mají za to, že i pohledávky za podstatou podléhají obecné úpravě a jsou„ promlčitelné“.„ <i>(Citováno ze závěrečného návrhu právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum])</i> 23. Soud zde doplňuje a stejně jako právní zástupkyně žalovaných odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], kde mimo jiné je uvedeno:„ Věřitel s pohledávkou za podstatou je oprávněn domáhat se v průběhu konkurzu její úhrady soudně žalobou o splnění povinnosti (§ 80 písm. b) o.s.ř.) podanou proti správci konkurzní podstaty (§ 14 odst. 1 písm. d) zák. č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů); to platí ohledně příslušenství pohledávky za podstatou vzniklou z prodlení správce s její úhradou. Ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) zákona o konkurzu a narovnání tím není dotčeno. (Citováno z rozhodnutí NS ČR [spisová značka]) Jestliže tedy je možno se určitého nároku domáhat žalobou, pak se takovýto návrh promlčuje v zákonných lhůtách. Soud tedy dodává, že bez ohledu na to, kdy byly jednotlivé práce provedeny, pak v každém případě běží od této chvíle promlčecí lhůta.

24. Proti uvedené námitce promlčení vznesl žalobce námitku rozporu dobrých mravů. Z provedeného dokazování však bylo zřejmé, že to byl naopak žalovaný, resp. právní předchůdkyně žalovaného 2), kteří žalobce opakovaně vyzývali k doložení a prokázání jím tvrzených investic a to ještě před kolaudací nemovitosti v roce 2001. To vyplývá ze shora provedených důkazů, vzájemné korespondence a zápisu z jednání věřitelského výboru z let 2000 a 2001. Z těchto všech důkazů je zřejmá naprostá neochota žalobce komunikovat jak se správcem konkurzní podstaty tak s věřitelským výborem tak i se soudem a přesně specifikovat svůj nárok. Zde soud odkazuje např. na judikát NS ČR [spisová značka], který uvádí:„ Uplatnění námitky promlčení by bylo možno posoudit jako rozporné s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 o.z.) jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by taková situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeným, tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatit námitku promlčení.“ 25. Ze shora uvedeného rozhodnutí NS ČR je třeba uvést, že posouzení uplatnění námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy lze použít pouze ve výjimečných případech, a to pouze za situace, kdy se jedná na úkor práva účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil. Z provedených důkazů však jasně vyplynulo, že to byl právě žalobce, který odmítal se správcem konkurzním podstaty, věřitelským výborem i soudem komunikovat a naopak dokonce předběžným opatřením mu muselo být zakázáno pokračovat ve výstavbě, byl několikrát vyzýván, aby uplatnil svou pohledávku a toto neučinil. Za této situace to byl právě žalobce, kdo zavinil, že marně uplynula promlčecí doba. Naopak byl to správce konkurzní podstaty, který následně po letech se snažil s jednotlivými družstevníky komunikovat, a následně po splnění podmínek jednotliví družstevníci odkupovali z konkurzní podstaty jednotlivé nemovitosti. Takto se mohlo stát i v případě [jméno] [příjmení], avšak nedošlo k tomu pro jeho neochotu v této věci komunikovat a zároveň i pro jeho nesolventnost. Při jednání u zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 8 C 273/2014, které bylo vedeno [právnická osoba], s.r.o. proti [jméno] [příjmení] a jeho manželce [jméno] [příjmení] na vyklizení předmětné nemovitosti [obec] Sýkora jako účastník řízení uvedl, že se žalovanou 2) jednal o prodeji od roku 2008 (důkaz: spis zdejšího soudu [spisová značka]). Tedy dávno po uplynutí promlčecí lhůty. Skutečnost, že [obec] Sýkora nebyl solventní a nemohl nemovitost koupit, třebaže s ním bylo vážně o takovémto postupu jednáno, potvrdili i [jméno] [příjmení] – bývalý předseda družstva – vyslechnut jako účastník, i svědek [jméno] [příjmení]. Ostatně v listinné podobě komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou 2) o možnosti odprodeje je prokázána i z trestního spisu sp. zn. KRPS [číslo] 2016 [číslo], kde na čísle listu tohoto spisu 86 až 97 je uvedena podrobná e-mailová korespondence mezi těmito dvěma osobami v roce 2010 a následně zástupce pana [příjmení] se žalovanou 2) v roce 2012 (důkaz: trestní spis uvedený shora). Takováto jednání však probíhala již po uplynutí promlčecí doby, v době, kdy naopak žalobce zavinil, že marně promlčecí doba uplynula. je třeba navíc zdůraznit, že jedním z důvodů, proč bylo [příjmení] [jméno] zřízeno (žalobce) bylo, aby chránil zájem svých družstevníků, tedy poškozených klientů úpadce [právnická osoba]. Jak vyplynulo z dokazování, žalobce v tomto směru nekonal a zavinil sám svým jednáním marné uplynutí promlčecí doby.

