18 C 48/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen hradit na výživu žalobkyně 13 000 měsíčně, a to vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně, počínaje dnem [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 15 500 Kč měsíčně, a to vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně, počínaje dnem [datum] do [datum] a dále zaplacení 2 500 Kč měsíčně, a to vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně, počínaje dnem [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na dlužném výživném za období od [datum] do [datum] částku 122 571 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 103 426,70 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ část soudního poplatku ve výši 6 474 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. [Anonymizovaný odstavec.]

2. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, navrhl jeho zamítnutí v celém rozsahu, neboť je nedůvodný a tvrzení v něm obsažená nejsou pravdivá. Žalovaný opustil společnou domácnost účastníků pro vyhrocené vztahy s žalobkyní, nikoliv kvůli jinému vztahu, ten vznikl až později. Příjem žalovaného činil v roce 2020 částku 53 000 Kč měsíčně hrubého. Po odečtení daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění se jedná o částku 39 190 Kč čistého. V roce 2021 byly jeho příjmy nižší, odpovídající zhruba příjmu žalobkyně. Hrubý příjem podle daňového přiznání činil 477 992 Kč ročně, tj. 345 738 Kč ročně čistého. [ulice] tedy čistý příjem žalovaného činí 28 811,50 Kč. Pokud jde o peněžní deníky předložené v rámci opatrovnického řízení, do prostředků ponechaných pro jeho osobní potřebu byly chybně započítány i platby vybrané v hotovosti, které ale byly použity na úhradu materiálu a dalších věcí v souvislosti s podnikáním. Účetní následně pracovní deníky přepracovala. Žalovaný hradí výživné na nezletilého syna účastníků ve výši 10 000 Kč měsíčně a na svého dalšího nezletilého syna [jméno] ve výši 6 000 Kč. Dále hradí 2 000 Kč měsíčně na spoření pro společného nezletilého. Co se týká hypotečního úvěru, je pravda, že hradí jeho polovinu, tj. částku 13 211 Kč, neboť nemovitost je v jejich podílovém spoluvlastnictví, kdy každý vlastní 1/2. Pokud polovinu hypotečního úvěru, kterou má hradit žalobkyně, hradí její rodina, měla by tato částka být posouzena jako její další příjem, neboť se jedná o dar. Sám otec žalobkyně žalovaného vyzval k uhrazení těchto plateb, což dokládá, že se nejedná o zápůjčku, ale o dar či o plnění ze smlouvy o důchodu. Žalovaný v domě nebydlí, nechává zde bydlet žalobkyni se synem a dětmi žalobkyně, aniž by požadoval polovinu obvyklého nájemného. Tato částka by se přitom mohla rovnat výši požadovaného výživného ze strany žalobkyně. Z vlastnictví poloviny nemovitosti žalovaný nečerpá žádné užitky, naopak on sám musí vynaložit další náklady spojené s vlastním bydlením. Bydlí v [obec] v domě s přítelkyní, kde hradí náklady na energii ve výši 10 000 Kč měsíčně, dále 2 000 Kč měsíčně za internet a rovněž hradí vodné a stočné. Zbývající náklady hradí jeho přítelkyně. Její příjmy žalovaný nezná, nejsou spolu dlouho a finance spolu zatím tolik neřešili. Celkové nájemné činí něco málo přes 30 000 Kč. Do poloviny března 2022 rovněž žalobkyně užívala vozidlo ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný vlastní 3 vozidla, dvě z nich kupoval ještě před manželstvím a jedno sloužící k podnikání kupoval za trvání manželství. Vozidla ale nejsou v dobrém stavu, jejich cena není vysoká. Žalovaný má podnikatelský účet u [právnická osoba] a dále účet u [právnická osoba] s aktuálním zůstatkem cca 30 000 Kč, účet u [právnická osoba] s aktuálním zůstatkem 150 000 Kč a rovněž má uzavřeno několik pojištění, spoření a investičních portfolií, na kterých je nyní hodnota v součtu kolem 112 241 Kč. [příjmení] měsíční příjem žalobkyně ze zaměstnání činí 28 000 Kč, dále žalobkyně dostává od žalovaného výživné na nezletilého 10 000 Kč a dále dostává výživné na další dva syny ve výši 11 000 Kč Celkem tak její měsíční částka, kterou má k dispozici činí 49 000 Kč čistého. Zároveň žalovaný poukazuje na zůstatek na účtu žalobkyně, který činí 1 500 000 Kč. Žalovaný má tedy za to, že životní úroveň obou účastníků je naprosto stejná. Výživné má sloužit k udržení stejné životní úrovně manželů po rozchodu, nikoliv k udržení stejné životní úrovně, jakou měli v době před rozchodem. Pokud by žalovaný odečetl výdaje od příjmů, má za to, že životní úroveň žalovaného je momentálně spíše horší než životní úroveň žalobkyně. K příjmům své přítelkyně žalovaný uvedl, že ji požádala o přehled jejích příjmů, ale byl odmítnut. Přesto poukazuje na to, že jeho přítelkyně má příjmy od svého bývalého manžela. Zároveň žalovaný upozornil na nevybíravé chování žalobkyně vůči jeho přítelkyni a její rodině spočívající ve sledování a obtěžování a dále také vůči pronajímatelce domu, ve kterém jeho přítelkyně žije, a jejímu zaměstnavateli, před kterými žalobkyně jeho přítelkyni pomlouvala. V rozporu s dobrými mravy spatřuje také chování žalobkyně, spočívající v otvírání zásilek žalovaného, za což byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku.

