16 C 99/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s přísl. <b>I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky. Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej motorového vozidla tov. zn. [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] bylo kontrolou STK zjištěno, že automobil má následující závady: byla nalezena prasklá zadní odrážka, nepovolená oprava nebo úprava převodového ústrojí, zjištění z [anonymizováno] značí zjevně nesprávnou funkci/nekompatibilní softwarová verze, s vozidlem nelze navázat kontakt, prasklý rám zadní nápravy, poškozené pneumatiky, chybějící část koudelové hřídele, děravá přední náprava. Kvůli výše uvedeným vadám bylo kontrolou STK shledáno, že automobil není provozuschopný. Žalobce následně odstoupil od kupní smlouvy a z uvedeného důvodu žádal žalovaného o sdělení, kdy a kde je ochoten převzít zpět automobil, a dále byl žalovaný vyzván k vrácení zaplacené kupní ceny ve výši [částka]. Do dnešního dne žalovaný žalobce nekontaktoval a kupní cenu nevrátil. Dále byl žalobce nucen vynaložit na další náklady na provoz automobilu, a to zajištění STK emisí ve výši [částka], zakoupit novou autobaterii do automobilu, jelikož automobil nešel nastartovat, v částce [částka], uhradit pojištění ve výši [částka] a napustil klimatizaci ve výši [částka] Celkem, tedy hradil částku [částka].

2. Žalovaný uvedl, že žalobcem uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává. Žalobce nijak nedoložil odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný namítá, že žalobce od smlouvy platně neodstoupil. Žalovaný dále uvádí, že v článku III. předmětné smlouvy, žalobce prohlásil, že byl seznámen s technickým stavem vozidla. Byla s ním provedena zkušební jízda a vozidlo si dostatečně prohlédl a kupuje jej ve stavu, ve kterém se při podpisu smlouvy nachází s vědomím, že se jedná o vozidlo ojeté, opotřebované úměrně stáří vozidla, to je přes 15 let. Z článku III. smlouvy tak vyplývá, že se žalobce se stavem vozidla řádně seznámil a současně podpisem smlouvy akceptovali jeho stav ke dni podpisu dané smlouvy. Jinak řečeno, že žalobce ke dni [datum] považoval dle svého prohlášení vozidlo za bezvadné. Pokud žalobce tvrdí, že předmětné vozidlo mělo dne [datum] vady, tak je v rozporu s jeho prohlášením ve smlouvě. Pokud tak dovozuje z protokolu STK, pak uvedené neprokazuje, v jakém stavu bylo vozidlo dne [datum] (v mezidobí mohlo dojít k nehodě, případně k jiným zásahům do vozidla). Dále žalovaný uvádí, že procesní opatrnosti namítá, že pokud by žalobce prokázal vznik vad jichž se dovolává v žalobě, pak žalovaný namítá, že žalobce by při vynaložení obvyklé pozornosti předmětné vady byl schopen zjistit (například prasklá odrazka, děravá nápravnice, prasklý zadní rám, poškozené pneumatiky, nefunkční baterie a podobně). Tedy žalovaný nemůže z těchto vad uplatňovat práva dle § 2106 občanského zákoníku. Nadto žalovaný považuje některé vady za zjevně neopodstatněné, například chybějící [příjmení]. Pokud by vozidlo skutečně chybělo [příjmení], pak by nebylo způsobilé pro provoz v Německu. Naopak žalobcem předložených důkazů vyplývá, že vozidlo bylo pro provoz v Německu způsobilé.

3. Žalovaný dále uvedl:„ Dále dle článku IV. smlouvy platí, že na vozidlo byla poskytnuta dostatečná sleva na případné opravy či nedostatky a současně, že žalobce vozidlo koupil„ jak stojí a leží“. Uvedené smluvní ustanovení odkazuje na ustanovení § 1916 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 1918 občanského zákoníku. Dle citovaných ustanovení platí, že přenechá-li se věc, jak stojí a leží, jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že jí má, nebo že již si nabyvatel vymínil. Z komentářové literatury k tomuto ustanovení vyplývá, že:„ ustanovení zakotvuje jeden z výjimečných případů, kdy vady jdou k tíži nabyvatele. Jde zásadně o speciální případ převzetí plnění s tím, že se nabyvatel vzdává práv z vad, jak je to obecně upraveno v § 1916 odst.

