18 C 149/2016

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 326 189 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 213 441 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 213 441 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení 112 748 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 326 189 Kč ode dne [datum] do dne [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 112 748 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 252 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení 18 365 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] změněnou se souhlasem soudu domáhal po žalované zaplacení 326 189 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o náhradu za trvalé porosty na pozemcích dle pozemkového katastru [číslo] v [katastrální uzemí]. Tvrdil, že s právními předchůdci žalované coby pronajímateli uzavřel nájemní smlouvy, jejichž předmětem byl nájem uvedených pozemků. Na těchto pozemcích žalobce, případně jeho právní předchůdce, zasadil vinnou révu a užíval je jako vinice. Pro případ ukončení nájmu bylo v nájemních smlouvách ujednáno, že pronajímatelé zaplatí žalobci za trvalý porost (vinice) finanční náhradu. Žalovaná koupila předmětné pozemky, čímž vstoupila do práv a povinností původních pronajímatelů. Nájem skončil dne [datum] v důsledku rozhodnutí o pozemkové úpravě. Žalobce požadovanou finanční náhradu vyčíslil na základě znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaná ji však ani přes výzvu neuhradila.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Namítla, že s žalobcem žádné nájemní smlouvy neuzavřela. Dále zpochybnila správnost vyčíslení ceny trvalých porostů včetně zvolené metody ocenění. Vinice se mají oceňovat výnosovou metodou, nikoli dle vyhlášky pro určení administrativní ceny. Dále poukázala na skutečnost, že původně byla žalována náhrada za porosty na jiných pozemcích, než které byly předmětem nájemních smluv, a to na pozemcích náhradních, které žalovaná získala až na základě pozemkové úpravy za pozemky původní. Žalobce sice žalobu v průběhu řízení změnil a uplatnil nárok na náhradu za porosty na původních pozemcích, tento nárok však byl již promlčen.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z nájemní smlouvy [číslo] podepsané dne [datum] žalobcem coby nájemcem a [jméno] [příjmení] coby pronajímatelem dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla vlastníkem pozemků evidovaných v pozemkovém katastru pod [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], které přenechala žalobci k užívání. Žalobce byl současně oprávněn brát z pronajatých pozemků a z trvalých porostů na nich veškeré užitky. Nájem byl sjednán na dobu určitou do dne [datum] s prodloužením o dalších 10 let v případě, že pronajímatel neoznámí nájemci alespoň 1 rok před ukončením sjednané doby platnosti, že nájem končí. V ostatních ujednáních bylo sjednáno, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu.

5. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji dne [datum] podepsal žalobce coby nájemce a dne [datum] [jméno] [příjmení] coby pronajímatel. Jejím předmětem byl nájem mj. pozemku dle PK [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pro případ ukončení nájmu ze strany pronajímatele bylo sjednáno, že pronajímatel uhradí nájemci hodnotu trvalých porostů, které byly vysazeny se souhlasem pronajímatele, a to ve výši určené znaleckým posudkem vypracovaným na základě vyhlášek platných v době ukončení nájmu.

6. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji dne [datum] podepsal žalobce coby nájemce a [jméno] [příjmení] coby pronajímatel. Na základě této smlouvy [jméno] [příjmení] přenechala žalobci do užívání své pozemky dle PK [číslo] Smlouva obsahovala totožné ujednání pro případ ukončení nájmu jako smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení], tj. že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu.

7. Nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] včetně dodatku měla [jméno] [příjmení] přenechat do užívání žalobci svůj pozemek dle PK [číslo] v případě ukončení nájmu ze strany pronajímatele měla uhradit žalobci hodnotu trvalých porostů ve výši určené znaleckým posudkem vypracovaném na základě vyhlášek platných v době ukončení nájmu. Žalovaná sporovala pravost podpisu pronajímatelky na této smlouvě. [jméno] [jméno] [příjmení] při svém výslechu popřela, že by se jednalo o její podpis. Žalobce tak neprokázal, že podpis [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě je skutečně jejím pravým podpisem. Závazek nahradit trvalé porosty na jejím původním pozemku tedy nevznikl.

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná nabyla vlastnické právo k původním pozemkům od svých právních předchůdců v roce 2012. Tato skutečnost vyplynula i z kupních smluv uzavřených s původními vlastníky, a to z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno] [příjmení] ohledně pozemků dle PK [číslo] kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno] [příjmení] ohledně pozemků [číslo] kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno] [příjmení] ohledně pozemku dle PK [číslo] kupní smlouvy z téhož dne uzavřené s [jméno] [příjmení] ohledně pozemku dle PK [číslo].

9. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] včetně příloh soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Vyplývá z něj, že žalovaná pozbyla vlastnické právo k pozemkům PK [číslo] nabyla vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] (13 955 m²), parc. [číslo] (3 251 m²), parc. [číslo] (4 417 m²) a parc. [číslo] (2 853 m²). Mezi účastníky bylo nesporné, že účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne [datum].

10. Znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku, jenž byl podkladem pro podanou žalobu, ocenil vinice (trvalé porosty) na náhradních pozemcích parc. [číslo] (13 955 m²), parc. [číslo] (3 251 m²), parc. [číslo] (4 417 m²) a parc. [číslo] (2 853 m²), ke kterým žalovaná nabyla vlastnické právo právě až na základě pozemkové úpravy a které nejsou totožnou částí zemského povrchu jako pozemky původní, a které tak nebyly předmětem nájemních smluv. Zjištění z tohoto posudku tudíž nebylo možné použít pro potřeby projednávaného sporu, jelikož oceňoval jiné trvalé porosty, než jaké jsou předmětem tohoto řízení.

11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dní ode dne doručení výzvy. Dle dodejky byla výzva žalované doručena dne [datum].

12. Soudem zadaný znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] v [obec] ocenil trvalé porosty na původních pozemcích. Znalecký ústav nejprve vytvořil vlastní metodu ocenění tzv. bodového hodnocení, od které zástupce znaleckého ústavu při ústním jednání soudu sám upustil z důvodu jejího subjektivního charakteru a předložil dodatek znaleckého posudku, v němž zvolil metodu ocenění dle vyhláškové ceny se zohledněním úbytku keřů na vinicích (vyhláška Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., příloha [číslo]). Zdůraznil, že složitost ocenění je v tom, že vinaři by nekupovali samostatný porost, nýbrž jen pozemky s porosty, anebo pozemky, které by si sami osadili. [příjmení] trvalý porost je tedy neobchodovatelný, proto je na místě použít ke stanovení jeho ceny administrativní metodu. Při stanovení rozlohy vinic čerpal z údajů zjištěných pro potřeby komplexní pozemkové úpravy. Vycházel přitom z vlastní plochy vinice, nikoli z celé výměry pozemku. Jeden keř má plochu 2,2 m², plně osázená vinice o rozloze 1 hektar by tak čítala 4 545 keřů vinné révy. Každá vinice však má přirozené ztráty. Úbytek keřů stanovil tak, že oslovil několik vinařů z dané oblasti, aby se vyjádřili ke ztrátám, a jejich odpovědi zprůměroval. Tímto postupem zjistil, že u vinice staré 13 let je úbytek keřů 9,4 %, u 18 let staré vinice 17,4 % a u vinice staré 30 a více let je úbytek 34 %. V [obec] se navíc vinice nedosazuje, používá se metoda tzv. hřížení. Dále vysvětlil, že aby ocenil vinici, nepotřebuje ji vidět, vychází z výměry a z ceny ve vyhlášce a výsledek koriguje zohledněním přirozeného úbytku keřů. Znalecký ústav dospěl k následujícím zjištěním. Hodnota trvalého porostu na pozemku č. PK [číslo] činí 42 210 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 166 460 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 703 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 327 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 967 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 904 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 906 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 964 Kč (vinice stará [anonymizováno] let), na pozemku č. PK [číslo] činí 1 480 Kč (vinice stará [anonymizováno] let) a na pozemku č. PK [číslo] činí 1 159 Kč (vinice stará [anonymizováno] let). Na pozemcích PK [číslo] se vinice nenacházela.

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro konečné rozhodnutí věci (např. svědek [jméno] [příjmení] se vyjadřoval k výsadbě vinohradu na pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] znalecký posudek Ing. [příjmení] oceňoval porosty také na náhradních pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] proto nebyl použitelný).

14. Soud neprovedl k důkazu žalovanou předložený posudek Ing. [příjmení], jelikož hodnota porostů byla zjištěna ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] v [obec].

15. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

16. Žalobce coby nájemce měl pronajaty od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pozemky v k. ú. [obec] u [obec] dle PK [číslo] na nichž pěstoval vinnou révu. Pro případ ukončení nájmu se pronajímatelky zavázaly nahradit žalobci trvalé porosty, které se ke dni ukončení nájmu budou na pozemcích nacházet. Původní majitelky prodaly předmětné pozemky v roce 2012 žalované. Nájem byl ukončen ke dni [datum] ze zákona v důsledku pozemkové úpravy. Hodnota trvalých porostů na těchto pozemcích činila dle znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] v [obec] 213 441 Kč. Na pozemcích PK [číslo] se vinice nenacházela, jelikož pozemek [číslo] byl orná půda a vinice na pozemku [číslo] byla vyklučena. Pozemek PK [číslo] měl být předmětem nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení], její uzavření se však neprokázalo. Závazek nahradit trvalý porost na pozemku PK [číslo] (původní majitel [jméno] [příjmení]) byl sjednán jen pro případ ukončení nájmu pronajímatelem. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady za trvalé porosty, přičemž jí poskytl lhůtu k plnění do dne [datum].

17. Pokud jde o hodnocení znaleckého posudku, soud připomíná, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125 a § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí jen přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Soudu tudíž nepřísluší hodnotit odbornou správnost znaleckého posudku, ale pouze to, zda znalec dodržel soudem uložené zadání (k tomu srov. také např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Námitky žalované směřovaly proti volbě metody ocenění, která je však součástí odborného závěru. Volbu metody proto soudu nepřísluší hodnotit. Zástupce znaleckého ústavu navíc přesvědčivě vysvětlil při svém výslechu (znalecký posudek se primárně podává ústně při jednání dle § 127 odst. 1 o. s. ř.), proč ustoupil z jimi vytvořené metody a vinice ocenil administrativní metodou (samotné trvalé porosty se neobchodují) se zohledněním přirozeného úbytku keřů, který se soudu rovněž jeví logickým. Jeho závěry odpovídaly podkladovému materiálu a ustanovení oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. a její příloze [číslo] byly srozumitelně vysvětleny, neobsahovaly početní chyby. Soud proto vzal za svá skutková zjištění závěry z tohoto znaleckého posudku, a proto nevycházel z jiných posudků, ani nezadával další revizní posudek. Navíc způsob ocenění dle vyhlášky byl sjednán v nájemní smlouvě s [jméno] [anonymizována dvě slova] této metody účastníky nájemního vztahu tak podporuje závěr o správnosti užití dané metody znalcem.

18. Podle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Podle § [číslo] se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do dne [datum] (dále jen„ obč. zák.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

20. Podle § 667 odst. 1 obč. zák. změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

21. Podle § 680 odst. 2 obč. zák. dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

22. V projednávané věci byl uplatněn nárok na náhradu za trvalé porosty nacházející se ke dni ukončení nájmu na pozemcích pronajatých žalobci původně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž žalobce svůj nárok odvozoval právě z ustanovení předmětných nájemních smluv.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobce coby nájemce platně uzavřel nájemní smlouvy dle § 663 obč. zák. s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] týkající se pozemků PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. V řízení bylo dále prokázáno, že předmětné pozemky pronajímatelky prodaly v roce 2012 žalované, čímž žalovaná v souladu s § 680 odst. 2 obč. zák. vstoupila do práv a povinností původních pronajímatelek. Převzala tudíž i závazek nahradit žalobci trvalé porosty při ukončení nájmu. Její argument, že ona sama neuzavřela s žalobcem žádnou nájemní smlouvu, je tedy bezpředmětný. Základ nároku na náhradu za trvalé porosty (vinice) tak byl jednoznačně dán, jelikož závazek nebyl podmíněn způsobem ukončení nájmu ani žádnou jinou skutečností. K ukončení nájmu došlo ke dni [datum] na základě zákona (§ 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb.) v důsledku pozemkové úpravy. Bylo zároveň prokázáno, že na pozemcích PK [číslo] se vinice nenacházela, na ostatních pozemcích ano. Zbývalo tak stanovit výši náhrady. Trvalé porosty na pozemcích PK [číslo] ocenil znalecký ústav [název znalkyně] celkovou částkou 213 441 Kč. Soud z tohoto znaleckého posudku ze shora uvedených důvodů vycházel (odst. 17 odůvodnění), a proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Co do rozdílu přiznané výše náhrady a náhrady uplatněné za tyto pozemky dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] byla žaloba zamítnuta.

24. K námitce promlčení soud uvádí, že změnu žaloby žalobce učinil při jednání dne [datum], tímto dnem tak byl staven běh promlčecí doby. Dle přechodného ustanovení § 3036 o. z. se pro posouzení promlčecí doby užije předchozí úprava i v případě, že začala běžet až v roce [rok], tj. za účinnosti o. z. Promlčecí doba tak byla v dané věci dle § 101 obč. zák. tříletá (jen u bezdůvodného obohacení byla stanovena kratší dvouletá doba, nicméně předmětem řízení není nárok z bezdůvodného obohacení, nýbrž nárok z nájemní smlouvy). Nárok bylo možné poprvé uplatnit až ke dni skončení nájmu, tj. ke dni [datum]. Soud proto dospěl k závěru, že promlčen nebyl.

25. Ve vztahu k pozemku PK [číslo] původní majitelky [jméno] [příjmení] nebylo prokázáno uzavření nájemní smlouvy. Nebyl tudíž prokázán ani závazek žalované nahradit trvalé porosty, které byly znaleckým ústavem oceněny částkou 1 480 Kč. Ohledně pozemku PK [číslo] jehož původním vlastníkem byl [jméno] [příjmení], bylo prokázáno uzavření nájemní smlouvy i právní nástupnictví žalované. V předmětné nájemní smlouvě však byl sjednán závazek pronajímatele k náhradě za trvalé porosty jen pro případ, že nájem bude skončen ze strany pronajímatele. Taktomu ovšem v daném případě nebylo. Nájem byl ukončen na základě zákona (§ 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb.) v důsledku pozemkové úpravy. Nárok na náhradu vyčíslenou znaleckým ústavem částkou 1 159 Kč tedy mohl být přiznán jen za splnění podmínek ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. Jejich naplnění však prokázáno nebylo, když žalobce neoznačil žádné důkazy k tomu, že vinice na daném pozemku vysadil se souhlasem pronajímatele. Soud proto nárok na náhradu za porosty na uvedených dvou pozemcích, tj. v rozsahu částky 2 639 Kč, zamítl.

26. Žalobce současně uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky ode dne [datum] do zaplacení. V řízení však bylo prokázáno, že vyzval žalovanou k plnění až dopisem doručeným žalované dne [datum] s lhůtou k zaplacení v délce 10 dnů ode dne doručení výzvy. Splatnost náhrady tak nastala až dne [datum]. Protože ji žalovaná nezaplatila, dostala se následující den ([datum]) do prodlení. Soud jí proto uložil dle § 517 obč. zák. povinnost zaplatit žalobci z přisouzené částky zákonný úrok z prodlení ve výši dle vyhlášky č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení do zaplacení. Ve zbylém rozsahu nárok na zákonný úrok z prodlení zamítl.

27. Podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal žalobci, jenž měl ve věci částečný úspěch, nicméně výše přiznaného plnění závisela na znaleckém posudku a neúspěch měl jen v nepatrné části, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 16 310 Kč, zaplacených záloh na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč a z nákladů za právní zastoupení. Advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty 213 441 Kč za 13 úkonů právní služby po 9 180 Kč (tj. za přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], účast při výslechu mimo jednání dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), dále za jeden úkon ve výši 18 360 Kč (účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny) a za 2 úkony po 4 590 Kč (vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] a vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne [datum]), a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”), včetně 16 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Žalobci soud dále přiznal nárok na cestovné za celkem 7 cest k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět (jedna cesta tam a zpět měří celkem 500 km) vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], přičemž spotřeba nafty činila dle TP 5,1/4,0/4,4 litru [číslo] km, v roce 2016 cena nafty činila 29,50 Kč/litr a sazba základní náhrady 3,80 Kč/km – za cestu na jednání dne [datum] tak náleží cestovné ve výši 2 563,75 Kč. V roce 2017 nafta stála 28,60 Kč a sazba základní náhrady 3,90 Kč/km, cestovné na jednání soudu dne [datum] tak činí 2 593,50 Kč. Cestovné za cestu k jednání soudu dne [datum] činí 2 670,50 Kč (cena nafty v roce 2018 činila 29,80 Kč/litr a náhrada 4 Kč/km). Cestovné za cestu k jednání soudu dne [datum] činí 2 815,50 Kč (cena nafty 31,80 Kč, náhrada 4,20 Kč/km). Cestovné na jednání soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum] činí 3 x 2 812 Kč (cena nafty 27,20 Kč, náhrada 4,40 Kč/km) a cestovné za cestu k výslechu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 50 km) činí 259,35 Kč. Advokátu dále náleží dle § 14 odst. 3 AT náhrada za promeškaný čas strávený cestami k uvedeným jednáním soudu v celkové výši 11 600 Kč (za každou cestu do [obec a číslo] půlhodin po 100 Kč včetně cesty dne [datum], za níž žalobce neúčtoval cestovné, a za cestu do [obec a číslo] půlhodiny po 100 Kč). Advokátu dále náleží náhrada za DPH ve výši 21 % z částky 182 619 Kč (ze součtu odměny, náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas) ve výši 38 350 Kč. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 252 279 Kč (16 310 (soudní poplatek) + 15 000 (zálohy na znalecký posudek) + 13 x 9 180 (odměna) + 18 360 Kč (odměna) + 2 x 4 590 (odměna) + 16 x 300 (režijní paušál) + 19 339 Kč (cestovné) + 11 600 Kč (náhrada za promeškaný čas) + 38 350 (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal žalobci nárok na odměnu za vyjádření ze dne [datum], jelikož neobsahovalo žádná nová skutková tvrzení.

28. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil neúspěšné žalované povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 18 365 Kč, které mu v řízení vznikly vyplacením svědečného (865 Kč) a znalečného (17 500 Kč). Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.