16 C 570/2014

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , IČO , správce konkursní podstaty úpadce právnická osoba IČO , sídlem adresa sídlem adresa 2) celé jméno žalované , IČO sídlem adresa zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 2. 12. 2021, č. j. 16 C 570/2014 - 859

I. Odvolací řízení o odvolání žalobce do výroku I. se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaným se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaných domáhal, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [anonymizována tři slova] od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupkyně žalovaných do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal do obou jeho výroků včas odvolání žalobce s odůvodněním, že rozsudek je nepřezkoumatelný. Přesto, že soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, v odůvodnění rozsudku neuvedl téměř žádná skutková zjištění, na základě kterých by bylo možno rozhodnout ve věci samé. Soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], který předmětný dům [adresa] v k. ú. [obec] obýval a pro nějž byla tato nemovitost dostavována. Žalobce má za to, že pro rozhodnutí ve věci samé byl výslech tohoto svědka klíčový. Žalobce má za to, že pasivně legitimováni v předmětném řízení jsou oba žalovaní. Žalobce má za to, že jeho pohledávka není promlčena, a to z důvodu, že se jedná o pohledávku za konkurzní podstatou. I v případě, že by u pohledávky za konkursní podstatou docházelo k běhu obecné promlčecí lhůty, jak to tvrdí žalovaní, námitka promlčení by byla žalovanými uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení měl soud prvního stupně aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. a náhradu nákladů žalovaným nepřiznat, případně ji přiznat pouze zčásti.

3. Žalovaní k odvolání podanému žalobcem do výroku II. uvedli, že v daném případě neexistují žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by měl soud prvního stupně aplikovat § 150 o. s. ř. a nepřiznat jim náhradu nákladů řízení podle procesního úspěchu ve věci v intencích § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto odvolání žalobce považují za nedůvodné. Přesto se práva na náhradu nákladů jedné poloviny přiznaných nákladů řízení soudem prvního stupně vzdali. Nároku na náhradu nákladů odvolacího řízení se vzdali.

4. V průběhu odvolacího řízení, před zahájením odvolacího jednání, vzal žalobce odvolání do výroku I. zpět.

5. Dle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.

6. Jelikož žalobce jako odvolatel vzal své odvolání do výroku I. zpět dříve, než o něm bylo rozhodnuto, odvolací soud postupoval dle výše citovaného ustanovení § 207 odst. 2 věty prvé za středníkem o. s. ř. a odvolací řízení o odvolání žalobce do výroku I. zastavil.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v napadeném výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné je.

8. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že je právnickou osobou založenou mimo jiné za účelem dostavby a správy souboru nemovitostí pro své členy, a to konkrétně souboru nemovitostí v katastrálním území Horoměřice a [obec], které byly z části zahrnuty do konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] a. s. [IČO], sídlem [adresa]. Konkurzní řízení na úpadce bylo zahájeno dne [datum] a žalobce je konkurzním věřitelem tohoto úpadce. Do konkurzní podstaty úpadce byla rovněž zahrnuta i stavba [adresa] stojící na pozemku p. č. st. 250 k. ú. [obec], nyní zapsaná na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ. Tato nemovitost byla z konkurzní podstaty prodána ve prospěch [právnická osoba], s.r.o., [IČO] se sídlem [adresa]. Na základě souhlasu ze dne [datum], který žalobci udělil původní konkurzní správce úpadce JUDr. [jméno] [příjmení], dostavěl žalobce budovu [adresa] v k. ú. [obec] a upravil přilehlý pozemek. Žalobce za dostavbu budovy [adresa] v k. ú. [obec] a úpravu přilehlého pozemku zaplatil [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [obec], [ulice a číslo] částku [částka]. [příjmení] vynaložená na dostavbu uvedené budovy vyplývá z daňových dokladů, faktury [číslo] s datem vydání [datum] znějící na částku [částka], faktury [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], faktury [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], faktury [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka] a faktury [číslo] s datem vystavení [datum] znějící na částku [částka], kdy rozdíl mezi celkovou vynaloženou částkou [částka] a výší fakturovaných částek ([částka]) tvoří náklady na výstavbu komunikací, rozvodných sítí a stavební dozor, přičemž takovéto náklady byly hrazeny hromadně pro více dostavovaných nemovitostí a následně děleny podle počtu takových nemovitostí. Správce konkurzní podstaty úpadce sepsal do soupisu konkurzní podstaty úpadce rozestavěnou stavbu [adresa] stojící na pozemku p. č. st. 250 k. ú. [obec], nyní zapsanou na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha západ. Uvedenou stavbu i pozemek žalobce se souhlasem správce konkurzní podstaty zhodnotil. Dne [datum] vyzval žalobce zvláštní správkyni konkurzní podstaty JUDr. [příjmení] [příjmení] k úhradě předmětné pohledávky za podstatou a to písemně, přičemž tato výzva byla doručena osobně do kanceláře JUDr. [příjmení] [příjmení] téhož dne. Lhůta k úhradě pohledávky byla žalobcem stanovena 10 dnů od doručení výzvy. Uvedená částka zaplacena nebyla.