2. Zde se přitom toto vzdání realizuje implicitně, konkludentně, respektive to vyplývá ze zvláštní povahy některých převodů“, (srov. [příjmení] [jméno] § 1918, Přenechání věci úhrnném in Hulmák Milan a kol. Občanský zákoník, V. Závazkové právo, 1. vydání, [obec], C.H. Beck, 2014). Z článku IV. smlouvy ve spojení s ustanovením § 1918 občanského zákoníku vyplývá, že úmyslem smluvních stran bylo dle ustanovení § 1916 odst. 2 vyloučit právo nabyvatele (žalobce) z vadného plnění. Současně byla splněna podmínka písemnosti takového projevu. Takový odkaz v případě individuálních věcí připouští též odborná literatura (srov. [příjmení] [jméno], Občanský zákoník: komentář, 2. vydání, V [obec], [nakladatelství] 2019). V tomto bodě žalovaný podotýká, že kupující není spotřebitel a tudíž mu nenáleží zákonná ochrana slabší smluvní strany.“ Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej motorového vozidla tov. zn. [příjmení] [příjmení], model [anonymizováno], číslo TP německý: AW [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] za částku ve výši [částka] (důkaz nesporná tvrzení účastníků)

5. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej motorového vozidla tov. zn. [příjmení] [příjmení], model [anonymizováno], číslo TP německý: AW [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] za částku za částku ve výši [částka].

6. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, všechny, které žalobce založil do spisu. Nevyhodil z nich však žádné skutkové závěry, kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

8. Žalobce se k jednání nedostavil, třebaže byl soudu řádně předvolán, a toto předvolání mu bylo doručeno na adresu, kterou soudu sám uvedl jako adresu pro doručování. To, že mu bylo předvolání doručeno, je zřejmé i z jeho omluvy ze dne [datum], kde požádal o odročení jednání. Uvedl následující:„ prosím soud o odložení zasedání na základě skutečnosti, že já se léčím (jsem invalidní), studuji a pracují v Izraeli do cca srpna 2022. Plánují vrátit do ČR na konci srpna (pokud covidové opatření a podobné nezabrání v letech atd.)“ Tato omluva byla zaslána předsedou spolku, tedy panem [příjmení] [jméno], který soudu doložil, že je předsedou spolku Integra – spolek pomoci migrantům (tedy statutární orgán žalobce). Skutečnosti tvrzené omluvě nebyly nijak konkretizovány, tedy že předseda spolku se léčí a je invalidní, nebyly vylíčeny rozhodné skutečnosti, jakým konkrétním způsobem ho léčba, případně invalidita omezuje v návratu do České republiky a účasti na jednání. Nebyly uvedeny konkrétní skutečnosti týkající se jeho studia v Izraeli a jakým způsobem ho toto omezuje v účasti na soudním jednání. Skutečnosti, že se předseda spolku pan [příjmení] léčí, je invalidní a studuje v Izraeli zároveň nebyly žádným způsobem osvědčeny. Žalobce nepředložil žádné listiny, ze kterých by bylo zřejmé, proč se nemůže jednání zúčastnit. Zde soud odkazuje, např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka]:„ Omluva účastníka ve smyslu § 153 b odst. 1 o.s.ř. je důvodná jen tehdy, jestliže jsou soudu obeznámeny konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné okolnosti mu brání v účasti, kdy se o nich dozvěděl, a že časovou kolizi nebylo možné vyřešit jinak“ Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn [spisová značka], které mimo jiné uvádí:„ Je-li účastník (jeho zmocněnec) povinen ve stejné době, na kterou bylo nařízeno jednání, se účastní jiného jednání u soudu nebo u jiného orgánu jde zpravidla skutečnost, která omlouvá jeho neúčast při jednání soudu. K tomu, aby taková omluva mohla být důvodná (aby mohlo jít o důležitý důvod neúčasti při jednání, však nepostačuje, že účastník (jeho zmocněnec) soudu takovou skutečnost oznámí. Účastník (jeho zmocněnec) je povinen soudu v omluvě sdělit další údaje o tom, proč se jednání nemůže zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než na jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit, jinak (nepočítaje v to zmocněnce účastníka postup podle ustanovení § 25 odst. 3 o.s.ř.). Soud totiž musí mít možnost posoudit jaká konkrétní okolnost účastníku (zmocněnci) účasti při jednání brání a zda jde o okolnost významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje a v případně potřeby ji i ověřit. Jen na základě konkrétních okolností může soud dovodit, zda uplatněná omluva je důvodná (zda tu je mu důležitý důvod neúčasti u jednání dne) nebo zamezit případné snaze účastníka (jeho zmocněnce), bránit rychlé a účinné ochraně práv v občanském soudním řízení.“ Soud ve věci uvádí, že předvolání na jednání bylo doručeno žalobci již [datum]. Teprve 13. 2. žalobce oznamuje dlouhodobou nemožnost účasti u jednání z důvodu pobytu v Izraeli. Neuvádí žádné konkrétní skutečnosti týkající se jeho léčby, invalidity, studia. Neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které mu brání v příletu do České republiky. V době zaslání této omluvy uplynuly již více než 2 měsíce a tedy mohl svou účast na jednání i v cizí zemi dopředu zařídit. Zároveň však žalobce nepředložil k uvedeným tvrzením týkající se léčby invalidity, studia a pobytu v Izraeli žádné listiny, které by tyto skutečnosti osvědčily. Celá omluva byla pouze v rovině neurčitých tvrzení. Za těchto okolností pak soud neodročil a rozhodl bez přítomnosti žalobce, když posoudil jeho omluvu jako nedůvodnou.

