16 C 77/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Miloslavy Procházkové a Ing. Jiřího Pelce v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: právnická osoba se sídlem adresa žalované , IČO , zastoupeném: Mgr. jméno příjmení , advokát se sídlem adresa , o vyplacení dlužné mzdy <b>I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení dlužné mzdy ve výši, jaká je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Tato dlužná mzda představovala dlužnou mzdu původního žalobce - dlužníka [jméno] [příjmení] - za období let 2016 až 2019, tedy od [datum] do [datum]. Uvedl, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dle platebního výměru náleží žalobci měsíční mzda ve výši [částka] hrubého. Požaduje tedy částku [částka] za jednotlivé dlužné měsíce. Žalovaný uvedenou částku [jméno] [příjmení] neuhradil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že původní žalobce [jméno] [příjmení] není zaměstnancem žalovaného. Pracovní poměr původního žalobce dle pracovní smlouvy ze dne [datum] již zanikl a to z toho důvodu, že byla dána původnímu žalobci ze strany žalovaného výpověď datovaná dne [datum] a jeho pracovní poměr skončil následně ke dni [datum], když uvedená výpověď mu byla doručena dne [datum]. [jméno] [příjmení] si sice odmítl uvedenou výpověď převzít, dle ustálené judikatury je však tato doručena. Co se týká dlužné mzdy za období od [datum] do [datum] byla žalobci ze strany žalovaného mzda řádně vyplacena a to na zálohách. Žalovaný neeviduje za žalobcem žádnou neuhrazenou mzdu. Za období od [datum], kdy vznikl pracovní poměr, do [datum], kdy tento zanikl, byla zálohově žalobci uhrazena částka [částka] a za tu dobu náležena původnímu žalobci čistá mzda v celkové výši [částka], tedy vznikl dokonce přeplatek. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení soud zjistil, že probíhá insolvenční řízení na žalovaného. Ve věci však dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a nebyl tedy prohlášen konkurz. Naopak nepravomocně byl návrh zamítnut. Soud vyčkával po určitou dobu, zdali pravomocně rozhodnuto nebude. Za situace, kdy insolvenční řízení probíhá již od roku 2017 a do dnešního dne pravomocně rozhodnuto nebylo, soud dále nevyčkával a ve věci jednal a následně rozhodl. Co se týká samotného insolvenčního řízení na žalovaného, insolvenční návrh byl opětovně zamítnut.