3. Z tvrzení účastníků má soud za nesporné, že dne [datum] uzavřeli manželství a zatím nebyli rozvedeni, přestože návrh na rozvod manželství již byl podán. Účastníci mají společného nezletilého syna, který se narodil dne [datum], a o jehož poměrech bylo rozhodnuto tak, že se svěřuje do péče matky a otci se k němu stanovuje vyživovací povinnost ve výši celkem 12 000 Kč. Žalobkyně má další dvě děti z předchozího manželství, které má v péči. Žalovaný má jedno dítě z předchozího vztahu, které nemá v péči a hradí na něj výživné. Žalobkyně je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], manžel podniká v oboru pokrývačských prací. Manžel se odstěhoval ze společné domácnosti do domu, ve kterém nyní žije se svojí přítelkyní. Náklady za toto bydlení se pohybují kolem částky 40 000 Kč. Za trvání soužití účastníků hradil žalovaný hypotéku v plné výši. Hypotéka je nyní hrazena každým z účastníků ½.

4. Nad rámec těchto skutečností soud za účelem objasnění skutkového stavu provedl rozsáhlé dokazování. Co se týká majetkových poměrů účastníků, zjistil z provedených listinných důkazů následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako smlouva o hypotečním úvěru reg. [číslo] SU/01 ze dne 17. 8. 2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi bankou – [právnická osoba] na jedné straně a účastníky společně na straně klientů. [příjmení] se zavazuje poskytnout účastníkům peněžní prostředky až do výše 6 100 000 Kč a účastníci se zavazují poskytnuté prostředky za podmínek dle této smlouvy vrátit a zaplatit úrok a další platby sjednané smlouvou. Doba trvání úvěru činí 300 měsíců, jedná se o spotřebitelský úvěr na bydlení (hypotéka). Úvěr byl sjednán za účelem koupě nemovité věci. Splnění závazků účastníků se zajišťuje zástavním právem k nemovitým věcem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] ZN/01 a zástavním právem k věcem nemovitým na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] ZN/02 a dále pojištěním předmětu zajištění. Úroková sazba pro první úrokové období, které končí ke dni [datum] činí 2,09 % ročně. Podmínky pro určení následné výše úrokové sazby stanoví čl. 5 smlouvy. Výše měsíční splátky úvěru včetně poplatků činí 26 123,22 Kč a splátky jsou splatné vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Splátky budou hrazeny z účtu č. [bankovní účet].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemku p. č. st. 283, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrálním území Trnová, zapsaných v katastru nemovitostí ČR, Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha-západ jsou účastníci, a to tak, že každý z účastníků je vlastníkem podílu o velikosti ½. [anonymizováno] nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k pohledávce [právnická osoba] ve výši 6 100 000 Kč s příslušenstvím.

7. Z částí z výpisů z účtu předložených žalobkyní soud zjistil, že v lednu 2020, březnu 2020 a prosinci bylo připsáno od žalovaného 20 000 Kč, v červnu, srpnu a říjnu 2020 pak 15 000 Kč a v únoru a květnu 2020 pak 10 000 Kč.

8. Z dopisu adresovaného žalovanému od [jméno] a [jméno] [příjmení] (rodiče žalobkyně) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaného vyzvali k zaplacení peněz, které hradily za palivové dřevo, povinné ručení [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], dálniční známku k tomuto vozidlu a zimní pneumatiky k tomuto vozidlu a dále příspěvek na domácnost, zejména elektřinu. Celková výše částky, kterou požadují je 42 632,44 Kč. Z dopisu ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 15 500 Kč, představující splátku hypotečního úvěru na dům, kterou manželé [příjmení] za žalobkyni uhradili.