9. Základním argumentem pro žalovanou částku ve výši [částka] byla skutečnost, že žalobce odstoupil platně od smlouvy. Žalobce však toto nijak neprokázal. Označil sice důkaz v žalobě listinou odstoupením od smlouvy ze dne [datum], ale tento důkaz soudu nepředložil. Nedokázal ani, že předmětné odstoupení od smlouvy se mohlo dostat do dispozice žalovaného. Žalovaný skutečnost, že bylo odstoupeno od smlouvy a takováto smlouva a takovéto odstoupení mu bylo doručeno, popírá. Pak bylo na žalobci, aby toto prokázal. Vzhledem k tomu, jak je uvedeno shora, že se žalobce k soudu bez řádné omluvy nedostavil, třebaže byl na jednání řádně předvolán, nemohl jej soud u jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k předložení důkazů k prokázání tvrzení, že došlo platně k odstoupení od smlouvy a že toto odstoupení se dostalo do dispozice žalovaného. V tomto směru tedy žalobce vůbec neunesl břemeno důkazní.

10. I kdyby však žalobce předložil předmětné odstoupení od smlouvy a prokázal, že toto se dostalo do dispozice žalovaného, pak zde byla pouze velmi kusá tvrzení týkající se vad předmětného automobilu. Žalovaný namítal, že z protokolu o technické prohlídce (důkaz: protokol o technické prohlídce číslo CZ [číslo]), vůbec nevyplývá, že předmětné vozidlo mělo tyto konkrétní vady již ke dni uzavření smlouvy, a to [datum]. V tomto směru by soud stranou žalující, pokud by se dostavila k jednání, poučil podle § 118a odst. 1 o. s. ř. na doplnění tvrzení, že předmětné vozidlo mělo tyto vady a především, pak na označení důkazů k prokázání těchto tvrzení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že předmětný automobil měl vady, který žalobce uvedl v žalobě.

11. Vzhledem k tomu, že došlo k odstoupení od smlouvy, bylo by třeba, aby žalobce doplnil i svá tvrzení v tom směru, že v případě vad se jednalo o vady, které nemohl s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy souladu se zákonnou úpravou občanského zákoníku - dle § [číslo], a to u každé jednotlivé vady, kterou žalobce namítal. Stejně tak by bylo třeba, aby žalobce doplnil svá tvrzení týkající se skutečností, že vadné plnění je podstatným porušením smlouvy, tedy uvést, jaké konkrétní jím tvrzené vady jsou podstatným porušením smlouvy, a to z jakého konkrétního důvodu. V tomto směru by byl opětovně poučen podle § 118a odst. 1 o. s. ř., kdyby se dostavil k jednání. Zároveň by byl vyzván k označení důkazů k prokázání takových tvrzení.

12. Žalobce, dále po žalovaném požadoval zaplacení částek ve výši [částka] za STK, emise [částka], za koupi nové autobaterie [částka], za pojištění předmětného vozidla [částka], za napuštění klimatizace. V tomto směru žalobce neuvedl žádná konkrétní tvrzení, z jakého důvodu na základě jakých skutkových okolností strana žalující tyto jednotlivé částky požaduje. Zároveň v případě autobaterie a napouštění klimatizace nebylo ani prokázáno, že došlo k pořízení těchto věcí, respektive u autobaterie nebylo prokázáno, že se týká předmětného vozidla. Ohledně všech těchto čtyřech položek, by bylo třeba, aby strana žalující doplnila svá tvrzení, když bylo zřejmé, že tyto částky požaduje z titulu náhrady škody. V tomto směru by soud, případně stranou žalující poučil na doplnění konkrétních skutečností týkajících se náhrady škody, který jednak dotvrzení konkrétního porušení právní povinnosti ze strany žalované, jednak dotvrdit vznik škody, zároveň dotvrdit příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a prokázání konkrétní výše škody, především v částkách za autobaterie a napouštění klimatizaci, jak je uvedeno shora. Vzhledem k tomu, že se žalobce bez omluvy k soudu nedostavil, nemohlo mu být tato poučení dáno. Dále soud připomíná, že za situace, kdy nebylo ani prokázáno odstoupení od smlouvy, pak ani případná náhrada škody z tohoto důvodu nemůže být v tomto řízení úspěšná.

13. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, platného účinného v době, kdy došlo předmětnému jednání, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále i jen o.z.).

14. Dle ustanovení § [číslo] odst. 1 písm. d je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

15. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinností jim uložené zákonem nebo soudem.

16. Dle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

17. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalobce neprokázal (§ 120 odst. 1, § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), že řádně odstoupil od smlouvy pro vadné plnění žalovaného je (§ 2106 o.z.) a proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku 1 a žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupovat podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. když vyhláška č. 484/2000 Sb., byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), je částka [částka], mimosmluvní odměna za 1 úkon je pak [částka] Náklady sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 5 úkonů (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření k žalobě dne [datum], vyjádření k replice ze dne [datum] a účast na ú.j. dne [datum]) a 5× náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). [jméno] z přidané hodnoty ve výši [částka] Celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř..