18 C 272/2024

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 48 179,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , úroku ve výši 17,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od 14 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, . Ten mu žalobkyně téhož dne v plné výši vyplatila. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným a informací z interních a externích databází, které dále ověřila. Žalobkyně neměla povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, protože poskytnutím úvěru nedošlo k zvýšení celkového zadlužení žalovaného. Poskytnuté peněžní prostředky totiž byly určeny na úhradu kontokorentu a žalovaný dostal možnost svůj dluh vůči žalobkyni hradit ve splátkách. Kromě údajů sdělených žalovaným vycházela žalobkyně z expertní analýzy. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem , částka, . Vzhledem k závažnému porušení smlouvy (nesplácení úvěru) žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila. Žalovaný dluh ani po předžalobní výzvě neuhradil. Dále žalobkyně požaduje zaplacení , částka, představující nepovolený debet (záporný zůstatek) na běžném účtu žalovaného, neboť žalovaný se zavázal mít na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a v případě minusu se zavázal příslušnou částku uhradit do pěti dnů od výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Žalobkyně poskytuje žalovanému bankovní služby včetně vedení účtu č. , č. účtu, (zjištěno z rámcové smlouvy č. , hodnota, ). Žalovaný má jako majitel účtu povinnost udržovat na něm tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby včetně jeho závazků vůči žalobkyni. Pokud mu na účtu vznikne tzv. debetní zůstatek, je povinen jej uhradit do pěti pracovních dnů poté, co jej o tom žalobkyně informuje. Nepovolený minusový zůstatek představuje podstatné porušení smlouvy (zjištěno z obchodních podmínek žalobkyně účinných od , datum, a od , datum, ).

6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, kterou bylo sjednáno poskytnutí neúčelového úvěru ve výši , částka, s tím, že žalovaný dluh splatí v měsíčních splátkách po , částka, s úrokovou sazbou 17,90 % (zjištěno z Dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný žalobkyni uhradil celkem , částka, (zjištěno z přehledu plateb žalovaného ve vztahu k úvěru č. , IBAN, ).

7. Žalovaný před uzavřením smlouvy žalobkyni sdělil, že bydlí v nájmu, je ženatý, vyživuje jednu osobu, má jiné splátky ve výši , částka, měsíčně, dosahuje příjmu , částka, měsíčně u zaměstnavatele , právnická osoba, . Ostatní členové domácnosti mají příjem , částka, . Výdaje domácnosti na bydlení činí , částka, a na jídlo, léky a dopravu , částka, (zjištěno z údajů sdělených žalovaným při uzavření smlouvy).

8. Žalovaný v době uzavření smlouvy čerpal 12 úvěrů. Do té doby mu bylo odmítnuto 16 žádostí o poskytnutí úvěru. Ve score vykazoval charakteristiku „vysoký počet odmítnutých smluv“ a „příliš krátká historie“. Celková výše měsíčních splátek dalších úvěrů činila , částka, . Zbývající částka nesplacených úvěrů činila , částka, (zjištěno z úvěrové zprávy ze dne , datum, ). Žalobkyně žalovanému v minulosti schválila jeden kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem , částka, . Dalších sedm žádostí o poskytnutí úvěru v mezidobí zamítla (zjištěno z přehledu žádostí o úvěr).

9. Žalobkyně připsala žalovanému dne , datum, na účet částku , částka, . Stav tohoto účtu ke dni , datum, je -, částka, (zjištěno z výpisu z účtu č. , č. účtu, ).

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě , částka, s tím, že se jedná o výzvu k uhrazení všech jeho dluhů vůči žalobkyni. Součástí zesplatňovacího dopisu je i předžalobní výzva (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu ze dne , datum, ). Žalobkyně výzvu podala k poštovní přepravě , datum, a žalovaný při doručování nebyl zastižen, ani si zásilku následně nevyzvedl (zjištěno ze systému sledování zásilek , právnická osoba, ).

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, na základě které žalobkyně žalovanému zřídila bankovní účet a následně mu na něj vyplatila , částka, , které se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách. Žalovaný z této částky žalobkyni uhradil , částka, . Žalovaný se zavázal udržovat na účtu dostatek peněz, které by pokryly jeho platby včetně závazků vůči žalobkyni. Navzdory tomu činí stav účtu žalované -, částka, . Před uzavřením smlouvy si sice žalobkyně od žalovaného vyžádala sdělení některých údajů o jeho osobních a výdělkových poměrech, nicméně dále je neprověřovala na základě žádných dalších listin týkajících se jeho příjmů či výdajů. Žalobkyně disponovala úvěrovou zprávou, ze které vyplynulo, že splátky dalších úvěrů žalovaného činí , částka, , přestože při uzavření smlouvy uváděl částku , částka, . Dne , datum, žalobkyně žalovanému odeslala výzvu, kterou ho vyzvala k zaplacení dluhu.

13. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Co se týče pohledávky plynoucí ze záporného zůstatku na běžném účtu, soud žalobkyni v tomto rozsahu plně vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal udržovat zůstatek na bankovním účtu v kladných hodnotách a případný záporný zůstatek vyrovnat, což nečinil. Ani později žalovaný dluh na výzvu žalobkyně nevyrovnal. Žalobkyně má proto nárok na uhrazení dlužné částky ve výši , částka, , a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z).

19. Co se týče nároku ze spotřebitelského úvěru, soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Soud se předně neztotožňuje s názorem žalobkyně, podle které neměla povinnost posuzovat úvěruschopnost žalovaného, protože poskytnutým úvěrem docházelo k úhradě jiného úvěru žalovaného vůči žalobkyni. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost buď 1) při poskytování nového spotřebitelského úvěru nebo 2) tehdy, pokud je měněn dosavadní závazek tak, že je významně navýšena celkový výše spotřebitelského úvěru. V nyní posuzované věci žalobkyně žalovanému poskytovala nový úvěr. Přestože smlouva, na jejímž základě byl úvěr poskytnut, má formálně podobu dodatku k rámcové smlouvě o poskytování služeb, nelze ji vykládat tím způsobem, že by jí došlo pouze ke změně předchozích závazků žalovaného vůči žalobkyni. Stejně tak nyní posuzovanou smlouvu nelze vyložit jen jako pouhou změnu závazku jen proto, že poskytnutý úvěr sloužil k úhradě jiného dluhu žalovaného vůči žalobkyni. I kdyby tomu tak navíc bylo, nelze s ohledem na výši poskytnutého úvěru vnímat danou částku jen jako nevýznamné zvýšení spotřebitelského úvěru, jestliže úvěrový rámec u v minulosti poskytnutého kontokorentu činil , částka, a žalobkyně nyní žalovanému poskytovala úvěr ve výši dokonce přesahující tuto částku.

20. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela pouze ze skutečností, které jí sdělil žalovaný, aniž by je dále ověřovala a vyžádala si od žalovaného listiny, které by osvědčovaly tvrzené skutečnosti (výplatní pásky, nájemní smlouvu, výpisy z účtů apod.). Žalobkyně proto vůbec nepověřila, zda údaje uváděné žalovaným odpovídají realitě. Tím spíš, že v projednávané věci existovaly zásadní důvody se domnívat, že tomu tak nemusí být, jelikož žalovaný uváděl, že splácí jiné úvěry částkou , částka, měsíčně, přestože podle úvěrové zprávy, kterou měla žalobkyně k dispozici, se jedná o částku , částka, . I kdyby soud vyšel z tvrzení žalovaného, která nedoložil, tak by v takovém případě jeho výdaje činily cca , částka, , zatímco tvrzené příjmy , částka, . Tyto skutečnosti tudíž žalobkyni měly vést při schvalování úvěru k větší ostražitosti při posouzení úvěruschopnosti.

21. Je proto zřejmé, že na základě informací zjištěných od žalovaného nemohla žalobkyně při vynaložení odborné péče poskytovatele úvěru, jejíž součástí není pouze spoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet a úvěr mu tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Žádné jiné skutečnosti relevantní pro posouzení věci žalobkyně netvrdila a další důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného neoznačila, ačkoliv byla soudem vyzvána. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok z úvěru a poplatky či náklady spojené s vymáháním.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši , částka, obdržel, ale žalobkyni vrátil pouze , částka, , obohatil se co do rozdílu, tj. co do částky , částka, na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1959 písm. e) o. z. se termínem „ihned“ rozumí do pěti dnů. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem, který byl odeslán dne , datum, . Podle § 573 o. z. se písemnost považuje za doručenou třetí pracovní den, tj. , datum, . Splatnost tudíž nastala , datum, a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

24. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky , částka, a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí , částka, . Celkem tak měla žalobkyně úspěch co do , částka, . Žalovaný měl úspěch co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , úroků ve výši , částka, a , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, a , částka, . Celkem tak měl žalovaný úspěch ve výši , částka, . Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 78,2 %, žalovaný pak co do 21,8 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 56,4 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 56,4 % pak činí , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).