18 C 51/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 99 932,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 79 373,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 373,01 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 20 559,06 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 709,98 Kč za období od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 798,29 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 99 432,07 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 99 432,07 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 559,06 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 454,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 99 932,07 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ banka“) smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se banka zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet a žalovaný se zavázal platit sjednané poplatky. Dne [datum] byla mezi žalovaným a bankou uzavřena smlouva o povoleném debetu, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úroky ve výši 21,90 % ročně a zároveň uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který neuhradil, a banka proto ke dni [datum] celou dlužnou částku zesplatnila. Následně dne [datum] od smlouvy odstoupila. Dlužná částka je tvořená nesplacenou jistinou úvěru ve výši 99 432,07 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 709,98 Kč za dobu od [datum] do [datum] a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 798,29 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Žalovanému zároveň vznikl dluh za neuhrazené smluvní poplatky ve výši 500 Kč. [příjmení] dne [datum] svou pohledávku za žalovaným vyplývající výše uvedených smluv postoupila [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ I- [právnická osoba]“), která jí následně dne [datum] smluvně postoupila žalobkyni. Ta žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval a dlužnou částku ani z části nezaplatil. Žalobkyně tak požadovala, aby jí žalovaný zaplatil jednak nesplacenou jistinu úvěru spolu se souvisejícími poplatky ve výši 500 Kč, dále smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru za období ode dne následujícího po zesplatnění úvěru a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru za období ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.

2. Na výzvu soudu pak žalobkyně sdělila, že při schvalování úvěru vycházela banka z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu a jeho žádost pak individuálně hodnotila. Osoba žalovaného byla kontrolována v dostupných registrech, a to bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a databázi [stát. instituce]. [příjmení] vycházela z údajů ČSÚ. Byl zjištěn průměrný obrat na účtu žalovaného ve výši [částka], žalovaný neměl v době podání žádosti žádné další závazky. Na základě zjištěných informací pak banka v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování dospěla k závěru, že žádná skutečnost nebrání v poskytnutí úvěru žalovanému a jeho žádosti proto vyhověla.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno, nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).

4. Z listiny označené jako smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi bankou a žalovaným. [příjmení] se v ní zavázala zřídit žalovanému běžný účet, poskytovat mu služby přímého bankovnictví a vydat žalovanému debetní kartu. Žalovaný se zavázal za služby poskytované dle této smlouvy hradit sjednané poplatky dle platného ceníku banky. Součást smlouvy tvoří produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky, se kterými byl žalovaný seznámen a ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností banky a žalovaného.

5. Z listiny obsahující tabulku - výpis z osobního účtu žalovaného soud zjistil, jaký byl pohyb na účtu za období od [datum] do [datum]. Žalovaným bylo celkem čerpáno [částka], splaceno [částka].

6. Z listiny označené jako odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že banka s účinností ke dni [datum] odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], a to v důsledku vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu.

7. Z listiny obsahující přehled podacích čísel soud zjistil, že dle banky byla žalovanému dne [datum] odesílána písemnost – odstoupení od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb.

8. Z listiny označené jako vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že banka informovala žalovaného o postoupení její pohledávky vůči žalovanému z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb na [právnická osoba], a.s.

9. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. informovala žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 500 Kč na žalobce.

10. Z listiny označené jako předžalobní výzva od právní zástupkyně žalobkyně adresovaná žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky ve výši 1 952 Kč z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb.

11. Z listiny označené jako návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum] uzavřené mezi bankou a žalovaným soud zjistil, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu do výše 100 000 Kč. Výše úrokové sazby činí 21,90 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit rovněž poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru, jejichž výše byla zjištěna ze smlouvy. Součástí smlouvy je ceník produktů a služeb a všeobecné obchodní podmínky banky.

12. Z listiny označené jako akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum] soud zjistil, že banka sdělila žalovanému, že mu byl poskytnut debet ve výši 100 000 Kč s výší úrokové sazby 21,9 % ročně.

13. Z listiny obsahující tabulku – výpis z povoleného debetu soud zjistil stav účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] [ulice] výše jistiny po splatnosti činí [částka].

14. Z listiny označené jako prohlášení o okamžité splatnosti ze dne [datum] soud zjistil, že banka sděluje žalovanému, že banka ukončila oprávnění žalovaného čerpat úvěr a již vyčerpanou částku prohlásila za okamžitě splatnou, a to v důsledku porušení smlouvy. Zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.

15. Z listiny obsahující přehled podacích čísel od banky adresovaný [právnická osoba], a.s. ze dne [datum] soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému byl odeslán dopis o okamžité splatnosti a výzva k úhradě dluhu dne [datum].

16. Z listiny označené jako vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že banka informovala žalovaného o postoupení její pohledávky vůči žalovanému z povoleného debetu na běžném účtu na [právnická osoba], a.s.

17. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byly žalovanému odesílány dvě písemnosti 18. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. informovala žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy o povoleném debetu na žalobce.

19. Z listiny obsahující seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávek ze [právnická osoba], a.s. na žalobce soud zjistil, že žalovanému byly dne [datum] odeslány dvě písemnosti, a to ve vztahu k povolenému debetu a osobnímu účtu.

20. Z listiny označené jako předžalobní výzva od právní zástupkyně žalobkyně adresovaná žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky ve výši 126 453,70 Kč z titulu smlouvy o povoleném debetu, a to neprodleně.

21. Z listiny obsahující seznam odeslaných předžalobních výzev od žalobkyně soud zjistil, že dle žalobkyně žalovanému byly odeslány dne [datum] dvě písemnosti, a to z titulu povoleného debetu a osobního účtu.

22. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba], a.s., a to pohledávka z debetu na běžném účtu i běžného účtu. Z listiny obsahující potvrzení banky o úplatě dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud zjistil, že ta byla [právnická osoba], a.s. uhrazena.

23. Z tvrzení banky soud zjistil, že banka žalovaného lustrovala v registrech, vycházela z informací sdělených žalovaným, z dat ČSÚ a individuálně žalovaného posoudila s tím, že jeho průměrný obrat na účtu činil [částka] a neměl žádné další závazky. Na základě uvedeného byl povolen debet s limitem 100 000 Kč.

24. Z dat žalovaného z CBL soud zjistil, že subjekt byl hodnocen statutem 1, tedy je v pořádku a nebyla nalezena žádná negativní ifnormace.

25. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

26. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně - bankou k uzavření smlouvy o poskytování služeb, na základě které se banka zavázala zřídit žalovanému běžný účet, poskytnout mu služby přímého bankovnictví a debetní kartu. Žalovaný se zavázal hradit sjednané poplatky dle platných ceníků banky a dodržovat smluvní podmínky. V reakci na porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného, odstoupila banka dne [datum] od smlouvy, o čemž žalovaného vyrozuměla a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky. Mezi bankou a žalovaným byla dále dne [datum] uzavřena smlouvy o povoleném debetu ve výši 100 000 Kč s výší sjednaného úroku 21,90 % ročně. Žalovaný však ani v tomto případě nedodržel sjednané podmínky splácení úvěru a v důsledku porušení smlouvy proto banka ke dni [datum] dlužnou částku vzniklou z titulu smlouvy o povoleném debetu zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalovaným byla postupně čerpána částka celkem 466 353,01 Kč a splacena částka 387 480 Kč. V rozsahu 78 873,01 Kč zůstala vyčerpaná částka neuhrazená. Pohledávka za žalovaným z titulu obou výše uvedených smluv byla následně postoupena přes [právnická osoba], a.s. až na žalobkyni. O postoupení pohledávky jak na [právnická osoba], a.s., tak na žalobkyni, byl žalovaný písemně vyrozuměn.

27. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

28. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

29. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 9 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

31. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] C - [číslo]).

32. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu sdělila, že její právní předchůdkyně žalovaného lustrovala v registrech, vycházela z informací sdělených žalovaným, individuálně žalovaného posoudila s tím, že jeho průměrný obrat na účtu činil [částka], v důsledku čehož došlo bankou ke schválení poskytnutého úvěru. K těmto svým tvrzením ale nedoložila žádné důkazy vyjma tvrzení banky. Avšak i za předpokladu, že by kontrola osoby žalovaného proběhla tak, jak tvrdila žalobkyně, nemohla by být shledána dostatečnou. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, zjistit příjem a výdaje žalovaného, požadovat po žalovaném např. výpisy z účtu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Pouhé formální vyplnění žádosti o sjednání úvěru, je zcela nedostačující. Jiné důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nepředložila, k jednání se nedostavila, a tedy nemohla být ani soudem v tomto smyslu poučena dle § 118a o. s. ř. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavřel, že smlouva ze dne [datum], na základě které byl žalovanému poskytnutý úvěr, je absolutně neplatná.

33. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši celkem 466 353,01 Kč obdržel, ale žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, vrátil pouze částku ve výši 387 480 Kč (jak vyplývá z výpisu z osobního účtu žalovaného), obohatil se co do rozdílu ve výši 78 873,01 Kč na úkor žalobkyně. V rozsahu této částky proto soud shledal žalobu důvodnou a žalobkyni vyhověl. Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do požadované částky 500 Kč z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, jelikož právo žalobkyně na zaplacení této částky vyplývá z tvrzení žalobkyně, která mají oporu v provedených důkazech. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení částky ve výši celkem 79 373,01 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1970 o. z). Při určení splatnosti dluhu vycházel soud z data doručení žaloby žalovanému, tj. ze dne [datum]. Dřívější doručení výzvy k plnění žalobkyně neprokázala, předložila sice seznam odeslaných výzev, avšak z tohoto nelze žádným způsobem ověřit, že výzvy byly skutečně vyjmenovaným adresátům odeslány. Ani zde soud nemohl žalobkyni, s ohledem na její absenci při jednání, poučit ve smyslu § 118a o. s. ř.. Splatnost dluhu proto nastala dle § 1958 odst. 2 a § 1959 písm. e) o. z. uplynutím lhůty 5 dnů, tj. dne [datum]. Žalovaný je tedy v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

35. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše jistiny 79 373,01 Kč a příslušenství, spočívající v úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum], které ke dni vydání rozsudku činí 2 810,67 Kč Celkem byla žalobkyně úspěšná co do částky 82 183,68 Kč. Žalovaný měl úspěch co do výše částky 20 559,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 709,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 3 798,29 Kč a dále úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 99 432,07 Kč od [datum], který ke dni vyhlášení rozsudku činí 31 500,07 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 99 432,07 Kč od [datum] do [datum], tj. částky 9 394,28 Kč, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 559,06 Kč od [datum], který ke dni vyhlášení rozsudku činí 728,01 Kč Celkem byl tedy žalovaný úspěšný co do částky 66 689,69 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch ve věci co do 55,2 %, žalovaný pak co do 44,8 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10,4 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 998 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5 100 Kč za každý úkon právní služby vykonaný advokátem (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za každý z těchto úkonů. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy 23 600 Kč. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 10,4 % pak činí 2 454,40 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).