16 C 6/2023

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví [celé jméno žalované], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně] č. st. 629 o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [anonymizováno] č. ev. 535, rod. rekr., [list vlastnictví], k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, se zrušuje.</b> <b>II. Pozemek parc. č. st. 629 o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [anonymizováno], č. ev. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. 629 o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, a k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ. Účastnice řízení vlastnily každá podíl ve výši id. ½ na předmětných pozemcích. Stavba [anonymizováno], č. e. 535, je však ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně nemá zájem nadále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanou. Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví však nebyla možná. Žalobkyně má na nemovitostech zřízeno trvalé bydliště, vnímá je jako svůj domov a pečuje o ně. Usilovala tak o přikázání pozemků do svého výlučného vlastnictví. Na základě znaleckého posudku, který si zajistila, navrhovala vypořádací podíl žalované ve výši [částka].

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že pozemky nabyla s bývalým manželem [jméno] [příjmení] do jejich společného jmění manželů. Po koupi pozemků zde začali stavět chatu, která byla zkolaudována [datum]. V manželství se začaly objevovat problémy a manžel žalovanou odrazoval od toho, aby na chatu jezdila. Žalovaná bez předchozího oznámení na chatu přijela a zjistila, že zde manžel udržuje poměr se žalobkyní. Dne [datum] se žalovaná a [jméno] [příjmení] rozvedli. V rámci vypořádání společného jmění manželů získal [jméno] [příjmení] chatu (stavba [anonymizováno] č. e. [anonymizováno]), automobil a podíl družstevního bytu v [obec]. Žalovaná získala podíl družstevního bytu v [obec] a podíl na pozemcích, které jsou předmětem řízení, ve výši ½, zřejmě proto, že se nezdařilo podíl na těchto pozemcích na katastru nemovitostí přepsat společně s chatou. Žalovaná neměla zájem chatu užívat, neboť syn manželů, o nějž pečovala, chodil do zvláštní školy v [obec]. Jako způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví původně žalovaná navrhovala směnu pozemků za jiné pozemky žalobkyně, žalobkyně však takové pozemky neměla. Dále žalovaná navrhovala, aby bylo podílové spoluvlastnictví rozděleno, to však podle sdělení správního orgánu není možné, a tak na tomto způsobu vypořádání netrvala. Nesouhlasila však s navrženou výší vypořádacího podílu, kdy se domnívala, že tržní cena pozemků je přibližně [částka]. Z vyjádření realitních makléřů zjistila, že tržní ceny pozemků v dané lokalitě se pohybují mezi [anonymizována dvě slova] až [částka] za [výměra].

3. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] pro katastrální území Masečín, obec Štěchovice, který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná mají v podílovém spoluvlastnictví pozemek parc. č. st. 629 o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha. Spoluvlastnický podíl obou účastnic řízení je ve výši ½.

5. Z nabídky vyjednávání ze dne [datum] spolu s dodejkou soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k jednání ohledně dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a k tomu, aby zaslala vlastní návrhy, případně aby souhlasila s řešením navrženým žalobkyní v dříve zaslané výzvě. Žalovaná zásilku převzala dne [datum].

6. Z nabídky vykoupení nemovitosti od právní zástupkyně žalobkyně, zaslané žalované dne [datum], včetně dodejky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou opětovně k jednání. Žalovaná původně navrhovala směnu pozemků, žalobkyně však vhodný pozemek nevlastnila a navrhla odkup podílu žalované na pozemcích za cenu mezi 25 000 a [částka], neboť ceny pozemků v dané lokalitě se měly pohybovat do [částka] za [výměra]. Žalovaná si zásilku převzala dne [datum].

7. Z poslední nabídky odkoupení nemovitosti od právní zástupkyně žalobkyně, zaslané žalované dne [datum], soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně žalované nabídla odkup podílu žalované na pozemcích za cenu ve výši [částka]. K ceně dospěla na základě znaleckého posudku, který si žalobkyně nechala zpracovat. V případě, že by žalovaná nabídku akceptovala, by žalobkyně zajistila sepis kupní smlouvy a jednání s katastrem nemovitostí.

8. Ze znaleckého posudku [právnická osoba], č. ZP [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. st. 629 (zastavěná plocha a nádvoří), na pozemku stojí stavba: [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], parc. [číslo] (zahrada) a parc. [číslo] (ostatní plocha) v katastrálním území Masečín, obec Štěchovice, okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví], je podle stavu ke dni [datum] [částka]. Znalecký posudek nemá znaleckou doložku podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále: o. s. ř.).

9. Z kopie nedoručené a vrácené zásilky s poslední výzvou nabídky odkoupení, která byla vrácena zpět dne [datum], soud zjistil, že zásilka„ poslední výzva – nabídka odkoupení“ adresovaná žalované byla uložena na poště, nebyla však žalovanou vyzvednuta a byla vrácena zpět.

10. Z e-mailové korespondence mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalovaná považovala nabídku žalobkyně za nevýhodnou. Pokud se žalovaná přes inzeráty snažila nalézt pozemek podobný pozemkům, které jsou předmětem řízení, žádné nenalezla. Na to žalované právní zástupce žalobkyně sdělil, že nyní je připravována žaloba na vypořádání spoluvlastnictví, která bude podána soudu, a že se žalovaná může na právní zástupce obrátit, bude-li chtít věc vyřešit mimosoudně.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] v katastrálním území Masečín, obec Štěchovice, který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, soud zjistil, že jediným vlastníkem stavby [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], rod. rekr., na parcele st. 629, [list vlastnictví], je žalobkyně.

12. Z výpisu ze spořicího účtu [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] vedeném u [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu je [částka]

13. Ze smlouvy o darování finančních prostředků mezi [celé jméno žalobkyně] jako obdarovanou a [jméno] [příjmení] jako dárkyní ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se zavázala za žalobkyni vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši [částka] nejpozději v pariční lhůtě stanovené v rozsudku, kterým dojde ke zrušení spoluvlastnictví k pozemkům a k jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně. Podmínkou je, že výsledkem předmětného soudního řízení bude zrušení spoluvlastnictví a přikázání pozemků do výlučného vlastnictví žalobkyně a stanovení povinnosti žalobkyně zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši [částka].

14. Ze znaleckého posudku č. položky [číslo] vyhotovený [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. st. 629 (zastavěná plocha a nádvoří), na pozemku stojí stavba: [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], parc. [číslo] (zahrada) a parc. [číslo] (ostatní plocha) v katastrálním území Masečín, obec Štěchovice, okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví], je podle stavu ke dni [datum] [částka]. Znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku podle § 127a o. s. ř.

15. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, a přitom pečlivě přihlížel k tomu, co vyšlo během řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.).

16. Soud měl za prokázané, že účastnice řízení mají ve podílovém spoluvlastnictví pozemky parc. č. st. 629 (zastavěná plocha a nádvoří), na pozemku stojí stavba: [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], rod. rekr., [list vlastnictví], parc. [číslo] (zahrada) a parc. [číslo] (ostatní plocha), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ. Spoluvlastnický podíl obou účastnic je ve výši id. ½. Stavba [anonymizováno], č. e. 535, je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Účastnice řízení jednaly o možnostech vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak nedosáhly shody. Podle znaleckého posudku činí obvyklá cena pozemků [částka] (ke dni [datum]), ke dni [datum] se pak cena snížila na [částka]. Žalobkyně na základě znaleckého posudku ze dne [datum] nabídla žalované vypořádací podíl ve výši [částka], žalovaná si však zásilku s touto nabídkou nevyzvedla. Žalobkyně má dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu žalované, neboť [jméno] [příjmení] se zavázala za ni vypořádací podíl ve výši [částka] žalované zaplatit a na spořicím účtu [jméno] [příjmení] se v ke dni [datum] nacházelo [částka].

17. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících právních ustanovení:

18. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále: [příjmení]) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

19. Podle § 1140 odst. 2 OZ každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

20. Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Podle § 1144 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Podle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

23. Účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemků, které jsou předmětem řízení. Žalobkyně neměla zájem ve spoluvlastnictví dále setrvávat. Protože nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat, je zrušení spoluvlastnictví namístě. Soud se předně zabýval tím, zda je možné pozemky reálně rozdělit, aniž by se podstatně snížila jejich hodnota a aniž by bylo znemožněno užívání těchto pozemků v souladu s jejich účelem. Žalobkyně rozdělení společné věci nepovažovala za vhodné. Žalovaná možnost rozdělení pozemků dle svých tvrzení konzultovala na odboru územního plánování v [obec], kdy jí bylo sděleno, že pozemek zatím nelze dělit, neboť v současné době není zřejmé, zda by každý z pozemků měl svůj vstup a cestu ke vstupu na pozemek. Žalovaná tak na rozdělení pozemků netrvala. Vzhledem k těmto skutečnostem soud o rozdělení pozemků dále neuvažoval.

24. Soud se dále zabýval tím, zda lze vyhovět návrhu žalobkyně, aby byly pozemky přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně má ve svém výlučném vlastnictví stavbu [anonymizováno], č. e. [anonymizováno], která stojí na jednom z pozemků, které mají být předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pozemky dle svých tvrzení užívá, má zde zřízeno trvalé bydliště a vnímá je jako svůj domov. Žalovaná neprojevila zájem o to, aby pozemky byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. S ohledem zejména na skutečnost, že stavba na pozemku je již nyní ve výlučném vlastnictví žalobkyně, se soudu jeví jako logické přikázat i pozemky do výlučného vlastnictví žalobkyně, má-li o jejich přikázání do svého vlastnictví zájem.

25. Pokud jde o vypořádací podíl, vycházel soud z tvrzení stran, listinných důkazů a znaleckých posudků. Znalecký posudek ze dne [datum] sice neobsahuje znaleckou doložku podle § 127a o. s. ř. a je tak třeba jej hodnotit pouze jako listinný důkaz, ve svých závěrech se však podstatně neodchyluje od závěrů znaleckého posudku ze dne [datum], který již znaleckou doložku podle § 127a o. s. ř. obsahuje. Rozdíl v ceně činí [částka], což odpovídá aktuální situaci na trhu a mírnému poklesu cen nemovitostí, nicméně stav nemovitosti a použité metody znaleckého zkoumání jsou beze změn. Žalobkyně již dříve nabídla žalované vypořádací podíl ve výši [částka] a je schopna a ochotna tuto částku žalované uhradit. Částku ve výši [částka] se za ni zavázala uhradit [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy.

26. Žalovaná tvrdila, že obvyklá cena pozemku je [částka], toto tvrzení však ani po poučení soudem neprokázala. Ve svém vyjádření ze dne [datum] sice uvedla tvrzení, z nichž vyplývalo, že tržní cena pozemků v dané lokalitě se pohybuje mezi 4 000 až [částka] za [výměra], tato tvrzení však nepodložila žádnými důkazy. I pokud by žalovaná doložila svá tvrzení ohledně tržní ceny pozemků v dané lokalitě důkazy (např. písemnými vyjádřeními realitních makléřů), nebylo by to dostatečné k prokázání obvyklé ceny pozemku. Odborné vyjádření či znalecký posudek by se musely vztahovat ke konkrétním pozemkům, nikoliv obecně k pozemkům v dané lokalitě. K námitce žalované, že ji měl soud poučit o tom, jakými důkazy má svá tvrzení prokázat, soud uvádí, že účastníkům řízení poskytuje pouze poučení procesní (§ 5 o. s. ř.). Soud tedy žalovanou poučil o tom, k čemu je třeba doplnit důkazy (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Konkrétně byla žalovaná poučena o tom, že je povinna označit důkazy k prokázání svého tvrzení, že předmětný pozemek má vyšší hodnotu, než kterou uváděla žalobkyně, tedy částku [částka]. Žalovaná byla rovněž poučena o riziku neúspěchu ve věci v případě nesplnění této výzvy, a uvedla, že poskytnutému poučení porozuměla. Soud nicméně vzhledem k zásadě rovnosti stran nemůže žalovanou poučovat o tom, jaké konkrétní důkazy je třeba navrhnout. Protože žalovaná neprokázala své tvrzení ohledně tržní ceny pozemku, a ostatně ani tvrzení ohledně cen pozemků v dané lokalitě, vycházel soud z ceny, která vyplývala z provedeného dokazování.

27. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastnicemi bylo nesporné, že vypořádací podíl za id. ½ spoluvlastnického podílu na pozemcích činí nejméně [částka] (tj. že obvyklá cena pozemku je nejméně [částka]). Žalobkyně tvrdila, že obvyklá cena pozemku je [částka], tedy že vypořádací podíl za id. ½ je [částka]. Žalovaná tvrdila, že obvyklá cena pozemku je [částka], vypořádací podíl za id. ½ by tak odpovídal [částka]. Žalovaná svá tvrzení o obvyklé ceně pozemku neprokázala, nicméně co do částky [částka] byla tvrzení o obvyklé ceně pozemku nesporná; spor byl pouze o to, zda obvyklá cena id. ½ spoluvlastnického podílu na pozemcích převyšuje [částka]. Soud proto vyšel z těchto nesporných tvrzení, listinného důkazu (znaleckého posudku bez doložky podle § 127a o. s. ř.) a znaleckého posudku. Ten sice uvádí částku ještě nižší ([částka]), nicméně žalobkyně svá tvrzení ohledně výše vypořádacího podílu během lhůty poskytnuté soudem k doplnění tvrzení a důkazních návrhů nezměnila a trvala na žalobě tak, jak byla podána včetně výše vypořádacího podílu. Soud tak rozhodl o vypořádacím podílu ve výši [částka].

28. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je svou povahou tzv. iudicium duplex, kdy jsou fakticky všichni účastníci vzájemně současně v postavení žalobce i žalovaného. Skutečnost, že žalovaná nebyla ochotna uzavřít mimosoudní dohodu, není dle názoru soudu rozhodná, neboť nikdo nemůže být k uzavření mimosoudní dohody nucen (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 či I. ÚS 262/20). Soud tak postupoval podle aktuální judikatury Ústavního soudu, která se v současné době přiklání k názoru, že v řízeních, jako je předmětná věc, má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (srov. výše uvedené judikatura a nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]).

30. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla nečinná a je tak třeba rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., k tomu soud uvádí, že takový postup by byl výjimkou z obecného pravidla, který by musel být odůvodněn zvláštními okolnostmi. Postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. by snad přicházel v úvahu, kdy by žalovaná byla zcela nečinná a na jakékoliv návrhy žalobkyně by nijak nereagovala. Z provedeného dokazování však soud zjistil, že žalovaná na návrhy žalobkyně reagovala (např. navrhovala směnu pozemků či reagovala na nabídku žalobkyně tak, že je nevýhodná a že přes inzeráty nenalezla podobný pozemek). Skutečnost, že žalovaná nebyla ochotna přistoupit na nabídky žalobkyně, podle názoru soudu nemůže odůvodňovat výjimečný postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Jednání žalované nelze považovat ani za šikanózní výkon práva, neboť z jejího chování během řízení neplyne, že by se snažila zmařit vydání soudního rozhodnutí. Žalovaná před zahájením soudního řízení navrhovala směnu pozemků (která nebyla možná), následně se zajímala o možnost reálného rozdělení pozemků (které rovněž nebylo možné) a následně nesouhlasila s výší vypořádacího podílu. Skutečnost, že se jí nepodařilo prokázat tvrzení ohledně výše obvyklé ceny pozemků, není důvodem pro označení jejího jednání jako obstrukčního, nekonstruktivního či jako šikanózního výkonu práva.