18 C 33/2026
č. j. 18 C 33/2026-14
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ rozhodl rozsudkem pro uznání ve věci o nároku na zaplacení jízdného a přirážky za nepředložení platného jízdního dokladu ve veřejné hromadné dopravě. Soud se opřel o § 153a odst. 3 a § 114b odst. 5 občanského soudního řádu, který umožňuje vydání rozsudku pro uznání, pokud žalovaný nevyjádřil své názory v lhůtě. Rozsudek byl vydán na základě fiktivního uznání nároku, protože spor zahrnoval subjektivní majetková práva, která mohou být předmětem smíru podle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., včetně odměny advokáta a paušální náhrady výdajů.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím, rozsudek pro uznání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno cestoval Anonymizováno veřejné hromadné dopravy (linkou 100) provozovanou žalobkyní a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil své povinnosti cestujícího. V důsledku toho má žalobkyně právo na úhradu jízdného ve výši částka a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) ve výši částka.
2. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-5 Anonymizováno kterým uložil žalovanému, aby žalobou požadovanou částku zaplatil nebo, aby podal odpor. Současně žalovaného podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval, aby se v případě podání odporu ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádřil k žalobě. Soud žalovaného rovněž poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne datum byl elektronický platební rozkaz doručen do vlastních rukou žalovaného, který proti němu podal včasný odpor. V něm uvedl pouze obecné konstatování, že nárok neuznává. Nevyhověl tak výzvě, aby vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení.
3. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené třicetidenní lhůtě, která marně uběhla dnem datum, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání.
4. Soud má za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem pro uznání v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla tehdy, jsou-li účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony.
5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o přepravě. Předmětem řízení jsou tedy subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém účastníci mohou uzavřít smír (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o. s. ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno.
6. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 o. s. ř.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši částka a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 6 stejného ustanovení v částce částka za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba a předžalobní výzva k plnění). Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. V uvedené lhůtě lze bez výše naznačeného omezení podat odvolání proti lhůtě splatnosti a nákladům řízení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.