18 C 314/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce jednající prostřednictvím anonymizována čtyři slova země v  obec , ulice a číslo , PSČ obec proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o stanovení výživného rodičům při pěstounské péči již zletilému dítěti

I. Žalovaná 1 je povinna hradit od [datum] na výživu zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], částku 200 Kč měsíčně, a to vždy do 10. dne každého kalendářního měsíce předem na účet [země] – [anonymizována dvě slova] [země], č. [bankovní účet], [konstantní symbol], [specifický symbol], počínaje měsícem červencem 2023.

II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v částce 3 400 Kč je žalovaná 1 povinna zaplatit [země] - [anonymizována dvě slova] [země], v měsíčních splátkách po 100 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaný 2 je povinen hradit od [datum] na výživu zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], částku 1 000 Kč měsíčně, a to vždy do 10. dne každého kalendářního měsíce předem na účet [země] – [anonymizována dvě slova] [země], č. [bankovní účet], [konstantní symbol], [specifický symbol], počínaje měsícem červencem 2023.

IV. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v částce 17 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit [země] – [anonymizována dvě slova] [země], v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou po žalovaných domáhala stanovení výživného pro zletilou [jméno] [příjmení], narozenou [datum] (dále jen„ zletilá“). Té byl na základě její žádosti přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí ve výši 15 000 Kč měsíčně. Podle § 50u odst. 1 a 2 zákona č. 359/1999 Sb. přechází právo mladého dospělého na výživné na [anonymizováno] republiku, přičemž návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého podává krajská pobočka Úřadu práce. Žalobkyně proto tak v souladu s uvedenými ustanoveními učinila. Žalovaní jsou rodiči zletilé. Zletilá dosud studuje na [ulice] škole řemesel a služeb [obec], žádné výživné ke dni přiznání zaopatřovacího příspěvku stanoveno nebylo. Žalobkyně nemá žádné informace o finanční situaci žalované 1. Co se týká žalovaného 2, je jí známo, že je zaměstnán ve stavebnictví s pravidelným měsíčním příjmem. Žalovaný 2 má další tři vyživovací povinnosti. Žalobkyně proto navrhla stanovit žalované 1 povinnost hradit na výživu zletilé částku ve výši 200 Kč měsíčně a žalovanému 2 částku ve výši 1 000 Kč, a to s účinností od [datum]. K vyjádření žalovaného 2 žalobkyně uvedla, že skutečnost, že hradil výživné přímo zletilé, nemůže jít k tíži žalobkyně, potažmo státu. Tuto situaci musí případně řešit přímo se zletilou, započtení na dluh vůči státu není možné a žalobkyně s ním nesouhlasí.

2. Žalovaná 1 se k žalobě vyjádřila tak, že je připravena plně respektovat rozhodnutí soudu. S dcerou není v kontaktu. Veškeré informace o svých příjmech a osobním postoji k zletilé dceři uvedla při jednání u [název soudu] dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka]. Povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím dle svého tvrzení plní.

3. Žalovaný 2 se k žalobě vyjádřil tak, že po celou dobu od řízení u [název soudu] platí výživné přímo dceři, a to ve výši 1 000 Kč měsíčně. První platbu jí zaslal [datum]. Žalobkyni nic nehradil, ani ho nikdo ze strany žalobkyně dosud nekontaktoval a on nevěděl, že má vůči ní nějaký dluh. Nevěděl, že má platit žalobkyni a ne dceři. Byl by i nadále schopen hradit měsíčně 1 000 Kč. Žalovaný 2 pracuje jako hasič na [příjmení] [jméno] [jméno]. Jeho příjem činí asi 40 000 Kč měsíčně čistého, vypočteno z celoročního příjmu. S dcerou je od jejích 18 let v pravidelném kontaktu, píší si denně a vídají se. Co se týká jejího studia, není si jistý. Ví, že studovala tříletý obor, ale je možné, že školu ukončila a nyní studuje nástavbu. Její studium bylo problematické, prodlužovala jej, dělala opravné zkoušky. Od své matky má také informaci, že by měla být těhotná, ale přímo osobně mu to zatím nesdělila. Žalovaný 2 má měsíční náklady spojené s bydlením, představující nájemné ve výši 23 000 Kč, za služby 3 000 Kč a za další poplatky jako internet a podobně 2 000 Kč. Žalovaný 2. žije s manželkou a společným čtyřletým synem. Má další dvě děti z předchozího manželství, kterým hradí výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně a bere si je na víkendy. Nevlastní žádné nemovitosti, má automobil Škoda Fabia. Je zdravý. V průběhu řízení vedeného v této věci se osobní i finanční situace žalovaného 2 změnila. Rozpadlo se jeho manželství, bude muset tedy tuto novou situaci řešit, platit další výživné a obává se, že se dostane do dluhů a platební neschopnosti. Přišel o všechny osobní věci i dokumenty, musel opustit domov. Je nyní ve složité životní situaci, není rozhodně schopen hradit víc, než žalovaných 1 000 Kč měsíčně.

