18 C 263/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta 636 00 za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka A ., IČO IČO účastníka A sídlem Adresa účastníka A za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka B ., IČO IČO účastníka B sídlem Adresa účastníka B o zaplacení 563 414 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi společnosti , právnická osoba, . na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi společnosti , právnická osoba, . na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o regresní nárok podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), na náhradu nákladů hrazených za zdravotní služby v souvislosti s léčbou dvou pojištěnců (, jméno FO, a , jméno FO, ). Těm vznikla újma na zdraví při pracovním úrazu dne , datum, ve výkopu pro výstavbu kanalizace na pozemní komunikaci (silnici č. , hodnota, ) v blízkosti objektu , adresa, v obci , adresa, , kdy byli kvůli nezajištěným bočním stěnám výkopu zavaleni zeminou uvolněnou za stěn. Stěny sice byly chráněny proti sesunutí zeminy bedněním, které ale činilo výkopový prostor příliš úzkým na to, aby se dělníci dostali na dno výkopu s lopatovou násadou bagru. Proto museli krátce před pracovním úrazem bednění odejmout a pracovat bez zajištění, aby mohli splnit pracovní úkol. Následkem toho utrpěl , jméno FO, těžká zranění, kterým podlehl, a , jméno FO, lehká zranění. Za léčbu žalobkyně zaplatila , částka, (z toho se , částka, týkalo , jméno FO, ). Předpisy BOZP závazně stanovují povinnosti k zajištění stěn výkopů a k úrazu tak došlo kvůli selhání lidského činitele. Dělníci byli zaměstnanci společnosti , právnická osoba, , která byla subdodavatelem žalované. Uvedená společnost je také trestně stíhána, nicméně podle žalobkyně je spoluodpovědná také žalovaná, která nese odpovědnost za zajištění podmínek BOZP. Žalovaná byla hlavním a kvalifikovaným stavebním dodavatelem, byla plně odpovědná za postup, kvalitu a bezpečnost prováděných prací. Řídila celou stavbu svým stavbyvedoucím , tituly před jménem, , jméno FO, a měla na místě také koordinátora BOZP na staveništi , jméno FO, . Hlavním stavbyvedoucím mělo a mohlo být při kontrolách zjištěno, že je výkopová rýha příliš úzká pro pokládku potrubí. Nedbal ani na varovné zápisy ve stavebním deníku, kde bylo upozorňováno na způsob pokládky, při kterém jsou odstraňovány zábrany proti sesuvu stěn výkopu. V důsledku toho došlo k popisované újmě na zdraví. Žalobou nárokovaná částka představuje polovinu celkových nákladů, protože k pracovnímu úrazu došlo nezanedbatelnou měrou také spoluzaviněním poškozených, kteří bednění odstranili a nedbali vlastní bezpečnosti.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává. Odmítá, že by odpovídala za poškození zdraví dělníků, kteří byli zaměstnanci , právnická osoba, . Tento subdodavatel realizoval samostatně ucelenou část stavební zakázky na základě smlouvy o dílo. Podmínky BOZP byly upraveny v obchodních podmínkách provádění díla (dále jen „OPPD“) a v zápisu o předání a převzetí staveniště. , právnická osoba, dle OPPD v plné míře odpovídalo za bezpečnost práce a ochranu zdraví všech osob v prostoru staveniště a bylo povinno na své náklady zajistit povinnosti a úkoly BOZP. Subdodavatel byl také povinen se řídit pokyny koordinátora BOZP zajištěného investorem stavby (společnost INFRAM). Poškození dělníci byli proškolení jak ze strany , právnická osoba, , tak ze strany žalované nad rámec jejích povinností. Skutečnost, že nesmí vstupovat do nezapažených výkopů, byla oběma dělníkům jednoznačně známá, což potvrdil i poškozený , jméno FO, š. Výkopové rýhy byly při výkopových pracích průběžně paženy, k čemuž došlo i dne , datum, . Ze strany pracovníků , právnická osoba, však došlo k závadnému jednání, kdy vstoupili do nezajištěného výkopu. K úrazovému ději tedy došlo při zjevném excesu na pracovišti. Na straně proběhla také kontrola BOZP ze strany inspektorátu práce, která v tomto směru nezjistila žádné pochybení. Smyslem § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění je postižení zaviněného protiprávního jednání viníka, který způsobil poškození zdraví. Žalovaná se však protiprávního jednání nedopustila. Pravdivým není ani tvrzení, že prvotní příčinou vedoucí k úrazu byla příliš úzká výkopová rýha. Jednalo se navíc o rýhu hloubenou STAVITELSTVÍM BARBET. Mezi vzniklou škodou a protiprávností ve vztahu k žalované neexistuje příčinná souvislost.