26. Ani argument následného prodeje domu [adresa] v k.ú. [obec] za nízkou (dle žalobce) cenu [právnická osoba] není příhodný. Důvod objasnil jak svědek [příjmení] [příjmení] (statutární zástupce této společnosti), tak i svědek [příjmení] (viz shora)

27. V dalším soud pro stručnost plně odkazuje na závěrečný návrh právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum]: „ 1. Žalobce dále v rámci své obrany v řízení vznesl námitku, že námitku promlčení uplatněnou žalovanými 1) a 2) shledává v rozporu s dobrými mravy. Tuto svou námitku žalobce odůvodňuje především odkazem na předchozí chování žalovaných 1) a 2) při zpeněžování jiných konkrétních jednotlivých nemovitostí z majetku zahrnutého v konkurzní podstatě (odkazuje na uzavřené kupní smlouvy a dohody o úhradě pohledávky p. [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení]).

2. Takovouto argumentaci žalobce žalovaní 1) a 2) shledávají nepatřičnou a jsou opět svědky toho, jak žalobce manipuluje a zkresluje fakta. Předně je nutno konstatovat, že šlo o zpeněžování majetku z konkurzní podstaty konkrétní fyzické osobě, nikoliv žalobci, coby právnické osobě. Již jen z této skutečnosti nemůže žalobce vyvozovat ke svým nárokům, vzneseným v této žalobě, ničehož. Navíc, jak již žalovaní 1) a 2) uvedli výše, žalobce byl opakovaně vyzýván k doložení a prokázání jím tvrzených investic, a to např. Přípisem SKP ze dne [datum], přípisem ze dne [datum] adresovaný [titul]. Radilovi (práv. zást. žalobce v dané době). Žalovaní 1) a 2) musí konstatovat, že tyto doklady mu nebyly předloženy do dnešního dne a pokud jde o tento konkr. žalobcem vznesený nárok, kdy se žalobce snažil soudu předložit listiny vážící se k dostavbě [adresa], tak žalovaní 1) a 2) mají za to, že ani ty neprokazují oprávněnost vzneseného nároku, co do rozsahu provedených prací či výše částky, jakož i rovněž to, zda jde o nárok žalobce, když totožný nárok uplatnili opakovaně v minulosti i manželé [příjmení], kdy tito tvrdili, že investovali prostředky oni sami, a to ve stejném rozsahu prací?!! (viz potvrzení vyst. žalobcem pro manž. [příjmení]). Bez komentáře žalovaní 1) a 2) ponechávají skutečnost, že oba subjekty domáhající se výplaty tohoto nároku, k tíži konkurzní podstaty, byly zastoupeny stejným právním zástupcem. Skutečnosti, že žalobce tehdejší výzvy žalovaného 1) k prokázání případných investic ignoroval a naopak po odvolání souhlasu s dostavbou, toto nerespektoval a při vědomosti žalobce o tom, že souhlas s dostavbou nebyl ani odsouhlasen věřitelským výborem, nemohly vyvolat u žalobce dobrou víru, že jde o nárok nesporný, který mu bude„ bez dalšího“ ze strany konkurzní podstaty uhrazen, když přímo ze zákona o konkurzu a vyrovnání vyplývá, že každý výdaj z konkurzní podstaty musí být odsouhlasen věřitelským výborem. Žalobce se poprvé se svým nárokem uplatněným touto žalobou obrátil na konkurzní soud, nikoliv na žalované 1) a 2), a to až přípisem ze dne [datum].

3. Dle dosavadní judikatury dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení, přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Z dosavadní judikatury vyšších soudů lze vysledovat, že uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je pak třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. [spisová značka]).

4. Podstatné pro posouzení věci je tedy jednak to, jak se choval žalobce vůči svému nároku v době, kdy mu běžela promlčecí lhůta, tj. zda si marné uplynutí promlčecí doby sám nezavinil. Pro věc je tedy rozhodující, jak se choval žalobce ke svým nárokům do konce promlčecí lhůty, tj. subjektivní dvouleté lhůty běžící od okamžiku, kdy byly ty, které stavební či jiné práce provedeny, potažmo objektivní tříleté promlčecí lhůtě. K těmto okolnostem, resp. krokům však žalobce neuvádí ničehož, tj. netvrdí zvláštní okolnosti spojené s uplatněním předmětné pohledávky - proč právo nebylo uplatněno před uplynutím promlčecí doby a zda k tomu žalovaný 1) nějak„ přispěl“. V tomto směru pak odkaz žalobce na chování žalovaného 1) SKP při zpeněžování majetku zahrnutého v konkurzní podstatě, k němuž došlo až v r. 2005, zcela postrádá, v kontextu dosavadní judikatury, jakoukoliv relevanci. Žalobce totiž odkazuje a prokazuje skutečnosti, k nimž došlo v roce 2005 a v té době r. 2005 byl již nárok žalobce promlčen, když, jak bylo rozebráno v čl. III. tohoto podání, žalobci u žalobou vzneseného nároku uplynula jak subjektivní promlčecí lhůta (tato končila k [datum] – při ukončení prací k [datum] či ona pozdější [číslo] – odvíjejíc se od data kolaudačního rozhodnutí), tak objektivní promlčecí lhůta (odvíjejíc se od data [datum] končila [datum] či odvíjejíc se od data kolaudačního rozhodnutí končila [číslo]). Skutečnost, že pohledávka z titulu zhodnocení stavby RD (investic) do majetku, jež byl ve vlastnictví úpadce, byla v rámci konkurzního řízení při zpeněžování majetku řešena pro každý daný případ jednotlivě, tj. striktně individuálně pro každý ten který případ. Podmínky pro řešení investic - bezdůvodného obohacení, při prodeji majetku z KP byly věřitelským výborem stanoveny tak, že se jimi věřitelský výbor bude posuzovat vždy pouze individuálně a jedině při současném naplnění a dodržení jimi stanovených podmínek: zájemce musí akceptovat kupní cenu stanovenou dle znaleckého posudku nebo i vyšší (pokud by ji nabídl), zájemce bude plně akceptovat hodnotu bezdůvodného obohacení stanovenou znaleckým posudkem a současně předloží doklad, že je držitelem takovéto pohledávky. Pouze při dodržení těchto podmínek u jednotlivých zájemců, pak věřitelský výbor rozhodoval o možnosti uzavřít i onu dohodu o úhradě pohledávky z investic a od takto stanovených podmínek se VV, SKP ani ZSKP, nikdy od nich neodchýlili. Takovýto postup se však naplňoval pouze a výlučně při„ zpeněžování“ majetku z konkurzní podstaty. Žalobce netvrdí a ani neprokázal, že by takto, žalovaní 1) a po roce 2008 žalovaná 2) postupovali v jiných případech, myšleno mimo zpeněžování majetku zahrnutého v konkurzní podstatě úpadce. Skutečnost, že žalobce neučinil nabídku na odkup [adresa] a nestal se tak oním zájemcem není okolností, jež lze přičítat k tíži žalovaných 1) a 2), resp. konkurzní podstaty úpadce. Z výše popsaného rovněž nelze v žádném ohledu naznat, že by z takovéhoto postupu při zpeněžování majetku zahrnutého v konkurzní podstatě bylo možno vyvozovat jakýsi„ bianko šek“ akceptovatelnosti jakéhokoliv nároku, tedy i nároku, jehož se v podané žalobě domáhá žalobce.

5. V odkazu na argumentaci žalobce je zřejmé, že tento„ nemravnost“ námitky promlčení dovozuje pouze z okolností spjatých se vznikem uplatněného nároku a s postupem při zpeněžování majetku zahrnutého do konkurzní podstaty úpadce, ke kterému navíc docházelo až poté, co již byl jeho nárok promlčen (viz odst. 2 tohoto čl. V.) a tedy nikoliv - jak je vyžadováno ustálenou judikaturou soudu - z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna.