4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o výživném pro zletilou tak, že žalované 1 byla uložena povinnost připívat na výživu zletilé částkou 200 Kč měsíčně s účinností od [datum] do [datum] včetně povinnosti zaplatit vzniklý nedoplatek za toto období ve výši 1 200 Kč. Žalovanému 2 byla uložena povinnost hradit výživné za totožné období ve výši 1 000 Kč měsíčně a nedoplatek ve výši 6 000 Kč. Zletilá byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení], DiS, narozené [datum]. Nárok dítěte na výživu proto až do výše přiznaného a vyplaceného příspěvku přechází na stát. Platebním místem byl proto v případě obou žalovaných určen účet [anonymizována tři slova], přičemž bylo uvedeno konkrétní číslo účtu a variabilní symbol, na který je třeba částky zasílat. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že zletilé byla přiznána dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč měsíčně od [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

7. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [země] – [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že zletilé byla navýšena dávka zaopatřovací příspěvek opakující se na 17 250 Kč měsíčně od [datum] s tím, že ke změně nároku na dávku došlo ke dni [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

8. Z potvrzení o studiu vydaného [ulice] školou řemesel a služeb [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že zletilá byla ve školním roce 2021 studentem 3. ročníku vzdělávacího programu kuchař-číšník. Jedná se o denní formu vzdělávání.

9. Z přehledu vyplacených dávek za období od května 2022 do května 2023 soud zjistil, že zletilé byla vyplácena v období od května 2022 do října 2022 částka 15 000 Kč měsíčně a dále od listopadu 2022 částka 17 250 Kč měsíčně.

10. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Zletilé byla rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [země] – [anonymizováno] pobočky v [obec] přiznána dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč měsíčně od [datum], který byl následně od [datum] navýšen na 17 250 Kč měsíčně. Dávka byla pravidelně v určené výši zasílána zletilé. Zletilá byla ve školním roce 2021 2022 studentkou [ulice] školy řemesel a služeb [obec], vzdělávacího programu kuchař-číšník. Žalovaným byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], uložena povinnost přispívat na výživu zletilé za období od [datum] do [datum], a to v případě žalované 1 ve výši 200 Kč měsíčně a v případě žalovaného 2 ve výši 1 000 Kč měsíčně. Platebním místem byl konkrétní bankovní účet žalobkyně s uvedením variabilního symbolu, vše specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

11. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle § 956 odst. 1 o.z. soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby.

14. Podle § 50b odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku.

15. Podle § 50 u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na [anonymizováno] republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

16. Žalovaný 2 tvrdil, že částku 1 000 Kč měsíčně zasílal již od [datum] přímo na účet zletilé. K těmto svým tvrzením ale nepředložil v soudem stanovené lhůtě důkazy, a to přes poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a poučení o zákonné koncentraci dle § 118b odst. 1 o. s. ř.. K později uvedeným skutečnostem a označeným 17. Soud shledal nárok žalobkyně na úhradu potřeb zletilé (výživného) za oprávněný. Žalobkyně prokázala, že žalované byl přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.. Zároveň bylo prokázáno, že o výživném pro zletilou bylo naposledy rozhodováno rozsudkem ze dne [datum], kterým byla uložena žalovaným povinnost přispívat na výživu zletilé s účinností od [datum] do [datum]. Pro následující období výše výživného stanovena nebyla. Dle § 50u téhož zákona je v takovém případě k návrhu na stanovení výživného oprávněna žalobkyně. Jelikož v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by existovala soudem neschválená dohoda o výši výživného či bylo výživné pro žalované období stanoveno dříve a ostatně ani žádný z účastníků nic takového netvrdil, soud žalobě jako takové vyhověl.

