16 C 95/2023

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Petry Turnovské a Mgr. Kláry Hrobské ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu okres ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje v tomto správném znění: Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Okresní soud Praha-západ (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobu žalobkyně, pokud se jí domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit jí [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky 48 810,96 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že výše dluhu uplatněného žalobkyní z titulu vyúčtování kupní ceny na základě smlouvy o dodávkách elektřiny není dostatečně prokázána, když ze smlouvy, z ceníku ani z obchodních podmínek žalobkyně není zřejmé, jakým výpočtem žalobkyně dospěla k požadované částce a žalobkyně neprokázala právní důvod k zaplacení dlužné částky. Žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť nárok žalobkyně ve výši [částka] byl žalovaným uspokojen a ve zbývající části žalobkyně neunesla břemeno důkazní k prokázání svých tvrzení.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Namítala, že v odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvádí, že výše spotřeby elektrické energie v období od září 2021 do června 2022 je mezi stranami nesporná a současně vydal po podání žaloby platební rozkaz, takže skutková tvrzení byla pro soud prvního stupně úplná, určitá, jasná a srozumitelná, a to včetně cenových ujednání a vyúčtování ceny. Uplatněné právo tak dle prvotního právního názoru soudu prvního stupně vyplývalo ze skutečností uvedených žalobkyní. Je-li tedy zamítnutí žaloby odůvodněno tím, že není dostatečně prokázána výše dluhu, jde o rozhodnutí překvapivé, které je v rozporu se zásadou předvídatelnosti rozhodování soudů zakládající ústavněprávní deficit spravedlivého procesu. Dále poukázala na nesprávné skutkové zjištění spočívající v nezjištění ceny požadované žalobkyní z provedených důkazů předložených žalobkyní. Podle ustálené judikatury nemusí žaloba obsahovat podrobný rozbor jednotlivých složek účtované ceny, pokud je lze zjistit z navržených důkazů. K nepředložení ceníku pro období před [datum] připomněla částečnou úhradu [částka], kterou použila v souladu s ustanovením § 1933 odst. 1 občanského zákoníku na nejdříve splatné závazky, takže předmětem řízení zůstaly po částečném zastavení již jen závazky z dodávky elektřiny v roce 2022. Nesprávné či neúplné právní posouzení pak spočívá v tom, že neměl-li soud prvního stupně za prokázanou požadovanou cenu, měl nárok posoudit z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného za dodanou elektřinu. Pro posouzení nároku žalobkyně jakožto bezdůvodného obohacení nebyla žádná další skutková tvrzení nutná. S ohledem na právní účinky částečného plnění ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku je třeba posoudit zaplacení [částka] k okamžiku úhrady této částky. Žalovaný částečným plněním deklaroval zájem uhradit celý dluh uplatněný žalobou. Brojila rovněž proti nákladovému výroku, kdy nesprávné právní posouzení spočívá v nedůvodné aplikaci § 150 o. s. ř. Toto ustanovení je možné použít jen ve zcela výjimečných případech a žalobkyně navíc byla úspěšná z více než dvou třetin, když žalovaný částku [částka] zaplatil až po podání žaloby. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a přiznal jí požadované plnění v plném rozsahu včetně náhrady nákladů prvostupňového řízení, případně napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně v části týkající se vydání platebního rozkazu uvedl, že soud vychází toliko z tvrzení žalobce, nemá v dané době k dispozici vyjádření žalovaného, stejně tak jeho obranu. Žalovaný nesouhlasil ani s argumentací stran ustanovení § 2054 občanského zákoníku, kdy podstatný je odst. 2 citovaného ustanovení odkazující na okolnosti plnění. Žalovaný poskytl žalobkyni částečné plnění nikoliv pro uznání žalobkyní nárokované výše plnění, ale na základě odhadu skutečné spotřeby energie, když nedošlo ke smírnému odstranění sporu. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný v obou výrocích.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně proti výroku I. není opodstatněné.

5. Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že žalovaný dne [datum] žalobkyni zaplatil [částka] a žalobkyně vzala z tohoto důvodu žalobu částečně zpět. Soud prvního stupně proto postupem podle § 96 odst. 2 věty první, odst. 4 o. s. ř. řízení pro částečné zpětvzetí žaloby co do částky [částka] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastavil a předmětem řízení tak zůstala částka [částka] s příslušenstvím.

6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu a smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] (dále jen„ smlouva“) na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalobkyně účtovala kupní ceny za dodávky elektřiny dle smlouvy s žalovaným měsíčně, a to za měsíce září až prosinec 2021, leden až květen 2022 a období od [datum] do [datum]. Jednotlivé faktury celkem ve výši [částka] žalovaný žalobkyni přes výzvu neuhradil. Výše spotřeby elektrické energie v období od září 2021 do června 2022 byla mezi stranami nesporná. Žalovaný dne [datum] zaslal žalobkyni výpověď smlouvy z důvodu nesouhlasu se změnou ceny. Žalobkyně výpověď neakceptovala (cena v produktu [anonymizováno] je určena dle aktuálních cen na burze a není tedy možné odstoupit od smlouvy z důvodu zdražení služeb). Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky.

7. K shora uvedenému zjištěnému skutkovému stavu soudem prvního stupně odvolací soud uvádí, že soudem prvního stupně bylo ve věci nařízeno jednání, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Ze smlouvy ani z ceníku elektřiny [anonymizováno] pro maloodběratele [právnická osoba] energy a.s. však nevyplývají rozhodující skutečnosti týkající se ceny za měrnou jednotku jednotlivé spotřeby žalovaného u žalobkyně, když tato cena za měrnou jednotku se lišila v průběhu jednotlivých měsíců, každý měsíc byla zcela v jiné výši. Z listinných důkazů nebylo zřejmé, jaká proměnná se měnila, z jakého konkrétního důvodu docházelo k těmto změnám a z jakého důvodu byla tato proměnná každý měsíc jiná. Nebylo srozumitelné, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výsledné částce za každé jednotlivé období, za každý jednotlivý měsíc, ať již spotřeby vysokého tarifu nebo spotřeby nízkého tarifu, když u každé jednotlivé spotřeby se v průběhu období tyto částky měnily. Žalobkyně soudu nepředložila odkaz na smlouvu ani smluvní podmínky. Žalobkyní předložený ceník elektřiny FLEXI pro maloodběratele [právnická osoba] energy a.s., vstoupil v platnost až od [datum]. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně nedostavila k jednání před soudem prvního stupně, nebylo možné ji vyzvat k vylíčení rozhodujících skutečností a poučit ji podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně ovšem po žalovaném požadovala zaplacení dlužné částky i za měsíce září až prosinec 2021 Odvolací soud tak při přezkumu napadeného rozsudku vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu soudem prvního stupně, na který zcela odkazuje.

8. Po právní stránce odvolací soud shodně jako soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“) a dle příslušných ustanovení zákona č. 458/200 Sb., o podmínkám podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“).

9. Podle § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

10. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

13. Odvolací soud konstatuje, že v řízení před soudem prvního stupně nebyla prokázána cena žalobkyní dodaných energií a nebyl tvrzen ani způsob jejího výpočtu. Pro nepřítomnost žalobkyně při jednání nebylo možné ji poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Pokud tedy nebylo v řízení postaveno najisto, v jaké výši se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil, pak nemohlo být soudem uvažováno ani o uložení povinnosti žalovaného bezdůvodné obahacení vydat (není zřejmé, oč se žalovaný obohatil). V tomto ohledu je třeba připomenout, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Odvolací námitku žalobkyně, že neměl-li soud prvního stupně za prokázanou cenu spotřebované elektřiny, pak měl žalobkyni přiznat bezdůvodné obohacení, s odkazem na shora uvedené považuje odvolací soud za lichou.

