18 C 138/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. Mgr. jméno příjmení , Ph.D., se sídlem adresa o určení neúčinnosti právního jednání

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že právní jednání žalovaného a jednatele dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy dne [datum], jejímž předmětem je převod vlastnického práva ke stavební parcele parc. č. st. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům; a dále pozemkové parcely parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zahrada, zemědělský půdní fond, vše v k. ú. [obec] u [obec], obec Jesenice, z jednatele dlužníka na žalovaného, není vůči žalobci právně účinné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 4 356 Kč k rukám zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že darovací smlouva specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku uzavřená mezi žalovaným a jednatelem společnosti [právnická osoba] [jméno] [celé jméno žalovaného] je vůči ní neúčinná z důvodu podle § 590 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uvedené osoby jsou osobami blízkými (žalovaný je otcem JUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného]). Žalobkyně má za [právnická osoba] pohledávku, kterou přihlásila do insolvenčního řízení vedeného s touto právnickou osobou. Jelikož JUDr. [celé jméno žalovaného] jako jednatel porušil svou povinnost podat včas insolvenční návrh, odpovídá žalobkyni za vzniklou škodu. Veškeré okolnosti nasvědčují tomu, že JUDr. [celé jméno žalovaného] uzavřel napadenou darovací smlouvu se svým otcem (žalovaným) s cílem zkrátit uspokojení pohledávky žalobkyně, neboť úpadek společnosti byl zjištěn [datum] a následně dne [datum] spolu žalovaný s JUDr. [celé jméno žalovaného] uzavřeli darovací smlouvu. Žalobkyně si je vědoma i institutu výhrady podle § 593 o. z., ale jedná se jen o jeden z možných způsobů, jak se bránit neúčinnému právnímu jednání, nikoliv o povinnost věřitele takto postupovat. Žalobkyně podle tohoto ustanovení nepostupovala s ohledem na komplexnost a vzájemnou provázanost majetkoprávních vztahů a zahájené insolvenční řízení. Žalobkyně současně navrhla, aby soud řízení o žalobě přerušil do doby pravomocného skončení insolvenčního řízení, neboť její pohledávka není ještě vykonatelná. Žalobu však podala z procesní opatrnosti.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud řízení zastavil, případně žalobu odmítl nebo zamítl. Má za to, že nárok žalobkyně vůbec nevznikl. Žalobkyně vůči JUDr. [celé jméno žalovaného] ani vůči žalovanému žádnou pohledávkou, natož vykonatelnou, nemá. Napadené právní jednání ani nijak nezkracuje uspokojení pohledávky jakéhokoliv věřitele. Žalobkyni tak nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby. U [právnická osoba] byla nakonec povolena reorganizace a argumentace žalobkyně se tak stala bezpředmětnou. Žalobkyně má jiné právní nástroje, jak tvrzenou situaci stran zcela lichých obav řešit, konkrétně výhradu podle § 593 o. z. Žaloba navíc podle žalovaného nesplňuje zákonné náležitosti a soud by měl žalobkyni vyzvat, aby konkretizovala pohledávku, kterou má mít za JUDr. [celé jméno žalovaného]. Pokud tak neučiní, měl by soud žalobu odmítnout. Žalovaný také poukázal na průběh insolvenčního řízení vedeného se [právnická osoba], v němž někteří účastníci učinili popěrné úkony vůči pohledávce žalobkyně. Jediným smyslem této žaloby je tak podle žalovaného účelové a protiprávní jednání s cílem zajistit vyznačení plomby na nemovitých věcech. Žalovaný odmítá účelová tvrzení, podle kterých by k uzavření darovací smlouvy došlo v zájmu poškozování práv věřitelů. V současné době navíc ani není zřejmé, zda vůbec existuje pohledávka žalobkyně za [právnická osoba], což je prvotní předpoklad posouzení této věci. Žalovaný nesouhlasí ani s návrhem na přerušení řízení, což odůvodnil tím, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení fiktivní pohledávku a takový postup nelze akceptovat. Především ale není vedeno žádné řízení o pohledávce žalobkyně vůči JUDr. [celé jméno žalovaného].

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný s JUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřeli smlouvy, na jejichž základě bylo nejprve v roce 2019 žalovaným na JUDr. [celé jméno žalovaného] bezúplatně převedeno vlastnické právo ke stavební parcele parc. č. st. [číslo] o výměře 310 m², jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům; a dále pozemkové parcely parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zahrada, zemědělský půdní fond, vše v k. ú. [obec] u [obec] (zjištěno z darovací smlouvy ze dne [datum]) a následně byly tyto nemovitosti JUDr. [celé jméno žalovaného] v roce 2022 bezúplatně převedeny zpět na žalovaného. Smluvní strany prohlásily, že JUDr. [celé jméno žalovaného] jako dárce je synem žalovaného jakožto obdarovaného (zjištěno z darovací smlouvy ze dne [datum]). Ke dni [datum] byl tedy v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí evidován JUDr. [celé jméno žalovaného] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum]), kdežto ke dni [datum] již žalovaný (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum]).

