18 C 201/2016

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Radkou Zahradníkovou Ph.D. jako samosoudkyní ve věci údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka]</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně,</b> <b>s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení celkem částku [částka], a to k rukám zástupce žalobců.</b> Žalobci se žalobou domáhali, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jim žalovanou částku spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnili tím, že žalobci uzavřeli dne [datum] s druhem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem stavební parcely [číslo] s domem [adresa] a pozemkové parcely [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], jež jsou ve společném jmění žalobců. V nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši [částka] měsíčně, splatné předem k 24. dni měsíce předcházejícího měsíci, za nějž úhrada náleží. Ve smlouvě byla sjednána automatická prolongace o dalších 6 měsíců. Dne [datum] účastníci sjednali skončení nájemního vztahu. Dne [datum] žalobci uzavřeli se žalovanou a nájemcem [anonymizováno] [příjmení] smlouvu o postoupení práv z uzavřené nájemní smlouvy, kterou žalobci následně vyhodnotili jako neplatnou. Rozsudkem Krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] v dané věci však bylo určeno, že smlouva o postoupení práv je platnou smlouvou, a proto počínaje dnem [datum] žalovaná vstoupila do smluvního vztahu se žalobci na základě shora uvedené nájemní smlouvy namísto [anonymizováno] Odvolací soud dále také uvedl, že nájemní vztah neskončil dne [datum], neboť dopis, který žalobci zaslali právnímu zástupci žalované nemohl způsobit hmotněprávní účinky, tedy zánik smlouvy. Hmotněprávní úkon – oznámení o tom, že si jedna ze smluvních stran nepřeje pokračovat v nájmu, by totiž muselo být učiněno vůči druhé smluvní straně, nikoliv vůči jeho zástupci vybavenému pouze procesní plnou mocí. Nájemní vztah proto skončil až dnem [datum]. Žalovaná hradila nájemné až do února [rok], avšak za období od března [rok] do dubna [rok], tedy období 14 měsíců, nájemné nezaplatila. Žalovaná i přes výzvu dlužnou částku neuhradila. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nesporuje existenci hmotněprávního vztahu s žalobci z titulu uzavřené smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností z nájemní smlouvy ze dne [datum], na základě které žalovaná vstoupila do pozice nájemce z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] namísto [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná však zcela neuznává vznesený nárok co do důvodu a výše. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla uložena povinnost vyklidit nemovitost [anonymizováno] [příjmení], přestože již v té době byla v platnosti smlouva o postoupení, nebyl spor veden proti žalované, neboť žalobci smlouvu o postoupení vyhodnotili jako neplatnou. Jestliže tedy soud prvního stupně dal v tomto ohledu žalobcům za pravdu a jako účastníky nájemního vztahu označil osoby od žalované odlišné, nebyla žalovaná již dále povinna nájemné hradit, jelikož subjektem povinností byl nadále [anonymizováno] [příjmení]. Po žalované tedy nelze požadovat úhradu úroků z prodlení s úhradou nájemného za období od [datum] do [datum], tedy až do vynesení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který byla naopak smlouva o postoupení uznána za platnou, a teprve od tohoto okamžiku byla žalovaná povinna hradit žalobcům nájemné. I přes uznání platnosti smlouvy o postoupení však žalovaná neuznává nárok žalobců na nájemné v celkové výši [částka] s úroky z prodlení, a to z titulu porušení povinností žalobců ve smyslu ust. § 2205 NOZ, když neudrželi předmět nájmu v takovém stavu, aby mohl sloužit užívání, pro které byla nemovitost pronajaté a nezajistili její nerušené užívání po celou dobu, neboť žalobci nechali dne [datum] v rámci exekuce vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zajistit movité věci, které byly součástí předmětu nájmu dle nájemní smlouvy, resp. její přílohy [číslo]. Předmětem nájmu byla totiž nemovitost vybavená těmito movitými věcmi zajištěnými v exekuci, a tomu odpovídalo i nájemné. Žalované tak bylo znemožněno zajištěním movitých věcí užívat předmět nájmu ve sjednaném stavu a ke sjednanému účelu dle čl. I. nájemní smlouvy. Žalovaná tímto uplatňuje vůči žalobcům dle § 2208 odst. 1 NOZ pro zásadní ztížení užívání předmětu nájmu právo na slevu z nájemného ve výši [částka] a tuto slevu současně započítává vůči vznesenému nároků žalobců, přičemž obojí tak činí v zákonné lhůtě 6 měsíců dle § 2208 odst. 3 NOZ, která počala běžet dnem vynesení rozsudku Krajského soudu ze dne Účastníci učinili nesporným, že nájemní vztah trval v období březen [rok] až duben [rok]. Účastníci dále učinili nesporným, že za období březen [rok] až duben [rok] žalovaná neuhradila na nájemném ničeho. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutková zjištění: Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dle čl. I. smlouvy je předmětem nájmu nemovitost ve společném jmění manželů, dům [adresa] na pozemku – zastavěné ploše a nádvoří [číslo] pozemek – trvalý travní porost [číslo] jak je zapsaná na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Pronajímatel manželé [celé jméno žalobce] tímto pronajímají panu [příjmení] s veškerým příslušenstvím a vybavením, aby jej po dobu trvání nájmu užíval. Dle čl. I. odst. 3 smlouvy se nájem sjednává za účelem užívání nemovitosti k bydlení. Nájemní smlouva byla dle čl. II. odst. 1 smlouvy uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že v případě, že ani jedna ze stran neoznámí druhé straně písemně dva měsíce před uplynutím této lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu, obnovuje se tato smlouva automaticky na dalších [anonymizováno] kalendářních měsíců. Nájemné pak bylo stanoveno v čl. III. smlouvy tak, že činí částku [částka] měsíčně, přičemž nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním nemovitosti jsou splatné vždy dopředu, a to k 24. dni v měsíci předcházejícímu měsíci, za nějž úhrada náleží, a to vše na účet pronajímatele uvedený v záhlaví smlouvy. Dle čl. VIII. odst. 6 smlouvy jsou součástí smlouvy také přílohy 1-6, tedy také příloha [číslo] [anonymizováno] vybavení a zařízení nemovitosti. Z přílohy [číslo] nájemní smlouvy označené jako [anonymizováno] vybavení a zařízení nemovitosti soud zjistil, že zde bylo podrobně popsáno vybavení domu, včetně kusů tohoto vybavení a pořizovací cenou u každé položky, přičemž seznam obsahuje např. i popis jednotlivých kusů kuchyňského nádobí. Ze smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobci jako pronajímateli a slečnou [celé jméno žalované] jako nabyvatelem a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] jako nájemcem dne [datum] sodu zjistil, že na základě této smlouvy pronajímatel ke dni [datum] postupuje na nabyvatele veškerá práva a oprávnění pronajímatele vyplývající z nájemní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi pronajímatelem a nájemcem a nabyvatel tímto veškerá práva a oprávnění nájemce vyplývající z nájemní smlouvy přijímá. Předmětem převodu jsou veškerá práva pronajímatele, a to existující i budoucí, splatné i nesplatné, podmíněné i nepodmíněné. Přílohou této smlouvy o postoupení je záznam stav u měřičů ke dni [datum]. Z výpisu ze serveru [webová adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci mají výlučné vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], a to tak, že tyto patří do jejich společného jmění manželů. Z výzvy k zaplacení dlužného nájemného ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní zástupce žalobců vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného ve výši celkem spolu s úroky [částka] nejpozději do [datum], přičemž nájemné za období do [datum] činí celkem [částka]. Tento dopis byl žalované zaslán právním zástupcem dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. Z obálky takto zaslané soud zjistil, že zásilka nebyla vyzvednuta žalovanou, dne [datum] byla uložena a následně vrácena zpět adresátovi. Z protokolu o soupisu movitých věcí č.j. [spisová značka] sepsaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ve věci oprávněného [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] proti povinnému [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že úkon byla zahájen dne [datum] v [anonymizováno] a ukončen dne [datum] v [anonymizováno] h. Pro vymáhanou pohledávku sepsal soudní exekutor celkem [anonymizováno] položek movitých věcí. Přítomni na místě zaměstnanci exekutora, [celé jméno žalobkyně] a povinní [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované]. Z usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že ve věci oprávněného [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] proti povinnému [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] rozhodl o návrhu [jméno] [příjmení] na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí tak, že z protokolu o soupisu movitých věcí provedeného dne [datum] vyškrtl položky 6, 7, 8, 15, 17, 18, 20, 35, 38, 39, 40 a 43. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovanému [jméno] [příjmení] bylo uloženo vyklidit stavební parc. [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa] a pozemkovou parc. [číslo] vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] sodu zjistil, že tímto rozsudkem byl rozsudek soudu I. stupně č.j. [číslo jednací] změněn tak, že se žaloba zamítá. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], kdy zdejší soud rozhodl tak, že žalovaní, [celé jméno žalované] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jsou povinni zaplatit žalobcům [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] sodu zjistil, že rozsudek soudu I. stupně č.j. [číslo jednací] byl potvrzen. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že ze strany žalované jako předávající došlo k předání předmětu nájmu žalobcům. Z přílohy [číslo] předávacího protokolu soud zjistil, že obsahuje soupis vybavení domu, jež bylo předáno dne [datum]. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobci jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky nemovitostí, stavební parcely [číslo] s domem [adresa] a pozemkové parcely [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [katastrální uzemí]. Žalobci uzavřeli jako pronajímatel s panem [příjmení] [jméno] [příjmení] jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu ohledně nemovitostí shora uvedených na dobu určitou od [datum] do [datum] s automatickou prolongací o dalších [anonymizováno] kalendářních měsíců, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí písemně dva měsíce před uplynutím lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu. Nájem byl sjednán za účelem užívání nemovitosti k bydlení. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně, splatné dopředu k [anonymizováno] dni měsíce předcházejícího měsíci, za nějž úhrada náleží. Dne [datum] uzavřeli žalobci s nájemcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou smlouvu o postoupení práv a převzetí povinností z nájemní smlouvy, na základě které vstoupila žalovaná do práv a povinností původního nájemce. Žalovaná na nájemné v březnu [rok] do dubna [rok] neuhradila ničeho. Soud zjištěný skutkový stav posoudil s ohledem na § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) dle tohoto zákona účinného od 1.1.2014, a aplikoval tak právní úpravu nájmu dle této nové právní úpravy účinné od 1.1.2014, a to jak obecnou, tak zejména zvláštní ustanovení o nájmu bytu nebo domu dle § 2235 a násl. o.z., a to vzhledem ke skutečnosti, že nemovitosti (dům) byl pronajat za účelem bydlení (viz Nejvyšší soud sp.zn. 26 Cdo 2291/2015). Dle § 3074 odst. 1 o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2207 odst. 1 o.z. po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce. Dle § 2208 odst. 1 o.z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Dle § 2208 odst. 2 o.z. nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného. Dle § 2208 odst. 3 o.z. neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění. Dle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Dle § 2257 odst. 1 o.z. pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Podle § 2264 odst. 1 o.z. zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu. Podle § 2265 odst. 1 o.z. pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. Dle odst. 2 neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné. Dle odst. 3 neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného. Dle § 1895 odst. 1 o.z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Dle odst. 2 má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z.. Neujednají-li se strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená dle § 1970 občanského zákoníku, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti. V projednávané věci soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalobci a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] jako nájemní smlouvu dle § [číslo], resp. § 2235 a násl. o.z., jejímž předmětem byl nájem nemovitostí, stavební parcely [číslo] s domem [adresa] a