9. Žalovaní nárok uplatněný žalobou odmítli. Uvedli, že žalobce si nárokuje zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení, které má dle jeho názoru činit částka, která měla být vynaložena do stavby domu [adresa] na p. č. st. [anonymizováno] k. ú. [obec]. Uvedená nemovitost byla zahrnuta do soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], kde žalovaný 1) je správcem konkurzní podstaty a žalovaná 2) je zvláštní správkyni konkurzní podstaty pro zpeněžování majetku tohoto úpadce. U žalované 2) není dána pasivní legitimace. V tomto směru tedy navrhuje, aby ve vztahu k její osobě byla žaloba zamítnuta, neboť je toho názoru, že v daném případě je možné žalovat pouze správce konkurzní podstaty, nikoli zvláštní správkyni konkurzní podstaty. Co se týká předložených faktur, které žalobce předložil k žalobě, je z těchto faktur seznatelná toliko cena. Z dokladů není možno dovodit, jaké práce jsou vyúčtovány, na jakém objektu tyto byly prováděny a kdy byly práce provedeny, kdo je převzal a odsouhlasil jejích provedení. Z přiložených faktur není možné učinit žádný závěr o tom, že by žalobci vznikla za žalovanými tvrzená pohledávka, není možné učinit závěr o tom, že se jednalo o práce na domě [adresa] a to v období, pro které byl vydán souhlas předchozího správce s dostavbou, tedy v období ode dne [datum] do dne [datum], kdy byl souhlas odvolán. V souvislosti s uvedeným je nutné přihlédnout k dataci faktur, která začíná dnem [datum], tedy až po odvolání souhlasu s pokračováním ve výstavbě, který byl udělen JUDr. [jméno] [příjmení], původním správcem konkurzní podstaty. Zcela nepodložený a bez jakýchkoli konkrétních tvrzení se jeví nárok ve výši [částka], který činí rozdíl mezi celkovou uplatněnou částkou a součtem fakturovaných částek. Dále žalovaní vznesli námitku promlčení uplatněné pohledávky. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčuje za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Lhůta objektivní je tříletá, počíná běžet od okamžiku, kdy ke zhodnocení věci došlo, tedy ke dni, kdy se majetkový vztah vlastníka zvýšil o hodnotu odpovídající zvýšení hodnoty věci. Ze samotných tvrzení žalobce vyplývá, že svůj nárok uplatňuje po více než 14 letech od chvíle, kdy k údajnému bezdůvodnému obohacení vůbec mohlo dojít. Tedy je zřejmé, že se jedná o pohledávku dle hmotného práva promlčenou.

10. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně dospěl ke skutkovému závěru, že usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 3. listopadu 1998 č. j. [číslo jednací] byl prohlášen konkurs na majetek [právnická osoba] a.s. a ustaven konkursní správce s tím, že účinky prohlášení konkursu nastaly vyvěšením usnesení na úřední desce soudu dne [datum]. Žalovaný 1) je správcem konkurzní podstaty úpadce a žalovaná 2) byla zvláštní správkyně konkurzní podstaty úpadce. Dne [datum] byla do soupisu konkurzní podstaty tehdejším správcem konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] zapsána i nemovitost, tehdy označená jako rodinný dům [číslo] na [parcelní číslo] na k.ú. [obec]. Dne [datum] dal tehdejší správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] souhlas k žádosti o pokračování ve výstavbě týkající se i předmětné nemovitosti za dodržení určitých podmínek. Tento dopis byl žalobci doručen dne [datum]. Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 11.4.2000 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zproštění dosavadního správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] funkce a dále byl ustanoven nový správce konkurzní podstaty [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] vyzval [celé jméno žalovaného], žalovaný 1) žalobce k ukončení veškeré stavební a jiné činnosti na předmětných nemovitostech včetně nemovitosti, která je předmětem tohoto řízení a tato výzva byla žalobci doručena dne [datum]. Na základě jednání věřitelského výboru [číslo] ze dne [datum] věřitelský výbor vyzval správce konkurzní podstaty, aby tento vyzval žalobce, aby předložil seznam objektů (přesně konkretizovaných) s výší investic (přesně specifikovaných), v členění do a po přihlášení konkurzu tak, jak bylo dohodnuto na jednání dne [datum] s tím, že pokud nejpozději do [datum] nedojde k uzavření dohody mezi správcem a Stavebním bytovým družstvem [jméno] v této věci, bude správce postupovat jinou (soudní) cestou. Ze zápisu z jednání věřitelského výboru [číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že na výzvu správce konkurzní podstaty [název žalobkyně] nereagovalo. Bylo konstatováno, že správce konkurzní podstaty proto neprodleně podá soudně správní návrhy, a to žalobu na určení neúčinnosti (neplatnosti) nájemních smluv ze dne [datum] a [datum] včetně dodatků, žalobu na vyklizení staveb, návrh na vydání předběžného opatření (zejména zákaz investic do staveb a obydlování staveb na pozemcích úpadce), návrh na obnovu stavebního řízení ve věci změny stavebníka (na základě nájemních smluv změněn stavebník z úpadce na [název žalobkyně]). Dne [datum] vydal stavební úřad [obec] kolaudační rozhodnutí, kterým dle ustanovení § 82 stavebního zákona povolil užívání stavby řadových rodinných domků dokončených na úrovni holobytů, umístěných na pozemcích st.p. [anonymizováno 9 slov] k.ú. [obec]. V kolaudačním rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že místním šetřením ze dne [datum] byly zjištěny závady a nedodělky a to nutnost provést nášlapné vrstvy podlah, provést obklady, instalovat zařizovací předměty, doplnit výplně zábradlí u venkovního schodiště, které budou odstraněny ve lhůtě do tří měsíců od právní moci. Rozhodnutí nebylo právní moci dne [datum]. Ze zápisu z jednání věřitelského výboru úpadce ze dne [datum] vyplynulo, že koncem prosince 2000 se uskutečnila schůzka zvláštního správce s místopředsedou Stavebního bytového družstva [jméno], [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se zavázal, že nejpozději do [datum] předá zvláštnímu správci seznam objektů s výší investic po prohlášení konkursu, který byl zvláštnímu správci přislíben již v říjnu 2000 Lhůta pro jeho vyhotovení byla ze strany zvláštního správce a věřitelského výboru opakovaně prodlužována. Dne [datum] vydal Městský soud v Praze usnesení č. j. [číslo jednací], kterým uložil Stavbnímu bytovému družstvu [jméno], aby se zdržel pokračování v investiční výstavbě na nemovitostech, mimo jiné i na předmětné nemovitosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Soud prvního stupně proto dospěl k právnímu závěru, že žalobcův nárok je promlčen, neboť jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta uplynula, když žaloba byla podána u soudu až [datum], tj. po 12 letech a 5 měsících od okamžiku učinění investic do domu [adresa], který byl zahrnut do konkursní podstaty úpadce, a to v obou žalobcem specifikovaných částkách. Navíc objektivní promlčecí lhůta by uplynula i pro případ uvedený v ustanovení § 107 odst. 2 obč. zák., o který se v dané věci však nejedná. K argumentaci uváděné žalobcem k „ nepromlčitelnosti“ pohledávky za podstatou soud prvního stupně uvedl, že po prohlášení konkursu může vznikat řada pohledávek za podstatou a tyto se nepřihlašují, ale pouze z tohoto samotného faktu nelze odvozovat„ nepromlčitelnost“ takovýchto pohledávek. Za trvání konkurzu je nicméně přípustné, pokud se někdo domnívá, že má pohledávku za podstatou, aby se žalobou domáhal svých nároků a vyjasnil si tak otázky existence nebo výše takovýchto pohledávek. Soud prvního stupně přitom dospěl k závěru, že vznesenou námitku promlčení nelze kvalifikovat jako rozpornou s dobrými mravy. Na základě těchto úvah soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a to za situace, kdy žalovaní byli v řízení plně úspěšní, a mají tedy právo na plnou náhradu svých nákladů. Žalovaným vznikly náklady na právní zastoupení sestávající z odměny za 25 úkonů právní služby po [částka] podle § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, odpor ze dne [datum], vyjádření z [datum], z [datum], z [datum], závěrečný návrh z [datum]), účast u ústních jednání konaných dne [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (tři úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři započaté dvouhodiny), [datum] (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dvě započaté dvouhodiny), [datum] (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dvě započaté dvouhodiny), [datum] (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dvě započaté dvouhodiny), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon), [datum] (jeden úkon) a [datum] (jeden úkon) a z 25 režijních paušálů po [částka] (§ 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Celkem tedy [částka] Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

13. V projednávané věci byli v řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšní žalovaní a měla by jim tak být přiznaná náhrada nákladů řízení vzniklých v této fázi řízení do výše, do které se této náhrady nevzdali.

