18 C 23/2025
č. j. 18 C 23/2025-43
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zaplacení 19 326,50 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu , adresa, -západ dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z této částky ve výši 12,25 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně je autorizovaným prodejcem a opravcem motorových vozidel. Žalovaná si u žalobkyně objednala opravu motorového vozidla reg. zn. , SPZ, , tov. zn. Škoda Superb III (dále jen „automobil“), a to dle zakázkového listu č. W 468938. Žalobkyně provedla opravu automobilu za , částka, v rozsahu specifikovaném v daňovém dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, , splatném dne , datum, . Oprava byla částečně vypořádána likvidací pojistného události, kdy pojišťovna , právnická osoba, . (dále jen „Generali“) vyplatila žalobkyni částku , částka, . Z fakturované částky tak zbývá žalované doplatit částku , částka, za spoluúčast a DPH v sazbě 21 % ve výši , částka, . Žalovaná tuto částku neuhradila, neboť nesouhlasila s navrhovaným zněním kvitance, kterou vystavila žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dne , datum, . Žalovaná však doposud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalobkyní uplatněný nárok popřela co do základu i výše. Žalovaná po žalobkyni požadovala, aby jí byla v souvislosti s úhradou dluhu vystavena řádná kvitance. Takovou kvitanci žalobkyně odmítla žalované vydat. Již od počátku servisních prací navíc žalovaná avizovala, že se jí náklady na opravu jeví jako přemrštěné. Při zadání objednávky byla výslovně učiněna výhrada, že úhrada bude provedena pouze z prostředků pojištění, s vyloučením spoluúčasti a DPH. V praxi autoservisů není neobvyklé, že dokumentace obsahuje určité nesrovnalosti. Žalovaná proto trvala na tom, aby uhrazením pouze spoluúčasti a DPH nedošlo ke vzniku nového dluhu, nýbrž aby zanikl celý dluh vyplývající z provedené objednávky. Pakliže žalobkyně odmítla kvitanci vystavit, nebyly splněny podmínky pro řádné předání peněz. Žalovaná proto není s úhradou dlužné částky v prodlení.
3. Žalobkyně v replice opakovaně shrnula podstatu žalobní argumentace, na které nadále setrvala. Žalovaná se zavázala k úhradě rozdílu mezi fakturovanou částkou a plněním poskytnutým ze strany pojišťovny, který tvoří sjednaná spoluúčast a DPH v zákonné sazbě. Žalobkyně byla připravena vystavit žalované kvitanci po dokončení opravy a zaplacení dlužné částky. Připravenou kvitanci ostatně zaslala dne , datum, žalované prostřednictvím e-mailu. K zaplacení dlužné částky z titulu provedené opravy však doposud nedošlo, ačkoliv žalovaná v e-mailové komunikaci ubezpečovala žalobkyni, že předmětnou částku uhradí., právnická osoba, dotazu soudu při jednání, jaký byl problém ve znění kvitance, zmocněnec žalované uvedl, že částka za opravu by v ní měla být specifikována celá, hlavní problém spočíval v nedostatku komunikace.
5. V řízení účastníci učinili nesporným, že žalobkyně provedla opravu automobilu žalované, a to za , částka, v rozsahu specifikovaném v daňovém dokladu ze dne , datum, . Žalovaná předem akceptovala rozsah opravy dle zakázkového listu za přibližnou cenu , částka, včetně DPH. Pojišťovna Generali vyplatila žalobkyni z titulu opravy , částka, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky , částka, , kterou žalovaná obdržela. Soud vzal v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) uvedená shodná tvrzení za svá skutková zjištění.
6. Soud při jednání provedl důkazy následujícími listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili, a vzal za prokázaný následující skutkový stav:
7. Z prohlášení zákazníka k pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala pojišťovnu Generali, aby pojistné plnění z pojistné události týkající se automobilu poukázala na základě vystavené faktury na bankovní účet žalobkyně. Žalovaná současně prohlásila, že bere na vědomí, že případný rozdíl mezi částkou fakturovanou opravcem a plněním vypočteným pojišťovnou (např. sjednaná spoluúčast pojišťovnou, neuznané krytí pojistné události, DPH) uhradí na základě vyrozumění opravce na jeho účet. V prohlášeních se žalobkyně označila za plátce DPH. V prohlášení ze dne , datum, je uvedeno bankovní spojení žalobkyně.
8. Z krycího dopisu – informace o výplatě plnění ze dne 24. 10 2024 soud zjistil, že pojišťovna Generali potvrdila žalobkyně, že z provedené opravy uhradí plnění ve výši , částka, s tím, že spoluúčast žalované dle pojistné smlouvy byla sjednána ve výši 5 %, minimálně však , částka, . Pojistné plnění ve výši , částka, tedy odpovídalo fakturované částce za opravu ve výši , částka, bez DPH (DPH činilo , částka, , celkem tedy , částka, ) po odečtení spoluúčasti ve výši , částka, .
9. Z e-mailové komunikace z listopadu a prosince 2024 soud zjistil, že mezi účastníky (paní , jméno FO, za žalobkyni a pan , jméno FO, , resp. paní , jméno FO, za žalovanou) probíhala komunikace ohledně úhrady dlužné částky a následného vystavení kvitance. Žalobkyně v e-mailu ze dne , datum, uvedla, že dlužnou částku může žalovaná uhradit převodem na účet nebo na pokladně. Mezi účastníky vznikl spor ohledně znění kvitance, kdy žalobkyně uvedla, že nemůže žalované vydat potvrzení o zaplacení částky ve výši , částka, , jelikož jí neuhrazený nedoplatek činí odlišnou částku. V emailu ze dne , datum, žalovaná uvedla, že minule kvitance obsahovala ustanovení o DPH a spoluúčasti, nikoliv o opravě, a že pokud věřitel odmítne vydat kvitanci, dostává se sám do prodlení. Dále uvedla, že po odsouhlasení textu kvitance je připravena uhradit dlužnou částku platební kartou. V emailu ze dne , datum, žalobkyně sdělila žalované, že kvitanci doplnila o přesnější specifikaci, ve které rozepsala úhrady dle skutečnosti.
10. Z návrhu Kvitance (potvrzení o splnění dluhu), který předložila žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně připravila pro žalovanou potvrzení o tom, že z částky , částka, za opravu automobilu byla částka , částka, uhrazena pojišťovnou Generali a částka ve výši , částka, sestávající se z DPH ve výši , částka, a spoluúčasti žalované ve výši , částka, byla uhrazena žalovanou, čímž byl dluh žalované „zcela splacen“ a veškeré závazky plynoucí z faktury č. , hodnota, byly plně uhrazeny. V Kvitanci současně žalobkyně prohlásila, že zbývající částka ve výši , částka, , která odpovídá spoluúčasti žalované z pojistné smlouvy, se připisuje k tíži věřitele (žalobkyně). V Kvitanci byla dále uvedena forma úhrady dlužné částky platební kartou.
11. Návrhy žalované na provedení dokazování dalšími listinami a výslechy svědků soud zamítl pro nadbytečnost.
12. Na základě shora uvedeného soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně provedla za , částka, opravu automobilu žalované, která je plátcem DPH. Pojišťovna Generali vyplatila žalobkyni z titulu opravy , částka, . Žalobkyně se zavázala uhradit zbývající částku ve výši , částka, , která sestává z DPH ve výši , částka, a spoluúčasti žalované ve výši , částka, , přičemž žalobkyně požadovala úhradu spoluúčasti ve výši pouze , částka, , tedy celkem částky , částka, . Z této částky žalovaná neuhradila ani přes výzvu žalobkyně ničeho, neboť nesouhlasila se zněním kvitance navrženým žalobkyní, ve kterém žalobkyně specifikovala úhradu částky za opravu tak, že částku ve výši , částka, uhradila pojišťovna Generali a zbývající částku ve výši , částka, měla uhradit žalovaná. Žalované bylo známo, že dlužnou částku může uhradit bankovním převodem nebo na pokladně žalobkyně.
13. V daném případě žalovaná nepopírala, že doposud žalobkyni neuhradila za provedení opravy automobilu částku , částka, (DPH ve výši , částka, a spoluúčast ve výši , částka, ). Žalovaná má však za to, že poskytnutí tohoto plnění byla oprávněna žalobkyni odepřít, neboť jí žalobkyně odmítla vydat kvitanci. Podstata sporu tedy spočívá v otázce vystavení kvitance.
14. Podle § 1949 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky (odst. 1). Dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci (odst. 2).
15. Podle § 1957 odst. 1 o. z. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele.
16. Potvrzení o splnění dluhu neboli kvitance je soukromou listinou (§ 565 a 566 o. z.), kterou věřitel potvrzuje dlužníkovi, že mu splnil dluh a tento zanikl. Vystavení kvitance má za následek, že na věřitele přechází důkazní břemeno ohledně případného tvrzení, že poskytnutým plněním nedošlo ke splnění dluhu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a v něm odkazovanou judikaturu). Věřitel je povinen vydat potvrzení o splnění dluhu pouze na dlužníkovu výzvu. Pakliže věřitel odmítne na žádost dlužníka oproti plnění vydat kvitanci, je dlužník dle § 1949 odst. 2 o. z. oprávněn věřiteli odepřít plnění a věřitel se ocitá v prodlení. Dlužník tak může využít náhradního způsobu splnění formou soudní úschovy (§ 1953 o. z.), není k tomu však povinen (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nutno zdůraznit, že uvedené pravidlo se z povahy věci týká pouze situací, kdy věřitel plnění fyzicky (osobně) přijímá, např. přebírá platbu v hotovosti, zboží či dílo. Jen tehdy jsou naplněny předpoklady pro vydání kvitance „zároveň“ (srov. § 1949 odst. 2 o. z.) s předáním plnění a dlužník tedy může současným vydáním kvitance své plnění podmiňovat. Naopak o tyto případy nepůjde u bezhotovostních převodů, kdy ke splnění dochází dle § 1957 odst. 1 o. z. připsáním na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, tedy bez jeho přítomnosti a bez takového úkonu „přijetí“, který by časově a místně umožňoval vydání kvitance zároveň se splněním ve stejném okamžiku. V těchto případech není možno plnění odepřít [srov. komentář k § 1949 in: HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 971, marg. č. , hodnota, ].
17. V posuzované věci bylo žalované známo, že dlužnou částku může uhradit na pokladně žalobkyně nebo bankovním převodem (bankovní spojení žalobkyně bylo uvedeno na prohlášení zákazníka k pojistné události ze dne , datum, , které žalobkyně podepsala). Sama žalobkyně ostatně avizovala, že dlužnou částku uhradí na pokladně žalobkyně platební kartou, tedy prostřednictvím bezhotovostního platebního styku. Za této situace nebyla žalovaná oprávněna odepřít plnění žalobkyni s argumentem, že jí žalobkyně odmítla vystavit kvitanci. Soud připomíná, že ke splnění dluhu totiž v případě bezhotovostního platebního styku – ať už převodem na bankovní účet nebo platbou kartou – dochází připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele (§ 1957 odst. 1 o. z.), tedy bez takového úkonu „přijetí“, který by časově a místně umožňoval vydání kvitance zároveň s poskytnutím plnění.
18. Soud navíc shledal, že žalobkyně ve skutečnosti ani neodepřela žalované poskytnout oproti úhradě dlužné částky kvitanci. V řízení bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím e-mailu návrh kvitance, který obsahoval veškeré náležitosti ve smyslu § 1949 odst. 1 o. z. (označení dlužníka a věřitele, předmětu plnění, místo a čas splnění) Požadavek žalované, aby byla v kvitanci uvedena celková částka opravy (resp. skutečnost, že tuto částku uhradila právě žalovaná), soud nepokládá za opodstatněný. Pakliže žalobkyně v návrhu kvitance specifikovala předmět plnění (úhradu částky za opravu) tak, že částku ve výši , částka, uhradila pojišťovna Generali a zbývající částku ve výši , částka, měla uhradit žalovaná, nelze v tomto ohledu žalobkyni nic vytknout. Takový způsob úhrady totiž odpovídá skutečnosti. Obrana žalované tudíž není důvodná.
19. Soud proto uzavírá, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni vedle jistiny přísluší podle § 1970 o. z. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne, který požadovala žalobkyně a který následoval po splatnosti jí vystaveného daňového dokladu. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem ve výši , částka, . Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni provedení úkonu, ve výši , částka, za tři a půl úkony právní služby vykonané advokátem, a to za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchou předžalobní výzvu a za účast na jednání před soudem nepřesahujícím dvě hodiny [§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu], tedy v celkové výši , částka, . Repliku žalobkyně ze dne , datum, soud nepokládal za účelně vynaložený úkon právní služby, neboť tvrzení v ní obsažená již byla součástí žaloby. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu částce , částka, za čtyři úkony právní služby, celkem tedy , částka, . Náklady řízení dále tvoří náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená z této částky vyjma soudního poplatku, tj. ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.