pozemkové parcely [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [katastrální uzemí], přičemž účelem tohoto nájmu bylo užívání nemovitosti pro potřeby bydlení. Na základě této smlouvy se pak žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši [částka] vždy předem k 24. dni měsíce předcházejícímu měsíci, za který nájemné náleží. Předmětná nájemní smlouva pak byla uzavřena na dobu určitou, tj. od [datum] do [datum]. Účastníci učinili nesporným, že nájemní vztah trval i v období březen 2015 až duben 2016 [ulice] nájemní smlouva byla postoupena na žalovanou ve smyslu ust. § 1895 o.z., a to smlouvou o postoupení práv a převzetí povinností z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. Institut postoupení smlouvy představuje z hlediska obligačního práva sukcesi (nástupnictví) do právního postavení strany, tedy dochází ke změně strany závazkového vztahu. Smlouva, kterou jedna ze stran smluvního závazkového vztahu převádí jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě (postupníkovi), je pak smlouvou dvoustrannou, přičemž postoupená strana nemá z hlediska postupní smlouvy postavení smluvní strany, do právního poměru postupitele a postupníka tedy nezasahuje. Její oprávnění spočívá v tom, že se smlouvou o postoupení smlouvy vyjadřuje předem (§ 1897 o.z.) nebo následně souhlas, a tím rozhoduje o její účinnosti (§ 1898 o.z.) (viz Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, C. H. Beck, [obec], 2014, s. 793 – 798). Postoupením se tedy mění jedna ze smluvních stran smlouvy, avšak obsah smlouvy (práva a povinnosti) zůstávají nezměněn. K postoupení smlouvy je z hlediska zákona nutné splnit tři podmínky- nesmí to vylučovat povaha smlouvy, ze smlouvy nebylo dosud splněno a postoupená strana s tím vyslovila svůj souhlas. Z výše uvedeného pak vyplývá, že v daném případě do smluvního vztahu se žalobci vstoupila žalovaná namísto dosavadního nájemce pana [příjmení] [jméno] [příjmení], a to předmětnou smlouvou o postoupení práv a převzetí povinností z nájemní smlouvy, jež je svým obsahem smlouvou o postoupení smlouvy. Ačkoli samotná smlouva v několika ustanoveních používá nesprávně označení smluvních stran„ pronajímatel“ a„ nájemce“, je z jejího obsahu a účelu patrné, že žalovaná vstoupila do postavení nájemce, nikoli postavení pronajímatele- tedy namísto žalobců. Ostatně k tomuto závěru došel i Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Na žalovanou jako postupníka tak přešla nejen práva postupitele (původního nájemce pana [příjmení] [jméno] [příjmení]) z předmětné nájemní smlouvy, mezi něž patří zejména právo věc užívat, ale také povinnosti nájemce, mezi něž pak patří zejména povinnost hradit pronajímateli za toto užívání nájemné. Žalovaná jako postupník tak byla povinna jako„ nový“ nájemce hradit sjednané nájemné, a to od účinnosti smlouvy o postoupení, tedy ode dne [datum], dle nájemní smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] měsíčně, a to vždy předem k [anonymizováno] dni v měsíci předcházejícímu měsíci, za který nájemné náleží. Účastníci pak učinili nesporným, že za období od března [rok] do dubna [rok] žalovaná na nájemné ničeho neuhradila. Žalovaná v řízení pak pro zásadní ztížení užívání předmětu nájmu uplatnila vůči žalobcům právo na slevu z nájemného ve výši [částka], která podle ní spočívá v tom, že v rámci exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly dne [datum] zajištěny movité věci, které byly součástí předmětu nájmu dle nájemní smlouvy. Žalovaná pak dále uvedla, že tuto slevu současně započítává vůči vznesenému nároku žalobců a obojí činí v zákonné lhůtě [anonymizováno] měsíců dle § 2208 odst. 3 o.z., která dle žalované počala běžet dnem vynesení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. K takto vznesené námitce soud uvádí, že za situace, kdy měli žalobci proti žalované a [anonymizováno] [příjmení] vykonatelnou pohledávku (exekuční titul) vyplývající z rozsudku Okresního soudu Praha západ č.j. [spisová značka], bylo jejich právem zahájit jako oprávnění exekuci. Podle čl.36 Listiny základních práv a svobod se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu (tzv. právo na soudní ochranu). Toto právo zahrnuje jednak možnost uplatnit právo u nezávislého a nestranného soudu, který věc projedná a rozhodne, ale zároveň také právo na to, že v případě, že bude soudem uložena povinnost, která nebude povinným dobrovolně splněna, aby povinnost byla vymožena nuceně a to v tzv. exekučním řízení. Je to naopak žalovaná, která nesplnila svou povinnost uloženou jí vykonatelným rozhodnutím soudu dobrovolně, což vyvolalo nutnost zahájit nucený výkon tohoto rozhodnutí. Výběr způsobu exekuce přitom na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí přísluší již soudnímu exekutorovi (§ 58 odst. 3 exekučního řádu). Exekutor pověřený soudem provedením exekuce přitom rozhodl o způsobu provedení exekuce a to prodejem movitých věcí. Lze proto uzavřít, že pokud tedy žalobci podali návrh na zahájení exekuce (§ 35 exekučního řádu) a k návrhu oprávněných byl exekucí pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nelze dospět k závěru, že by tímto svým ústavním pořádkem zakotveným postupem způsobili vadu předmětu nájmu. Soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že i pokud by byla dána vada předmětu nájmu, běžela by lhůta 6 měsíců ode dne, kdy nájemce (žalovaná) zjistila vadu nebo mohla zjistit dle § 2208 odst. 3 o.z. V tomto případě se však žalovaná mohla dozvědět (resp. zjistit) vadu nejpozději dnem [datum], kdy soudní exekutor provedl soupis a zajištění movitých věcí nacházejících se v pronajaté nemovitosti, čemuž byla žalovaná osobně ten den přítomna, jak vyplynulo z provedeného dokazování. V daném případě proto nelze lhůtu počítat ode dne vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Praze, na který žalovaná odkázala, neboť o vadě žalovaná prokazatelně věděla již dříve. Pokud tedy žalovaná uplatnila své právo na slevu z vady předmětu nájmu v podání doručeném zdejšímu soudu dne [datum], učinila tak opožděně, tj. téměř rok poté, kdy vadu předmětu nájmu zjistila ([datum]). Navíc tento hmotněprávní úkon učiněný vůči soudu, se stal účinným vůči žalobcům, až v okamžiku, kdy se o něm dozvěděli (§ 41 odst. 3 o.s.ř.). V daném případě bylo vyjádření žalované doručeno žalobcům až dne [datum]. Samotné uplatnění práva z vad pak musí navíc splňovat obecné náležitosti právního jednání, což v tomto případě nebylo splněno (viz [anonymizováno] zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, C. H. Beck, [obec], 2014, s. 251 – 256). Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. Žalobcům proto náleží nájemné za období od března 2015 do dubna 2016, tedy období 14 měsíců ve výši po [částka] měsíčně, tedy celkem [částka]. Žalobcům pak byly přiznáno i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného, kterým byl 24. den v měsíci předcházejícím daného měsíce, za který nájemné náleželo. Soud přitom nezohlednil námitku žalované, že žalobci nemají právo na zaplacení úroků z prodlení za období od [datum] do [datum], tedy až do vynesení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým byla smlouva o postoupení uznána za platnou, a teprve od tohoto okamžiku byla žalovaná povinna hradit žalobcům nájemné, neboť předpokladem existence a trvání nájemního vztahu jako hmotněprávního poměru mezi účastníky není rozhodnutí soudu jako státního orgánu, neboť nic takového nový občanský zákoník nestanoví. Soud v nalézacím řízení zpravidla (výjimkou jsou řízení ukončené rozsudky s konstitutivními účinky, kde však zákon musí ingerenci soudu do hmotněprávního poměru účastníků přímo zakotvit) jako mimo jiné i v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] nalézá právo, které mezi účastníky vzniklo na základě hmotněprávního jednání, jako tomu bylo v tomto případě (viz uzavřená nájemní smlouva ze dne [datum]). Tedy otázka existence a trvání nájemní vztahu není závislá na rozhodnutí soudu v již daném konkrétním sporu mezi účastníky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 4 úkony po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum]) dle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen AT), dále 4x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, náhrady cestovného zástupce žalobců k soudnímu jednání dne [datum] z [obec] do sídla soudu [ulice a číslo], [obec a číslo] a zpět 456km ve výši celkem [částka] (při průměrné spotřebě dle velkého technického průkazu vozidla 6,8 a 4,4 a 5,2l/100km a ceně nafty ve výši 29,50 Kč/100 km při základní sazbě [částka] za 1km jízdy dle vyhlášky č. 328/2014 Sb.), náhrady za promeškaný čas strávený cestou dne [datum] dle § 14 odst. 1 AT ve výši 18x [částka] dle § 14 odst. 3 AT (18 půlhodin), a z DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).