18. Při určení výše výživného vycházel soud z návrhu žalobkyně, vyjádření žalovaných a zároveň skutečností zjištěných v rámci provedeného dokazování.

19. Žalovaná 1 k požadované výši měsíčního výživného neměla námitky, naopak sama opakovaně uvedla, že je připravena plně respektovat rozhodnutí soudu. Žalobkyní požadovaná částka zároveň odpovídá částce, která byla jako měsíční výživné vyměřena žalované 1 posledním rozsudkem [název soudu]. Soud zohlednil také dosavadní stav věci, návrh žalobkyně, možnosti žalované 1 hradit dlužné výživné a její přístup k celé věci a uložil jí povinnost zaplatit dlužné výživné za dobu do vyhlášení rozsudku v měsíčních splátkách ve výši 100 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným. K tomuto soud pro úplnost doplňuje, že pokud žalovaná 1 za dané období, tedy od [datum], žalobkyni něco hradila nad rámec povinnosti stanovené jí rozsudkem Okresního soudu v Třebíči, byla tím již částečně plněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím.

20. Žalovaný 2 samotnou výši měsíčního výživného 1 000 Kč nesporoval. Ostatně dle jeho tvrzení tuto částku po celou dobu pravidelně hradí, tedy není pochyb, že je v jeho možnostech. Žalovaný 2 požadoval, aby jím zaplacené částky 1 000 Kč, které chybně platil přímo zletilé na místo žalobkyně, byly zohledněny při určení výše nedoplatku. Předně je třeba konstatovat, že žalovaný 2 svá tvrzení vztahující se k hrazení uvedených částek zletilé v soudem stanovené koncentrační lhůtě nedoložil. Dle § 118b odst. 1 o. s. ř. k důkazům předloženým po uplynutí této lhůty již soud nemohl přihlížet. Nicméně, i kdyby žalovaný 2. prokázal, že jeho tvrzení jsou pravdivá, nic by to neměnilo na faktu, že žalovaný 2. plnil v rozporu s rozhodnutím soudu na špatné platební místo. V rozsudku bylo zcela jasně specifikováno číslo účtu i variabilní symbol, na který má žalovaný 2 výživné hradit a pokud tak nečinil, jde to čistě k jeho tíži, nikoliv k tíži žalobkyně. I v případě žalovaného 2 je proto nárok žalobkyně na stanovení výživného za žalované období, včetně stanovení výše nedoplatku, zcela oprávněný.

21. Dále ohledně stanovení výše vyživovací povinnosti žalovaného 2 soud doplňuje, že žalovaný, jak již bylo uvedeno výše, neměl zásadnějších námitek, nenavrhoval žádné důkazy k tomu, že by jeho příjmy a výdaje neumožňovaly tuto částku platit. Přestože se jeho finanční situace v průběhu řízení změnila a žalovaný 2 vyjádřil své obavy o svojí budoucí finanční situaci, výši 1 000 Kč shledal soud jako přiměřenou. Soud nicméně zohlednil tvrzení žalovaného 2 i jeho přístup k celé věci a uložil mu povinnost zaplatit dlužné výživné za dobu do vyhlášení rozsudku v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným.

22. Závěrem soud podotýká, že vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není schopno se samo živit. Rovněž tak nárok na zaopatřovací příspěvek má zletilá po dobu, po kterou je nezaopatřeným dítětem, tj. dítětem do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Zároveň pokud se výrazným způsobem změní osobní a majetkové poměry žalovaného 2. jakožto rodiče, lze navrhnout snížení výživného. Přičemž je ale třeba uvést, že částka 1 000 Kč měsíčně není částkou vysokou a její snížení by tak muselo být odůvodněno změnou významnou a trvalou, nikoliv pouze přechodnou.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že ve věci zcela úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala.