18 C 241/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 233 828 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o nájmu, na základě které užívala žalobkyně byt v domě na adrese , Adresa žalované, , za což hradila nájemné , částka, měsíčně. V řízení vedeném u Okresního soudu , adresa, -západ pod sp. zn. , spisová značka, , v němž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva byla neplatná pro rozpor se zákonem a nájemní vztah platně nevznikl. Žalobkyně tak platila částku , částka, měsíčně, a proto požaduje vydání částek, které žalované uhradila, jako bezdůvodného obohacení. Konkrétně částky , částka, za platbu , částka, měsíčně po dobu 17 měsíců mezi srpnem 2021 a prosincem 2022, dále částky , částka, , kterou uhradila celkem v době mezi , datum, a , datum, , a konečně částky , částka, představující polovinu plateb za internet, který pro danou nemovitost zajistila, v době od srpna 2021 do prosince 2023.

2. Žalovaná uplatněné nároky neuznává. Je starobní důchodkyní a matkou žalobkyně, převzala veškeré závazky související s výchovou dcery žalobkyně Karolíny, tj. své vnučky, včetně hrazení nákladů, které jí žalobkyně kompenzovala jen minimálně. Žalobkyně bydlela v samostatné jednotce v rodinném domě žalované, ale žalovaná jí nájem vypověděla z důvodu nehrazení energií a dalších plateb a také s ohledem na neochotu přispívat na výživu nezletilé. Žalovaná považuje podání žaloby za šikanózní a vedené primárně úmyslem řešit osobní spory. Žalovaná má vůči žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení za to, že na základě neplatné smlouvy užívala od , datum, do , datum, bytovou jednotku a čerpala s tím spojené energie. Žalovaná proto uplatňuje vůči nárokům žalobkyně námitku započtení, resp. vzájemného plnění. Bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu za dobu 20 měsíců činí , částka, , náklady spojené s užíváním bytu , částka, Část žalobkyní tvrzených plateb navíc představuje části plateb výživného otce nezletilé, které bylo hrazeno k rukám žalobkyně, přestože o ni fakticky pečovala žalovaná. Žalobkyně tedy neprokázala, že všechny tvrzené platby činila v souvislosti s užíváním bytové jednotky, což plyne i z poznámek k platbám (výživné, pohřeb manžela žalované).

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník pozemků parc. č. , hodnota, a 1543 v k. ú. , adresa, (zjištěno ze snímku obrazovky z elektronického nahlížení do katastru nemovitostí).

5. Žalovaná s , jméno FO, jako pronajímatelé uzavřeli s žalobkyní jako nájemkyní „smlouvu o pronájmu bytu“, kterou se žalovaná zavázala přenechat žalobkyni od , datum, na dobu neurčitou k užívání byt a žalobkyně se zavázala platit nájemné , částka, měsíčně (zjištěno ze Smlouvy o pronájmu bytu ze dne , datum, ). Okresní soud , adresa, -západ se v řízení sp. zn. , spisová značka, zabýval žalobou žalobkyně, kterou se vůči žalované domáhala přezkumu výpovědi z nájmu bytu, konkrétně určení, že výpověď je neoprávněná. Soud tuto žalobu zamítl, přičemž v odůvodnění mj. učinil závěr, že je smlouva absolutně neplatná z důvodu, že v ní není rozlišeno, jaká část z platby , částka, připadá na nájemné a jaká na zálohy na služby spojené s užíváním bytu. S ohledem na neplatnost nájemní smlouvy se pak již soud ani nemohl zabývat oprávněností výpovědi (zjištěno z rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

6. Žalobkyně užívala předmětnou část domu nacházející se v suterénu v době od srpna 2021 do , datum, . Žalobkyně zaslala žalované částku , částka, odpovídající platbě , částka, měsíčně za měsíce srpen 2021 až prosinec 2022. Dále jí zaslala dílčími platbami celkem , částka, (soud vzal za prokázané shodným tvrzením účastníků).

7. Žalobkyně uhradila žalované v době od srpna 2021 do prosince 2022, tj. 17 měsíců, částku , částka, měsíčně (zjištěno z příjmových pokladních dokladů). Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, částku , částka, s poznámkou „, Jméno žalované, maminka“, dne , datum, částku , částka, se shodnou poznámkou, dne 13. 10 2022 částku , částka, s poznámkou „, adresa, “, dne , datum, částku , částka, s poznámkou „Danuška tatínek rozloučení“, dne , datum, částku , částka, bez bližší specifikace, dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, shodně s poznámkami „Danuška pro Karolínku“ V průběhu roku 2023 zaslala žalobkyně žalované celkem , částka, , kdy u platby , částka, ze dne , datum, je uvedena poznámka „nájem a energie“, stejně tak u platby , částka, ze dne , datum, . Zbylé platby jsou bez bližší specifikace (zjištěno z výpisů z účtu za roky 2022 a 2023 u , právnická osoba, .).

8. Žalobkyně v rámci opatrovnického řízení ve věci její nezletilé dcery Karolíny při jednání dne , datum, uvedla, že zasílá žalované „peníze na Karolínu a na energie přibližně okolo , částka, “ a „platila , částka, pravidelně jako nájem a náklady spojené s bydlením a , částka, jednou ročně na tuhá paliva. Poslední rok tuto částku neplatí a platí podle možností“ (zjištěno z protokolu o jednání ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

9. Zálohy na elektřinu v odběrném místě na adrese , Adresa žalované, , činily , částka, měsíčně v době od , datum, do , datum, (zjištěno z listiny „vaše nové zálohy na elektřinu“ ze dne , datum, ). V zúčtovacím v období od , datum, do , datum, činily náklady na elektřinu , částka, , přičemž bylo uhrazeno , částka, a přeplatek tak činil , částka, . Pro období od , datum, do , datum, byly zálohy stanoveny na , částka, měsíčně (zjištěno z vyúčtování za elektřinu za období od , datum, do , datum, ), v období od , datum, do , datum, činily náklady na elektřinu , částka, (zjištěno z vyúčtování za elektřinu za období od , datum, do , datum, ), v období od , datum, do , datum, činily náklady na elektřinu , částka, , přičemž bylo uhrazeno , částka, a vznikl tak nedoplatek , částka, . Zálohy pro období od , datum, do , datum, byly stanoveny na , částka, měsíčně (zjištěno z vyúčtování elektřiny za období od , datum, do , datum, ). Uvedené nedoplatky žalovaná uhradila (zjištěno z potvrzení o platbách ze dne , datum, a , datum, ).

10. Žalovaná objednala v roce 2022 na otop brikety za částku , částka, (zjištěno z daňového dokladu ze dne , datum, ) a , částka, (zjištěno z daňového dokladu ze dne , datum, ) a v roce 2023 za částku , částka, (zjištěno z daňového dokladu ze dne , datum, ) a , částka, (zjištěno z daňového dokladu ze dne , datum, ). Tyto náklady žalovaná uhradila (zjištěno z potvrzení o transakcích a výpisů z účtu).

11. V letech 2021 až 2023 činil hromadný roční poplatek za svoz odpadu z nemovitosti , částka, (zjištěno z příjmových dokladů z let 2021 až 2023).

12. Žalovaná platila za vývoz žumpy dne , datum, částku , částka, (zjištěno ze stvrzenky ze dne , datum, ) a mezi , datum, a , datum, šestkrát částku , částka, (zjištěno z příjmových pokladních dokladů ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ).

13. Nezletilá Karolína byla svěřena do péče žalované, tj. své babičky, a žalobkyni bylo stanoveno výživné , částka, počínaje dnem , datum, (zjištěno z rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem a nabyl právní moci dne , datum, (zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Vůči žalobkyni jako povinné byl nařízen výkon uvedeného rozhodnutí, protože za dobu od , datum, do , datum, činil dluh na výživném , částka, (zjištěno z usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

14. Žalovaná sepsala pro účely opatrovnického řízení čestné prohlášení, ve kterém uvedla, že z výživného, které hradí k rukám žalobkyně otec nezletilé Karolíny, nedostává žalovaná ničeho, přestože u ní nezletilá bydlí a živí ji. Naposledy jí měla žalobkyně dát na potřeby nezletilé částku , částka, v červnu 2023 (zjištěno z čestného prohlášení ze dne , datum, ). Shodné čestné prohlášení učinila také nezletilá Karolína (zjištěno z čestného prohlášení ze dne , datum, ).

15. Žalobkyně hradila za připojení k internetu na adrese , adresa, , částku , částka, měsíčně v době od dubna 2007 do prosince 2023. Celkem uhradila , částka, (zjištěno z e-mailové komunikace s , právnická osoba, .).

16. V Černošicích byl pronájem bytu o dispozici 1+kk a výměře 23 m2 inzerován , částka, měsíčně (zjištěno ze snímku server , Anonymizováno, .cz).

17. Na základě oznámení žalobkyně bylo vedeno přestupkové řízení s žalovanou v souvislosti s incidentem, při kterém měla podle tvrzení žalobkyně odnést dne , datum, z bytu žalobkyně přímotop, mosaznou lampu a zamezit jí v přístupu do kotelny. Dané řízení bylo zastaveno z důvodu, že popsané jednání nebylo žalované prokázáno (zjištěno z usnesení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , RČ, OP/Vit). Z dalších provedených důkazů týkajících se daného přestupkového řízení soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci.

18. Žalovaná od žalobkyně obdržela předžalobní výzvu ze dne , datum, (soud vzal za prokázané shodným tvrzením účastníků).

19. Návrhy na provedení dalšího dokazování soud zamítl z důvodu nadbytečnosti, neboť skutková zjištění, k jejichž prokázání by měly důkazy směřovat, nejsou pro posouzení věci významné, případně již byly prokázány jinými provedenými důkazy.

20. Na základě takto zjištěných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně podle dohody s žalovanou užívala v době od srpna 2021 do , datum, část domu na adrese , Adresa žalované, , ve vztahu k němuž je jako vlastník evidována žalovaná. Dle smlouvy, kterou účastnice uzavřely, byla žalobkyně povinna platit žalované za „nájem a energie“ částku , částka, měsíčně. Žalobkyně zaslala žalované částku , částka, odpovídající platbě , částka, měsíčně za měsíce srpen 2021 až prosinec 2022. Vedle toho jí zaslala dílčími platbami celkem , částka, . U těchto dalších plateb nicméně není převážně prokázán jejich účel, přinejmenším částečně se jednalo o platby na úhradu potřeb nezletilé dcery Karolíny, o kterou pečuje žalovaná (nejprve fakticky, následně jí byla svěřena do péče také soudně). Odlišný účel plateb než je úhrada nájemného a souvisejících služeb lze dle poznámek u plateb jednoznačně stanovit v případě částky , částka, .

21. Žalovaná hradila v souvislosti s dotčenou nemovitostí energie a služby související s užíváním. V zúčtovacím v období od , datum, do , datum, činily náklady na elektřinu , částka, , v období od , datum, do , datum, činily , částka, , v období od , datum, do , datum, činily , částka, . V roce 2022 činily výdaje na pevná paliva , částka, a v roce 2023 částku , částka, . V letech 2021 až 2023 činil hromadný roční poplatek za svoz odpadu z nemovitosti , částka, . V letech 2022 a 2023 uhradila žalovaná za vývoz žumpy celkem , částka, .

22. Soud se již v mezidobí zabýval na podkladě žaloby podané žalobkyní přezkumem oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou dala žalovaná žalobkyni, přičemž jako předběžnou otázkou se zabýval také platností smlouvy uzavřené mezi účastnicemi, a dospěl k závěru o její neplatnosti.

23. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.

24. Podle § 2238 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

25. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 2999 odst. 2 o. z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

28. Podle § 9 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají (odst. 1). U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat (odst. 4).

29. Jak plyne i z judikatury Nejvyššího soudu, upravuje-li občanský zákoník v § 2238 fikci uzavření řádné smlouvy, pak není-li jejím obsahem stanovení výše nájemného a výše záloh na služby a nájemce platí jednu souhrnnou platbu a současně nejde (nemůže jít podle § 9 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb.) o platbu paušální, a tuto výši nelze zjistit ani jinak (z vůle stran apod.), je např. možné za použití § 2246 odst. 2 o. z. zjistit výši obvyklého nájemného s tím, že zbývající část dohodnuté platby budou představovat zálohy na služby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

30. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že platila žalované nájemné na základě neplatné smlouvy, a proto požaduje vydání zaplacených částek jako bezdůvodného obohacení. Byť si je soud vědom toho, že v jiném řízení se již soud jednou otázkou platnosti zabýval jakožto otázkou předběžnou a v odůvodnění shora citovaného rozsudku učinil závěr o neplatnosti dané smlouvy, tento závěr není pro účely posouzení této věci automaticky právně závazný. S ohledem na shora citovanou právní úpravu a ji rozvíjející judikaturní závěry Nejvyššího soudu totiž nelze bez dalšího učinit závěr o neplatnosti nájemní smlouvy, pokud jsou splněny podmínky § 2238 o. z., pouze z důvodu, že v ní bylo sjednána paušální platba nerozlišující nájemné a zálohy na služby související s užíváním bytu. Předchozí závěry Nejvyššího soudu aplikující dřívější právní úpravu, která na posouzení této věci nedopadá, ze kterých vycházel zdejší soud ve věci sp. zn. , spisová značka, , proto s ohledem na uvedený judikaturní vývoj nejsou na tuto věc přiléhavá. Vzhledem k tomu, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou a fakticky trval po dobu alespoň tří let, bylo by třeba v souladu se shora uvedenými pravidly sjednanou paušální úhradu rozdělit na nájemné v obvyklé výši a zbylou část (pokud by sjednané plnění obvyklou výši nájemného převyšovalo) považovat za plnění na zálohy služeb.

31. V projednávané věci je situace specifická rovněž tím, že sporná část nemovitosti nebyla opatřena samostatnými měřidly, tudíž je provedení vyúčtování spotřeby vyloučeno. Situace je do značné míry specifická i tím, že se nejedná o standardní komerční nájem nemovitosti, ale o situaci, kdy byla ponechána část nemovitosti k užívání jinému členovi rodiny a v nemovitosti žili také další členové rodiny (děti žalobkyně).

32. Pokud soud vyjde z toho, že roční spotřeba elektřiny činila cca , částka, , náklady na pevná paliva , částka, , náklady na svoz odpadu , částka, a na vývoz žumpy , částka, ročně, pak při zohlednění počtu společně žijících osob na žalobkyni připadala čtvrtina těchto výdajů, tj. , částka, (20 000 + 15 000 + 720 + 1 985), tedy , částka, měsíčně. Na samotné nájemné proto z , částka, zbývá , částka, , což s ohledem na obvyklé nájemné nelze ani při zohlednění specifické rodinné situace považovat v žádném případě za nepřiměřeně vysokou částku.

33. V řízení navíc ani nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalované řádně sjednané nájemné v roce 2023 platila. Sjednané plnění za daný rok činilo , částka, , přičemž v řízení bylo prokázáno poskytnutí plnění pouze ve výši , částka, , z čehož navíc část prokazatelně nesměřovala na úhradu nájemného a souvisejících služeb. Uplatněný nárok na zaplacení požadované částky proto nelze považovat za důvodný.

34. Neplatnost smlouvy pak bez dalšího nelze dovodit ani z důvodu nedostatečného vymezení předmětu nájmu, neboť z jednání účastnic je zcela nepochybné, nájem jaké části nemovitosti měly v úmyslu a tato skutečnost mezi nimi není sporná. Zejména pak, jak již bylo uvedeno výše, nelze přehlédnout § 2238 o. z. a skutečnost, že žalobkyně byt užívala v dobré víře po dobu delší tří let, kdy byly obě účastnice přesvědčeny, že je nájem po právu. Za této situace tudíž nelze učinit závěr, že žalobkyně žalované plnila nájemné na základě neplatného právního důvodu a že tak na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení.