6. Žalovaní 1) a 2) jsou tedy toho názoru, že z provedeného dokazování je zřejmé, že k marnému uplynutí promlčecí doby po vzniku nároku žalobce nikterak nepřispěli např. tím, že by mu bránili v uplatnění jeho nároků nebo jej jakkoliv udržovali v mylném přesvědčení, že dojde bez dalšího k dobrovolnému vypořádání nároků z investic. Toto si žalobce nemohl myslet v žádném ohledu, když z provedeného dokazování vyplývá, že byl opakovaně ze strany konkurzní podstaty vyzýván k doložení a prokázání„ investic“. Skutečnost, že tak žalobce neučinil a doklady k investicím nepředložil, resp. žalovanému 1) neprokázal rozsah a výši„ investic“ do dnešního dne, že i nadále po odvolání souhlasu s dostavbou jednal v rozporu se zákonem o konkurzu a vyrovnání a neukončil„ investice“ a naopak v rozporu se uplatněným zákazem ze strany žalovaného 1) v nich pokračoval, nemůže jít k tíži žalovaných 1) a 2), resp. k tíži konkurzní podstaty úpadce. Žalobce si byl od počátku nejenom vědom stavu probíhajícího konkurzního řízení, jakož i nutnosti odsouhlasování výdajů ze strany věřitelského výboru, ale byl si i vědom toho, že úkony, které k majetku zahrnutému do soupisu konkurzní podstaty činí po odvolání souhlasu, jsou v rozporu se zákonem o konkurzu a vyrovnání. Skutečnost, že žalobce ony výzvy zcela ignoroval, naopak v dalších svých krocích jednal i proti zákonnému zákazu nakládání s majetkem zahrnutým v konkurzní podstatě, kde dle ZKV toto přísluší pouze správci konkurzní podstaty a bez vědomí správce KP např. provedl kolaudaci [adresa] a umožnil jej užívat 3. osobě, tedy pokračoval v protiprávních krocích, nelze přičítat k tíži žalovaných 1) a 2), resp. všech přihlášených konkurzních věřitelů. Žalovaní 1) a 2) mají tedy za to, že žalobce měl možnost nárok jím uplatňovaný žalobou ze dne [datum] uplatnit již dříve, tj. v subjektivní promlčecí zákonné dvouleté lhůtě – a předejít tak jejímu promlčení a rovněž mají za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci bránili v jejím uplatnění či jej jakkoliv udržovali v mylném přesvědčení o dobrovolném vypořádání.

7. Žalovaní 1) a 2) tak mají za to, že jimi vznesená námitka promlčení, coby legální prostředek, jímž sledují obranu práv konkurzní podstaty úpadce, resp. jímž sledují naplnění účelu konkurzního řízení, tj. dosažení možnosti vyšší míry uspokojení pro přihlášené konkurzní věřitele, nepředstavuje zneužití práva na úkor žalobce, které by bylo možné kvalifikovat jako rozporné s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), a to i s přihlédnutím k tomu, že žalobce je jedním z přihlášených konkurzních věřitelů. V odkazu na shora uvedené je nutné vzít i v potaz časovou posloupnost jednotlivých vesměs protiprávních kroků žalobce, jakož i to, že ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo téměř výlučně v důsledku jednání žalobce, který nerespektoval právní stav věci a žalovaní 1) a 2) nemohli více vzniku bezdůvodného obohacení zabránit (odvolání souhlasu, předběžné opatření, podání žaloby na vyklizení, výzvy k jednání o investicích bez odezvy ze strany žalobce, lhůta cca 13 let od jejich provedení, následné protiprávní kroky žalobce – kolaudace, nechal se jako vlastník zapsat do KN, umožnil užívání 3. osobě a zřejmě bral užitky z věci po dobu KŘ). V rámci dokazování bylo rovněž prokázáno, že žalobce obdržel od nového vlastníka [adresa] částku 1, [částka], jakožto částku na„ vypořádání zhodnocení domu [adresa], komunikace, věř. osvětlení, energocenter“ a lze tak uzavřít, že žalobce v dané žalobě uplatňuje nároky, na které mu bylo plněno již jiným subjektem, u kterého tyto své nároky uplatňoval za současného působení mu obstrukcí k tomuto majetku, jenž si tento subjekt odkoupil z konkurzní podstaty. Tuto skutečnost žalobce ve své žalobě neuvedl, resp. zamlčel a takovéto své chování žalobce považuje za souladné s dobrými mravy. V odkazu na výše uvedené tak žalovaní 1) a 2) mají za to, že jimi vznesenou námitku promlčení nelze kvalifikovat jako rozpornou s dobrými mravy.„ <i>(Citováno ze závěrečného návrhu žalovaných ze dne [datum])</i> 28. Pro úplnost soud dodává, že provedl důkaz i klíčovými fakturami, ze kterých žalobce dovozuje svůj nárok a to faktury vystavené stavební firmou [právnická osoba] Majitelem byl tedy svědek [příjmení] vyslechnutý při jednání u soudu. Jedná se o fakturu č. [rok] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], ze které však vůbec neplyne, čeho se konkrétně tato smlouva měla týkat, je pouze odkaz na smlouvu o dílo [číslo] [rok] a dodatku [číslo]. Faktura byla vystavena [datum], tedy nejenom po zákazu pokračování ve výstavbě ze strany správce konkurzní podstaty, ale i po kolaudačním rozhodnutí (Důkaz: faktura č. [rok]). Dále soud provedl k důkazu faktury [číslo] z [datum] na částku [částka], dále fakturu [číslo] s datem vystavení [datum] na částku [částka], dále fakturu [číslo] 2001 s datem vystavení [datum] na částku [částka] a dále fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] (Důkaz: jednotlivé faktury uvedené shora). K těmto fakturám soud uvádí, že všechny byly vystaveny až po zákazu pokračování ve výstavbě správcem konkurzní podstaty. Ukazují sice, že se jednalo o práce na objektu [číslo] což byla předmětná nemovitost – tak zvaný dům pana [příjmení] – ovšem není zde vůbec zřejmé, čeho se tyto mohly týkat a o jaký rozsah prací se jednalo. Soud k tomu dále dodává, že i kdyby bylo pokračováno ve výstavbě i po zániku povolení správce konkurzní podstaty nemovitosti dokončovat ke dni [datum], je zřejmé, jak plyne z poslední vystavené faktury [datum], že nejpozději k tomuto dni byly veškeré práce, z jejichž titulu žalobce požaduje po žalovaných částku, zhotoveny. Svědek [příjmení] potvrdil, že faktury nebyly vystavovány dopředu, ale až poté, kdy byly práce vyhotoveny, někdy s určitým časovým rozdílem v tom směru, že faktura mohla být vyhotovena později. Nejpozději tedy k [datum] začala běžet jak objektivní tak subjektivní lhůta pro promlčení.

