18 C 153/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: Anonymizováno . Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , PhD. Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: obec Anonymizováno , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 23 315,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalované úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že je podílovým spoluvlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 4, parc. č. st. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , přičemž vlastní 1/12 těchto pozemků. Žalovaná bez právního důvodu užívá tyto pozemky zejména provozováním fotbalového hřiště, autobusové zastávky a budovy pošty, aniž by za to poskytovala finanční náhradu. Žalobce, resp. jeho právní předchůdkyně, se již v minulosti musel spolu s dalšími spoluvlastníky opakovaně domáhat finanční náhrady za užívání jejich pozemků soudní cestou. Na faktickém ani právním vztahu se od vydání předchozích rozsudků nic nezměnilo. Žalobce se nyní domáhá náhrady za užívání pozemků za období , datum, až , datum, . Výše bezdůvodného obohacení je určena znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Uplatněný nárok nepovažuje za promlčený, protože poprvé jej bylo možno uplatnit , datum, , tedy 3letá lhůta by uplynula , datum, a žaloba byla podána , datum, . Žalobce se navíc o bezdůvodném obohacení žalované mohl dozvědět nejdříve , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí o dědictví po jeho právní předchůdkyni. Námitka promlčen je také v rozporu s dobrými mravy, protože žalovaná vyvolala stav, kdy užívá pozemky bez právního důvodu a náhrady, přestože se vlastníci pozemků žalobami opakovaně domohli svých práv. V neposlední řadě promlčecí doba neběžela ani po dobu mimosoudního vyjednávání, které se týkalo převodu vlastnického práva k pozemkům na žalovanou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nesporuje užívání uvedených pozemků, které však neužívá bez právního důvodu, ale svědčí jí služebnost užívacího práva. Pozemek parc. č. , hodnota, oprávněně užívá od roku 1985 jako budovu pošty. Pošta byla postavena v souladu s platnými předpisy a na základě vydaných rozhodnutí stavebního úřadu. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, , na kterých se nachází fotbalové hřiště, oprávněně užívá od roku 1939 nebo 1940. V roce 1979 se již počítalo s užíváním pozemků ze strany obce, aniž by byla uzavřena nájemní smlouva. Pozemek parc. č. 89/4, na kterém se nachází zastávka autobusu, oprávněně užívá a může doložit užívání kopií listu vlastnictví z roku 1963 a záznamem podrobného měření změn (polním náčrtem) z roku 1987. Užívání všech shora uvedených pozemků žalovanou plyne i z výpisu z pozemkového katastru ze dne , datum, . Žalovaná má za to, že vydržela věcné břemeno užívání nemovitostí za účelem provozu a správy pošty, zastávky a fotbalového hřiště. Vedle toho namítla promlčení uplatněného nároku za dobu od , datum, do , datum, , protože žaloby byla podána , datum, .

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Na základě shodného tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že je žalobce vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /4, parc. č. st. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , a současně, že tyto pozemky žalovaná užívá jako fotbalové hřiště, zastávku autobusu a poštu.

5. Právní předchůdkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, spolu s dalšími spoluvlastníky sporných pozemků vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání daných pozemků v době od , datum, do , datum, , a to ve lhůtě do , datum, (zjištěno z výzvy k vydání finanční náhrady za bezdůvodné obohacení ze dne , datum, ). Tato výzva byla žalované doručena , datum, (zjištěno z doručenky datové zprávy ID , tel. číslo, .

6. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za uvedené období opakovaně výzvou ze dne , datum, (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, ), která byla žalované doručena , datum, (zjištěno z doručenky datové zprávy ID , Anonymizováno, ).

7. Hodnota ročního nájemného pozemku pac. č. , Anonymizováno, /1, 89, Anonymizováno, 4, 598, , Anonymizováno, . č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, činila za rok 2020 částku , částka, (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /2015 zpracovanému , tituly před jménem, Arch , jméno FO, ).

8. Soud již o obdobných žalobách týkajících se totožných pozemků opakovaně rozhodoval. Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost vrátit žalobcům bezdůvodné obohacení za období od , datum, do , datum, . Daný rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Obdobně žalobě týkající se období od , datum, do , datum, zdejší soud vyhověl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , a následné odvolání Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobě týkající se období od , datum, do , datum, soud vyhověl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

9. Ve vztahu ke zbylým spoluvlastníkům již soudy rozhodovaly také o náhradě bezdůvodné obohacení za období od , datum, do , datum, , kdy zdejší soud jejich žalobě vyhověl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl následně změněn rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nicméně změna se týkala pouze bezdůvodného obohacení za jiné pozemky, které byly žalobou dotčeny (parc. č. st. 220 a 221/, právnická osoba, soud se však ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná se bezdůvodně obohatila na úkor žalobců tím, že užívá bez právního důvodu nemovitosti žalobců, aniž by jim za to poskytovala odpovídající finanční náhradu. Žalovaná dle krajského soudu nemohla být oprávněným držitelem, neboť neexistoval žádný soukromoprávní titul, na základě kterého by jí svědčilo bezplatné užívací právo.10. , adresa, autobusu byla na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 zaměřována v roce 1979 (zjištěno ze záznamu podrobného měření změn – polní náčrt ze dne , datum, ) a přístavba pošty v roce 1987 (zjištěno ze záznamu podrobného měření změn – polní náčrt ze dne , právnická osoba, . 1987).

11. Stavební úřad rozhodl o umístění stavby pošty na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 (zjištěno z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 2. 7. zřejmě 1985). , Anonymizováno, stavba byla stavebním úřadem povoleno (zjištěno ze stavebního povolení vydaného stavebním úřadem MNV , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ) a následně byla první část přístavby sloužící jako úřadovna pošty zkolaudována (zjištěno z rozhodnutí stavebního úřadu MNV , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. Výst. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), stejně jako druhá část přístavby obsahující telefonní ústřednu, místnost pošty, veřejnou hovornu, sociální zařízení a přestavbu manipulační místnosti a místnosti doručovatelů (zjištěno z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu MNV , adresa, ze dne , datum, , č. j. Výst. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ).

12. V pozemkovém katastru byl ke dni , datum, veden jako uživatel pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /4 a parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (zjištěno z výpisu z pozemkového katastru ze dne , datum, ).

13. Ve vztahu k pozemkům parc. č. 89/1, parc. č. st. 217 a dalším třem pozemkům bylo evidován vlastnické právo , jméno FO, a , jméno FO, s tím, že „ostatní pozemky v kat. území , Anonymizováno, včetně st. p. , Anonymizováno, jsou v užívání soci. org.“ (zjištěno z kopie listru vlastnictví č. , hodnota, ).

14. Pro účely vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku byl vypracován geometrický plán týkající se pozemku parc. č. , hodnota, (zjištěno z geometrického plánu č. , hodnota, -45/2020 ze dne , datum, a výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí).

15. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/, Anonymizováno, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1, parc. č. , Anonymizováno, /4, parc. č. st. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , které žalovaná užívá (má na nich stavbu pošty, autobusovou zastávku a fotbalové hřiště), aniž by mu za to poskytovala jakoukoliv úhradu. Žalovaná sice prokázala, že její stavby umístěné na těchto pozemcích byly provedeny na základě příslušných veřejnoprávních povolení, nicméně nepředložila žádný důkaz, který by dokládal, že by s vlastníky pozemků sjednala právo je užívat. Hodnota nájemného uvedených pozemků za rok 2020 činila , částka, . Žalovaná byla vyzvána, aby žalobci, resp. jeho právní předchůdkyni zaplatila náhradu za užívání pozemků do , datum, , avšak žalovaná tak neučinila.

16. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.

17. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

18. Soud úvodem předesílá, že v posuzované věci neshledal žádné důvody, pro které by se měl nyní odchylovat od svých závěrů, které učinil v související věci týkající se totožných pozemků ve vztahu ke zbylým spoluvlastníkům (věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ) a to tím spíše, že jejich správnost byla v instančním přezkumu potvrzena rovněž odvolacím soudem. Jak navíc plyne z § 13 o. z., každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

19. I v posuzované věci tak soud s ohledem na obranu žalované nejprve jako předběžnou otázku řešil, zda je dán tvrzený právní důvod pro užívání předmětných pozemků. Mimořádné vydržení je předem vyloučeno, protože po celou vydržecí dobu, která nemohla skončit dříve než pět let po účinnosti o. z., tedy , datum, , nebyla žalovaná rozhodně poctivým (dobrověrným) držitelem služebnosti bezplatného užívacího práva. Jednak v uvedeném období nikdy netvrdila, že by jí takové právo svědčilo, jednak se vlastníci pozemků včetně právní předchůdkyně žalobce úspěšně domohli vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalovanou pravomocnými soudními rozhodnutími. Vědomost žalované, že jí žádné nyní tvrzené právo nesvědčí, plyne již z obsahu její žaloby ve věci sp. zn. , spisová značka, , kde se domáhala zřízení věcného břemene, a která je soudu známa z jeho úřední činnosti.

20. Pokud jde o případné řádné vydržení, bylo třeba jej posuzovat podle právních předpisů účinných v době, kdy mělo dojít k počátku plynutí vydržecí doby (§ 3028 odst. 2 o. z.). Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném od , datum, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle § 134 odst. 1 daného zákona oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

21. V daném případě nemohla být žalovaná oprávněným držitelem (tedy nemohla ani žádné právo vydržet), když neexistoval žádný, byť jen domnělý soukromoprávní právní titul, na základě kterého by jí svědčilo bezplatné užívací právo. Veřejnoprávní rozhodnutí (stavební povolení či kolaudační rozhodnutí) nejsou takovým titulem a žádné listiny o převedení předmětných pozemků do správy či užívání žalované doloženy nebyly. Žalovaná tedy neprokázala tvrzení o vydržení služebnosti užívacího práva. Užívá tedy předmětné pozemky bez právního důvodu.

22. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá obvyklému nájemnému, které by bylo možné dosáhnout při pronájmu nemovitých věcí, kterých se tento spor týká. Soud při určení výše bezdůvodného obohacení vycházel ze závěrů znaleckého posudku předloženého žalobcem. Obvyklá měsíční výše nájemného za předmětné pozemky po celé rozhodné období činila , částka, . Část odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu žalobce (1/12) tak činí , částka, .

25. Soud se však zabýval námitkou promlčení vznesenou ze strany žalované a dospěl k závěru, že tato je částečně důvodná, což se odrazilo v zamítnutí části nároku odpovídající bezdůvodnému obohacení za dobu od , datum, do , datum, (výrok II.). Žalobce podal žalobu dne , datum, , přičemž v souladu s § 609 o. z. platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky. Z toho plyne, že nárok týkající se části roku do , datum, se promlčel ke dni , datum, .

26. Pokud žalobce namítal, že k promlčení nedošlo, protože nárok za celý rok 2020 mohl poprvé uplatit až , datum, , soud se s jeho názorem neztotožnil. Promlčecí lhůtu je potřeba v tomto případě počítat pro každý den zvlášť a nikoliv v závislosti na tom, jak žalobce v petitu žaloby vymezí rozsah nárokovaného období. Ad absurdum by pak žalobce mohl tvrdit, že nárok uplatňuje za 50 let a takový nárok by mohl podle jeho názoru poprvé uplatnit až první den po uplynutí daného období (první den 51. roku) a k promlčení za 1. den by tak došlo po 53 letech. Právní předchůdkyně žalobce navíc v té době již věděla o tom, že k bezdůvodnému obohacení dochází, neboť za několik let předtím jim již bylo za užívání stejných pozemků žalovanou bez právního důvodu bezdůvodné obohacení pravomocně přiznáno.

27. Obdobně na promlčení nemělo vliv probíhající dědické řízení týkající se právní předchůdkyně žalobce, neboť pro tento případ o. z. nezakotvuje v ustanoveních týkajících se běhu promlčecí lhůty žádné speciální pravidlo. Pouze v § 643 odst. 1 o. z. je stanoveno, že přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. V nyní posuzované věci se však nejedná o žádnou povinnost či dluh žalobce jakožto dědice, nýbrž o jeho právo. Promlčecí doba zde tedy nezačala běžet až poté, co žalobce nabyl dědictví, ale běžela již jeho právní předchůdkyni a běžela i v průběhu dědického řízení, kdy byla pozůstalost spravována správcem pozůstalosti, vykonavatelem závěti nebo dědici (§ 1677 odst. 1 o. z.). Vědomost žalobce o okolnostech rozhodných pro posouzení věci je třeba zohledňovat již ve vztahu k jeho právní předchůdkyni, neboť opět, pokud by tomu tak nebylo, bylo by možné ad absurdum v podstatě jakýmkoliv převodem či přechodem pohledávky vyloučit promlčení, neboť by promlčecí lhůta počínala novému nabyvateli běžet vždy znovu. I kdyby se navíc žalobce o bezdůvodném obohacení skutečně dozvěděl až , datum, , jak tvrdí, tj. ke dni potvrzení nabytí dědictví, tak mu do konce promlčení lhůty stále ještě zbýval více než rok a půl. Objektivně se tedy jednalo o dobu dostatečně dlouhou k tomu, aby svá práva bránil.

28. Námitka promlčení ani není v rozporu s dobrými mravy. Přestože má žalobce pravdu, že je to žalovaná, kdo těží z protiprávního stavu tím, že bez právního titulu a náhrady užívá cizí pozemky, nebrání tato skutečnost (podstatná pro posouzení nároku jako takového) bez dalšího tomu, aby žalovaná mohla uplatnit námitku promlčení. Žalovaná totiž právní předchůdkyni žalobce, ani žalobci samotnému nijak nebránila v tom, aby žalobu podali včas. Ostatně s ohledem na již dlouhou historii těchto sporů si všech podstatných okolností museli být vědomi.

29. Co se týče poslední námitky žalobce, který zpochybňoval promlčení odkazem na vedení mimosoudního vyjednávání, ani této soud nepřisvědčil. Podle § 647 o. z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží. V nyní posuzované věci účastníci žádnou takovou dohodu soudu nepředložili. Určitá forma vyjednávání nejspíš v minulosti probíhala, což však ještě samo o sobě nemá vliv na promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za rok 2020.

30. Jak již tedy soud uvedl, s ohledem na výše uvedené důvody uzavřel, že nárok žalobce za období od , datum, do , datum, je promlčený, a proto žalobě vyhověl jen co do části odpovídající nároku za období od , datum, do , datum, . Při hodnotě ročního nájmu za podíl žalobce na předmětných pozemcích ve výši , částka, činí část připadající na jeden den roku 2020 částku , částka, . Soud na tomto místě podotýká, že v souladu s § 164 o. s. ř. v písemném vyhotovení rozsudku opravil chybu v psaní obsaženou ve vyhlášeném znění rozsudku, kdy ve výroku I. za částkou 14 143,23 chybělo uvedení měny, tj. Kč. Soud stanovil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené právní předchůdkyní žalobce ve výzvě k plnění. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

31. Žalobce i žalovaná měli v řízení částečný úspěch. Žalobci bylo vyhověno co do výši , částka, a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil , částka, (tj. celkem , částka, ). Oproti tomu žalovaná měla úspěch v části jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil , částka, (tj. celkem , částka, ). Žalobce měl tedy úspěch co do 60,7 % a žalovaná co do 39,3 %. Žalobci proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 21,4 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky , částka, za každý ze 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne , datum, a účast na dvou jednáních) včetně 6 náhrad hotových výdajů po , částka, za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (tj. , částka, ). Celková výše nákladů řízení žalobce je tedy , částka, [1 166+12 360+1800+2 973,60]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 21,4 % pak činí , částka, . Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

32. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne , datum, , neboť v něm bylo reagováno na výzvu soudu podle § 118a o.s.ř., přičemž toto vyjádření neobsahovalo žádné nové podstatné skutečnosti nad rámec toho, co bylo uveden na jednání a zároveň námitka vlivu mimosoudního jednání účastníků na běh promlčecí lhůty mohla a měla být rozvedena již ve vyjádření ze dne , datum, , za které žalobci náhrada nákladů řízení přiznána byla.