18 C 324/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení částky 40 552,81 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 40 522,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 552,81 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 11 035 Kč k rukám zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky, přičemž uplatněný nárok odůvodnil tím, že s žalovanou nejprve dne [datum] uzavřel nájemní smlouvu, kterou jí pronajal kancelář na adrese [adresa], a následně dne [datum] nájemní smlouvu, kterou jí pronajal byt na stejné adrese. Žalovaná po skončení nájmu nemovitosti opustila a zanechala je v takovém stavu, že je nelze dál užívat. Zejména bez souhlasu žalobce nechala odpojit elektřinu a plyn. Žalovaná předtím žalobce o žádných problémech s elektřinou a plynem neinformovala. Spalinové cesty byly pravidelně revidovány se závěrem kontroly, podle kterého z hlediska spolehlivého a bezpečného provozu vyhovují. Revidováno bylo i plynové zařízení. Při jejich poslední kontrole dne [datum] nebyly zjištěny žádné závady. O úniku plynu žalobci není nic známo (žalovaná jej o něm neinformovala). Žalobce tak byl nucen nechat opětovně zapojit elektřinu a plyn, za což spolu se souvisejícími revizemi zaplatil 40 552,81 Kč. Žalovaná takto vzniklé náklady neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Pronajaté prostory předala vyklizené, přestože je sama přebírala po předchozí nájemkyni jako nevyklizené a vyklízela je na své náklady. V minulosti jí revizní technik [příjmení] při kontrolách opakovaně sdělil, že revizní zprávu nevydá, protože je kotel starý a komín nevyhovuje. [příjmení] se, že v prostorách kadeřnice fungují s barvami a laky. Tvrdil, že již tři roky žalobce upozorňoval na to, že revizi nevydá. To žalovaná sdělovala správci domu [příjmení], který však nijak nereagoval. Naopak tvrdil, že je vše funkční. V roce 2021 kotel bouchnul a vytekla z něj voda v době, kdy v prostorách probíhala výuka. Ta byla následně ukončena, protože v prostorách nebylo možné vyučovat. Správce domu následně na základě oznámení žalované zajistil opraváře, který po příjezdu označil veškeré vybavení za staré. Žalovaná po správci domu požadovala revizní zprávu, ale ten jí ji odmítl ukázat. Žalovaná proto nájem vypověděla a z neobyvatelných prostor se odstěhovala. Plynoměr nechala odpojit z důvodu úniku plynu. Stejně tak byla nucena nechat odpojit i elektroměr z důvodu závad revize elektroinstalace. Podle smlouvy o připojení k distribuční soustavě dochází v případě ukončení smlouvy k odmontování plynoměru. Stejná situace nastává i u elektřiny, kde smlouvu u poskytovatele ukončila s ohledem na popsané problémy. Nerozumí, proč by měla žalobci hradit opravu starých WAV topidel a dalších věcí, které nejsou v jejím vlastnictví.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stavu. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] o nájmu kanceláře ve II. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa], soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemkyní dne [datum] smlouvu o nájmu kanceláře, ve které žalovaná hodlala provozovat výuku rekvalifikačních kurzů. Žalobce se zavázal zajistit žalobkyni plný a nerušený výkon práv spojený s nájmem, udržovat nemovitost včetně zabudovaných instalací ve stavu, který nebude bránit užívání předmětu nájmu. Žalovaná se zavázala neprodleně oznámit žalobci případný vznik škody či havárie na pronajatém majetku, udržovat na své náklady pronajaté nebytové prostory ve stavu způsobilém k obvyklému užívání. Žalobkyně se dále zavázala k odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním nebytového prostoru pronajímateli a třetím osobám. Žalovaná byla povinna dodržovat při užívání právní předpisy (zejm. protipožární a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci). Žalovaná byla povinna bez zbytečného odkladu oznámit žalobci potřebu oprav a umožnit mu jejich provedení s tím, že jinak odpovídá za vzniklou škodu. Po skončení nájmu byla žalovaná povinna nebytové prostory předat ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení, schopné dalšího nerušeného užívání.

4. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že při předání nebytových prostor po uzavření smlouvy účastníci sepsali předávací protokol, podle kterého nebyly zjištěny žádné závady.

5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] o nájmu bytu v I. patře domu na adrese [adresa], že dne [datum] uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu bytu s tím, že předmět nájmu bude užíván k rekvalifikačním kurzům a bydlení. V ní se žalovaná zavázala při skončení nájmu byt předat v řádném stavu, čistý s přihlédnutím k běžnému opotřebení. V případě potřeby jej na vlastní náklady uvést do původního stavu. Žalovaná byla povinna provádět a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním a byt užívat tak, aby nedošlo k jeho poškození. V případě, že takové poškození způsobí, uhradí žalobci vzniklou škodu. Naopak žalobce byl odpovědný za běžnou stavební údržbu, opravu předmětu nájmu, topení, vodovodního a elektrického vedení a vybavení bytu. Žalovaná byla při vzniku škody, resp. při potřebě oprav a havárií na pronajatém majetku (např. vodovodním potrubí, elektrických rozvodech, konstrukci stavby apod.) povinna oznámit tuto skutečnost žalobci. Ten byl povinen na svůj náklad závadu odstranit, pokud ji nezpůsobila žalovaná.

6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že při předání bytu po uzavření smlouvy účastníci sepsali předávací protokol, ve kterém nad rámec běžného opotřebení nejsou uvedeny žádné závady. Byt byl vybaven mj. dvěma WAV topidly.

7. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] plynárenská [právnická osoba] (dále jen„ provozovatel distribuční soustavy“), smlouvu o připojení k distribuční soustavě, kterou se provozovatel distribuční soustavy zavázal připojit odběrné místo na shora uvedené adrese k distribuční soustavě a umožnit odběr plynu. Provozovatel distribuční soustavy se zavázal zajistit instalaci vlastního měřícího zařízení pro měření dodávky plynu a na své náklady jej udržovat, provádět jeho kontroly, odečty a údržbu. Smlouva dále upravuje jak možnost ukončení smlouvy, při kterém dojde k odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, tak ukončení smlouvy s bezprostředním uzavřením nové smlouvy o připojení k distribuční soustavě s novým zákazníkem.

8. Z nedatované výzvy společnosti [název sportovního klubu] spol. s r. o. podepsané [jméno] [příjmení] soud zjistil, že společnost [název sportovního klubu] spol. s r. o. vyzývala nájemce včetně žalované, aby umožnili přístup do bytů užívaných v domě na adrese [adresa], s tím, že se dne [datum] dostaví pověřený pracovník [jméno] [příjmení] za účelem provedení kontroly komínů. V této souvislosti byla připomenuta povinnost roční kontroly, seřízení a vyčištění spotřebičů.

9. Z protokolu dle ČSN EN [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] došlo na shora uvedené adrese k čištění a kontrole spalinové cesty [jméno] [příjmení] se závěrem, že spalinová cesta z hlediska spolehlivého a bezpečného provozu vyhovuje.

10. Ze zprávy o kontrole plynového zařízení podle vyhlášky [číslo] [anonymizováno], evidenční číslo kontroly 295/ 2021, vystavené [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne [datum] byla provedena revizním technikem kontrola plynového zařízení v bytovém domě na shora uvedené adrese s celkovým hodnocením:„ revidované PZ schopno bezpečného a spolehlivého provozu pouze za předpokladu odstranění závad“, které nicméně nebyly uvedeny výslovně v souvislosti s prostory užívanými žalovanou. Obecně bylo doporučeno v bytech s vyměněnými okny zajistit větrací štěrbiny pro přívod spalovacího vzduchu a místnosti osadit čidly pro detekci CO.

11. Žalobci bylo fakturováno [právnická osoba] s.r.o. odstranění závad plynoinstalace po revizi bytu„ po [příjmení]“. Konkrétně odstranění úniku plynu v 1. bytě, snížení přípravy pro plynoměr, osazení rozporky, osazení uzávěru na výstupní potrubí, pracovní činnost/materiál, ve 2. bytě osazení uzávěru na výstupní potrubí, odstranění úniku plynu, výměna 3 ks tvarovky, osazení, rozporky, pracovní činnost/materiál, připojení topidla na nerez vlnovec, výměna uzávěru u topidla, topidlo 1, topidlo 2, vícenásobná doprava, parkovné, nákup materiálu, montér, předání klíčů, revizní technik, protokol o zjištění závad, tlaková zkouška, revize bez závad. To vše za částku 19 084,25 Kč (zjištěno z faktury [číslo] ze dne [datum]). Stejná společnost téhož dne fakturovala žalobci revize elektroinstalace ve„ volných bytech po [příjmení]“ v částce 5 348,20 Kč (zjištěno z faktury [číslo] ze dne [datum]). Stejná společnost žalobci dne [datum] fakturovala výměnu hlavních jističů a odstranění závad revize elektroinstalace ve„ volných bytech po [příjmení]“, konkrétně byly ve faktuře uvedeny položky: svorkovnice ekl, můstek [spisová značka], vodiče [anonymizováno] 6 modrý/černý, [spisová značka] hnědý/černý, jističe [číslo], chrániče [číslo], svorky zemnící, lištová krabice, pracovní činnost montáže, pracovní činnost součinnost RT, vícenásobná doprava, parkovném přihláška RT v částce 16 120,36 Kč (zjištěno z faktury [číslo] ze dne [datum]).