29. Ohledně částky [částka], kterou mělo tvořit náklady na výstavbu komunikací, rozvodných sítí, stavební dozor, přičemž takové náklady byly hrazeny hromadně a následně děleny podle počtu nemovitostí, i zde je tento nárok jasně promlčen. Navíc zde strana žalující nedoplnila ani řádně svá tvrzení, nevylíčila řádně rozhodné skutečnosti. V tomto směru byl žalobce poučen o vylíčení takovýchto rozhodných skutečností již na prvním jednání ve věci, svá tvrzení však nedoplnil a konkrétní rozsah takové výstavby tak soudu nebyl nikdy předložen.

30. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen i o.z.). Dle § 107 odst. 1 o.z. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

31. Dle § 107 odst. 2 o.z. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za 10 let ode dne, kdy k němu došlo.

32. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností žalobce uplatnil právo na vydání bezdůvodného obohacení, kde však již uplynula jak subjektivní dvouletá tak objektivní tříletá promlčecí doba (§ 107 odst. 1 a 2 o.z.), když žaloba byla podána až [datum], zároveň námitka promlčení nebyla rozporná s dobrými mravy a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zamítl.

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když vyhláška č. 484/2000 Sb. byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. [číslo] S.) je částka [částka]. Mimosmluvní odměna za jeden úkon by pak byla [částka], právní zástupkyně žalovaných zastupovala dvě osoby, podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. pak u každé osoby se mimosmluvní odměna snižuje o 20 % Celkem za dvě osoby tedy jeden úkon ve výši [částka] Náklady se sestávají z těchto položek – odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, celkem 25 úkonů (převzetí zastoupení, písemná podání – odpor ze dne [datum], vyjádření z [datum], z [datum], z25 [číslo], závěrečný návrh z [datum]), účast u ústních jednání konaných dne [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (tři úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl.č. 177/1996 Sb. tři započaté dvouhodiny), [datum] (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. dvě započaté dvouhodiny), [datum] (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. dvě započaté dvouhodiny), [datum] (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. dvě započaté dvouhodiny), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon) a [datum] (jeden úkon). Dále 25 náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) Celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

34. Soud zároveň zkoumal, zdali zde nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů straně žalované, žádné takové nespatřil. Soud navíc upozorňuje, že od počátku dal jasný právní názor, jak celou záležitost bude posuzovat a za těchto okolností přesto žalobce setrval na žalobě i s tímto rizikem. Není zde tedy důvod pro nepřiznání nákladů právního zastoupení pro stranu žalovanou.