16 C 72/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně. v likvidaci, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 6 440,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, se splatností první splátky do datum. Před uzavřením předmětné uvěrové smlouvy žalobkyně lustrovala žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, případně ověřovala tvrzené skutečnosti z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, neboť nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Žalobkyní požadovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši částka, dále z poplatku za vyplacení úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a smluvního úroku ve výši částka. Žalobkyně proto dne datum zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na níž však žalovaný nikterak nereagoval.

2. K výzvě soudu, zda byla splněna povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně uvedla, že nejprve zjišťovala celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně doložila výpisem z bankovního účtu žalovaného za leden 2025. Dále žalobkyně vycházela z údajů bankovních a nebankovních registrů.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal o odročení jednání.

5. Na základě dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, č. hodnota ze dne datum a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Flexi Půjčka“ soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr až do výše částka, který bylo možné čerpat opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit v pravidelných splátkách, přičemž splatnost první splátky byla stanovena do datum. Strany se dohodly na splatnosti celého úvěru včetně poplatků do datum. RPSN činilo 1971,01 %, denní úroková sazba byla stanovena ve výši 1,066 %.

7. Z informací od společnosti Flexifin a informací pro spotřebitele ve smyslu § 92 zákona o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě povolení České národní banky ze dne datum a dále společnost právnická osoba, IČO:IČO, sídlem adresa, zastupuje žalobkyni a současně je oprávněna zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě povolení České národní banky ze dne datum. O spotřebitelský úvěr je možné zažádat prostřednictvím online formuláře na www. flexifin.cz, přičemž potřebnými dokumenty a informacemi k získání úvěru je platný občanský průkaz nebo ověření přes služby BankID, doklad o přijmu, doklad o výdajích, potvrzení o existenci bankovního účtu a informace o výdajích žadatele. V případě prodlení je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů.

8. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dříve právnická osoba) platných ode dne datum zejména vyplývá, že úvěr je splácen v pravidelných denních splátkách, přičemž úvěr může být splácen v doporučených měsíčních úhradách stanovených žalobkyní. Strany smlouvy o úvěru si mohou sjednat prodloužení trvání smlouvy o úvěru s tím, že v případě neprodloužení je dlužník povinen splatit úvěr nejpozději v poslední den trvání smlouvy. Volitelná služba „Presto“ (expresní vyplacení úvěru) je zpoplatněna ve výši částka za každou tranši bez ohledu na výši čerpaného úvěru. Volitelná Služba „Informační SMS servis“ je zpoplatněná částkou ve výši částka denně, bez ohledu na výši čerpaného úvěru, po celou dobu trvání sjednání této služby Za předpokladu odstoupení od smlouvy je dlužník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne ode dne odeslání odstoupení jistinu úvěru, smluvní úroky ode dne čerpání úvěru do splacení, poplatky včetně nákladů vzniklých v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Pokud je klient v prodlení s úhradou dlužné částky, má žalobkyně nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a to až do zaplacení.

9. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalovaný odsouhlasil zpracovávání osobních údajů v rozsahu zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 2016/679 ze dne datum, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, a to zejména za účelem identifikace žalované jako subjektu údajů, ověření jejích osobních údajů, posouzení žádosti o poskytnutí finanční služby, profilace žalované, prověření bonity, důvěryhodnosti a platební morálky žalované aj. Souhlas se zpracováním osobních údajů je účinný od datum.

10. Z výpisu jméno FO vyplývá, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy ztotožněn prostřednictvím jméno FO.

11. Z informací o identifikovatelných příjmech bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částka.

12. Z výpisu bankovního účtu žalovaného za leden 2025 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil částka, přičemž tatáž částka byla evidována jako konečný zůstatek. Za rozhodné období byly na účet připsány částky v řádu stovek korun českých. Dne datum byla připsána částky částka zaevidovaná jako invalidní důchod od datum do datum.

13. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba soud zjistil, že výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky žalovaného činí částka, výše pravidelných měsíčních výdajů činí částka, ostatní zbytné výdaje činí částka. Výše ověřeného čistého měsíčního přijmu žalovaného činí částka, rezerva pro výdaje dosahuje částka, vypočítané minimální výdaje přibližně částka a disponibilní příjem dosahuje částka.