14. Dle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

15. Dle ustanovení § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

16. Rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí civilního řízení, rozhodnutí obecného soudu musí být s ohledem na konkrétní okolnosti odůvodněno způsobem, z něhož logicky a přesvědčivě vyplývají jeho právní závěry (nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Náhrada nákladů řízení má v prvé řadě reparační charakter. Ve věci úspěšnému účastníkovi se dostává náhrada toho, co účelně vynaložil, aby mohl být ve věci úspěšný. Nelze však opomíjet i prevenční charakter rozhodování o nákladech řízení, který nutí účastníky dopředu pečlivě zvážit, zda do pře vstoupí. V právní úpravě nákladů řízení lze shledat i určité sankční prvky, které představuje zejména možnost separovat náklady řízení tam, kde zvýšené náklady řízení vzniknout nemusely, avšak vznikly zejména pro zavinění některé osoby (§ 147 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má konstitutivní povahu; nárok na náhradu nákladů řízení vzniká teprve pravomocným rozhodnutím soudu, a je dále závislý na právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález]). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení se týká jak nákladů, které platili účastníci, tak i nákladů, které platil soud. Hradí se pouze ty náklady, které byly úspěšným účastníkem účelně vynaloženy. Při každém rozhodování o náhradě nákladů řízení má soud zvažovat, zda jsou či nejsou dány okolnosti pro postup dle ustanovení § 150 o. s. ř.

17. Zmírňovací (moderační) nákladové pravidlo soudu upravené v ustanovení § 150 o. s. ř. je výjimkou ze zásady úspěchu ve věci a soud je využije v případech, kdy by důsledná aplikace ustanovení upravujících přiznání náhrady nákladů řízení vedla k nepřiměřeným tvrdostem. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (zvažováno může být i jen částečné nepřiznání těchto nákladů). Důvody zvláštního zřetele hodné mohou spočívat jak v poměrech účastníků, tak i v projednávané věci. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace ustanovení § 150 o. s. ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Musí jít o takové okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Porovnání dopadu uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků může mít z hlediska aplikace ustanovení § 150 o. s. ř. vliv pouze tehdy, přistupují-li ke skutečnosti, že by jejich přiznání přivodilo jednomu účastníku větší újmu, než účastníku druhému, okolnosti další (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. [spisová značka]).

18. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně v této věci je na místě rozhodnout v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř., když v dané věci jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nemusí soud vyjímečně náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšným žalovaným přiznat. V daném případě jsou dány jednak důvody spočívající v poměrech účastníků, jednak důvody spočívající v projednávané věci.

19. Žalobce v dané věci po správci konkursní podstaty (žalovaný 1) a bývalé zvláštní správkyni konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] (žalovaná 2) vymáhá jako pohledávku za podstatou částku [částka], kterou se souhlasem bývalého správce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vynaložil na dostavbu budovy [adresa] stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno], k. ú. [obec] a úpravu přilehlého pozemku. Uvedená nemovitost přitom byla zapsána do konkurstní podstaty. Žalobce byl založen na základě iniciativy Občanského sdružení klientů [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] jako stavební bytové družstvo s cílem zachránit alespoň část vložených prostředků bývalých klientů úpadce [právnická osoba] a zajistit jim bydlení.

20. Pokud jde o důvody spočívající v poměrech účastníků, je nutné konstatovat, že zatímco [název žalobkyně] (žalobce) bylo zřízeno, aby chránilo zájem svých členů, tedy poškozených klientů úpadce [právnická osoba], tak žalovaní jsou fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenského v právních činnostech, konkrétně advokacie a insolvenční správcovství ve sdružení pod názvem Advokátní kancelář [příjmení], [celé jméno žalovaného]. Ačkoliv nelze dojít k závěru, že by převládla ochrana osob, které byly postiženy jednáním [právnická osoba] a.s. nad účelem a smyslem konkurzního řízení, tj. poměrným uspokojením všech věřitelů, kteří jsou přihlášeni do konkurzního řízení, nelze ochranu osob, které byly postiženy jednáním úpadce [právnická osoba] a kteří se za účelem minimalizace ztrát sdružili do Stavebního bytového družstva [jméno], pominout. Je nutné zohlednit, že sami poškození klienti úpadce [právnická osoba] měli slabou vyjednávací pozici proti silné vyjednávací pozici správce konkursní podstaty (žalovaný 1) a bývalé zvláštní správkyni konkursní podstaty pro zpeněžování majetku (žalovaná 2). Jak vyplynulo z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení],„ jednání se správcem konkursní podstaty byla velmi těžká, správce byl velmi arogantní, při jednání s ním byla takhle malinká, bezmocná; dokonce jim v jednu chvíli prodával domy nad hlavou“. Nelze jim proto klást k tíži jejich snahu spojit své síly v založení právnické osoby, která by hájila jejich zájmy a vyjednávala se správcem konkursní podstaty. Proto i přesto, že je žalobce právnickou osobou, je nutné ho považovat za slabší stranu sporu.