9. K příjmům a výdajům žalobkyně soud zjistil z provedených listinných důkazů následující skutečnosti:

10. Z výpisů z účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet], jehož majitelkou je žalobkyně, a to za období od ledna 2022 do července 2022, soud zjistil pohyby na tomto účtu. V měsíci lednu 2022 činil počáteční zůstatek na tomto účtu 1 645 552,42 Kč a konečný zůstatek 1 630 220,64 Kč. Na účet žalobkyně byla dne [datum] připsána částka 1 000 Kč od [jméno] [příjmení], dne [datum] částka 6 000 Kč od žalovaného s poznámkou„ [jméno]“, dne [datum] od [anonymizováno] pojišťovna částka 28 714 Kč, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“, dne [datum] částka 20 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ elektřina“. Dne [datum] byla z tohoto účtu odeslána částka 16 626,44 Kč na účet [číslo]. V měsíci únoru 2022 činil počáteční zůstatek na tomto účtu 1 630 220,64 Kč, konečný zůstatek 1 781 535,89 Kč. Na účet žalobkyně byla dne [datum] připsána částka 1 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ mobilní telefony rodiče“, dále téhož dne od [anonymizováno] pojišťovna částka 28 427 Kč, dále dne [datum] od žalovaného částka 6 000 Kč s poznámkou„ [jméno]“, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“, dále dne [datum] částka 165 232 Kč z účtu [číslo] [bankovní účet]. V březnu 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalobkyně 1 781 535,89 Kč, konečný zůstatek 1 706 594,66 Kč. Dne [datum] byla na účet připsána částka 30 398 Kč od [anonymizováno] pojišťovna, dne [datum] byla na účet připsána částka 10 000 Kč od žalovaného s poznámkou„ [jméno]“, dne14. 3. 2022 částka 2 000 Kč od žalovaného, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“. V dubnu 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalobkyně 1 706 594,66 Kč, konečný zůstatek 1 708 195,03 Kč. Na účet žalobkyně byla dne [datum] připsána částka 3 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ klukům k [anonymizováno] od dědy a babi“, téhož dne částka 41 307 Kč od [anonymizováno] pojišťovna, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“, dne [datum] celkem 12 000 Kč od žalovaného s poznámkou„ [jméno]“, dne [datum] od [jméno] [příjmení] částka 2 000 Kč s poznámkou„ brýle“. V květnu 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalobkyně 1 708 195,03 Kč, konečný zůstatek 1 695 022,22 Kč. Na účet byla dne [datum] částka 48 205 Kč od [anonymizováno] pojišťovny, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“, dne [datum] celkem částka 12 000 Kč od žalovaného. V červnu 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalobkyně 1 695 022,22 Kč, konečný zůstatek 1 688 491,04 Kč, dne [datum] bylo na účet připsáno od [anonymizováno] pojišťovny 33 180 Kč, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“, dne [datum] od žalovaného částka celkem 12 000 Kč. V červenci 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalobkyně 1 688 491,04 Kč a konečný zůstatek 1 687 036,57 Kč. Dne [datum] bylo připsáno na účet od [anonymizováno] pojišťovna 33 229 Kč, dne [datum] částka 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ alimenty“, dne [datum] a [datum] celkem částka 12 000 Kč od žalovaného a dne [datum] částka 1 500 Kč od [jméno] [příjmení]. Z účtu bylo dne [datum] odesláno 13 026 Kč na účet [bankovní účet] s poznámkou„ hypoteční úvěr splátka červen 2022“.

11. Z potvrzení o provedení domácí platby soud zjistil, že z bankovního účtu majitele [jméno] [příjmení] byla na účet [číslo] poukázána dne [datum] částka 1 500 Kč (dálniční známka).

12. Z potvrzení o proběhlé platbě soud zjistil, že z bankovního účtu [jméno] [příjmení] byla na účet žalobkyně č. [bankovní účet] zaslána dne [datum] částka 20 000 Kč se zprávou„ Elektrina“.

13. Z potvrzení o provedení domácí platby soud zjistil, že z bankovního účtu [jméno] [příjmení] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána dne [datum] částka 10 000 Kč se zprávou„ pneu“.

14. Z potvrzení o proběhlé platbě soud zjistil, že z bankovního účtu [jméno] [příjmení] byla na účet [anonymizováno] dne [datum] uhrazena částka 3 162 Kč se zprávou„ pov. ručení [příjmení] [anonymizováno]“.

15. Z potvrzení o provedení domácí platby soud zjistil, že z bankovního účtu [jméno] [příjmení] byla na účet č. [bankovní účet] dne [datum] zaslána částka 15 500 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo] (hypotéka).

16. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že byl vystaven [anonymizováno] [obec] za dřevo různého druhu a velikosti, dopravu a složení v celkové výši 12 091 Kč.

17. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že jím prohlašuje, že převedl na účet žalobkyně částku 10 000 Kč na úhradu zimních pneu [příjmení] a částku 12 000 Kč jí v září 2021 předal v hotovosti na úhradu palivového dřeva.

18. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že prohlašuje, že na účet žalobkyně zaslala 20 000 Kč na úhradu elektřiny, kdy vyúčtování bylo vystaveno na částku 16 626,44 Kč.

19. Z výpisu z osobního účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalobkyně za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet připsána částka 1 300 000 Kč od [jméno] [příjmení] a dále dne [datum] rovněž od [jméno] [příjmení] částka 1 050 000 Kč.

20. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 9. 2016, č. j. 42 C 124/2015-42, soud zjistil, že rozsudkem bylo rozvedeno manželství žalobkyně a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

21. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] platného ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníkem podílu o velikosti [číslo] je [jméno] [příjmení].

22. K příjmům a výdajům žalovaného soud zjistil z provedených listinných důkazů následující skutečnosti:

23. Z přiznání žalovaného k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období od [datum] do [datum] soud zjistil, že výše dílčího základu daně z příjmu ze samostatné činnosti činí 477 992 Kč s tím, že žalovaný vede daňovou evidenci. Mezi nezdanitelné části základu daně, odpočitatelné položky a daň celkem žalovaný uvedl odečet úroků ve výši 118 077 Kč a soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč. Žalovaný uplatnil slevu na dani na syna [jméno]. Daň celkem za uvedené období činí 7 341 Kč.

24. Z peněžního deníku žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celkem peněžní prostředky v hotovosti činí 341 501 Kč (příjem činí 404 802 Kč, výdej 63 301 Kč) a na účtu 590 409,50 Kč (příjem činí 4 245 020,53 Kč, výdej 3 654 611,03 Kč). Na osobní účet bylo převedeno 567 427,91 Kč.