14. Z předpisu denních splátek včetně přílohy soud zjistil, že poskytnutý úvěr (včetně všech poplatků) žalovanému měl být splácen od datum do datum.

15. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému) vyplývá, že žalobkyně dne datum poskytla peněžní prostředky v celkové výši částka, a to ve prospěch účtu č. účtu.

16. Z upozornění žalovanému ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka. Žalovaný nebyla uhrazena splátka 91 dní po splatnosti, přičemž došlo ze strany žalobkyně k vypovězení smlouvy.

17. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši částka a nákladů právního zastoupení ve výši částka.

18. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli 22. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

27. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. Z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.

28. Dále platí, že účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je, krom ochrany spotřebitele, postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, jenž nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele o úvěr, neboť upřednostnil svůj ekonomický zájem tento úvěr poskytnout, čímž však zapříčinil neplatnost úvěrové smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Zákon také v zájmu ochrany spotřebitele stanoví, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Není-li ji tedy zjevně schopen vrátit najednou, v soudem určené lhůtě k plnění, musí být povinnost k vrácení poskytnuté jistiny rozložena v čase, neboli spotřebitel je povinen ji vrátit v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Z toho rovněž plyne, že vrací-li spotřebitel poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, takže poskytovateli úvěru nemůže vzniknout ani nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

29. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žadatele o úvěr, aniž by je jakkoli reálně ověřovala. Případně se spokojila pouze z informací z bankovních a nebankovních databází, aniž by zkoumala výši nákladů na bydlení, výši výdajů na domácnost a nezkoumala ani další běžné měsíční výdaje žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činí částka a vypočítané minimální výdaje dosahují přibližné výše částka, ovšem tvrzené výdaje nebyly v řízení nikterak prokázány, a to i přesto, že předpokladem pro poskytnutí úvěru jsou doklady o příjmech a výdajích, případně informace o výdajových položkách žadatelů (jak je uvedeno např. v informacích pro spotřebitele poskytovaných žalobkyní). Nelze jistě žádat, aby žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného do detailních podrobností, avšak pro závěr o úvěruschopnosti dostačuje např. pracovní smlouva či výplatní pásky, nájemní smlouva, smlouvy o případných dalších úvěrech či zápůjčkách, z nich jsou obvykle pravidelné výdaje žadatele o úvěr dobře patrné. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že z předloženého výpisu z účtu lze dovodit, že žalovaný nebyl schopen své závazky řádně hradit.

30. Lze tudíž shrnout, že ověřování úvěruschopnosti bylo formální záležitostí, žalobkyně zjevně nevyvinula za účelem zjištění, zda je žalovaný skutečně schopen spotřebitelský úvěr splácet, dostatečnou snahu o posouzení jeho reálné situace. Soud tak musí konstatovat, že majetkové poměry žalovaného nebyly zjišťovány dostatečným způsobem ze strany žalobkyně, a proto nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o úvěruschopnosti. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že daná smlouva o spotřebitelském úvěru je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. K tomu soud dále podotýká, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum C–679/18).

31. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla částku částka, plnila bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Soud proto žalobě vyhověl co do částky částka, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil a doposud ji žalobkyni nezaplatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaných smluvních pokut, smluvních poplatků a zákonných úroků z prodlení, neboť k vydání bezdůvodného obohacení byla soudem určena nová doba splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka, jak již shora uvedeno (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, v němž bylo jednoznačně judikováno, že novou dobu splatnosti, pokud se na ni účastníci nedohodnou, stanoví až soud v daném řízení, příp. rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách, kdy žalovaná (oproti svému písemnému návrhu) na jednání dne datum uvedla, že na plnění ve splátkách již netrvá.

32. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně byla úspěšná, jen co do částky částka (43,47 % z celkového nároku), neúspěšná ze částka (56,53 % z celkového nároku). Žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení nemá a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl v souladu s poměrným úspěchem ve věci a náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.

33. V protokolu z jednání ze dne datum se ve výroku II. vyskytla písařská chyba, neboť je ve výroku uvedeno, že „Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka….". Soud postupoval v souladu s § 164 o. s. ř. a tuto písařskou chybu ve výroku II. tohoto rozsudku opravil. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.