18 C 104/2023

Plný text

Okresní soud adresa-západ rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: adresa, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení částka s příslušenstvím I. Soud schvaluje smír následujícího znění:

1. Žalovaná se zavazuje zaplatit žalobkyni částku částka do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Žalovaná se zavazuje zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce žalobkyně. II. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši částka, který jí bude vyplacen z účtu zdejšího soudu pro právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala náhrady újmy, která jí vznikla tím, že dne datum v 7:15 hodin při cestě do práce uklouzla na zledovatělém povrchu v adresa, která je ve vlastnictví žalovaného. Konkrétně požadovala částka jako bolestné, částka jako další nemajetkovou újmu, částka jako náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví a částka jako náhradu za ztrátu na výdělku.

2. Žalovaná podáním doručeným dne datum navrhla uzavření smíru ve znění, jak je uveden ve výroku tohoto usnesení, neboť se s žalobkyní a vedlejším účastníkem dohodla na smírném ukončení tohoto soudního sporu.

3. Žalobkyně podáním ze dne datum soudu rovněž navrhla, aby schválil smír ve shodném znění, jak navrhovala již žalovaná. Vedle toho požádala o vrácení soudního poplatku s odůvodněním, že od něj je osvobozena.

4. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (§ 99 odst. 2 o. s. ř.).

5. Z citovaných ustanovení vyplývá, že nelze schválit smír ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby smír byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu [srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”)]; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z. ř. s. ve spojení s § 367 a § 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, právnická osoba. Beck, str. 332, bod 5 a 6).

6. Po zvážení shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že řízení o náhradu újmy svojí povahou uzavření smíru připouští a též, že účastníky navržený smír ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto usnesení není v rozporu s právními předpisy. Účastníci smírem také vyřešili otázku náhrady nákladů řízení. Z těchto důvodů soud postupoval podle § 99 odst. 2 o. s. ř. a smír účastníků schválil.

7. Výrokem II. soud rozhodl o vrácení celého soudního poplatku, neboť s ohledem na osvobození od soudních poplatků zakotvené v § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalobkyni neměl být soudní poplatek vyměřen. Proti výroku I. tohoto usnesení není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. f) o. s. ř.], soud však může rozsudkem usnesení o schválení smíru zrušit, vyjde-li dodatečně najevo, že schválený smír je podle hmotného práva neplatný. Návrh na zrušení smíru lze v tomto případě podat ve lhůtě do tří let od právní moci usnesení o jeho schválení (§ 99 odst. 3 o. s. ř.). Proti výroku II. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.