3. UNIQA Pojišťovna a.s. navrhla zamítnutí žaloby s ohledem na aplikaci § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V projednávané věci nedošlo k nepečlivému výběru nebo nedostatečnému dohledu nad pomocníkem. Naopak se jeví, že pokud lze nějakou odpovědnost shledat, tak ze strany , právnická osoba, .4. , Jméno účastníka A, . odkázala na stanovisko žalované, se kterým souhlasí.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Při výstavbě došlo k zavalení dvou dělníků ve výkopu. V rozhodné době byl u žalované zaměstnán pan , jméno FO, , který pracoval jako její stavbyvedoucí. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu (soud vzal za prokázané shodným tvrzením účastníků). Zaměstnavatel poškozených , právnická osoba, zpracovalo záznam o úrazu, ve kterém jako příčinu úrazu uvedlo nepředvídatelné riziko nebo selhání lidského činitele (zjištěno ze záznamu o úrazu).7. , právnická osoba, má jako předmět podnikání v obchodním rejstříku zapsáno mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).8. , právnická osoba, jako zhotovitel provádělo stavební práce na základě smlouvy uzavřené s žalovanou jako s objednatelem, v níž se zhotovitel zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí vymezené stavební práce v rámci stavební akce „II/105 , adresa, , průtah (opakování“), konkrétně se jednalo o vybudování kanalizace ve vymezeném místě v souladu s projektovou dokumentací. Bylo sjednáno, že zhotovitel bude postupovat při provádění díla samostatně, bude nicméně vázán příkazy objednatele. Zhotovitel prohlásil, že je schopen zajistit dílo a zajistí dodržování projektu organizace výstavby, důkladně a podrobně se seznámil s rozsahem a povahou díla a jsou mu známy technické, kvalitativní a specifické podmínky stavby. Za nedílnou součást smlouvy byly označeny obchodní podmínky. Zhotovitel prohlásil, že dílo provede svým jménem a na svou odpovědnost (zjištěno ze Smlouvy o dílo ze dne , datum, , č. , hodnota, ). Podle obchodních podmínek byl zhotovitel povinen vést stavební deník, dodržovat veškeré platné normy ČSN, EN, doporučené postupy, bezpečnostní předpisy, zákony a prováděcí předpisy týkající se mj. bezpečnosti práce. Pokud by porušením těchto předpisů vznikla jakákoli škoda, nesl by ji zhotovitel. Zhotovitel na sebe přejal odpovědnost za škodu způsobenou stavební činností třetí osobě. Zhotovitel se zavázal organizovat a zajistit práci na díle v souladu s potřebami stavby a v koordinaci s ostatními zhotoviteli. Bylo sjednáno, že zhotovitel v plné míře odpovídá za bezpečnost práce a ochranu zdraví všech osob v prostoru staveniště, po celou dobu provádění díla zajistí bezpečnost zdraví a provozu zejména dodržováním předpisů BOZP na pracovišti a odpovídá za škody na zdraví vzniklé jejich porušením. Zhotovitel byl povinen zabezpečit vybavení pracovníků ochrannými pomůckami. Povinnosti a úkoly na úseku BOZP se zhotovitel zavázal zajistit na vlastní náklady a odpovědnost. Zhotovitel se zavázal nést odpovědnost za škody způsobené prostřednictvím svých zaměstnanců na zdraví a životech fyzických osob, které budou jednáním zaměstnanců dotčeny. Zhotovitel se zavázal proškolit pracovníky ohledně dodržování povinností k zajištění BOZP (zjištěno z obchodních podmínek provádění díla č. I/2018).

9. Oba poškození pracovníci se účastnili žalovanou uspořádaného vstupního školení na stavbě, jehož součástí bylo mj. seznámení s pracovními postupy, možnými riziky, zákaz používání nebezpečných postupů s důrazem na zemní práce, zásady BOZP při stavebních pracích (zjištěno z prezenční listiny vstupního školení na stavbě) a školení BOZP ze strany , právnická osoba, (zjištěno z prezenční listiny školení BOZP zaměstnanců).10. , právnická osoba, převzalo pracoviště (staveniště) dne , datum, . Jako stavbyvedoucí byl uveden , jméno FO, . Spolu s žalovanou prohlásili, že se vzájemně písemně informovali o rizicích ohrožení bezpečnosti a zdraví. Dále bylo povinno zajistit seznámení zaměstnanců s riziky vyskytujícími se na stavbě, která by mohla ohrozit zdraví. Bylo povinno zajistit ochranu zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců, průběžně zajistit jejich školení v oblasti BOZP, průběžně je seznamovat s riziky vyplývajícími z jejich činnosti. Zavázalo se vybavit své pracovníky vhodným nářadím a ostatními pomůckami k bezpečnému výkonu práce, potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky a kontrolovat jejich používání (zjištěno ze zápisu o předání a převzetí pracoviště).

11. Bylo zahájeno trestní stíhání , právnická osoba, v souvislosti se sporným úrazem jejích zaměstnanců , jméno FO, a a , jméno FO, e, v jehož rámci mu bylo kladeno, že nezajistilo soustavný dohled svého vedoucího zaměstnance nad výkonem prací pracovníky na stavbě, čímž porušilo důležitou povinnost při zajištění BOZP a v důsledku toho se pracovníci rozhodovali na místě výkopu svévolně, bez dohledu a řízení a odstranili pažení výkopového prostoru při ukládání kanalizačního potrubí a bez zajištění výkopu prováděli usazení skruže na dně výkopu, čímž došlo následně k sesunutí stěn výkopu a zavalení poškozených zeminou (zjištěno z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne , datum, ).

12. V rámci uvedeného trestního řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru bezpečnosti ochrany a zdraví při práci a požární ochrany. V něm znalec dospěl k závěru, že postup výstavby byl upraven technologickým předpisem, podle kterého bylo zakázáno vstupovat do strojně vyhloubených výkopů bez zajištění stěn proti sesunutí (pažení) nebo bez vhodné ochrany pracovníků. I v tomto případě tak měl být výkop zajištěn proti pádu zeminy. V místě úrazu ale stěny výkopu zajištěny nebyly. Vycházel ze svědectví pracovníka , jméno FO, e, který měl uvést, že se pažení dalo pryč, aby se do jámy dostal bagrista s potrubím. Po uložení nově usazeného potrubí hodlali pracovníci vrátit pažení brzy zpět. Znalec tak vyšel z toho, že bylo pažení odstraněno bez pokynu nebo souhlasu nadřízeného zaměstnance nebo osob provádějících dozor a šíře mezery výkopu byla v rozporu s projektem. Pracovníci nerespektovali stanovená opatření, aby mohli splnit pracovní zadání a spoléhali, že se nic nestane. Znalec poukázal na to, že se jednalo o pracovníky , právnická osoba, , kteří absolvovali školení BOZP u svého zaměstnavatele a dále se zúčastnili vstupního školení na stavbě, které organizovala žalovaná. Pracovníci tedy porušili své povinnosti, jestliže nedodrželi technologický předpis, s nímž byli na školení seznámeni. Občasné kontroly prováděné na stavbě hlavním stavbyvedoucím, stavebním dozorem investora a ani koordinátorem BOZP nemohou a nenahrazují soustavnou kontrolu vedoucím zaměstnancem zaměstnavatele, který na základě smlouvy o dílo jako zhotovitel prováděl stavbu. Občasné kontroly měl provádět koordinátor BOZP , jméno FO, , kterého ustanovuje zadavatel stavby (zjištěno ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ).

13. Žalovaná vedla ve vztahu ke sporné stavbě stavební deník. V něm je uvedeno několik zápisů týkajících se používání pažení při pohybu ve výkopu. Dne , datum, technický dozor investora zapsal upozornění na důslednou kontrolu pažení před následně prováděnými pracemi. Dne , datum, bylo zapsáno, že výkopy byly osazeny pažícími boxy, stejně tak , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Dne , datum, byla na staveništi provedena kontrola BOZP a koordinátor upozorňoval zhotovitele na zákaz vstupu do nezajištěných výkopů kvůli sesuvu půdy. Dne , datum, technický dozor investora upozorňoval zhotovitele na důslednou kontrolu prováděného pažení včetně pažících boxů. Podle zápisu z , datum, byla sjednána náprava, pracovníci proškoleni o používání pažících boxů a ty jsou používány. Dne , datum, technický dozor investora žádal zhotovitele o důsledné dodržování technologických postupů při instalaci pažících boxů. Dne , datum, došlo k události, kdy i „přes upozornění na důsledné používání příložného pažení či pažících boxů“ došlo k odtržení zeminy a zavalení stavebního dělníka, který byl vyhrabán a následně resuscitován a převezen do nemocničního zařízení. Pracovníci byli opět poučeni o používání pažení (zjištěno ze stavebního deníku).

14. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, na stavbě v Psárech působil jako hlavní stavbyvedoucí za žalovanou. Byl na stavbě denně přítomen, prováděl pravidelné kontroly, stavbu několikrát denně obešel a vedl stavební deník. K úrazu došlo při výstavbě kanalizace, kdy byl dělník zavalen zeminou. Uvedl, že příčinou mohlo být odstranění pažení kvůli manipulaci s potrubím, protože pažení mohlo bránit zasunutí trubky bagrem. Má za to, že z hlediska šířky výkopu se postupovalo v souladu s projektem, ale již si to nepamatuje. Přesto tvrdil, že pažení bylo standardně používáno a že pracovníky denně upozorňoval na nutnost jeho použití. Přiznal, že se osobně setkal s případy, kdy pažení chybělo, a v takových situacích pracovníky upozorňoval. Komunikoval s jednatelem subdodavatelské firmy , právnická osoba, , panem Betincem, a s jejich parťákem, který byl na stavbě denně přítomen. Potvrdil, že daný subdodavatel měl smlouvu na výstavbu kanalizace, prováděl kompletní výkopové práce včetně pažení, a že byl proškolen v oblasti BOZP, včetně zraněných pracovníků. Subdodavatel měl vést vlastní stavební deník, ale svědek do něj sám nezapisoval. Připustil, že nebylo možné mít neustálý dohled nad všemi částmi stavby, která probíhala souběžně na více místech. Potvrdil, že měl pravomoc práce zastavit v případě porušení bezpečnostních předpisů (zjištěno výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ). Svědek Janeveský při podání vysvětlení na policii uvedl, že pracovníci měli k dispozici různé typy pažení, pravidelně je upozorňoval, že jej mají používat a neví, proč tak nečinili. Měl povinnost tyto věci kontrolovat a v případě porušení tyto věci uváděl do stavebního deníku a stalo se i to, že kvůli porušení nechal dělníky vystoupit z výkopu a sjednat nápravu. Nebylo v jeho moci jako stavbyvedoucího, aby současně kontroloval každého pracovníka. V místě úrazu na nutnost pažení upozorňoval i v den úrazu. V daném místě byl výkop úzký, protože z obou stran vedl nejspíš plyn (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , tituly před jménem, , jméno FO, ).

15. Svědek , jméno FO, f vypověděl, že na stavbě vykonával funkci technického dozoru investora pro Krajskou správu silnic Středočeského kraje. Nebyl přímým svědkem události, ale vycházel z informací získaných při policejním výslechu a z jednání na stavbě. Uvedl, že příčinou smrtelného pracovního úrazu dělníka byla nedbalost, nedodržení bezpečnostních předpisů. K samotnému úrazu došlo zavalením pracovníka zeminou ve výkopu, který nebyl řádně zajištěn. V době jeho přítomnosti na stavbě nebyly zjištěny žádné nedostatky v zajištění výkopů, nebylo zjištěno porušení bezpečnostních předpisů ani odstranění pažení. Ve stavebním deníku opakovaně upozorňoval na nutnost důsledné kontroly pažení, včetně pažících boxů, a to na základě své dlouholeté zkušenosti a znalosti rizik. Tato upozornění byla preventivní a nebyla reakcí na konkrétní nedostatky. Komunikoval především s hlavním stavbyvedoucím , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv přímo se subdodavatelskou firmou , právnická osoba, , u níž k úrazu došlo. Potvrdil, že technologický předpis pro provádění prací byl zpracován a schválen před zahájením stavby a že pokládka potrubí byla technicky proveditelná i při dodržení bezpečnostních opatření. Výkop byl prováděn standardním způsobem, pažení tvořily dvě desky spojené šrouby, které byly do výkopu vkládány jeřábem (zjištěno výslechem svědka , jméno FO, ).

16. Svědek , jméno FO, c vypověděl, že v době úrazu nebyl přítomen v České republice a nemá přímé informace o tom, co se na stavbě v Psárech stalo. Jeho společnost , právnická osoba, prováděla výkopové práce jako subdodavatel firmy IMOS, přičemž hlavním stavbyvedoucím byl pan , jméno FO, , tedy zaměstnanec žalované, který zaměstnancům denně zadával práci a školil je v oblasti bezpečnosti práce. Svědek , jméno FO, c stavbu pravidelně navštěvoval, ale nevedl stavební deník, ani do něj nevpisoval. Tvrdí, že na stavbě bylo vždy přítomno pažení, a to jak ve výkopu, tak u něj. Vysvětluje, že kvůli omezenému prostoru nebylo možné použít boxové pažení, ale bylo nahrazeno jiným typem zabezpečení, což bylo v souladu s předpisy. Projekt stavby neřešil, protože odpovědnost nesla žalovaná. Všichni zaměstnanci byli podle něj řádně proškoleni a věděli, co mají dělat. Příčinu úrazu označuje za nešťastnou náhodu. Odmítá spekulovat o konkrétním průběhu události, protože nebyl přítomen. , právnická osoba, působili jako vedoucí pracovníci pan , jméno FO, , který vedl „partu“ pracovníku v daný den, a mistr pan , jméno FO, , přičemž svědek , jméno FO, c byl uveden jako stavbyvedoucí v předávacím protokolu. Odmítá, že by byl vyvíjen tlak na urychlení prací. Uvedl, že se se zástupci žalované zná a pracoval pro společnosti jako Eurovia a Metrostav (zjištěno výslechem svědka , jméno FO, a Betince).

17. Svědek , jméno FO, h uvedl, že v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu na stavbě kanalizace v Psárech, působil jako koordinátor BOZP pro hlavní stavbu, nikoli pro přidruženou část, kde se nehoda stala. Firma Infram, kterou zastupoval, nebyla pro tuto část stavby smluvně vázána, a do procesu byla zapojena až po nehodě. Přesto se na místě pohyboval dvakrát týdně a upozorňoval na rizika, konkrétně na nepažené výkopy, do nichž dělníci vstupovali. Tyto skutečnosti zapisoval do stavebního deníku, který vedla žalovaná jako hlavní zhotovitel. Po jeho upozornění byla konkrétní část výkopu zapažena. Podobné porušování bezpečnostních předpisů je běžné na všech stavbách, zejména kvůli tlaku na termíny a složitosti terénu. V konkrétním případě upozorňoval i dva dělníky, z nichž jeden při nehodě zemřel, a práce na místě dočasně pozastavil. Komunikoval s vedoucím prací hlavního zhotovitele (žalované), a nikoli se subdodavateli, s nimiž běžně nejednal. Potvrdil, že odpovědnost za bezpečnost nese více osob – stavbyvedoucí, mistři, parťáci, majitelé firem, koordinátor BOZP i technický dozor, a že obec , adresa, měla technického dozora, který však neměl povinnost kontrolovat BOZP. Na svědkovy zápisy bylo reagováno, náprava byla sjednána, a v případě této stavby nedošlo k ignorování jeho upozornění (zjištěno výslechem svědka , jméno FO, ). Svědek , jméno FO, h při podání vysvětlení na policii uvedl, že opakovaně zaměstnance , právnická osoba, upozorňoval, že při vstupu do výkopu musí být zapažen, ale opakovaně viděl, že tak nečinili a ve výkopu se pohybovali s rizikem zavalení zeminou. V praxi se bezpečnostní postupy často nedodržují, protože si pracovníci chtějí ušetřit práci. Ví, že , tituly před jménem, , jméno FO, psal pochybení do stavebního deníku, ale pracovníci často vezmou výtky na vědomí jen krátkodobě (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ).

18. Svědek , jméno FO, š pracoval na stavbě kanalizace v Psárech, kde došlo k úmrtí jeho kamaráda, jenž nečekaně vstoupil do výkopu, přestože tam platil zákaz vstupu bez pažení. Výkop byl podle svědka zabezpečen pažnicemi typu „unionky“, které byly použity kvůli přítomnosti inženýrských sítí, jež znemožňovaly použití klasických boxů. Boxy byly používány v jiných úsecích. Svědek , jméno FO, š pracoval jako dělník pod vedením pana , jméno FO, o, který mu denně zadával práci a kontroloval stavbu. V případě problémů se svědek obracel výhradně na něj. Zaměstnavatelem byla společnost , právnická osoba, , jejímž jednatelem byl pan , jméno FO, , který stavbu také kontroloval. Svědek potvrdil, že v době nehody bylo pažení na místě a že výkop byl považován za nebezpečný, což jim bylo sděleno panem , jméno FO, m. Kolem totiž jezdily náklaďáky, bagry, o 2-3 metry vedle byla další díra a v minulosti bylo v místě jezírko, takže kvůli vodě hrozilo, že se výkop vyvalí. V okamžiku nehody svědek stál nad výkopem a měřil spád trubky pomocí laseru a niveláku, přičemž nebyl žádný důvod, aby někdo vstupoval dolů. Neví, proč tam dělník , jméno FO, l lezl, svědek , jméno FO, š na něj řval, že dole nemá co dělat. Pokládka potrubí probíhala výhradně pomocí bagru, přičemž dělník mohl vstoupit do výkopu pouze za účelem přesného usazení trubky, a to výhradně v zapaženém prostoru. V době úrazu ale už byla trubka položená, takže neví, jaký je důvod, aby tam poškozený , jméno FO, l lezl. Svědek , jméno FO, š opakovaně zdůraznil, že vstup do výkopu bez pažení byl výslovně zakázán a že nerozumí, proč jeho kolega zákaz porušil (zjištěno výslechem svědka , jméno FO, ). Při podání vysvětlení na policii nicméně svědek uváděl, že při měření u niveláku zjistil, že je špatný spád, a proto , jméno FO, skočil automaticky do výkopu a snažil se trubku přizvednout. Neměl ale dostatečnou sílu, tak za ním skočil i svědek , jméno FO, š. Jakmile společně zabrali, tak se výkop utrhl, začaly se sypat stěny a od té chvíle si toho moc nepamatuje. Pažení odstranili spolu s , jméno FO, , aby mohl bagr domáčknout trubku (zjištěno z úředního záznamu o podání vysvětlení , jméno FO, ).

19. Ve , právnická osoba, pracoval v dané době jako obsluha rypadla , jméno FO, , který při podání vysvětlení Policii ČR sdělil, že se v daná den nacházel na jiném místě stavby, takže nebyl přítomen zavalení , jméno FO, . Na místo úrazu přišel až v době, kdy se jej snažili vyhrabat, a volal záchranku. Nevěděl, proč bylo pažení odstraněno. Pokud to někdo dělal, tak jeho otec, který pracoval jako bagrista. Na bezpečnost dohlížel nějaký bezpečák, který chodil jednou týdně na kontroly s investorem a se svědkem Betincem. Neví nic o tom, že by byly vytýkány nedostatky z hlediska bezpečnosti (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ). Jako bagrista pracoval ve , právnická osoba, , jméno FO, . Práce vypadala tak, že vykopal díru, kolegové ji zpevnili bedněním ze dřeva. Poté, se do výkopu musela položit roura, která se ale do výkopu nevešla kvůli tomu, že se zúžil bedněním. Těsně před položením roury tedy vždy bednění vyndali a po usazení roury výkop zahrabali. Bednění vytahoval na pokyn , jméno FO, e s , jméno FO, m, kteří mu jej jen zahákli a ukázali mu, kdy má tahat. K závalu došlo v době, kdy šel , jméno FO, vyndat do výkopu trámek, který byl pod rourou. Zemina se na něj sesunula ze strany od silnice, jakmile se shýbnul (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ). Činnosti v rámci BOZP včetně školení zaměstnanců prováděla pro žalovanou společnost BP system s.r.o. a ve vztahu k zaměstnancům by měl povinnosti na úseku BOZP plnit jejich zaměstnavatel, konkrétně jeho vedoucí pracovník, kterého by tedy mělo mít i STAVITELSTVÍ BARTBET jako subdodavatel (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ).

20. Událost prověřoval , právnická osoba, , který učinil závěr, že , právnická osoba, nemělo žádné vedoucí pracovníky, tudíž pracovníky řídil pouze jednatel , jméno FO, c, který ale na stavbu dojížděl jednou týdně. Úkony odpovídající vedoucímu zaměstnanci v místě úrazu fakticky prováděl , jméno FO, , aniž by k tomu měl formální pověření, který také rozhodl o vyjmutí pažení. S ohledem na dobu, kdy se inspekce o události dozvěděla, však byla nucena vycházet zejména z prvotních zjištění, která na místě učinila Policie ČR (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, a protokolů o kontrole ze dne , datum, a , datum, ). Kontrola ze strany inspektorátu probíhala na místě úrazu s časovým odstupem až v době, kdy místo nebylo zachováno a práce probíhaly již jinde (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ).

21. Žalobkyně vyúčtovala za zdravotní péči o , jméno FO, ze dne , datum, částku , částka, (zjištěno z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne , datum, ) a za péči o , jméno FO, částku , částka, (zjištěno z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne , datum, ). Tyto částky byly proplaceny jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb (zjištěno z rozpisu plateb k náhradě za léčení ze dne , datum, ).

22. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Soud dále zamítl návrhy na provedení dokazování z důvodu nadbytečnosti, protože situace na stavbě byla z hlediska objasnění smluvních povinností jednotlivých aktérů i z hlediska faktického dění na staveništi provedenými důkazy dostatečně objasněna, přičemž v případě navržených důkazů nebylo nijak konkrétně tvrzeno, jaké další relevantní skutečnosti by měli objasnit. Pokud jde o návrh na provedení důkazu policejním spisem, soud z něj provedl listiny, které považoval za relevantní, přičemž provedení jakýchkoli jeho dalších částí nebylo konkrétně navrhováno.

23. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná realizovala stavební zakázku v obci , adresa, , kde si jako subdodavatele pro dílčí část stavby najala , právnická osoba, , tedy jinou společnost zabývající se stavebnictvím. Tento subdodavatel se v rámci uzavřené smlouvy zavázal provést stavební práce na své nebezpečí a odpovědnost, rovněž se zavázal postupovat v souladu s projektem organizace výstavby, řídit se příkazy objednatele, prohlásil, že jsou mu známy technické a specifické podmínky stavby. , právnická osoba, bylo mj. i dle smluvních podmínek povinnost dodržovat doporučené postupy, bezpečnostní předpisy a v případě, že by v důsledku jejich porušení vznikla újma, zavázalo se ji nahradit. Zavázalo se k odpovědnosti za újmu, která by v důsledku stavební činnosti vznikla jiné osobě a také k odpovědnosti za zajištění bezpečnosti na stavbě včetně odpovědnosti za újmu na zdraví vzniklou v důsledku porušení bezpečnostních předpisů. , právnická osoba, se také zavázalo zajistit na své náklady a odpovědnost plnění povinností na úseků BOZP, včetně proškolení zaměstnanců.

24. Při výstavbě dílčího úseku došlo při pokládce potrubí do výkopové jámy k pádu zeminy, což mělo za následek poranění a následnou smrt pracovníka , jméno FO, a lehčí zranění pracovníka , jméno FO, , kteří se ve výkopu v dané chvíli nacházeli. Příčinou této události byla skutečnost, že pracovníci krátce předtím odňali z výkopu bezpečnostní pažení bránící sesuvu půdy, o kterém věděli, že jsou povinni používat a tato povinnost jim byla opakovaně zdůrazňována, a to i ze strany zaměstnanců žalované, která navíc nad rámec svých smluvních povinností zaměstnance , právnická osoba, proškolila z hlediska jejich povinností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

25. Žalovaná vedla stavební deník (na rozdíl od , právnická osoba, , které se k tomu rovněž smluvně zavázalo a tuto svou povinnost nedodržovalo), ve kterém je řada zápisů o používání pažících boxů ve výkopech, stejně tak jako několik zápisů upozorňujících na nutnost pažení používat, kdy na tuto výtku bylo v jednom případě reagováno, a dle provedeného zápisu byla provedena náprava. Přestože se , právnická osoba, zavázalo postupovat samostatně a samo zajišťovat ve svém úseku stavby dodržování bezpečnostních předpisů, byl to také zaměstnanec žalované jako hlavní stavbyvedoucí (svědek , jméno FO, ý), kdo prováděl pravidelné kontroly celé stavby, upozorňoval pracovníky na nutnost používání pažení, na rozdíl od , právnická osoba, , které nemělo vedoucího zaměstnance, jeho jednatel na stavbu docházel jednou týdně a v době nehody fakticky úkony vedoucího pracovníka prováděl svědek , jméno FO, š, aniž by k tomu byl formálně jakkoli povolán. Přestože svědek , jméno FO, f tvrdil, že jeho zápisy o nutnosti používat pažení byly pouze preventivní a porušování této povinnosti neviděl, z výpovědí jiných svědků (, jméno FO, o a , jméno FO, a) je zřejmé, že k porušování této povinnosti docházelo a že uvedení svědci apelovali na dodržování této povinnosti. Není důvod, proč by těmto svědkům soud neměl věřit, svědectví ohledně evidovaného porušování bezpečnosti na stavbě nemůže být nijak v jejich zájmu a nadto se zejména svědek , jméno FO, ý na stavbě pohyboval na rozdíl od svědka , jméno FO, a každý den, tudíž měl o dění na stavbě detailnější přehled.

26. Ve výpovědi svědka , jméno FO, e byly výrazné odchylky od jeho tvrzení při podání vysvětlení na policii ohledně toho, proč pracovník , jméno FO, l do výkopu vlezl, případně kde se nacházel sám svědek , jméno FO, š v době pádu zeminy, což významně oslabuje jeho věrohodnost. Z hlediska tohoto řízení je však podstatné, že ani z jeho výpovědi neplyne nic, co by napovídalo o jakémkoli podílu žalované na porušování povinnosti opatřit výkopy bedněním. Naopak uváděl, že svědek , jméno FO, ý konkrétní poškozené pracovníky upozorňoval přímo i na rizikovost konkrétního úseku, ve kterém k úrazu došlo. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by porušování této povinnosti bylo na stavbě tolerováno, případně, že by snad zaměstnanci byli z jakéhokoli důvodu vedeni k tomu, aby pažení nepoužívali. Tím spíše, že dohled a kontrolu mělo nad svými pracovníky vykonávat , právnická osoba, , nikoli žalovaná.

27. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.

28. Podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

29. Podle § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

30. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

31. Podle § 153 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., tehdy platného stavebního zákona (dále jen „s. z.“), je stavbyvedoucí povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

32. Zákonným předpokladem vzniku žalobou uplatněného nároku je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu. Povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu partnerovi (poskytovatel zdravotní péče, dříve zdravotnické zařízení) náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti, která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události. Ustanovení § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění jako speciální norma ve vztahu k ustanovením o. z. o náhradě škody zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo postižního charakteru (tzv. regres) požadovat náhradu škody od třetích osob za náklady na péči hrazenou zdravotním pojištěním, pokud ovšem vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěncům zdravotní pojišťovny.

33. Nejde tedy o nárok na náhradu škody podle o. z., nýbrž o zvláštní postižní právo, jehož podmínky se řídí především citovaným ustanovením. Protože jde ale o úpravu dílčí, je na vztahy, které jí nejsou výslovně pokryty, nutno použít podpůrně o. z. o náhradě škody. Stejně tak i při určení odpovědného subjektu v situaci, kdy činnost, z níž vzešla škoda, vykonával zaměstnanec či jiným způsobem zmocněná osoba, musí soud aplikovat příslušná ustanovení o. z. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu může být tzv. „třetí osobou“ ve smyslu § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění, vůči níž má zdravotní pojišťovna právo na náhradu nákladů vynaložených na léčebnou péči o jejího pojištěnce, i právnická osoba, jejíž zaměstnanec (či jiná pověřená osoba) způsobil jinému škodu na zdraví, avšak za podmínky, že jeho jednání bylo zaviněné, tj. nedbalostní či úmyslné. Jestliže jednání toho, kdo způsobil škodu při plnění pracovních či služebních úkolů nebo v souvislosti s tím, bylo zaviněné, přičítá se zavinění jeho zaměstnavateli, který namísto něho odpovídá za škodu takto způsobenou, a který je tak povinen i k náhradě nákladů zdravotní pojišťovny ve smyslu uvedeného ustanovení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

34. Předně je tedy třeba zdůraznit, co bylo jádrem projednávané věci a jakými otázkami byl soud povolán se v tomto řízení zabývat. Takovou otázkou byl žalobkyní uplatněný regresní nárok podle § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tento nárok byl uplatněn po žalované s tvrzením, že to byla právě ona (resp. její zaměstnanci), kdo se dopustil zaviněného protiprávního jednání, v jehož důsledku musela žalobkyně vynaložit finanční prostředky na úhradu zdravotních služeb. Z toho a contrario také plyne, co předmětem řízení nebylo. Na soudu tedy nebylo, aby v tomto řízení - na rozdíl od jiných orgánů veřejné moci (inspektorátu práce, Policie ČR) – zcela přesně identifikoval, kdo byl viníkem sporné události, při níž došlo k poranění, resp. úmrtí pracovníků a do jaké míry jiné subjekty než žalovaná přesně plnily své zákonné povinnosti.

35. Za stěžejní má soud v tomto případě, jakým způsobem byly upraveny povinnosti a úkoly jednotlivých společností vykonávajících činnost na dané části staveniště. V tomto ohledu je zřejmé, že se , právnická osoba, vůči žalované zavázalo postupovat na dílčím úseku stavby jako její subdodavatel samostatně, zavázalo se dodržovat na staveništi všechna bezpečnostní pravidla s ohledem na povahu stavby, zajistit plnění povinností z hlediska BOZP včetně ochrany zdraví a dále nahradit škodu, která by jiným osobám vznikla v důsledku stavební činnosti. Pracovníci, kteří byli sesuvem zeminy zasažení, pak byli zaměstnanci , právnická osoba, , nikoli žalované. Z toho v návaznosti na ustanovení § 2914 o. z. plyne, že to nebyla žalovaná, kdo měl dohlížet na to, zda a jakým způsobem jsou dodržovány povinnosti při ochraně zdraví těchto pracovníků, resp. jak tito pracovníci sami tyto povinnosti dodržují.

36. V případě žalované potom nelze hovořit ani o odpovědnosti na základě § 2914 o. z. jako ručitele odvozené od toho, že by újmu způsobilo , právnická osoba, , resp. jeho zaměstnanci, protože žalovanou najatý subdodavatel byl nepečlivě vybrán nebo na něj nebylo dostatečně dohlíženo. Podle některé komentářové literatury, pokud „povinnost dohledu nad subdodavatelem nevyplývá ze zákona, musela by být založena smluvně“ (srovnej , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, § 2914). Naopak v jiném komentáři je tato povinnost interpretována mírně odlišně, a to tak, že „povinnost dohlížet na poddodavatele nevzniká ze zákona, nejčastěji je založena smluvně. To znamená, že když osoba tuto povinnost vůbec nenese, nemůže jí ani vzniknout ručitelský závazek k tomu“ (srovnej Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, 2072 s., § 2914). V této souvislosti má soud za to, že primární roli tak hrají smluvní ujednání mezi hlavním zhotovitelem a subdodavatelem, nicméně v daném případě lze pro úplnost ještě uvažovat o zákonné povinnosti dohledu ve vztahu k veřejnoprávním předpisům ukládajícím povinnost dohledu stavbyvedoucího nad celou stavbou (§ 153 odst. 1 s. z.), příp. o obecné prevenční povinnosti každého (§ 2900 o. z.).37. , právnická osoba, je stavební společností, která měla zkušenosti v oboru, se žalovanou se minimálně pracovně již znali a zavázala se provést stavbu v daném úseku samostatně. Nic v řízení nenasvědčuje tomu, že by žalovaná porušila jakékoli požadavky a očekávání kladená na dohled nad činností tohoto subdodavatele. V řízení bylo zjištěno, že tomu bylo právě naopak, jak je podrobně rozebráno níže. Stavbyvedoucí jako zaměstnanec žalované, si plnil své povinnosti dané veřejnoprávními předpisy, staveniště kontroloval, a to včetně zaměstnanců subdodavatele, upozorňoval je na nedostatky v práci včetně nutnosti používání pažení, stavbu konzultoval se stavebním dozorem a koordinátorem BOZP, kteří toto potvrdili. Pokud bylo stavbyvedoucímu těmito osobami vytknuto zjištěné pochybení ohledně bezpečnosti práce, stavbyvedoucí vždy zajistil nápravu, a to i na konkrétním úseku stavby, kde později došlo k sesuvu výkopu. Pokud by na stavbyvedoucího byly kladeny další nároky, tak jak je zpětně požadovala žalobkyně, např. přeměřování výkopu (přičemž ani nebylo zjištěno, že by tento byl příliš úzký, aby nemohl být opatřen pažením) nebo požadavek na lepší organizaci vedoucích pracovníků subdodavatelem, soud již takové nároky považuje za nepřiměřené. Zaviněné protiprávní jednání žádného dalšího zaměstnance žalované, v jehož důsledku musela žalobkyně vynaložit finanční prostředky na úhradu zdravotních služeb, přitom nebylo žalobkyní tvrzeno.