25. Z přehledu příjmů a výdajů žalovaného podle účtů 2022 ze dne [datum] soud zjistil, že celkové příjmy (zisk) činil 237 544,66 Kč. Výběr pro osobní potřebu činil 567 427,91 Kč.

26. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jehož majitelem je žalovaný, a to za období od srpna 2020 do [datum] soud zjistil pohyb na tomto účtu v daném období. Zjištěny byly platby na účet žalobkyně odpovídající došlým platbám zjištěným z výpisů z účtu žalobkyně. Konkrétně jsou na tomto účtu od dubna 2022 patrny jednou měsíčně platby ve výši 10 000 Kč a 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (účet žalobkyně). Dále je zde od září 2021 patrna pravidelná odchozí platba pro [právnická osoba], která se postupně zvyšovala, až se od ledna 2022 ustálila na částce 10 550 Kč.

27. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jehož majitelem je žalovaný za období od srpna 2020 do září 2022 soud zjistil pohyby na tomto účtu. Z účtu měsíčně přicházela platba z účtu č. [bankovní účet] vedeného na žalovaného s poznámkou„ hypotéka“ ve výši 30 000 Kč. Do konce roku 2021 měsíčně odcházelo z tohoto účtu 26 423,08 Kč s poznámkou„ splátka hypotéky“. V lednu 2022 pak tato odchozí položka činila 10 933,03 Kč, v únoru 15 500 Kč, březnu 26 419,94 Kč, v dubnu 0,19 Kč, v květnu 13 212,02 Kč, v červnu 13 212,73 Kč, v červenci 13 318,89 Kč, v srpnu 15 965,82 Kč a v září 2022 15 964,44 Kč. Zůstatek ke dni [datum] je 5 712,64 Kč.

28. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jehož majitelem je žalovaný za období od [datum] do [datum] soud zjistil pohyby na tomto účtu. Příchozí platby vyšších částek byly připsány z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] [anonymizováno] [datum] byla na účet připsána částka 150 000 Kč od [jméno] [příjmení] (přítelkyně žalovaného). Dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 40 800 Kč s poznámkou„ [jméno] investice“ a dále částka 99 907,50 Kč s poznámkou„ penze investice“. Konečný zůstatek na účtu je 169 931,82 Kč.

29. Z informací z registru vozidel [stát. instituce], [anonymizováno] odboru ze dne [datum] soud zjistil, že byly zaslány karty motorových vozidel evidovaných na žalovaného. Jedná se o vozidlo [anonymizována tři slova] s [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem i provozovatelem od [datum], dále vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], jehož je žalovaný vlastníkem i provozovatelem od [datum], dále vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], jehož je žalovaný provozovatelem od [datum], vlastníkem je [právnická osoba], dále motocykl [anonymizováno] [registrační značka] jehož je žalovaný vlastníkem i provozovatelem od [datum].

30. Z úvodní strany rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že předmětem řízení byla úprava poměrů nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], syna žalovaného z prvního manželství. Soud schválil dohodu rodičů, dle které se nezletilý svěřuje do péče matky a otec (žalovaný) se zavazuje hradit výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum].

31. K osobním poměrům mezi účastníky zjistil soud následující:

32. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [stát. instituce] pod [příjmení] ze dne 14. 7. 2021 [číslo jednací] 2021 [číslo] soud zjistil, že dne [datum] se dostavila k podání vysvětlení žalobkyně, a to za účelem objasnění skutečností důležitých pro odhalení [anonymizováno] činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci [příjmení] občanské soužití [obec a číslo] a bylo uskutečněno na útvaru při příjmu oznámení. Žalobkyně uvedla, že žije v obci [obec] s manželem a třemi dětmi, z toho jedno dítě je společné s manželem. Jsou s manželem v rozvodovém řízení, konflikty mezi nimi začali od ledna 2020. Dne [datum] ve večerních hodinách vedli s žalovaným rozrušenou diskuzi na téma rodinných problémů, žalovaný vulgárně urážel rodinu žalobkyně, žalovaný chtěl, ať ho nechá být, vulgárně jí oslovoval a nakopl jí do pravé nohy v místě stehna. Konflikt mezi nimi pokračoval, žalobkyně utekla před dům a poté věc nahlásila policii. Žalovaný pak tvrdil, že mu způsobila zranění, to ale žalobkyně popírá. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

35. Z rozhodnutí Města Mníšek pro [příjmení], [anonymizováno] k projednávání přestupků ze dne 10. 8. 2022, č. j. MM [spisová značka] 2022, soud zjistil, že žalobkyně jako obviněná byla uznána vinou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustila tím, že na adrese [obec a číslo] bez předchozího souhlasu žalovaného otevřela jemu adresované listovní zásilky. Žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 500 Kč.

36. Z e-mailové komunikace mezi odesílatelem se-mailovou adresou [email] a adresátem se-mailovou adresou [email] soud zjistil, že byly zasílány fotky se sdělením, že odesílatelka posílá své fotky s tím, že plavky jí zakoupil žalovaný. Podepsána je„ tvá oblíbená 170cm vysoká prsatá [jméno]“ [anonymizováno] jsou dvě ženské selfie fotografie.