4. V průběhu řízení došlo ke změně v osobě žalobce a to z toho důvodu, že na majetek původního žalobce [jméno] [příjmení] byl nařízen konkurz a na jeho místo tedy vstoupil v souladu se zákonem insolvenční správce, který navrhl, aby v řízení bylo pokračováno. Jak se ukázalo v průběhu řízení, původní žalobce, tedy dlužník [jméno] [příjmení], je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost, které se dopustil právě na žalovaném.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaný je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl P, vložka [číslo]. Jeho statutárním ředitelem byl původní žalobce – tedy Ing. [jméno] [příjmení], kdy jeho funkce vznikla k [datum] a zanikla [datum] (důkaz: výpis z obchodního rejstříku žalovaného). Dne [datum] uzavřel původní žalobce, tedy Ing. [jméno] [příjmení], se žalovaným pracovní smlouvu, kde původní žalobce vystupoval jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel. Pracovní pozice byla stanovena jako pracovník obchodního oddělení, den nástupu do práce byl dohodnut na [datum]. V článku VIII. odst. 1 je uvedeno, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda stanovená zaměstnavatelem v platovém výměru (důkaz: pracovní smlouva ze dne [datum]). V platovém výměru ze dne [datum] byla stanovena hrubá měsíční mzda původního žalobce ve výši [částka] od [datum] (důkaz: platový výměr). Poté, kdy byl původní žalobce [jméno] [příjmení] odvolán z funkce statutárního ředitele, nedostavoval se nadále do zaměstnání, nevykonával žádnou pracovní aktivitu, ani takovou, která odpovídala jeho pracovní smlouvě (důkaz: výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]). Za těchto okolností se nové vedení společnosti rozhodlo dát původnímu žalobci výpověď. Vzhledem k tomu, že se nedostavoval do společnosti, tedy na pracoviště, zkontaktoval jej telefonicky Ing. [jméno] [příjmení], v té době statutární ředitel žalovaného, a spolu s [jméno] [příjmení], členem správní rady, se vypravili do bydliště původního žalobce, tedy [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] měl v té době adresu trvalého pobytu na adrese [adresa], avšak bydlel o ulici vedle na adrese [adresa]. U tohoto domu tedy zastavili, Ing. [jméno] [příjmení] zazvonil a předložil [jméno] [příjmení] výpověď z pracovního poměru. Uvedenou výpověď [jméno] [příjmení] odmítl převzít. Následně uvedenou výpověď tedy pro jistotu oba přítomní [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] vložili i do poštovní schránky na adrese [adresa] (důkaz: účastnická výpověď [jméno] [příjmení] a svědecká výpověď Ing. [jméno] [příjmení]). Uvedená listina výpovědi je datována [datum], jedná se o výpověď v souladu s ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, a to z důvodu, že od [datum] se žalobce, resp. původní žalobce, [jméno] [příjmení], bez omluvy nedostavil na pracoviště. V dolní části uvedené výpovědi je rukou napsáno„ Po seznámení odmítl převzít, zanecháno v poštovní schránce [ulice], [obec a číslo], [část obce] dne [datum]“. Podepsáno Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (důkaz: výpověď z pracovního poměru). V období od [datum] do [datum] byla na zálohách na mzdu původnímu žalobci [jméno] [příjmení] ze strany žalovaného vyplacena částka ve výši [částka] a to tak, že [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka] a [datum] částka ve výši [částka]. Uvedené platby jsou ve výpisech z účtu žalovaného označeny buď jako záloha na mzdu JS, má se tedy na mysli [jméno] [příjmení], nebo jako mzda JS, nebo jako mzda [příjmení] (důkaz: výpis z účtu žalovaného [číslo] transakční historie uvedeného účtu). Hrubá mzda ve výši [částka] odpovídá v rozhodném období výši [částka] čisté mzdy (důkaz: kalkulačka pro výpočet čisté mzdy). Uvedené platby na mzdu [jméno] [příjmení] žalovaný řádně zaúčtoval ve svém účetnictví a tyto položky jsou uvedeny v hlavní knize s textem (důkaz: hlavní kniha s textem v období roku 2016). Za období leden až červen 2016 žalovaný řádně odváděl platby na sociálním pojištění i na zdravotním pojištění (důkaz: rozpis kategorií podle OSSZ pro žalovaného, rozpis zdravotního pojištění Všeobecná zdravotní pojišťovna pro žalovaného). V databázi ČSSZ byl v období od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] zaměstnancem zaměstnavatele [právnická osoba], tedy žalovaného (důkaz: potvrzení o zaměstnání od OSSZ Praha západ). Z výplatních pásek původního žalobce vyplynulo, že jeho zaměstnavatel byl za období leden 2016 až červen 2016 žalovaný, tedy [právnická osoba], kdy čistá mzda byla ve výši [částka], byly strhávány částky na jednotlivé zákonné odvody (důkaz: jednotlivé výplatní pásky za leden až červen 2016). Na výpovědi na policii v rámci podaného vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu původní žalobce, tedy [jméno] [příjmení], dne [datum] ve své výpovědi uvedl:„ K mým dalším pohledávkám za společnosti [právnická osoba] uvádím, že mám další pohledávku z titulu nevyplacené mzdy za období březen 2015 až duben 2016, kdy jsem měl pobírat [částka] měsíčně.“ (důkaz: úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]) V insolvenčním návrhu, který podal původní žalobce proti žalovanému dne [datum] původní žalobce uvedl, že má za žalovaným pohledávky po splatnosti a to ve výši [částka] za období březen 2015 až březen 2016, kdy byl u dlužníka zaměstnán ve funkci obchodního ředitele (důkaz: usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] – A).

6. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaný je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl P, vložka [číslo]. Jeho statutárním ředitelem byl původní žalobce – tedy Ing. [jméno] [příjmení], kdy jeho funkce vznikla k [datum] a zanikla [datum]. Dne [datum] uzavřel původní žalobce, tedy Ing. [jméno] [příjmení], se žalovaným pracovní smlouvu, kde původní žalobce vystupoval jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel. Pracovní pozice byla stanovena jako pracovník obchodního oddělení, den nástupu do práce byl dohodnut na [datum]. V článku VIII. odst. 1 je uvedeno, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda stanovená zaměstnavatelem v platovém výměru. V platovém výměru ze dne [datum] byla stanovena hrubá měsíční mzda původního žalobce ve výši [částka] od [datum]. Poté, kdy byl původní žalobce [jméno] [příjmení] odvolán z funkce statutárního ředitele, nedostavoval se nadále do zaměstnání, nevykonával žádnou pracovní aktivitu, ani takovou, která odpovídala jeho pracovní smlouvě. Za těchto okolností se nové vedení společnosti rozhodlo dát původnímu žalobci výpověď. Vzhledem k tomu, že se nedostavoval do společnosti, tedy na pracoviště, zkontaktoval jej telefonicky Ing. [jméno] [příjmení], v té době statutární ředitel žalovaného, a spolu s [jméno] [příjmení], členem správní rady, se vypravili do bydliště původního žalobce, tedy [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] měl v té době adresu trvalého pobytu na adrese [adresa], avšak bydlel o ulici vedle na adrese [adresa]. U tohoto domu tedy zastavili, Ing. [jméno] [příjmení] zazvonil a předložil [jméno] [příjmení] výpověď z pracovního poměru. Uvedenou výpověď [jméno] [příjmení] odmítl převzít. Následně uvedenou výpověď tedy pro jistotu oba přítomní [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] vložili i do poštovní schránky na adrese [adresa]. Uvedená listina výpovědi je datována [datum], jedná se o výpověď v souladu s ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, a to z důvodu, že od [datum] se žalobce, resp. původní žalobce, [jméno] [příjmení], bez omluvy nedostavil na pracoviště. V dolní části uvedené výpovědi je rukou napsáno„ Po seznámení odmítl převzít, zanecháno v poštovní schránce [ulice], [obec a číslo], [část obce] dne [datum]“. Podepsáno Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V období od [datum] do [datum] byla na zálohách na mzdu původnímu žalobci [jméno] [příjmení] ze strany žalovaného vyplacena částka ve výši [částka] a to tak, že [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka], [datum] částka ve výši [částka] a [datum] částka ve výši [částka]. Uvedené platby jsou ve výpisech z účtu žalovaného označeny buď jako záloha na mzdu JS, má se tedy na mysli [jméno] [příjmení], nebo jako mzda JS, nebo jako mzda [příjmení]. Hrubá mzda ve výši [částka] odpovídá v rozhodném období výši [částka] čisté mzdy. Uvedené platby na mzdu [jméno] [příjmení] žalovaný řádně zaúčtoval ve svém účetnictví a tyto položky jsou uvedeny v hlavní knize s textem. Za období leden až červen 2016 žalovaný řádně odváděl platby na sociálním pojištění i na zdravotním pojištění. V databázi ČSSZ byl v období od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] zaměstnancem zaměstnavatele [právnická osoba], tedy žalovaného. Z výplatních pásek původního žalobce vyplynulo, že jeho zaměstnavatel byl za období leden 2016 až červen 2016 žalovaný, tedy [právnická osoba], kdy čistá mzda byla ve výši [částka], byly strhávány částky na jednotlivé zákonné odvody. Na výpovědi na policii v rámci podaného vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu původní žalobce, tedy [jméno] [příjmení], dne [datum] ve své výpovědi uvedl:„ K mým dalším pohledávkám za společnosti [právnická osoba] uvádím, že mám další pohledávku z titulu nevyplacené mzdy za období březen 2015 až duben 2016, kdy jsem měl pobírat [částka] měsíčně.“ V insolvenčním návrhu, který podal původní žalobce proti žalovanému dne [datum] původní žalobce uvedl, že má za žalovaným pohledávky po splatnosti a to ve výši [částka] za období březen 2015 až březen 2016, kdy byl u dlužníka zaměstnán ve funkci obchodního ředitele.

7. Soud provedl všechny důkazy předložené stranami, z některých však nevyvodil žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

8. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědi svědka a účastníka.