35. I kdyby se však soud hypoteticky ztotožnil se závěrem zastávaným žalobkyní, že je smlouva neplatná, a proto poskytnuté peněžité plnění představuje bezdůvodné obohacení žalované, nebylo by možné žalobě vyhovět.

36. Protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. je i stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tam, kde si strany mají navzájem vracet peněžitá plnění nebo peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 o. z., přizná soud žalobci (poté, co žalovaný uplatní vzájemnost plnění podle § 2993 o. z.) pouze nárok na vrácení částky, o kterou peněžité plnění poskytnuté žalobcem žalovanému (peněžitá náhrada) přesahuje peněžité plnění (peněžitou náhradu) poskytnuté žalovaným žalobci. Pro takový postup soudu (vzájemné zúčtování) se nevyžaduje projev žalovaného směřující k „započtení“ vzájemné pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

37. Jak tedy soud výše uvedl, i pokud by byla nájemní smlouva hypoteticky neplatná, bylo by na žalobkyni, aby žalované vydala bezdůvodné obohacení za užívání nemovitosti bez právního důvodu a naopak žalovaná by měla vydat bezdůvodné obohacení představující placené „nájemné“. Ve světle shora citované právní úpravy by si tudíž měly obě účastnice bezdůvodné obohacení vzájemně vydat, přičemž v situaci, kdy žalovaná uplatnila námitku vzájemného plnění, by bylo třeba se zabývat poměřením vzájemně poskytnutých plnění. Žaloba by mohla být (byť v části) úspěšná jen tehdy, pokud by výše placeného „nájemného“ převyšovala hodnotu bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti žalované.

38. Jak již soud výše uvedl, v řízení nebylo zcela prokázáno, jakou částku žalobkyně žalované poskytla v souvislosti s bydlením, neboť určité částky jí plnila za to, že pečuje o její dceru. Je však nezpochybnitelné, že se zdaleka nejednalo ani o dohodnutých , částka, měsíčně. Při zohlednění zjištěné spotřeby energií a dalších služeb je vyloučeno, aby plnění, které žalobkyně žalované poskytovala, převyšovalo hodnotu za užívání nemovitosti bez právního důvodu, neboť po odečtení spotřeby energií mohly připadat na samotné užívání nemovitosti nanejvýš nízké jednotky tisíc Kč měsíčně. Tedy částka, která neodpovídá současné ekonomické realitě na trhu s bydlením. Je tedy evidentní, že v tomto směru by ani v případě neplatnosti smlouvy na straně žalované nemohlo vzniknout jakékoli bezdůvodné obohacení.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Žalované náleží podle § 7 bod 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměna ve výši , částka, za každý z úkonů právní služby. Konkrétně se jedná o 3 úkony převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, a účast na jednání. Konkrétně pokud jde o úkony spočívající v reakci na předžalobní výzvu a v nahlížení do spisu, pak se nejedná o úkony právní služby upravené advokátním tarifem, přičemž v podmínkách této věci ani nahlížení do spisu nepředstavuje analogicky obdobně významný úkon jako seznámení se spisem po skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Co se týče podání ze dne , datum, , za které žalovaná rovněž požadovala náhradu, tento úkon nelze považovat za účelný, neboť žalované nic nebránilo, aby jej učinila součástí již svého předchozího vyjádření k žalobě, které navíc obsahovalo již obdobnou argumentaci. Za jeden úkon právní služby poskytnutý do , datum, žalované náleží náhrada hotových výdajů , částka, a za každý ze dvou úkonů po uvedeném datu , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu s ohledem na přechodná ustanovení novely č. 258/2024 Sb.). Protože je zástupce žalované plátcem DPH, je součástí také náhrada této daně v sazbě 21 % z , částka, , tj. , částka, .