37. Z obsahu opatrovnického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ve věci nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], soud zjistil následující skutečnosti:

38. Ze sdělení Městského úřadu Černošice ze dne [datum] soud zjistil, že jsou zasílány karty motorových vozidel vedených na žalovaného. Žalobkyně není vlastníkem žádného motorového ani přípojného vozidla. Z přiložených karet motorových vozidel pak soud zjistil, že žalovaný vlastní motocykl [anonymizována tři slova] [registrační značka] vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka]. Ze sdělení Městského úřadu Černošice ze dne [datum] pak soud zjistil, že jsou zasílány karty motorových vozidel vedených na žalovaného. Žalobkyně není majitelem žádného motorového ani jiného přípojného vozidla. Z přiložených karet motorových vozidel pak soud zjistil, že žalovaný vlastnil motocykl [anonymizována tři slova] [registrační značka] do [datum], vozidlo značky Volkswagen Passat [anonymizováno] [registrační značka], vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka]. [Anonymizovaný odstavec.]

40. Ze zprávy [stát. instituce] – odboru sociálních věcí a zdravotnictví ze dne [datum] adresované zdejšímu soudu soud zjistil, že se dostavila žalobkyně. Uvedla, že má 3 děti, pracuje z domova, děti mají online výuku. Žije v [obec a číslo] roku. Žalovaný je stále v práci, péče o domácnost je na ní, nyní několikrát v týdnu ani domů nepřijede. Žalobkyně trvá na tom, aby byl nezl. [jméno] svěřen do její péče, žalovaný s ním netráví volný čas, ani když má možnost. Žalovaný se z jednání omluvil z pracovních důvodů.

41. Z usnesení zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], ze dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že účastníkům byla ve věci úpravy péče a výživy před a po rozvodu nařízena účast na mediačním jednání. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

42. Z peněžního deníku žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že byl zpracován dne [datum] Celkem peněžní prostředky v hotovosti činí 41 501 Kč a na účtu 599 409,50 Kč. Na osobní účet bylo převedeno 869 333,91 Kč.

43. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem ve věci odvolání žalovaného proti rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], které se konalo dne [datum], soud zjistil průběh jednání. Žalovaný při jednání mj. uvedl, že jeho přítelkyně pracuje v administrativě a její příjem je 30 000 Kč měsíčně. Při jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým se změnil rozsudek prvního stupně.

44. Z potvrzení zaměstnavatele – [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil příjmy ze zaměstnání žalobkyně v měsících únor až červenec 2022. Průměrný čistý měsíční příjem za tyto měsíce činí 36 995 Kč.

45. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil seznam otevřených pojistných vztahů u zaměstnavatelů paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Od [datum] je zaměstnaná u společnosti [právnická osoba]

46. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], ve věci nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], a to v řízení o svěření do péče pro dobu před a po rozvodu rodičů soud zjistil, že nezletilý byl svěřen pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství do péče žalobkyně, žalovaný je povinen od [datum] přispívat na výživu měsíčně částkou 12 000 Kč, a to tak, že částka 10 000 Kč bude hrazena k rukám matky a částka 2 000 Kč na účet stavebního spoření nezletilého. Výroky IV. až XI. je upraven styk otce s nezletilým.

47. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022 č. j. [číslo jednací] ve věci odvolání žalovaného proti výrokům II. a III. rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 2. 2022 č.j. [číslo jednací] zjistil, že napadené rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ bylo změněno tak, že výživné ve výši 2 000 Kč je žalovaný povinen platit na spoření nezletilého, v ostatním byl výrok II. rozsudku potvrzen. Dluh na výživném za období od [datum] do [datum] je žalovaný povinen zaplatit ve výši 28 000 Kč k rukám žalobkyně a ve výši 26 000 Kč na spoření nezletilého. Výrok XII. rozsudku se mění tak, že žalovanému se povinnost založit stavební spoření na jméno žalovaného neukládá. Dále se krajský soud v rozsudku zabýval příjmy žalovaného, které vypočetl z údajů obsažených v žalovaným předložených peněžních denících za rok 2021 a za první pololetí roku 2022. Z těchto dospěl k závěru, že čistý příjem žalovaného v roce 2021 činil v průměru 78 026 Kč měsíčně a za současného porovnání s příjmy za první pololetí roku 2022 učinil závěr, že za poslední rok a půl dosahoval čistý příjem žalovaného v průměru 100 314 Kč měsíčně.

48. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobkyně je jeho bývalá manželka, jsou rozvedeni asi 6 let a mají spolu 2 syny. Svědek dále potvrzuje, že po rozvodu zaslal bývalé manželce na její účet dvě částky, přičemž částka 1 300 000 Kč byla určena na zajištění potřeb jejich společných dětí. Domluva mezi bývalými manžely byla taková, že peníze zatím zůstanou na účtu žalobkyně a až budou synové dospělí nebo dostudují, tak se jim peníze vyplatí. Je si vědom toho, že peníze jsou stále na účtu žalobkyně a nebyly nikam přesunuty, on žalobkyni neurgoval. Na účtu by měla být stále částka 1 300 000 Kč. Bývalá manželka se svědkem použití finančních prostředků v poslední době neřešila. Svědek si není vědom, že by tato jejich dohoda byla schválena soudem, byla učiněna u mediátorky. Svědek aktuálně hradí bývalé manželce výživné 11 000 Kč a dále přispívá synům ve formě nákupů věcí na sebe a elektroniky. Zda má jeho bývalá manželka aktuálně nějaký vztah svědek neví, neboť spolu nejsou v tak blízkém kontaktu.

