16 C 83/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě ve složení JUDr. Ing. arch. Zdeněk Blažek jako předseda senátu a Ing. Jiřího Pelce a Miloslavy Procházkové jako členové senátu ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Mgr. Hynkem Růžičkou, LL.M. sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 38 400,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o škodu, kterou jí žalovaný jako zaměstnanec způsobil. Žalovaný byl u žalobce v zaměstnaneckém poměru ode dne , datum, v pozici asistenčního technika, v rámci dané smlouvy byla sjednána zkušební doba v délce 3 měsíců. Zaměstnavatel se zaměstnancem ukončil pracovní poměr okamžitým rozvázáním pracovního poměru v rámci této zkušební doby ke dni , datum, . Po skončení zaměstnaneckého poměru žalovaný žalobkyni nevrátil kartu Fidoo, platební kartu vydávanou společností , právnická osoba, ., kterou mu zaměstnavatel svěřil za účelem úhrady jeho potřeb spojených s výkonem práce. Žalobce dodatečně zjistil, že touto kartou žalovaný neoprávněně prováděl úhrady svých soukromých potřeb, a to i po skončení pracovního poměru, v celkové výši , částka, . Žalobce vyzval žalovaného k vrácení platebního prostředku a zároveň úhradě vzniklé škody, žalovaný na to nijak nereagoval, a to ani ve vztahu k předžalobní upomínce zaslané mu právním zástupcem žalobce dne , datum, .

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci.

5. Dne , datum, uzavřel žalobce jako zaměstnavatel se žalovaným jako zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu určitou do , datum, , ve smlouvě byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců, s výkonem práce asistenčního technika, pracovní poměr byl ukončen okamžitým rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dne , datum, (pracovní smlouva ze dne , datum, , okamžité rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, ).

6. K výkonu práce obdržel od zaměstnavatele platební prostředek – kartu Fidoo. Touto kartou následně neoprávněně čerpal prostředky zaměstnavatele v období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, (informace o kartě, výpis transakcí za měsíc červen a červenec, osobní vyúčtování , Jméno žalovaného, ). Ačkoliv přislíbil v rámci projednání věci úhradu neoprávněně čerpaných částek, neučinil tak, neučinil tak ani k výzvě právního zástupce žalobce (emailová komunikace ze dne 21. 8 2024, předžalobní výzva, podací lístek).

7. Dle ustanovení § 301 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen z. p.) zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

8. Dle ustanovení § 250 odst. 1 z. p. zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

9. Dle 263 odst. 1 z. p. výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

10. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po provedeném dokazování a náležitém zjištění stavu dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným pracovní smlouvu, tvořící základ pracovního poměru, který zde vznikl. V rámci tohoto pracovního poměru měl žalovaný jako zaměstnanec svěřenu k úhradě nákladů souvisejících s plněním pracovních úkolů platební kartu, kterou v době, kdy pracovní poměr trval, čerpal. Tuto kartu nevrátil ani po skončení pracovního poměru a nadále čerpal prostředky, které náležely jeho (bývalému) zaměstnavateli. Porušil tak jednu ze základních povinnost zaměstnance, a sice povinnost pečovat o svěřené prostředky zaměstnavatele a řádně s nimi hospodařit. Soud tak má za prokázané, že zde vznikla škoda, za níž nese žalovaný odpovědnost. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobce jako zaměstnavatel učinil pokus věc se žalovaným projednat a že k úhradě vzniklé škody žalovaného vyzval, včetně výzvy předžalobní upomínkou.

13. Protože žalovaný náhradu škody neuhradil k výzvě žalobce, ocitl tento se zaplacením žalované částky v prodlení. Proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je přitom dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na přípravě jednání ve smyslu dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění do , datum, , a jedné paušální náhrady ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a t., ve znění účinném od , datum, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .

15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.