14. Odvolací soud shrnuje, že v souzené věci účastníci uzavřeli, oba jako podnikatelé, postupem dle § 50 odst. 2 energetického zákona, dne [datum] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa, kterou žalovaný spotřeboval. Žalobkyně účtovala kupní ceny za dodávky elektřiny na základě vystavených faktur za období od září 2021 do [datum] částkou ve výši [částka]. Žalovaný se dlouhodobě snažil o zrušení smlouvy se žalobkyní, neboť pro něj bylo vyúčtování žalobkyně zcela nejasné a nesrozumitelné. Na základě odhadu spotřebované elektřiny zaplatil žalobkyni částku [částka]. Výše dluhu uplatněného žalobkyní nebyla v řízení ze smlouvy, z ceníku elektřiny FLEXI ani z obchodních podmínek žalobkyně dostatečně zřejmá, nebylo tvrzeno ani prokázáno, jakým výpočtem dospěla žalobkyně k požadované částce.

15. Odvolací soud nesouhlasí s námitkou žalobkyně ohledně nesprávných skutkových zjištění a právního posouzení soudu prvního stupně co se týče úhrady částky [částka] žalovaným. Žalobkyně namítala, že platba měla být ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. posouzena k okamžiku úhrady této částky a žalovaný částečným plněním deklaroval zájem uhradit celý dluh uplatněný žalobou. Pokud žalovaný platbu částky [částka] na účet žalobkyně označil jako„ úhrada části jistiny pohledávky od září 21 do června 22“, tak dle odvolacího soudu jednoznačně ve smyslu ustanovení § 1933 odst. 1 o. z. určil, že jeho platba se vztahuje i na dodávky elektřiny v období od [datum]. Námitka žalobkyně o nesprávném skutkovém zjištění a bezvýznamnosti chybějícího důkazu v podobě ceníku za období do [datum] je tak lichá. Soud prvního stupně správně uzavřel, že platba [částka] na pohledávku [částka] nebyla ze strany žalovaného míněna jako uznání dluhu. Odvolací soud se s takovým hodnocením ztotožňuje, byť to dovozuje na základě jiných skutečností a důkazů, než uvedl soud prvního stupně. Žalovaný nejen určil účel platby [částka], ale současně nejméně od listopadu 2021 sporoval výši ceny za dodanou elektřinu (výpověď smlouvy žalovaným). Shodně se pak vyjádřil i v odporu proti platebnímu rozkazu doručeném soudu [datum]. V takovém případě nelze částečné plnění žalovaného s ohledem na okolnosti chápat jako uznání dluhu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. Pokud žalobkyně namítala důvodné očekávání vyhovění žalobě, jestliže soud prvního stupně ve věci vydal platební rozkaz, odvolací soud konstatuje, že v rozkazním řízení není platební rozkaz vydáván na základě hodnocení předložených důkazů, ale toliko na základě toho, zda uplatněný nárok vyplývá ze skutečností uvedených žalobkyní (§ 172 odst. 1 věta první a § 174a odst. 3 o. s. ř.). V konkrétním případě byly pro vydání platebního rozkazu předpoklady splněny, když žaloba obsahovala vylíčení rozhodných skutečností z nichž uplatněný nárok vyplýval a bez námitek žalovaného si lze představit, že by žalobě bylo na základě listin vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) Po zrušení platebního rozkazu a nařízení jednání však nelze očekávat, že žalobě musí být vyhověno, neboť skutečnosti uvedené v žalobě musí být při jednání prokázány. Soud prvního stupně po zrušení platebního rozkazu odporem žalovaného (§ 174 odst. 2 o. s. ř.) vyzval usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobkyni, aby se k obsahu odporu vyjádřila a nařídil jednání. Soud nemá v rámci přípravy jednání povinnost provádět jakési předběžné dokazování a vyhodnocení předložených důkazů z hlediska toho, zda jsou žalobkyní označené, případně zda předložené důkazy dostačují k prokázání všech rozhodných skutečností a v případě, že tomu tak není, např. i v návaznosti na obsah odporu žalovaného, že by byl povinen dopředu vyzývat žalobkyni k jejich dodatečnému doplnění s poučením o tom, že jinak nemůže být v řízení úspěšná. Zjistí-li soud v průběhu jednání, že účastník netvrdí všechny rozhodné skutečnosti nebo dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech právně rozhodných skutečností, pak jej v souladu s § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzve, aby svá tvrzení doplnil a důkazy označil bez zbytečného odkladu. Současně jej poučí o následcích nesplnění této výzvy. V řešené věci se žalobkyně na základě svého rozhodnutí k jednání nedostavila, nemohla být poučena a vyzvána k vylíčení rozhodujících skutečností k objasnění obsahu předložených faktur za rozhodné období tak, aby bylo zřejmé, jak na základě„ nesporné“ spotřeby dospěla k výpočtu konkrétní ceny elektřiny dodané žalovanému za jednotlivá období, za jakou cenu, podle jakého ceníku, případně předložit soudu důkaz ceníkem za období do prosince 2021.

