18 C 315/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o výživné pro zletilou

I. Žalovaný je povinen hradit na výživu žalobkyně , částka, měsíčně a to vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně počínaje dnem , datum, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na dlužném výživném za období od , datum, do , datum, částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala po žalovaném výživného ve výši , částka, měsíčně počínaje měsícem září 2023. Žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného, studuje druhý ročník soukromé Střední gastronomické a hotelové školy , adresa, , kde hradí školné ve výši , částka, ročně. Dále měsíčně hradí cestovné, obědy, oblečení, drogerii, kulturní vyžití, léky apod. Veškeré její náklady hradí matka, se kterou žije v domácnosti. Žalobkyně se s žalovaným nestýká, neví, jaký má příjem, kde bydlí. Žalovaný o ní nejeví zájem. Žalobkyně se pokoušela žalovaného kontaktovat s návrhem dohody, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Nedostavil se k jednání, ačkoliv byl soudem řádně a včas předvolán, neomluvil se a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalovaný má v centrální evidenci obyvatel zapsanou adresu trvalého pobytu , adresa, . Jelikož se jedná o adresu , právnická osoba, , adresa, a žalovaný si na této adrese písemnosti nepřebíral, provedl soud rozsáhlé šetření za účelem zjištění adresy skutečného bydliště žalovaného. Jiná adresa žalovaného, na které by se fakticky zdržoval a přebíral si zde písemnosti, se ale nepodařila soudu zjistit. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.)., právnická osoba, provedených listinných důkazů a výslechu žalobkyně zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z rodného listu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že otcem žalobkyně je žalovaný.

5. Z potvrzení o studiu , právnická osoba, ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně byla ve školním roce 2022/2023 žákyní 1. ročníku, ve školním roce 2023/2024 žákyní 2. ročníku. Předpokládaný datum ukončení studia je , datum, .

6. Z dopisu zástupce žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaného vyzval ke stanovisku k hrazení výživného žalobkyni ve výši , částka, měsíčně s tím, že v této věci podává žalobkyně žalobu k soudu a je ochotna uzavřít smír v případě, že výživné bude z jeho strany hrazeno dobrovolně. Z dohody o poskytování výživného zletilému dítěti soud zjistil, že jejím obsahem byl závazek žalovaného hradit žalobkyni výživné ve výši , částka, a přispívat jí ½ na mimořádné výdaje převyšující v jednom měsíci částku , částka, . Jedná se o návrh dohody nepodepsaný žádným z účastníků.

7. Žalobkyně v rámci účastnického výslechu uvedla, že o žalovaném jí není nic známo, neví, kde se zdržuje, čím se živí. Snažila se ho kontaktovat přes sociální sítě, měli se osobně sejít, ale žalovaný si jí poté zablokoval a již k tomu nedošlo. To se stalo , datum, . Sourozenci žalobkyně jsou již dospělí, mají rodiny, pracují. , adresa, je přes 30 let. Bratr je na , podezřelý výraz, po nehodě. Od otce má žalovaná dva vlastní sourozence, jednoho nevlastního. Žalobkyně studuje druhý ročník, chce dokončit čtyřleté studium s maturitou a poté by chtěla studovat vysokou školu. Brigádně pracuje v prodejně Pastelka - barvy, laky, podlahy v Mníšku pod Brdy jako prodavačka s výdělkem asi , částka, měsíčně. Bydlí s matkou a jejím přítelem, kterého vnímá jako otce, v domácnosti bydlí čtyři. Sama si částečně hradí své výdaje, včetně školného. Náklady na bydlení a jídlo hradí matka a její přítel. K jejímu osvojení přítelem matky nedošlo, není ani manželem matky. Měsíční výdaje žalobkyně činí asi 6 -, částka, včetně školného. Není v tom zahrnuto bydlení a jídlo. Pokud jde o obchodní společnosti žalovaného, žalobkyně ví že v rámci jedné z nich jezdil žalovaný do Itálie, šlo o nějaké podlahy, o druhé nikdy neslyšela.

8. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Příbrami ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do současnosti s hlášenou trvalou a kontaktní adresou , adresa, .

9. Z vyjádření Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Příbrami ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do , datum, , nepobíral podporu v nezaměstnanosti, nepobíral dávky státní sociální podpory ani dávky hmotné nouze.

10. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, -západ ze dne , datum, a sdělení Územní správy sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nemá otevřený žádný pojistný vztah, není registrovaný jako OSVČ ani jako zaměstnavatel na žádné OSSZ/PSSZ. Nepobírá žádný druh důchodu ČSSZ. Evidovaná adresa je , adresa, , jiná adresa není známa.

11. Ze sdělení Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územní pracoviště , adresa, -západ ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný není registrovaný jako daňový subjekt, nepodal žádné daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, nemá přerušenou ani ukončenou živnost, neregistruje žádnou provozovnu, neeviduje vratitelný přeplatek, správcem daně není prováděna exekuce prodejem nemovitosti a nejsou registrovány daňové účty poskytovatele peněžních služeb u daňového subjektu.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, soud zjistil, že žalovaný je jediným jednatelem a společníkem společnosti. Jako bydliště má uvedenou adresu trvalého pobytu. Společnost vznikla , datum, .

13. Z výpisu z obchodního rejstříku obchodní společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, soud zjistil, že žalovaný je jediným jednatelem a společníkem společnosti. Jako bydliště má uvedenou adresu trvalého pobytu. Společnost vznikla , datum, .

14. Z notářského zápisu sepsaného jménem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářky se sídlem v Praze jejím zástupcem notářským kandidátem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /2023 soud zjistil, že jím bylo učiněno rozhodnutí jediného společníka společnosti , právnická osoba, . o změně zakladatelské listiny společnosti. Sepisu notářského zápisu byl přítomen žalovaný osobně. Jako adresu uvedl adresu trvalého pobytu, tj. , adresa, .

15. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 916 o.z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

20. Podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částka životního minima jednotlivce činí měsíčně , částka, . Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4.

21. Jak vyplývá z výše uvedených zákonných ustanovení, vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá po dobu, po kterou není schopno se samo živit, tedy není odvislá od dosažení zletilosti dítěte. Zejména pak trvá v případě, kdy se dítě studiem připravuje na výkon svého budoucího povolání. V každé věci je přitom třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti. Soudy se tak musí zabývat i účelností tohoto studia. Nemělo by jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V případě, že se nejedná o navazující studium, je třeba vážit, zda jde o racionální přípravu na budoucí povolání; jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn., zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád (nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II ÚS 212/14). Zároveň je třeba uvést, že vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče.

22. V dané věci je zřejmé, že žalobkyně, ačkoliv je již zletilá, není schopná se sama uživit v plném rozsahu. Žalobkyně studuje střední školu. Žalobkyně se sama snaží částečně své potřeby pokrýt vlastním přivýdělkem (včetně nákladů na studium soukromé školy), avšak s ohledem na studium, není schopna pokrýt své potřeby pouze svými příjmy. Soud proto nepochybuje o tom, že žalobkyni svědčí právo na to, aby jí rodiče na výživu přispívali. Zároveň je třeba uvést, že vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče. Žalobkyně v řízení osvědčila, že je studentkou, uvedla, že žije s matkou, která společně s jejím přítelem hradí její potřeby bydlení a stravy. Oproti tomu žalovaný je nekontaktní. Na adrese, kterou má evidovanou v dostupných registrech si poštu nepřebírá a jinou adresu, na které by se zdržoval, se soudu nepodařilo zjistit. K žalobě se tak nevyjádřil, k jednání se nedostavil. I přes učiněné dotazy na veřejné instituce se v řízení nepodařilo zjistit ani žádné informace o jeho příjmech. Sama žalobkyně s žalovaným není v kontaktu a neví nic o tom, kde se zdržuje, či jaké má zdroje příjmů. Za této situace pak soudu nezbylo než vycházet při výpočtu výživného z právní domněnky zakotvené v § 916 o.z., dle které se v takovém případě považuje za průměrný měsíční příjem pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Výše životního minima jednotlivce činí dle zákona č. 110/2006 Sb. s účinností od , datum, měsíčně , částka, . Pro účely výpočtu výše vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni proto soud vycházel z částky , částka, (tj. 25 x , částka, ).

23. Pro účely konkrétní částky vydalo Ministerstvo spravedlnosti doporučené tabulky, zohledňující věk dítěte, počet vyživovacích povinností a rovněž míru péče a styku s dítětem.Anonymizovaný odstavec25. Dle doporučených tabulek Ministerstva spravedlnosti výše výživného u jedné vyživovací povinnosti představuje 20 % z příjmu povinného, tj. v případě žalovaného za použití domněnky dle § 916 o.z. o částku , částka, měsíčně. Pokud žalobkyně požaduje částku , částka, měsíčně, jedná se o částku zcela odpovídající zákonným ustanovením i metodice Ministerstva spravedlnosti ČR. Zároveň má soud za to, že i s ohledem na doložené výdaje žalobkyně, její příjmy a fakt, že finančně jí v současné době podporuje pouze matka, je výživné v takové výši zcela přiměřené. Na druhou stranu bylo zjištěno, že společnosti, ve kterých je žalovaný společníkem a jednatelem, jsou aktivní. Jeví se tedy, že žalovaná není bez příjmů a nemajetný, Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost přispívat žalobkyni na výživu částkou , částka, od , datum, , a to vždy ke každému 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně. Dlužné výživné ke dni vydání rozsudku činí za 8 měsíců částku , částka, . , adresa, k zaplacení dlužného výživného určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 2 (tarifní hodnota , hodnota, x 5 000 x 5) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož předmětem řízení je určení vyživovací povinnosti, ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, účast na jednání soudu dne , datum, ) a dále paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za každý z těchto úkonů právní služby. Celkem se tak jedná o částku , částka, s tím, že zástupce žalobkyně není plátcem DPH. , adresa, k zaplacení nákladů řízení byla určena v délce 30 dnů, a to s ohledem na výši celkové částky (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).