12. Žalobce žalovanou nejprve dopisem ze dne [datum] vyzval, aby uvedla byt a kancelář do užívání schopného stavu s tím, že v opačném případě po ní bude vynaložené náklady požadovat (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Následně žalobce dne [datum] žalovanou dopisem informoval, že na opravu elektroinstalace a plynoinstalace včetně revizí vynaložil 40 552,81 Kč. Vyzval ji k úhradě této částky do [datum] s tím, že v opačném případě uplatní nárok u soudu (zjištěno z dopisu ze dne [datum]).

13. Z fotografií předložených žalovanou soud zjistil, že na první fotografii je vidět kotel, pod kterým se nachází vypojená trubka vedoucí ze stěny. Pod kotlem se nachází větší množství různých druhů hřebenů na vlasy. Na druhé fotografii se nachází vnitřní část kotle [příjmení], ze kterého vychází nezapojená hadička. Na třetí fotografii je zjevně zachycen prostor kadeřnictví s mokrou podlahovou plochou. Na čtvrté fotografii je zachycena vyměněná trubka z první fotografie, která je již nyní připojena ke kotli.

14. Za nesporná vzal soud na základě shodných tvrzení účastníků, že žalovaná při skončení nájmu uvedených prostor ukončila smlouvy o distribuci plynu a elektřiny, v důsledku čehož byla odpojena měřidla.

15. Pokud jde o návrhy účastníků na provedení dalších důkazů, tyto soud zamítl pro nadbytečnost. Co se týče svědků navržených žalovanou ([jméno] [anonymizována tři slova], [jméno] [jméno] [příjmení]), ta nesdělila, jaké konkrétní rozhodné skutečnosti by jimi měly být prokázány. Pokud jde o povahu závad, které musely být odstraněny, ty jsou zachyceny v provedených listinných důkazech a nebylo tedy třeba v tomto směru rovněž vyslýchat svědky. Co se týče její účastnické výpovědi, ta představuje pouze podpůrný důkazní prostředek pro situaci, kdy relevantní skutkové okolnosti nelze prokázat jiným způsobem. Takové skutečnosti v nyní posuzované věci nevyvstaly a ani sama žalovaná je konkrétně netvrdila. Co se týče svědků navržených žalobcem ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), jedná se o osoby ze správcovské společnosti starající se o pronajímanou nemovitost, resp. o osoby provádějící revizi spalinových cest a revizi plynového zařízení. Rovněž jejich výpověď by byla nadbytečná, neboť povaha zjištěných závad, jejichž opravu požaduje žalobce proplatit, je zachycena ve fakturách. Rozhodující otázka, který z účastníků za opravu těchto závad odpovídá, je spíše otázkou právní a provedení navržených svědeckých výpovědí by proto v tomto směru nemohlo přinést žádné významné poznatky.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná měla od žalobce pronajaty bytové i nebytové prostory. Přestože byly prováděny revize plynových zařízení, došlo k poruše kotle, po které byl zjištěn únik plynu. Žalovaná v důsledku toho pronajaté prostory opustila a při této příležitosti ukončila smlouvy o dodávkách plynu a elektřiny. V návaznosti na to byl žalobce nucen v prostorách zajistit a zaplatil revize plynu a elektroinstalace. Přestože k úhradě tohoto výdaje vyzval žalovanou, ta jej nezaplatila.

17. Z hlediska určení relevantní právní úpravy je podstatné, že podle § 3074 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Žalobce se domáhal zaplacení nárokované částky z titulu uzavřených nájemních smluv a povinností, které z tohoto smluvního vztahu měly žalované vyplynout. Byť byla jedna z nájemních smluv uzavřena před účinností o. z., na základě shora citovaného přechodného ustanovení se tato věc posoudí zcela dle o. z. Žalobce totiž po žalované nárokuje (domnělé) právo na zaplacení výdajů, které mu měly vzniknout v souvislosti s opuštěním bytu žalovanou, k čemuž došlo již za účinnosti o. z.

18. Podle § 2205 o. z. se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata a c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

19. Podle § 2207 odst. 1 o. z. po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.

20. Podle § 2257 o. z. pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (odst. 1). Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (odst. 2).

21. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

22. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

23. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

24. Soud věc posoudil na základě shora citovaných ustanovení a obsahu vzájemných smluvních ujednání a dospěl k závěru, že uplatněný nárok není důvodný. Stěžejní se v této souvislosti jeví otázka, z jakého titulu by měla žalovaná odpovídat za škodu, která žalobci vznikla v souvislosti s vlastnictvím pronajímaných bytových a nebytových prostor a k jejímuž odstranění musel vynaložit nárokované výdaje. Tyto výdaje navíc mají odlišnou povahu. Jednak se týkají zařízení souvisejících s odběrem plynu, jednak s odběrem elektřiny. Předložené faktury potvrzují tvrzení žalované, podle které v pronajatých prostorách docházelo k úniku plynu, a provedené opravy směřovaly k odstranění této závady, což představuje první okruh vzniklých výdajů. Vedle odstranění úniku plynu však byly žalobcem fakturovány (a nyní jsou jím vymáhány po žalované) i další výdaje týkající se vybavení pronajatých prostor jako např. osazení uzávěru na výstupní potrubí, dodání dvou topidel, výměna hlavních jističů apod. Třetím okruhem výdajů jsou pak revize plynu a elektroinstalace potřebné pro opětovné nainstalování měřidel.

25. Co se týče oprav souvisejících s unikajícím plynem, ze shora citované právní úpravy i z uzavřených smluv je zřejmé, že se jedná o výdaj, který jde za žalobcem samotným. Jeho odpovědností je, aby prostory udržoval ve stavu způsobilém užívání pro sjednané účely a prováděl související nezbytné opravy. Takovým stavem zjevně není situace, kdy dochází k únikům plynu, přičemž odstranění takového typu závady ani nelze považovat za běžnou údržbu či drobnou úpravu související s užíváním. V kontextu smluvních ujednání v nájemních smlouvách lze konkrétně poukázat na to, že žalobce byl povinen udržovat zabudované instalace ve stavu, který nebude bránit užívání bytu, resp. byl povinen provádět opravu elektrických rozvodů, vodovodních potrubí apod. Pod tento demonstrativní výčet lze nepochybně zařadit i opravy rozvodů plynu, resp. souvisejících plynových zařízení a jejich příslušenství. Výdaje, které žalobci vznikly v souvislosti s těmito opravami, nemají žádnou příčinnou souvislost s porušením jakékoli smluvní povinnosti ze strany žalované. Není ani zřejmé, že by vzniku těchto výdajů mohla žalovaná předejít či zabránit a že by tak porušila svou prevenční povinnost plynoucí z § [číslo] nebo § 2901 o. z.

26. Co se týče druhé kategorie výdajů spočívajících v instalaci či výměně některých součástí vybavení pronajatých nemovitostí, ani zde soudu není zřejmé, z jakého titulu by je měla žalovaná jakožto nájemce bytu žalobci při skončení nájmu hradit, resp. zda vůbec žalobci vznikla jakákoli škoda a zda by tato byla důsledkem porušení smluvní či zákonné povinnosti žalovanou. Ani v části týkající se výměny topidel apod. proto není uplatněný nárok důvodný.

27. Poslední část uplatněného nároku se týká provedených revizí elektřiny a plynu. Ani v tomto případě však soud žalobě nevyhověl, přestože připouští, že v tomto případě by s ohledem na obvyklý chod věcí při ukončení nájemní smlouvy žalovaná mohla nést určitou míru odpovědnosti. [příjmení] procesu předání pronajatých prostor po skončení nájmu a poskytování vzájemné součinnosti v souvislosti s ukončením smluvního vztahu s provozovatelem distribuční sítě však žádný právní předpis neupravuje a žádné ujednání v tomto směru neobsahují ani uzavřené nájemní smlouvy. Jak plyne, ze smlouvy mezi žalovanou a provozovatelem distribuční soustavy, přepis odběrového místa na jinou osobu není jediným možným řešením situace, kdy dosavadní uživatel nemovitosti smlouvu ukončuje. Možným postupem je také ukončení smlouvy s odpojením odběrného místa, tedy postup, jaký zvolila žalovaná. Obecně platí, že tento postup bude spíše méně hospodárným řešením a budou v jeho důsledku vznikat dalšímu odběrateli zvýšené náklady spojené s opětovným připojením odběrného místa. Podstatné však je, že stěžovatelka odpojením odběrového místa při skončení smluv s provozovateli distribuční sítě neporušila žádnou svou zákonnou ani smluvní povinnost vůči žalobci, na základě které by po ní nyní mohl po právu nárokovat náhradu škody. Nadto přinejmenším v případě odběru plynu, byla její situace mimořádná a dle názoru soudu ospravedlňující volbu řešení nastalé situace, které lze v obecné rovině považovat za spíše méně hospodárné. Nelze totiž odhlédnout od konkrétních specifických skutkových okolností této věci. Žalovaná k ukončení smlouvy přistoupila v situaci, kdy v pronajatých prostorách docházelo k úniku plynu. Za této situace se jeví jako souladné s její prevenční povinností, že zvolila ukončení smlouvy s odpojením odběrného místa, neboť se jedná o řešení, které je způsobilé odvrátit vznik případné další újmy na zdraví či majetku jiných osob (ať již v podobě vzniku nadměrné spotřeby či jiných hrozících škod). Pokud by tak neučinila, vystavovala by se situaci, kdy by jí nyní mohlo být vytýkáno, že na vzniklé riziko dostatečně nereagovalo a neučinila při ukončení smlouvy vše pro to, aby škodám zabránila. Stejně tak nelze vyloučit, že by náklady související s provedením revizí po opětovném připojení odběrného místa nenastaly, ani kdyby žalovaná postupovala odlišně a odpojení sama neiniciovala. Je totiž nanejvýš pravděpodobné, že při zjištěných únicích plynu (za které žalovaná nijak neodpovídá, jak bylo rozebráno výše) by žalobce musel tak jako tak přikročit k provedení revize a nárokované výdaje by mu tak jako tak vznikly. Stejně jako nelze vyloučit, že by za této skutkové situace k odpojení odběrného místa z vlastní iniciativy přikročil sám provozovatel distribuční sítě, který je zodpovědný za provoz měřících zařízení, které je v jeho vlastnictví, nikoli ve vlastnictví žalobce. Obdobně potom soud uvažoval i v případě demontáže elektroměru, neboť z faktur je zřejmé, že ani elektroinstalace nebyla v pronajatých prostorech v pořádku, což by i za běžného stavu věcí s největší pravděpodobností vedlo k demontáži měřidla a dříve nebo později k nutnosti provedení oprav a následných revizí a nárokované výdaje by žalobci tak jako tak vznikly. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů a především s ohledem na nevyhovující stav plynových zařízení a elektroinstalace v pronajatých prostorech v době, kdy žalovaná tyto prostory opouštěla, žalobu zamítl.

28. Na tomto závěru soudu nic nemění ani zpráva a provedení kontroly a revize spalinové cesty, tedy komínu, která nikterak nesouvisí s potřebou oprav na plynových zařízeních (kotel, WAV atp.). Co se týče zprávy o kontrole plynových zařízení, její závěr byl, že je třeba odstranit závady, jinak zařízení není schopno provozu. Přestože v této zprávě nejsou uvedeny žádné konkrétní závady v žalovanou užívaných prostorech, opak je zřejmý z faktur od [právnická osoba] s.r.o., čímž se již soud podrobněji zabýval výše. Ve zprávě je nicméně poukazováno na potřebu zajistit odvětrávání a instalaci čidel úniku CO.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 035 Kč. Ty sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, přičemž žalované náleží odměna ve výši 2 740 Kč za každý úkon právní služby (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)). V případě žalované se konkrétně jedná o tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, podání odporu včetně jeho odůvodnění, účast při jednání ve věci samé). Vedle toho žalované náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož je zástupkyně žalované plátkyní DPH, je součástí náhrady nákladů řízení také náhrada této daně v sazbě 21 % (1915 Kč). Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).