18 C 227/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 51 358,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím sestávající ze dvou dílčích nároků. Zaprvé se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím za to, že jako tzv. dodavatel poslední instance dodávala žalovanému od , datum, plyn. Za dodávky v období do , datum, vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, , ale žalovaný ji ani přes urgence nezaplatil. Tato faktura vycházela z hodnoty plynoměru (1 918 m3) na základě automatického systémového odhadu v situaci, kdy plynoměr nebyl ze strany žalovaného zpřístupněn. Zadruhé se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím na základě faktury č. , hodnota, , která byla opravnou ve vztahu k předchozí faktuře. Byla vystavena poté, co dne , datum, došlo ke zpřístupnění plynoměru po převodu na nového odběratele, a žalobkyně zjistila skutečný stav plynoměru v hodnotě , hodnota, m3. Žalobkyně proto doúčtovala rozdíl ve zjištěné spotřebě v hodnotě , částka, , z čehož žalovaný uhradil , částka, . Zbývající část žalovaný opět ani přes urgence neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalobkyně žalovanému oznámila, že od , datum, mu bude dodávat zemní plyn jak tzv. dodavatel poslední instance a popsala mu podmínky tohoto režimu (zjištěno z nedatovaného dopisu).

5. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na úhradu zemního plynu za období od , datum, do , datum, na částku , částka, se splatností do , datum, . Faktura uváděla jako konečný stav plynoměru 1 918 m3. Jako systém odečtu byl uveden „automatický, systémový odhad“ (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy), která byla žalovanému neúspěšně doručována , datum, (zjištěno z naskenované obálky).

6. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na úhradu zemního plynu za shodné období na částku , částka, se splatností do , datum, . Faktura uváděla jako konečný stav plynoměru 2 275 m3 s tím, že jako systém odečtu byla uvedena „korekce zaměstnancem (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy), která byla žalovanému neúspěšně doručována , datum, (zjištěno z naskenované obálky).

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalovanému od , datum, zemní plyn jako tzv. dodavatel poslední instance. Následně mu za dodávky plynu v období od , datum, do , datum, vystavila faktury na úhradu celkem , částka, s tím, že částka , částka, byla splatná do , datum, a částka , částka, do , datum, . Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by z této částky uhradil navzdory výzvám žalobkyně více než jí tvrzených , částka, .

8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

9. Podle § 12b odst. 2 věty první energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Podle § 12c odst. 4 věty první energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky.

10. Podle § 62 odst. 2 písm. h) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V projednávané věci soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalovanému zemní plyn jako tzv. dodavatel poslední instance. Tuto skutečnost mu v souladu se zákonem předem oznámila a informovala jej o podmínkách tohoto režimu. V důsledku toho ji vzniklo právo na to, aby jí žalovaný za specifikované období uhradil fakturované částky za dodávky plynu. V řízení však ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by z vystavených faktur uhradil cokoli nad rámec částky , částka, , jak tvrdila žalobkyně. Lze proto uzavřít, že za dodávky zemního plynu žalovaný žalobkyni dluží , částka, .

13. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas neplatil, dostal se ve dnech následujících po splatnosti faktur do prodlení a žalobkyni proto v souladu s § 1970 o. z. náleží také úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. l o. s. ř. třídenní.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů po , částka, za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobkyně společníkem advokátní kanceláře, která je plátcem DPH, náleží žalobkyni také náhrada této daně v sazbě 21 % z , částka, , tj. , částka, . Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení soud přiznal , částka, . Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).