18 C 227/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 51 358,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím sestávající ze dvou dílčích nároků. Zaprvé se domáhala zaplacení částka s příslušenstvím za to, že jako tzv. dodavatel poslední instance dodávala žalovanému od datum plyn. Za dodávky v období do datum vystavila žalovanému fakturu č. hodnota, ale žalovaný ji ani přes urgence nezaplatil. Tato faktura vycházela z hodnoty plynoměru (1 918 m3) na základě automatického systémového odhadu v situaci, kdy plynoměr nebyl ze strany žalovaného zpřístupněn. Zadruhé se žalobkyně domáhala zaplacení částka s příslušenstvím na základě faktury č. hodnota, která byla opravnou ve vztahu k předchozí faktuře. Byla vystavena poté, co dne datum došlo ke zpřístupnění plynoměru po převodu na nového odběratele, a žalobkyně zjistila skutečný stav plynoměru v hodnotě hodnota m3. Žalobkyně proto doúčtovala rozdíl ve zjištěné spotřebě v hodnotě částka, z čehož žalovaný uhradil částka. Zbývající část žalovaný opět ani přes urgence neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalobkyně žalovanému oznámila, že od datum mu bude dodávat zemní plyn jak tzv. dodavatel poslední instance a popsala mu podmínky tohoto režimu (zjištěno z nedatovaného dopisu).

5. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na úhradu zemního plynu za období od datum do datum na částku částka se splatností do datum. Faktura uváděla jako konečný stav plynoměru 1 918 m3. Jako systém odečtu byl uveden „automatický, systémový odhad“ (zjištěno z faktury č. hodnota ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum (zjištěno z předžalobní výzvy), která byla žalovanému neúspěšně doručována datum (zjištěno z naskenované obálky).

6. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na úhradu zemního plynu za shodné období na částku částka se splatností do datum. Faktura uváděla jako konečný stav plynoměru 2 275 m3 s tím, že jako systém odečtu byla uvedena „korekce zaměstnancem (zjištěno z faktury č. hodnota ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částka předžalobní výzvou ze dne datum (zjištěno z předžalobní výzvy), která byla žalovanému neúspěšně doručována datum (zjištěno z naskenované obálky).

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalovanému od datum zemní plyn jako tzv. dodavatel poslední instance. Následně mu za dodávky plynu v období od datum do datum vystavila faktury na úhradu celkem částka s tím, že částka částka byla splatná do datum a částka částka do datum. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by z této částky uhradil navzdory výzvám žalobkyně více než jí tvrzených částka.

8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

9. Podle § 12b odst. 2 věty první energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Podle § 12c odst. 4 věty první energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky.

10. Podle § 62 odst. 2 písm. h) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky, 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V projednávané věci soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalovanému zemní plyn jako tzv. dodavatel poslední instance. Tuto skutečnost mu v souladu se zákonem předem oznámila a informovala jej o podmínkách tohoto režimu. V důsledku toho ji vzniklo právo na to, aby jí žalovaný za specifikované období uhradil fakturované částky za dodávky plynu. V řízení však ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by z vystavených faktur uhradil cokoli nad rámec částky částka, jak tvrdila žalobkyně. Lze proto uzavřít, že za dodávky zemního plynu žalovaný žalobkyni dluží částka.

13. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas neplatil, dostal se ve dnech následujících po splatnosti faktur do prodlení a žalobkyni proto v souladu s § 1970 o. z. náleží také úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. l o. s. ř. třídenní.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši částka za každý ze dvou úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů po částka za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobkyně společníkem advokátní kanceláře, která je plátcem DPH, náleží žalobkyni také náhrada této daně v sazbě 21 % z částka, tj. částka. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení soud přiznal částka. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.