49. Z výzvy právní zástupkyně žalobkyně adresované žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k placení výživného pro nerozvedenou manželku ve výši 4 500 Kč měsíčně, a to od září 2021. Z e-mailu odeslaného z e-mailové adresa právní zástupkyně žalobkyně na adresu [email] soud zjistil, že na uvedenou adresu byl zaslán mail s tím, že jeho přílohou má být výzva před žalobou adresovaná klientovi adresáta.

50. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci jsou od [datum] dosud stále manželi. Mají jednoho společného nezletilého syna, který byl svěřen do péče žalobkyně. Žalobkyně má další dva syny z prvního manželství, které má v péči a dostává na ně od jejich otce výživné. Její bývalý manžel na její účet zaslal po rozvodu mj. částku 1 300 000 Kč. Žalovaný má kromě společného syna, na kterého hradí žalobkyni výživné, jednoho syna z prvního manželství, kterého nemá v péči a také na něj platí výživné. Žalovaný se odstěhoval ze společné domácnosti účastníků a nyní žije v nájemním domě se svojí přítelkyní. Tento dům se nachází nedaleko domu ve společném vlastnictví účastníků, ve kterém žije žalobkyně se svými třemi syny. Na společném domě vázne zástavní právo plynoucí z hypotečního úvěru účastníků. Vzájemné vztahy účastníků jsou velmi vyhrocené, je mezi nimi vedeno několik soudních řízení, jejich vzájemné chování řešila Policie ČR a příslušné správní orgány. Žalobkyně je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], žalovaný podniká jako OSVČ v oboru pokrývačské práce. Žalovaný se v době společného soužití se žalobkyní podílel větší měrou na financování rodinné domácnosti, žalobkyni zasílal pravidelné příspěvky na domácnost, hradil celou společnou hypotéku a poskytl žalobkyni k užívání osobní automobil. Po ukončení vzájemného soužití manželce přestal přispívat, přestal hradit polovinu hypotéky a žalobkyni odňal předmětný automobil. Žalobkyně v té době využila finanční pomoci od rodičů. Žalovaný vlastní několik motorových vozidel, žalobkyně žádné. Oba mají zůstatky na svých bankovních účtech, žalovaný má navíc spoření a další investiční produkty.

51. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

52. Podle § 697 odst. 1 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odst. 2 pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

53. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

54. Podle § 922 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

55. Úkolem soudu v řízení o stanovení výživného nerozvedené manželky je mj. v souladu s § 697 o. z. zjistit, zda mají manželé stejnou hmotnou a kulturní úroveň, či nikoliv. Pokud bude zjištěno, že tomu tak po zvážení všech okolností není, jsou splněny podmínky pro stanovení výživného. Za účelem zjištění hmotné a kulturní úrovně manželů proto soud předně vycházel z jejich příjmů a výdajů, které vzájemně porovnával, za současného přihlédnutí k dalším okolnostem jako péči o děti, vlastnictví majetku větší hodnoty, pracovnímu vytížení atp.

56. Příjmy žalobkyně byly zjištěny od jejího zaměstnavatele, jednalo se o částku 36 995 Kč. Žádné jiné pravidelné příjmy žalobkyně zjištěny nebyly. Co se týče výživného, které žalobkyně dostává na tři syny, které má v péči, tak toto soud jako její příjem nehodnotil, jelikož se jedná o příjmy dětí, ze kterých jsou hrazeny jejich potřeby. Životní úroveň žalobkyně se tímto nikterak nezvyšuje. Zároveň soud nevidí důvodný ani argument, že do příjmu žalobkyně by měla být započtena výpomoc jejích rodičů, neboť se soudu jeví nespravedlivé, aby tím, že jí rodiče víceméně jednorázově vypomohli, když neměla dostatek prostředků na hypotéku nebo energie poté, co žalovaný odešel z jejich společné domácnosti, došlo ke snížení částky výživného, které je za splnění zákonných podmínek manželce povinen poskytovat primárně manžel.

57. Dále byly zjištěny příjmy žalovaného, a to váženým průměrem součtu částek výběr pro osobní potřebu zjištěných z peněžních deníků za rok 2021 a první pololetí roku 2022, a to v jejich přepracované formě, kterou žalovaný předložil zdejšímu soudu v návaznosti na závěry ohledně příjmů žalovaného učiněné krajským soudem v opatrovnickém řízení. Soud neměl důvod žalovanému ohledně rozporů mezi peněžními deníky předloženými krajskému soudu a zdejšímu soudu nevěřit, a to především za situace, kdy i tak byly příjmy žalovaného takové, že odůvodňovaly přiznání výživného manželce téměř ve výši, kterou požadovala. Příjem žalovaného byl tímto způsobem stanoven na částku 83 541 Kč. Vzhledem k tomu, že soud příjem žalovaného zjistil nakonec relativně přesně a stále ve značné výši, neshledal důvodné vyslýchat účetní ani spolupracovníky žalovaného, a proto tyto důkazní návrh žalobkyně zamítl. [Anonymizovaný odstavec.]

