18 C 365/2017

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o vrácení daru

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je výlučným vlastníkem pozemků: -) parc. číslo o velikosti 39 m², -) parc. číslo o velikosti 15 m², -) parc. číslo o velikosti 310 m², -) neuvedeného parc. č. o velikosti anonymizována dvě slova v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu neuvedeného zhotovitele, který byl potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, neuvedeného dne pod neuvedeným číslem, vše pro katastrální uzemí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných. Anonymizovaný odstavec.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že darované nemovité věci vrátit nelze, jelikož první žalovaný již není jejich výlučným vlastníkem. Jsou součástí společného jmění manželů na základě smlouvy o jeho rozšíření ze dne datum (s účinky vkladu ke dni datum), jíž žalovaní chtěli sjednotit vlastnický režim pozemků a staveb na nich postavených. V době rozšíření SJM nebyl dar odvolán a ani se ještě neodehrály incidenty, pro něž žalobkyně následně požadovala dar vrátit. Tyto incidenty navíc nedosahovaly intenzity hrubého porušení dobrých mravů, nebyly tak naplněny podmínky pro odvolání daru. Dar nelze vrátit ani fakticky. ulice část pozemku parc. číslo o rozsahu anonymizována dvě slova se totiž stala součástí stavební parcely číslo na níž byl následně postaven rodinný dům číslo (který byl od počátku v SJM) a jenž se v důsledku rozšíření společného jmění stal součástí pozemku. Protože je zastavěn celý pozemek parc. č. st. číslo, nelze z něj zpětně oddělovat darovanou část pozemku parc. číslo. Protože druhá žalovaná nebyla účastnící darovací smlouvy ze dne datum, nelze po ní požadovat vrácení daru.

3. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti.

4. Žalobkyně darovala prvnímu žalovanému dne datum pozemek parc. číslo o velikosti anonymizována dvě slova, pozemek parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova a pozemek parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova v k. ú. anonymizováno, přičemž následně byla z pozemku parc. číslo oddělena část o velikosti anonymizována dvě slova, jež se stala součástí pozemku parc. č. st. číslo, jejíž součástí je rodinný dům adresa (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

5. První žalovaný a druhá žalovaná jsou manželé (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

6. Z notářského zápisu sepsaného JUDr. jméno příjmení, notářem, sp. zn. spisová značka, anonymizována dvě slova rok, soud zjistil, že první žalovaný uzavřel s druhou žalovanou dne datum smlouvu o rozšíření zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, jíž rozšířili rozsah svého společného jmění o pozemky ve výlučném vlastnictví prvního žalovaného, a to konkrétně o pozemky parc. č. st. číslo, parc. č. st. číslo, parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v katastrální uzemí a obci obec.

7. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalované dopisem datovaným dnem datum k vrácení darovaných nemovitých věcí z důvodu jednání porušujících dobré mravy, jichž se první žalovaný dopustil tím, že dne datum fyzicky napadl žalobkyni a jejího manžela, přičemž žalobkyni způsobil těžkou újmu na zdraví, dále tím, že se zjevně šikanózním úmyslem zahájil řízení u stavebního úřadu MěÚ obec, jehož cílem bylo bezdůvodné odstranění vjezdových vrat, aby nemovitost žalobkyně byla vystavena nebezpečí volného přístupu, dále tím, že šikanózním způsobem vyzýval žalobkyni ke zdržení se užívání pozemku před vchodem do domu žalobkyně v podobě vytvoření kovové zábrany (jedna výzva ze dne datum), dále tím, že v posledních třech letech podával na žalobkyni a jejího manžela oznámení ze spáchání přestupků proti občanskému soužití a dále tím, že dne datum úmyslně odhodil popelnici žalobkyně a jejího manžela, za což byl dne datum uznán vinným ze spáchání přestupku. Výzva k vrácení daru byla žalovaným doručena na začátku prosince 2017 (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

8. Dle výpisů z katastru nemovitostí ohledně pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. č. st. číslo v katastrální uzemí je vlastnické právo k těmto nemovitým věcem v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch SJM žalovaných.

9. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

10. Žalobkyně darovala dne datum prvnímu žalovanému pozemek parc. číslo o velikosti anonymizována dvě slova (oddělen z pozemku parc. č. st. číslo), pozemek parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova a pozemek parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova (odděleny z pozemku parc. číslo) v k. ú. anonymizováno. Část pozemku parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova se stala součástí pozemku parc. č. st. číslo, na němž byl následně postaven rodinný dům žalovaných. Žalovaní o darované pozemky rozšířili dne datum své společné jmění manželů. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalované k vrácení daru pro chování žalovaného vůči ní a jejímu manželovi odporující dobrým mravům, jež v dopise popsala.

11. S ohledem na právní posouzení věci, které bude odůvodněno níže, soud zamítl pro nadbytečnost zbylé navržené důkazy vztahující se zejména k prokázání tvrzeného nemravného chování vůči žalobkyni a jejímu manželovi.

12. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobkyně k nemovitým věcem, jež podléhají evidenci v katastru nemovitostí, v němž je vlastnické právo k darovaným nemovitým věcem zapsáno ve prospěch společného jmění žalovaných. Žalobkyně tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř, neboť jen prostřednictvím tohoto řízení se může domoci změny zápisu údajů v katastru nemovitostí. Soud proto žalobu projednal po věcné stránce, přičemž se nejprve zabýval otázkou, zda dar lze vrátit in natura (jak bylo žalováno).

14. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy (k rozhodné právní úpravě srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 31. 3. 2020, dostupný na webová adresa, dle nějž na situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti obč. zák. a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), je třeba aplikovat třetí odstavec § 3028 o. z. a poměřovat zjištěný skutkový stav věci ustanovením § 630 obč. zák.).

15. Podle § 719 odst. 2 o. z. smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

16. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že předmět daru nelze vrátit.

17. Žalobkyně darovala prvnímu žalovanému (svému bratrovi) v roce 2008 tři nově vzniklé pozemky. První žalovaný se tak stal jejich výlučným vlastníkem. V březnu 2016 o ně rozšířil společné jmění manželů s druhou žalovanou. První žalovaný tedy nepřestal být vlastníkem darovaných nemovitých věcí, dohodou o rozšíření rozsahu společného jmění manželů však došlo k transformaci jeho výlučného vlastnictví k předmětným nemovitým věcem na bezpodílový spoluvlastnický vztah manželů (žalovaných) k tomuto majetku. Dopisem ze dne datum, jenž byl doručen žalovaným na začátku prosince 2017, žalobkyně vyzvala žalované k vrácení daru pro chování prvního žalovaného vůči ní a jejímu manželovi, jímž porušil dobré mravy. Z uvedeného skutkového stavu a časové posloupnosti událostí je zřejmé, že první žalovaný byl vlastníkem předmětu daru od roku 2008, v březnu roku 2016 se spoluvlastníkem sporných nemovitých věcí stala jeho manželka (druhá žalovaná) a následně (téměř po roce a tři čtvrtě od rozšíření rozsahu společného jmění žalovaných o sporné nemovité věci) žalobkyně vyzvala oba žalované k vrácení daru.

18. Pro posouzení věci je rozhodné, že odvolání daru má účinky ex nunc, tedy od jeho uplatnění. Jinými slovy až doručením projevu vůle dárce do sféry obdarovaného se obnovuje vlastnické právo dárce k předmětu daru, nikoli zpětně k okamžiku darování, ani ke dni uskutečnění případného jednání v rozporu s dobrými mravy. Okamžikem jednání obdarovaného, jenž svým chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušil dobré mravy, totiž vzniká dárci jen právo domáhat se vrácení daru, tj. požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Toto právo přitom podléhá promlčení a nemusí být nikdy dárcem uplatněno. Využije-li však dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému.

19. Popsané účinky mají za následek, že první žalovaný byl v době rozšíření rozsahu společného jmění řádným vlastníkem darovaných nemovitých věcí a mohl s nimi tedy jako vlastník libovolně nakládat bez dalšího. Jednání učiněná před uplatněním práva odvolat dar (tj. před prosincem 2017) jsou tedy platná a účinná a nelze je zpochybňovat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004, dostupný na webová adresa, jež dopadá i na projednávanou věc). První žalovaný sice rozšířením rozsahu společného jmění nepřestal být vlastníkem předmětu daru, není však již vlastníkem výlučným. Jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem jeho manželky, jež nebyla účastníkem darovací smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a prvním žalovaném. Protože nebyla obdarovanou (nebyla v žádném vztahu s žalobkyní), nelze po ní žádat vrácení předmětu daru. Její řádně nabyté vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem je nezávislé na darovacím vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným a nemůže jím být kráceno. Soud proto dospěl k závěru, že transformace výlučného vlastnictví obdarovaného k darovaným nemovitým věcem na vlastnický režim společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví) vylučuje možnost předmět daru vrátit. Vrácení oddělené části darovaného pozemku parc. číslo o velikosti 116 m², jež je nyní součástí pozemku parc. č. st. číslo, je vyloučeno zároveň z důvodu, že byla zastavěna.

20. Žalobkyně však přes uvedené rovněž nebyla poškozena na svých právech. V případě nemožnosti vrátit dar v podobě, v jaké byl darován (tj. in natura), nastupuje povinnost obdarovaného vrátit dárci obvyklou hodnotu předmětu daru, tedy zaplatit finanční ekvivalent dle pravidel o bezdůvodném obohacení (k tomu opět srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004, dostupný na webová adresa). Mj. i proto na projednávanou věc nelze aplikovat ustanovení § 719 odst. 2 o. z.

21. Jelikož se však žalobkyně touto žalobou nedomáhala zaplacení peněžitého plnění, nýbrž požadovala určení vlastnického práva k darovaným nemovitým věcem, soud již neposuzoval, zda došlo k vytknutému chování prvního žalovaného a zda jím byly naplněny podmínky ustanovení § 630 obč. zák. Protože dar vrátit nelze, žaloba by nebyla úspěšná ani za předpokladu, že by se prokázala tvrzení ohledně chování prvního žalovaného.

22. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalovaných jsou tvořeny náklady za právní zastoupení určenými dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”). Zástupci žalovaných náleží dle § 12 odst. 4 AT mimosmluvní odměna za každou zastupovanou osobu snížená o 20 %, a to za celkem šest a půl společných úkonů právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum a účast při jednání soudu dne datum dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT, a vyjádření ze dne datum k odvolání žalobkyně proti usnesení o přerušení řízení dle § 11 odst. 2 písm. c) AT) včetně sedmi paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 AT). Žalovaným tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši částka (anonymizováno x 4 anonymizováno (odměna) + anonymizováno x anonymizováno (režijní paušál)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, mají oprávnění právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon číslo Sb.).