9. Jak je uvedeno shora, soud vyslechl dvě osoby a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Uvedené osoby soud považuje za zcela věrohodné. Jejich výpověď se shodovala, popsali předání výpovědi [jméno] [příjmení], resp. pokus o předání této výpovědi. Pokud se snad v určitých detailech jejich výpovědi lišily, senát se domnívá, že se tak stalo z důvodu delší časové prodlevy mezi doručením výpovědi a jejich výslechem, když v mezidobí uplynulo 8 let. Předseda senátu i oba přísedící pozorně sledovali, jak obě osoby před soudem vypovídaly, na spontánnost jejich výpovědi, mimoverbální komunikaci a oční kontakt. Na takovou nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR (viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

10. Co se týká samotné listiny výpověď z pracovního poměru, zde soud uvádí, že má za prokázané, že se jedná o listinu, která byla předkládána původnímu žalobci [jméno] [příjmení] k podpisu a to dne [datum], aby ji podepsal. Skutečnost, že je v textu výpovědi uvedeno datum [datum], třebaže se má na mysli [datum], k tomu soud uvádí, že se jedná o jasnou chybu v psaní. Ve spojení s dalšími provedenými důkazy, jednak výslechem shora uvedených dvou osob, jednak dalšími listinnými důkazy, je zcela zřejmé, že skutečně od [datum] se [jméno] [příjmení] nedostavoval na pracoviště a byla mu tedy následně dána výpověď a výpovědní doba skončila následně po uplynutí zákonné lhůty, tedy dne [datum]. To prokazují i další listiny předložené shora.

11. Soud nejprve zkoumal jednak výši údajné mzdy, která měla být ze strany žalovaného žalobci vyplácena. Původní žalobce ve svých tvrzeních uváděl měsíční mzdu ve výši [částka]. Tuto částku však nijak neprokázal. Žalobce byl v toto směru vyzván, poučen podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. na označení důkazu k prokázání takovéto skutečnosti. Takovouto skutečnost však neprokázal. Listiny prokazující výši mzdy ve výši [částka] nepředložil, stejně tak ani jiný důkaz. Naopak strana žalovaná předložila platový výměr s částkou [částka] měsíčně a prokázala, že tedy od [datum] měla žalobci náležet mzda ve výši [částka] hrubého, tedy následně [částka] čistého.

12. Poté, kdy měl soud za prokázanou výši mzdy, zkoumal dále období, po které měla být mzda vyplácena. [příjmení] žalovaná tvrdila, že původnímu žalobci ze strany žalovaného byla dána výpověď, jak je uvedeno shora.

13. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že tomu tak skutečně bylo a že dne [datum] došlo k pokusu doručení a že původní žalobce [jméno] [příjmení] odmítl předmětnou výpověď převzít. I přes takovéto odmítnutí je dle ustálené judikatury i literatury uvedená výpověď platná a výpověď se považuje za doručenou. Zde soud např. odkazuje na: [jméno] [příjmení], Zákoník práce, druhé vydání [obec] C. H. Beck 2010, kde je uvedeno„ Doručení listiny zaměstnanci, popř. to, že zaměstnanec odmítl písemnost přijmout, musí být zaměstnavatel připraven prokázat. Průkaz doručení (pokusu o doručení) zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetí listiny nebo na němž bude potvrzeno (tím, kdo doručení za zaměstnavatele prováděl, popřípadě též svědky doručení), že zaměstnanec přijetí písemnosti odmítl.“ Dále ve stejné literatuře je uvedeno:„ Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím listina za doručenou. O tomto následku zaměstnanec nemusí být – na rozdíl od odmítnutí písemnosti při doručování prováděném prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (srov. § 336 odst. 4 a komentář k § 336) – při odmítnutí převzít písemnost poučen.“ Jak vyplývá z provedeného dokazování zaměstnavatel se zaměstnanci, tedy žalovaný původnímu žalobci, pokusil doručit výpověď. Tento výpověď odmítl převzít. Na uvedené výpovědi byl vyhotoven písemný záznam s tím, že [jméno] [příjmení] odmítl převzít tuto písemnost. Zákonné podmínky pro doručení výpovědi tak byly splněny.