59. Soud potom takto zjištěné příjmy a výdaje matematicky poměřil a dospěl k částce, ze které mohl s přihlédnutím k dalším skutečnostem ovlivňujícím hmotnou a kulturní úroveň účastníků vycházet. Rozdíl mezi příjmy účastníků po odečtení jejich výdajů byl zjištěn ve výši 25 546 Kč ( (83 [číslo] 000 – 18 000) - 36 995 = 26 546). Po vydělení této částky dvěma soud dospěl k částce 12 773 Kč, kterou by měl žalovaný hradit žalobkyni, aby jejich hmotná životní úroveň byla stejná.

60. Stranou žalovanou bylo dále namítáno, že žalobkyně má na svém účtu k dispozici asi 1 700 000 Kč. K tomu soud uvádí, že bylo prokázáno, že 1 300 000 Kč je určeno pro její nezletilé děti, a přestože žalobkyně sama přiznala, že tyto peníze v době osobního finančního nedostatku čerpala, je zřejmé, že je tam opětovně vrátila a celá částka se 1 300 000 Kč se na účtu stále nachází. Dohodu mezi bývalými manželi, která byla potvrzena výslechem bývalého manžela žalobkyně, tak má soud za platnou. Bývalý manžel žalobkyně také ve své výpovědi potvrdil, že bylo domluveno, že peníze po nějakou dobu zůstanou na účtu žalobkyně, neboť v té době nebyl žádný výhodnější produkt. Zbývající částku nad rámec finančních prostředků pro děti ve výši asi 400 000 Kč potom soud poměřoval s úsporami a finančními produkty žalovaného, které byly tvrzeny a zjištěny ve výši asi 261 000 Kč (zůstatek na účtu u [anonymizováno] bank a [anonymizováno] a v investičních produktech). Zároveň soud přihlédl také k tomu, že žalovaný má k dispozici několik vozidel, z nichž ale některé potřebuje k výkonu svého povolání, neboť s výkonem pokrývačské činnosti je bezesporu spojena zvýšena potřeba užívání automobilů. Z majetku vyšší hodnoty dále bylo zjištěno, že účastníci vlastní napůl společnou nemovitost. S ohledem na uvedené popsané finanční prostředky na účtech a v bankovních produktech účastníků a společné vlastnictví nemovitosti, dospěl soud k závěru, že také hmotnou úroveň účastníků, co se týče peněz a majetku větší hodnoty, je možné považovat zhruba za srovnatelnou. Tuto skutečnost mírně v neprospěch žalovaného vychyluje jeho vlastnictví motorových vozidel, což soud s přihlédnutím k většímu finančnímu zůstatku na účtu žalobkyně a k pracovním potřebám žalovaného zohlednil v zaokrouhlení částky 12 773 Kč na celé tisíce nahoru.

61. K námitce žalovaného týkající se zvýšení životní úrovně žalobkyně tím, že po ní žalovaný nevyžaduje nájem za nadužívání jejich společného domu, soud uvádí, že pokud by tomu tak bylo, tak by se akorát ještě zvýšil rozdíl v hmotné úrovni účastníků, neboť žalovanému by vzrostly příjmy a žalobkyni výdaje. Soud zároveň poukazuje na to, že v domě se žalobkyní bydlí také společný nezletilý syn účastníků, jehož bytovou potřebu má žalovaný také povinnost zajišťovat. Z provedeného dokazování (záznamy Policie ČR, rozhodnutí správních orgánů, e-mailová komunikace žalobkyně s přítelkyní žalovaného, atd.) i z chování účastníků je naprosto zřejmé, že jsou mezi nimi dlouhodobé a rozsáhlé konflikty, na jejichž vzniku a trvání se podílejí obě strany. Jejich společné soužití je tak zcela vyloučeno. Proto byl soud připraven akceptovat a započíst výdaje žalovaného na bydlení stejné úrovně, jíž dosahuje bydlení žalobkyně v jejich společném domě. Soud má za to, že žalovaný nyní obývá dům srovnatelné úrovně a ve srovnatelné lokalitě. Tento dům ale obývá s přítelkyní, která, jak sám žalovaný uvedl, hradí celé nájemné ve výši 30 000 Kč a on přispívá jen na služby. Soud tedy započetl jen tyto jím tvrzené reálné náklady, které s bydlením má, a to v návaznosti na konstantní judikaturu Ústavního soudu, podle které pokud jeden z účastníků sdílí společnou domácnost s partnerem, je třeba se pro účely stanovení výživného zabývat i tím, jak tento partner zvyšuje jeho životní úroveň (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 756/16, nebo nález Ústavního soud ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3094/16). S ohledem na takto zjištěné zvýšení životní úrovně žalovaného ze strany jeho přítelkyní a na to, že její příjem se podle sdělení žalovaného pohybuje kolem částky 30 000 Kč, již soud neshledal potřebné se dále podrobně zabývat její majetkovou situací a zjišťovat další případné příjmy nad rámec uvedeného, ani okolnostmi hrazení nájmu domu, ve které nyní společně bydlí. Z tohoto důvodu soud zamítl návrh na doplnění dokazování jak výslechem přítelkyně žalovaného a opatrovnickým spisem jejích dětí, tak i výslechem pronajímatelky jejich domu.

62. Ve vztahu k velmi konfliktnímu vztahu účastníků žalovaný dále upozorňoval na nepravomocné rozhodnutí komise k projednávání přestupků [obec] o spáchání přestupku žalobkyní spočívajícího v otevření zásilek žalovaného, v návaznosti na které považuje přiznání výživného žalobkyni za rozporné s dobrými mravy. Soud k tomuto uvádí, že předně se zatím jedná pouze o nepravomocné rozhodnutí a dále se mu takto spáchaný přestupek nejeví být natolik závažným, aby i jeho případné spáchání odůvodňovalo nepřiznání výživného manželce, a to přestože je nepochybné, že žalobkyně by se takovéhoto chování neměla dopouštět. K tomuto soud opětovně odkazuje na již uvedené, že z provedeného dokazování je zřejmé, že se na tvorbě konfliktů a jejich udržování podílejí oba účastníci včetně přítelkyně žalovaného (odnětí vozidla, tvrzené napadení a porušení listovního tajemství, e-mail od přítelkyně).

63. Co se týče kulturní úrovně účastníků, tam bylo zjištěno, že žalovaný hodně pracuje. Na druhou stranu je ale zřejmé, že žalobkyně také pracuje na plný úvazek a zároveň má v péči tři děti, kterým se věnuje. S ohledem na děti v péči žalobkyně soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného, že se soud dostatečně nezabýval adekvátností zaměstnání žalobkyně a jejích možností dosahovat většího výdělku. Soud zároveň nepřihlédl ani k námitkám žalobkyně, že žalobkyně bydlí v domě se třemi dětmi, zatímco žalovaný sám s přítelkyní. Soud věří, za toto uspořádání, kdy má žalobkyně děti u sebe, je naopak ráda. Ostatně se svěření společného nezletilého syna účastníků do své péče v opatrovnickém řízení i domáhala.

64. V návaznosti na výše uvedené tak soud uzavírá, že ani po zvážení dalších okolností ovlivňujících hmotnou a kulturní úroveň účastníků neměl důvod nevycházet zhruba z porovnání příjmů a výdajů, které v tomto řízení učinil a podrobně rozepsal výše. Z tohoto důvodu soud žalobě částečně co do částky výživného ve výši 13 000 Kč měsíčně ode dne podání žaloby (§ 922 o.z.) do právní moci rozsudku o rozvodu účastníků vyhověl. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 2 500 Kč měsíčně a výživného před podáním žaloby, žalobu zamítl. Vzhledem k okamžiku rozhodování soudu žalovanému vznikl dluh na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši 122 571 Kč (13 000 x 9 za březen až listopad + 5 571 za únor (13 000: 28 x 12)), kterou je žalovaný povinen zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tuto lhůtu shledal soud s ohledem na výši částky a na zjištěné finanční prostředky žalovaného za adekvátní, předně poskytující mu dostatek času k plnění, přičemž prostor pro plnění ve splátkách zde soud neshledal. Žalovaný o to ostatně ani nežádal.

65. Závěrem by soud rád opětovně apeloval na účastníky, aby především v zájmu jejich společného malého syna přistoupili k rychlému rozvodu a následně se domluvili na uspořádání svých majetkových poměrů, aby již tak špatné vzájemné vztahy dále nejitřili.

66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen („o. s. ř.“) neboť žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výživného ve výši 13 000 Kč měsíčně za období od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Vzhledem k tomu, že v okamžiku rozhodování soudu nebylo zřejmé, kdy bude o rozvodu manželství účastníků rozhodnuto, soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z pětinásobku ročního plnění, tj. z částky 930 000 Kč (15 500 x 12 x 5). Žalobkyně přitom byla úspěšná co do částky, pro kterou bylo žalobě vyhověno, tj. co do výživného ve výši 13 000 Kč měsíčně za dobu od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu, tj. za použití § 8 odst. 2 a. t. co do částky 780 000 Kč (13 000 x 12 x 5). Žalovaný byl úspěšný co do částky, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tj. co do výživného ve výši 2 500 Kč měsíčně za dobu od [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu, tj. za použití § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. co do částky 150 000 Kč (2 500 x 12 x 5) a dále do poměrné části měsíčního výživného ve výši 15 000 Kč za období od [datum] do [datum], které činí 8 857 Kč Celkem byl tedy žalovaný úspěšný co do částky 158 857 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 83 %, žalovaný pak co do 17 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 % Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle§ 6, § 7 a § 8 odst. 2 a. t. ve výši 12 020 Kč za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dne [datum], účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dne [datum]) a za 1 půl úkon (účast na jednání soudu, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek dne [datum]) a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1 a 4 a. t. v částce 300 Kč za těchto 11 úkonů. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy 156 707,10 Kč. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 66 % pak činí 103 426,70 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

67. Výrokem V. pak bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit státu část soudního poplatku, a to v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši poměrné dle neúspěchu žalovaného. Výše poměrné části soudního poplatku činí dle položky 7 sazebníku soudních poplatků při výši základu poplatku vypočteného dle § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích 6 474 Kč Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).