21. Okolností, proč žalobce zahájil tento spor, bylo, že předmětný dům [adresa] v k.ú. [obec] nebyl [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum], který předmětný dům obýval a pro nějž byla tato nemovitost dostavována, prodán proto, že neměl dostatek financí, jak vyplynulo z výslechu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] se stal klientem [právnická osoba] v roce 1994, kdy podepsal smlouvu na rodinný dům ve [obec], zaplatil kolem tří miliónů korun a vyčkával s kupní smlouvou na předání domu, které mělo proběhnout do dvou let. Když se faktická výstavba zastavila a ze zbytku plánovaných domů zůstaly jen základy, vstoupil [obec] [anonymizováno] spolu s dalšími klienty do Stavebního bytového družstva [jméno]. Tehdejší správce konkurzní podstaty [právnická osoba] [jméno] [příjmení] následně umožnil žalobci domy svépomocí dostavět. [obec] [anonymizováno] tedy opět investoval, a to cca. 2,6 miliónu korun do dostavby a další statisíce do zvelebení domu. Jenže v letech 2000 až 2012 nový správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] pozemky a základy domů ve [obec] podle družstevníků postupně odprodal. Někdy samotným družstevníkům, v případě [jméno] [příjmení] však kupní smlouvou ze dne [datum] developerské společnosti [právnická osoba]

22. Důvody zvláštního zřetele hodné lze spatřovat zejména v legitimním očekávání žalobce v uznání investic žalobce do předmětného domu [adresa] v k.ú. [obec] žalovanými tak jako tomu bylo v případě ostatních klientů [právnická osoba] a členů Stavebního bytového družstva [jméno], kteří domy odkoupili. Žalovaní v průběhu konkursního řízení úpadce uznávali nároky ostatních členů [anonymizováno] bytového družstva [jméno] při prodejích nemovitých věcí osobám, které dostavbu prostřednictvím žalobce financovaly (např. [jméno] [příjmení], RNDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další) a uzavírali s nimi dohodu o úhradě pohledávky spočívající v investicích do jimi užívaných domů. Žalobce proto byl v legitimním očekávání, že tak bude učiněno i v případě investic do domu [adresa] v k.ú. [obec]. Ostatně z toho důvodu se žalobce rozhodl nepodávat vylučovací žalobu (přípis žalobce ze dne [datum] na Městský soud v Praze).

23. Pokud jde o dopad uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků, nelze nepoukázat na to, že žalovaným s ohledem na jeho výše popsané postavení nevznikne nepřiznáním nároku na náhradu nákladů řízení žádná újma. Je nutné zdůraznit, že žalovaným přísluší za výkon funkce správce konkursní podstaty odměna, která zahrnuje nepochybně i jejich činnost při řešení sporů vzniklých v souvislosti s konkursním řízením. Jejich zastupování advokátem, potažmo se stejné advokátní kanceláře při řešení těchto sporů představuje nadbytečné plýtvání prostředky spadajícímí do konkursní podstaty za situace, kdy oba žalovaní jsou zároveň advokáty.

24. Na základě všech těchto okolností odvolací soud uzavřel, že v dané věci jsou dány důvody zvláštního zřetele, pro které soud nemusí žalovaným výjimečně náhradu nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně přiznat.

25. Protože soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky v napadeném rozsudku rozhodl nesprávně, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalovaným náhradu nákladů řízení nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když se v odvolacím řízení procesně úspěšnější žalovaní náhrady nákladů této fáze řízení vzdali.

27. O rozsahu vrácení zaplaceného soudního poplatku z podaného odvolání žalobci bude rozhodnuto soudem prvního stupně v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 věty první zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, dle ustanovení § 10 odst. 3 věty první tohoto zákona.