18 C 126/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 282 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 450 Kč od datum do zaplacení, ročně ve výši repo sazby stanovené anonymizováno, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizováno a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 550 Kč od datum do zaplacení, ročně ve výši repo sazby stanovené anonymizováno, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizováno a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném úhrady žalované částky s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši celkem 20 832 Kč zahrnující vedle jistiny též souhrnný poplatek ve výši 8 832 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení, když plnil pouze částečně. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem částku ve výši 10 550 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla s účinností ke dni datum převedena pohledávka za žalovaným na právnická osoba anonymizováno a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s navrženým postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

5. Dne datum došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce. Žalovanému byla předána částka 12 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dále uhradit navíc poplatek v částce 8 832 Kč. Tedy celková částka splatná žalovaným byla ve výši 20 832 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku v 55 pravidelných týdenních splátkách ve výši 384 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. V jejich článku 1. je určena výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) v případě 55 týdnů ve výši 215,73 %. Článkem 8. je sjednáno, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne datum, smluvními podmínkami smlouvy).

6. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným převedena na právnická osoba anonymizováno Žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem ze dne datum. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení, poštovním podacím archem). Dne datum uzavřela právnická osoba S.á.r.l. s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem ze dne datum. Oznámení bylo žalovanému zasíláno dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení, poštovním podacím archem). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky výzvou ze dne datum, a to nejpozději do datum. Tato výzva byla žalované odeslána datum (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku).

7. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen„ obč. zák).

8. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč.zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. a násl. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále souhrnný poplatek. V případě částky představující souhrnný poplatek přitom není nijak blíže specifikováno, čím je tvořena, zda se jedná pouze o úrok z půjčky, či zda jsou její součástí nějaké další poplatky. příjmení není žádným způsobem rozepsána ani samotnou smlouvou a ani v rámci žaloby se žalobkyně k tomuto nijak podrobněji nevyjadřovala. Naopak žalobkyně v žalobě operuje pouze s pojmem„ souhrnný poplatek“. Za této situace pak soud uzavřel, že souhrnný poplatek je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný souhrnný poplatek kapitalizovaný úrok. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003 sp. zn. 28 Co 33/2003.

10. Při výši jistiny 12 000 Kč a výši kapitalizovaného úroku 8 832 Kč se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč.zák. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). V případě předmětné smlouvy představuje úrok 73,6 % jistiny půjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v období května 2009 okolo 14 % ročně. Sjednaná výše ročního úroku tedy představuje více než pětinásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je proto zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů ve výši 215,73 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu nutné považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený uvedenými smlouvami jako„ souhrnný poplatek“, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 39 obč.zák. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok (souhrnný poplatek) sjednán, jsou proto absolutně neplatná. V tomto smyslu je pak neplatné i ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky, jelikož se jedná o ujednání, které bezprostředně navazuje na ujednání o úrocích a tato ujednání od sebe nelze oddělit. Soud tedy shledal nárok žalobkyně oprávněným pouze co do jistiny poskytnuté půjčky, tj. co do částky 12 000 Kč. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila listinné důkazy, které osvědčují, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému smluvenou půjčku v plné výši, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvách. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaný z titulu těchto smluv o půjčce zaplatil. Žalovaný uhradil na svůj dluh, resp. na jistinu poskytnuté půjčky celkem částku ve výši 10 550 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 1 450 Kč, tj. jistiny půjčky po odečtení částečných úhrad žalovaného. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Pokud potom žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši od datum, je zřejmé, že v tuto dobu činila výše dlužné částky již pouze 1 450 Kč a soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok za totožné období, avšak počítaný pouze z přiznané částky, tj. z částky 1 450 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud podanou žalobu z důvodů uvedených výše zamítl. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř..

11. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. proto soud o nákladech řízení rozhodoval podle míry jejich úspěchu ve věci. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše jistiny ve výši 1 450 Kč. Žalovaný měl úspěch co do částky 8 832 Kč. Žalovanému tedy jako ve věci z větší části úspěšnému účastníku náleží právo na náhradu nákladů řízením avšak s ohledem na to, že žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.