38. Přesto nelze odhlížet od faktické situace na staveništi, kde bylo zjištěno, že to byl právě stavbyvedoucí žalované, kdo fakticky na denní bázi kontroloval provádění prací, a to i vůči zaměstnancům , právnická osoba, a tyto pokyny byly brány jako závazné, pracovníci , právnická osoba, je brali jako pokyny od nadřízené osoby. Pakliže by tedy bylo zjištěno, že vedoucí pracovníci žalované např. vedli pracovníky , právnická osoba, k tomu, aby pažení nepoužívali (např. z důvodu časového urychlení či jakéhokoli jiného důvodu), případně toto porušování stanovených bezpečnostních pravidel alespoň zjevně tolerovali, bylo by možné se dále zamýšlet nad případným částečným zaviněním žalované na vzniku újmy. Tak tomu ale zjevně nebylo a nenasvědčuje tomu žádný z provedených důkazů. Jak již bylo výše uvedeno, situace byla opačná, a přestože k porušování povinnosti používat pažení na stavbě docházelo, tato situace byla řešena, stavbyvedoucí zaměstnaný žalovanou na toto upozorňoval, což přiznal i jeden ze zasažených dělníků, svědek , jméno FO, š. Žalovaná také nad rámec svých smluvených povinnosti školila zaměstnance , právnická osoba, z hlediska BOZP. Ať už k odnětí pažení a pohybu dělníků v nezajištěném výkopu došlo z jakéhokoli důvodu, nebylo v řízení zjištěno nic k tomu, že by tuto situaci, byť alespoň nedbalostně zavinila žalovaná.

39. Protože nebylo zjištěno, že žalovaná nepečlivě vybrala subdodavatele , právnická osoba, či na nej nepečlivě dohlížela, ani že by zaměstnanec žalované, hlavní stavbyvedoucí , jméno FO, ý, porušil své povinnost kladené na něj stavebním zákonem, čí jakýkoliv jiný zaměstnanec porušil obecnou prevenční povinnost, a naopak , právnická osoba, na sebe převzalo kompletní odpovědnost za řádné provádění daného úseku díla, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

40. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal plně úspěšné žalované a vedlejším účastníkům náhradu nákladů řízení. S ohledem na předmět sporu činí v případě žalované, která byla zastoupena advokátem, náhrada za každý z úkonů právní služby , částka, [§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Tato odměna žalované náleží za 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z , datum, , účast na jednání dne , datum, (s ohledem na dobu trvání v rozsahu dvou úkonů), účast na jednání , datum, , účast na jednání , datum, , vyjádření ze dne , datum, reagující na podání žalobkyně a účast na jednání , datum, . Za dva z těchto úkonů jí náleží náhrada hotových výdajů po , částka, a za šest úkonů po , částka, , celkem , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního znění s ohledem na přechodná ustanovení novely č. 258/2024 Sb.). Součástí náhrady nákladů řízení je také náhrada cestovného za čtyři cesty ze sídla zástupce žalované k jednání a zpět, kdy se v každém případě jednalo o 420 km při ceně pohonné hmoty , částka, /litr, sazbě základní náhrady , částka, /km a spotřebě 5,3 l/100 km, tj. , částka, za každou cenu. Celkem tak cestovné činí , částka, . Dále zástupci žalované náleží náhrada za promeškaný čas na cestě v rozsahu 10 půlhodin v případě každé cesty k jednání, tj. , částka, , což při čtyř jednáních činí , částka, . Protože je zástupce žalované plátcem DPH, činí náhrada této daně 21 % z částky , částka, (84 640 + 3 300 + 12 931,64 + 6 000), tj. , částka, . Náhrada nákladů řízení proto činí celkem , částka, .

41. Oproti předloženému vyúčtování soud nepřiznal žalované náhradu za podání ze dne , datum, , neboť v něm žalovaná dílem zopakovala své předchozí stanovisko a dílem se jednalo o nové důkazní návrhy, které žalovaná mohla učinit jak ve svém předchozím podání, tak při jednání ve věci samé a pouhé označení svědků nelze považovat za vyjádření k věci samé. Stejně tak náhrada nenáleží za podání ze dne , datum, a , datum, , jejichž obsahem byla vyjádření žalované k dokazování provedenému na předcházejících jednáních. Žalovaná měla možnost tato vyjádření učinit při jednání, byl jí k tomu dán prostor a jestliže toho nevyužila a považovala za vhodnější tak ze své vůle učinit písemně, je to sice postup procesně možný, ale současně není důvod, proč by z takového postupu měla těžit z hlediska náhrady nákladů řízení.

42. Náhrada nákladů řízení náleží také vedlejším účastníkům na straně žalované, kteří nebyli zastoupeni advokátem, a proto jim náleží paušální náhrada ve výši , částka, za úkon podle vyhlášky č. 254/2014 Sb. V případě , právnická osoba, . se jedná o 5 úkonů – dvakrát příprava na jednání a účast na dvou jednáních (, datum, a , datum, ), z nichž jedno přesahovalo dvě hodiny, tj. celkem , částka, . V případě UNIQA Pojišťovny a.s. se jedná o 9 úkonů – příprava na čtyři jednání a účast na čtyř jednáních (, datum, , , datum, , , datum, , , datum, ), z nichž jedno přesahovalo dvě hodiny, tj. celkem , částka, .