18 C 221/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, včetně rodinného domu č.p. 410 na něm postaveného, v obci , adresa, , a dále pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v části obce v k. ú. , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, -západ, je žalovaný, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce (otec žalovaného) se žalobou domáhal určení, že je žalovaný vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, včetně rodinného domu č.p. 410 na něm postaveného, v obci , adresa, , a dále pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v části obce v k. ú. , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, -západ. Žalobu odůvodnil tím, že přistoupil jako spoludlužník k dluhům žalovaného a v plném rozsahu je věřitelům hradil. Poté, co se dozvěděl, že je proti žalovanému vedeno insolvenční řízení, složil na účet majetkové podstaty částku , částka, . S ohledem na nečinnost insolvenčního správce žalobci nezbylo, než každému věřiteli uhradit dluh žalovaného v celkové výši , částka, . Navzdory této situaci insolvenční správce uzavřel kupní smlouvu ke sporným nemovitostem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Jako vlastníci sporných nemovitostí (pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. 410, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , jsou v katastru nemovitostí zapsáni , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

5. Žalobce sdělil věřitelům žalovaného, že přistupuje k jeho dluhům (zjištěno z dopisů označených jako „přistoupení k dluhu“ ze dne , datum, včetně doručenek datových zpráv) a daným věřitelům současně na účet zaslal platby na úhradu dluhů žalovaného (zjištěno z výpisů z účtu).

6. Lze tedy učinit skutkový závěr o skutkovém stavu, že žalovaný není evidován jako vlastník sporných nemovitostí.

7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 980 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

9. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 6/2016). Znamená to tedy, že v případě žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 o. s. ř.) je třeba rozlišovat jak aktivní věcnou legitimaci žalobce, tak i jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení; věcná legitimace a naléhavý právní zájem v tomto smyslu tudíž nejsou splývajícími pojmy, přičemž z existence jednoho nelze bez dalšího dovozovat existenci druhého. Není-li žalobce aktivně věcně legitimován, nemůže mít ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť nemůže přirozeně doložit, že by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým nebo bylo jinak ohroženo (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 45/2003, nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Uvedené závěry přitom symetricky platí i v případě nedostatku tzv. pasivní věcné legitimace žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

10. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení bývá zpravidla dán tehdy, domáhá-li se žalobce určení, že je vlastníkem věci, nelze však vyloučit situace, kdy bude dán naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem věci je žalovaný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

11. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě (příp. všem osobám), která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

12. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Přestože v obecné rovině nelze vyloučit, že by žalobce mohl mít naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva někoho jiného, než je on sám (zde svého syna, který je současně jeho spoludlužníkem), v nyní posuzované věci tomu tak není. Důvodem je, že žaloba směřuje proti osobě, která v katastru nemovitostí není zapsána jako vlastník sporných nemovitostí. Zde je podstatné zmínit, že pro rozhodnutí soudu je určující skutkový a právní stav ke dni vyhlášení a nikoli v době, kdy žalobce žalobu podával (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobce a také nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného soud žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný, ale není zřejmé, že by mu v souvislosti s tímto řízením s ohledem na jeho procesní pasivitu vznikly jakékoli náklady.