17. Je zcela na účastníkovi řízení, aby se z hlediska své procesní odpovědnosti rozhodl, zda bude jednání přítomen či nikoliv. Odvolací soud proto závěr soudu prvního stupně o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene považuje za správný za situace, kdy se žalobní tvrzení a označení důkazů v žalobě stala v důsledku odporu žalovaného nedostatečně určitými a pro nepřítomnost žalobkyně při jednání soudu dne [datum] se žalobkyně sama zbavila možnosti, aby byla soudem vyzvána k doplnění svých tvrzení a označení konkrétních důkazů a jejich předložení.

18. Žalovaný v řízení před soudem prvního stupně zaplatil po podání žaloby [částka] a soud na základě zpětvzetí žaloby řízení co do této částky zastavil. O náhradě nákladů řízení v této části je tak třeba rozhodnout dle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., kdy byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který je podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Co do částky [částka] tak byla úspěšná žalobkyně, co do částky [částka] pak žalovaný. Účelně vynaložené náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka], mimosmluvní odměnou advokáta za tři úkony právní služby z tarifní hodnoty [částka] po [částka] dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“) a třemi náhradami hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT a dle jeho § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba. Žalobkyni byla rovněž přiznána 21 % DPH ze shora uvedených částek ve výši [částka], neboť její právní zástupce prokázal, že je plátcem této daně. Celkem činí náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně před soudem prvního stupně [částka]. Dle poměru úspěchu a neúspěchu má žalobkyně nárok na náhradu 34 % svých nákladů, tj. [částka].

19. Odvolací soud proto přisvědčil poslední odvolací námitce žalobkyně ohledně rozhodnutí o náhradě nákladů a nákladový výrok II. postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil. Shodně s žalobkyní lze konstatovat, že v této věci nenastaly mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly postup podle § 150 o. s. ř. a to ani při úvaze o případném neúspěchu žalobkyně i co do částky [částka] O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně tak bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Patnáctidenní lhůtu ke splnění povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení určil odvolací soud s ohledem na výši částky dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o. s. ř. a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

20. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně v napadeném meritorním výroku I. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když ze smlouvy, z obchodních podmínek ani z VOP žalobkyně nebylo možné určit způsob výpočtu kupní ceny požadované žalobkyní za dodanou elektřinu a žalobkyně se nedostavila k jednání soudu a nemohla být poučena o nutnosti doplnit svá skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. V souladu s uplatněným petitem opravil odvolací soud postupem podle § 164 o. s. ř. chybu v psaní, kdy zamítavý výrok I. soudu prvního stupně neobsahoval uvedení měny za částkou 48 810,96 a chyběl počátek prodlení u této částky.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty jsou tvořeny dvěma úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 5 AT z tarifní hodnoty [částka], a odměnou za dvě náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT za úkony dle § 11 odst. 1 písm. d) sepis vyjádření, písm. g) účast při odvolacím jednání. Celkové náklady vzniklé žalovanému v odvolacím řízení činí [částka] a tuto částku je žalobkyně povinna mu zaplatit v patnáctidenní lhůtě (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.) ze shodných důvodů náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů a na zákonné platební místo k rukám právní zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).