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že JUDr. [celé jméno žalovaného] je jediným jednatelem společnosti [právnická osoba] a současně společníkem s 51% podílem.

5. Se společností [právnická osoba] je vedeno insolvenční řízení, jehož zahájení bylo v insolvenčním rejstříku oznámeno dne [datum] (zjištěno z vyhlášky ze dne 23. 2. 2021, č. j. [spisová značka]). Dne 10. 1. 2022 byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba] (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. [spisová značka]). Žalobkyně v tomto řízení dne [datum] přihlásila nevykonatelnou pohledávku za [právnická osoba], kterou doplnila podáním ze dne [datum] (zjištěno z přihlášky P-6). Insolvenční správce i dlužník pohledávku popřeli, co do pravosti a výše (zjištěno ze seznamu přihlášených pohledávek spolu s přezkumným listem nezajištěné pohledávky P-6). Pohledávku žalobkyně popřeli i jiní věřitelé (zjištěno z popření pohledávky na č. l. [anonymizováno] a [anonymizováno]). V současné době stále probíhá incidenční spor o žalobě na určení pravosti a výše přihlášené pohledávky (zjištěno z č. l. C-2 insolvenčního spisu).

6. Z vyjádření [právnická osoba] z insolvenčního řízení ze dne [datum] (č. l. B-39 insolvenčního spisu) soud zjistil, že dlužník navrhl způsob řešení úpadku v podobě reorganizace a dále, že dlužník v tomto vyjádření poukazoval na zneužití insolvenčního řízení, neboť jako prázdné schránky uplatňují fiktivní pohledávky, když za účelem prokázání existence tvrzených pohledávek nepředkládají žádné důkazy.

7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně v insolvenčním řízení vedeném se [právnická osoba] přihlásila nevykonatelnou pohledávku za touto společností. Jednatel [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] po zjištění úpadku [právnická osoba] převedl bezúplatně nemovitosti na žalovaného, který je jeho otcem. V současné době probíhá incidenční spor o pravosti a výši pohledávky přihlášené žalobkyní v insolvenčním řízení za [právnická osoba].

8. Podle § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

9. O. z. v § 590 odst. 1 vymezuje jednotlivé skutkové podstaty odpůrčího práva, kterých se zkrácený věřitel může dovolávat. Konkrétně se může dovolávat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

10. Podle § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba (ke dni vyhlášení rozsudku) není důvodná. Z dokazování vyšlo najevo, že žalovaný nabyl na základě darovací smlouvy uzavřené se svým synem, JUDr. [celé jméno žalovaného], vlastnické právo ke shora vymezeným nemovitostem, a to po zjištění úpadku [právnická osoba], v níž je JUDr. [celé jméno žalovaného] jednatelem. Soud se tedy zabýval naplněním důvodu neúčinnosti darovací smlouvy podle § 590 odst. 1 písm. c) o. z., ke kterému se také vztahovala tvrzení žalobkyně.

12. Na úvod je však třeba zdůraznit, že všechny skutkové podstaty vymezené v § 590 o. z. je nutno vykládat s ohledem na obecné předpoklady odpůrčího práva podle § 589 o. z. Jedním z nich je i existence vykonatelné pohledávky žalobkyně (věřitele) za JUDr. [celé jméno žalovaného] (dlužníkem). Bez existence takového pohledávky žalobkyni nemůže odpůrčí právo vzniknout. Odpůrčí právo má vůči pohledávce akcesorickou povahu. Z hlediska svého vzniku, rozsahu i trvání je závislé na existenci pohledávky věřitele. Právo věřitele na uspokojení se z majetku, který ušel dlužníkovi, tak nemůže vzniknout dříve než pohledávka věřitele, nemůže mít větší rozsah než tato pohledávka a zaniká nejpozději s jejím zánikem (viz v podrobnostech komentář k [ustanovení pr. předpisu] I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1901). Vykonatelnou pohledávkou se ve smyslu § 589 o. z. rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí, resp. exekuci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1413/2020).

13. Soud se tedy primárně musel zabývat tím, zda je tento základní předpoklad v nyní posuzované věci splněn a dospěl k závěru, že tomu tak v současné době není. Žalobkyně sice tvrdí, že má pohledávku za dlužníkem JUDr. [celé jméno žalovaného] z titulu jeho odpovědnosti jako jednatele za škodu v souvislosti s nepodáním insolvenčního návrhu na základě § 99 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“), to však ke dni vyhlášení tohoto rozsudku nebylo prokázáno a tvrzení žalobkyně je s ohledem na zjištěný skutkový stav přinejmenším předčasné. 14. [příjmení] mohla být žalobkyně se svou žalobou v této věci úspěšná, bylo by nejprve nutné, aby prokázala, že má vykonatelnou pohledávku za [právnická osoba]. Jak ovšem plyne z obsahu insolvenčního spisu, žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení vedeného s touto společností pohledávku, která byla v insolvenčním řízení popřena a probíhá o ní doposud incidenční spor. Již tento předpoklad tak není splněn, protože existence vykonatelné pohledávky žalobkyně za [právnická osoba] není postavena najisto.

15. Dále by musela žalobkyně prokázat, že má vykonatelnou pohledávku za JUDr. [celé jméno žalovaného] odvozenou od jeho postavení jako jednatele společnosti [příjmení]. Žalobkyní tvrzená pohledávka z titulu náhrady škody podle § 99 insolvenčního zákona by však mohla vzniknout jen na základě rozhodnutí o žalobě podané žalobkyní, přičemž věcně příslušným k posouzení uvedené žaloby by byl výlučně krajský soud (§ 7a písm. c) insolvenčního zákona). Žalobkyně však netvrdila a neprokázala, že by snad takovou žalobu podala a že by jí na jejím základě byla přiznána vykonatelná pohledávka za JUDr. [celé jméno žalovaného] (žalobkyně pouze tvrdila, že podání žaloby připravuje). Okresní soud v nyní projednávané věci není oprávněn činit tuto úvahu namísto krajského soudu a nahrazovat tak jeho závěry, a to ani v rámci posouzení této otázky jako otázky předběžné ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř.

16. Za situace, kdy zatím nebyla prokázána existence ani jedné z uvedených pohledávek a je tak zřejmé, že žalobkyně nedisponuje vykonatelnou pohledávkou ani vůči [právnická osoba], natož JUDr. [celé jméno žalovaného], se tedy žalobkyně nemohla s úspěchem dovolávat neúčinnosti právního jednání JUDr. [celé jméno žalovaného] a žalovaného. Za této skutkové situace proto soud uzavřel, že žalobkyně není k podání odpůrčí žaloby v této věci ke dni vyhlášení rozhodnutí aktivně věcně legitimována, a proto žalobu zamítl.

17. Pro úplnost soud dodává, že neshledal důvodnou argumentaci žalovaného, který navrhoval odmítnutí žaloby. Jestliže žalovaný tvrdil, že žalobkyně dostatečně nekonkretizovala pohledávku, kterou má mít za JUDr. [celé jméno žalovaného], soud se s touto argumentací neztotožnil. Žalobkyně konkrétně uvedla, o jakou pohledávku se jedná a z jakého titulu podle ní vznikla. Zda takovou (vykonatelnou) pohledávkou žalobkyně skutečně disponuje, již bylo otázkou dokazování a posouzení věci samé. Nedůvodnost tvrzení žalobkyně je tak třeba odlišit od vadného uvedení náležitostí žaloby.

18. Závěrem soud pro úplnost uvádí, že ani neshledal důvody pro přerušení řízení a návrh žalobkyně proto při jednání dne [datum] usnesením zamítl. Žalobkyně se v tomto směru dovolávala následování závěrů plynoucích z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2285/2000. Tato judikatura nicméně byla v mezidobí v souvislosti s přijetím o. z. překonána. Z aktuální ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne opačný závěr, podle kterého je v případě, kdy se žalobce dovolává neúčinnosti právního jednání, aniž by byla jeho pohledávka vykonatelná, nutné žalobu zamítnout pro nedostatek věcné legitimace. V návaznosti na přijetí institutu výhrady podle § 593 o. z. již není důvod, aby se na právní jednání učiněná po [datum] uplatnila předchozí judikatura, která v obdobných situacích aprobovala závěr o důvodnosti přerušení řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016, ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2719/2017, ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2094/2022 nebo shora již citované usnesení sp. zn. 24 Cdo 1413/2020). Tím spíš tedy v tomto řízení nebyly dány důvody pro přerušení řízení, jestliže se zde nejednalo jen o nedostatek v podobě nevykonatelnosti pohledávky v době podání žaloby, ale z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně za JUDr. [celé jméno žalovaného] měla v současné době jakoukoli pohledávku, natož vykonatelnou. Tím však soud nijak nepředjímá, zda taková pohledávka v budoucnu nebude žalobkyni v jiném řízení přiznána. V kontextu projednávané věci se však nyní jedná o zcela hypotetickou skutečnost, ze které nebylo možno vycházet.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 356 Kč. Ty sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, přičemž žalovanému náleží odměna ve výši 1 500 Kč za každý úkon právní služby (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)). V případě žalovaného se konkrétně jedná o dva úkony právní služby (převzetí a příprava věci, účast při jednání ve věci samé). Soud nepřehlédl, že zástupkyně žalovaného do vyčíslení náhrady nákladů řízení zahrnula i jedno podání ve věci samé, nicméně ze spisu plyne, že učinila pouze podání ze dne [datum], kterým soudu oznámila převzetí zastoupení a vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Takové podání nelze považovat za podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, neboť v něm není obsaženo žádné kvalifikované vyjádření účastníka k věci samé. Takovým podáním by bylo vyjádření žalovaného ze dne [datum], které však žalovaný učinil sám bez pomoci advokáta a v době, kdy ještě ani nebyl v řízení zastoupen. Žalovanému dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby, tj. celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož je zástupkyně žalovaného plátkyní DPH, je součástí náhrady nákladů řízení také náhrada této daně v sazbě 21 % (756 Kč). Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).