14. Vzhledem k tomu, že nebyla podána žaloba na neplatnost uvedené výpovědi z pracovního poměru, má soud za prokázané, že pracovní poměr skončil po uplynutí výpovědní doby, tedy [datum]. Soud dále již nezkoumal obsah uvedené výpovědi, důvodnost uvedené výpovědi, když toto řízení nemůže nahrazovat případné řízení o neplatnost uvedené výpovědi. Soud má tedy za prokázané, že původní žalobce byl zaměstnancem žalovaného pouze v první polovině roku 2016 (soud má tím na mysli rozhodné období, za které je požadována mzda, tedy od [datum] do [datum]), tedy pouze od [datum] do [datum].

15. Vzhledem k tomu, že má soud za prokázané období, po které měl žalovaný platit původnímu žalobci mzdu i její výši, soud dále zkoumal, zdali byla tato řádně vyplacena. Z provedených důkazů, jak soud uvádí shora, má soud za prokázané, že uvedená mzda byla původnímu žalobci vyplacena to zálohově tak, jak je uvedeno shora. Žalovaný jako zaměstnavatel těžko může jiným způsobem prokázat skutečnost, že zaměstnanci platil řádně mzdu než doložením toho, že mu byla posílána na jeho účet, byla takto označena, řádně zaúčtoval uvedenou mzdu ve svém účetnictví a zároveň platil řádně za žalovaného povinná pojištění – to znamená sociální a zdravotní pojištění. Všechny shora uvedené skutečnosti žalovaný před soudem prokázal shora uvedenými listinami tak, jak je uvedeno výše. Za těchto okolností má soud tedy za prokázané, že žalovaný v rozhodném období zaplatil řádně mzdu původnímu žalobci. Dokonce vznikl i malý přeplatek.

16. Soud tedy uzavírá, že co se týká rozhodného období, za které je požadována mzda, tedy od [datum] do [datum], pak původní žalobce byl zaměstnancem žalovaného pouze za období od [datum] do [datum] a za toto období mu byla řádně ze strany žalovaného mzda, ve výši, jak byla mezi stranami sjednána, vyplacena, a za těchto okolností není tedy žaloba důvodná.

17. Soud dále připomíná další okolnosti, které v souvislosti s provedenými důkazy jasně prokazují, že nárok nebyl důvodný a byl jedním z šikanózních podání původního žalobce vůči žalovanému. Tak žaloba byla podána až [datum], když byla požadována mzda od roku 2016. Je tedy zřejmé, že takový postup není běžný, aby zaměstnavatel čtyři roky po splatnosti podával návrh na zaplacení dlužné mzdy. Dále soud odkazuje na shora provedené dokazování, kdy, jak na policii, tak ve svém insolvenčním návrhu, původní žalobce uváděl zcela jiné skutečnosti ohledně dlužné mzdy, než následně v žalobě, včetně její výše, včetně ukončení pracovního poměru. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, následně byl původní žalobce pravomocně odsouzen za hospodářskou trestnou činnost právě ve vztahu k žalovanému. I to samozřejmě bylo skutečností, ke které soud přihlížel dle § 132 o.s.ř. jako k jedné ze skutečností, která vyšla za řízení najevo při hodnocení důkazu a zjištění skutkového děje.

18. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení zákoníku práce platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 262/2016 Sb. (zákoník práce, dále i jen„ z.p.“).

19. Dle ust. § 38 odst. 1 z.p. písm. a) od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou, nebo stanovené vnitřním předpisem.

20. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, po dobu, kdy byl původní žalobce zaměstnancem žalovaného, tento mu řádně vyplácel mzdu (§ 38 odst. 1 písm. a) z.p.) a za toto období žádný dluh nevznikl, v dalším období pak, jak vyšlo z provedených důkazů najevo, již žalovaný nebyl zaměstnancem žalovaného, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. 177/1996 Sb.) je částka [číslo] - Kč, mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak [číslo] - Kč. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši [číslo] - Kč za jeden úkon právní služby dle podle § 7 vyhlášky 177/96 Sb., celkem 12 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci z [datum], účast na jiném souzdním roku dne [datum] (1/2 odměny dle § 11 odst. 2 vyhl. [číslo]), písemné podání ve věci samé z [datum], účast na ú.j. [datum], písemné podání ve věci samé z [datum], účast na ú.j. dne [datum], [datum], [datum], písemný závěrečný návrh, účast u ú.j. dne [datum]) - a 12 x náhrada hotových výdajů po [částka], (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb.). [jméno] z přidané z hodnoty ve výši [částka] Celkem tedy [částka] Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.