18 C 55/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná dne datum cestovala prostředkem veřejné hromadné dopravy (linkou 220) provozovanou žalobkyní a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Tím porušila své povinnosti cestujícího. V důsledku toho má žalobkyně právo na úhradu jízdného ve výši částka a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) ve výši částka. Ke stejné situaci dále došlo dne datum v lince A, za což požaduje žalobkyně uhrazení shodných částek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

6. Žalovaná byla dne datum v 6:54 hodin kontrolována při přepravě v prostředku hromadné dopravy na lince č. hodnota a na výzvu se neprokázala platným jízdním dokladem. Za to jí bylo naúčtováno jízdné částka a přirážka částka, tedy ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami a tarifem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Tyto částky žalovaná na místě nezaplatila. Stejná situace se opakovala dne datum v 5:46 hodin na lince A. Žalobkyně žalované datum odeslala předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k úhradě dluhu.

7. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Nárok žalobkyně posuzoval soud podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném do datum, a § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném do datum. Z této právní úpravy plyne cestujícímu povinnost na vyzvání oprávněného pracovníka kdykoli během přepravy nebo v okamžiku vystoupení z vozidla předložit k nahlédnutí jízdní doklad, přičemž cestující, který se nemůže na vyzvání prokázat platnou jízdenkou, zaplatí jízdné a dopravce je dále oprávněn od něj požadovat zaplacení přirážky, která nesmí být vyšší než částka. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně platných v době kontroly činila přirážka právě částka.

8. V daném případě má soud za prokázané ze zápisů o provedené přepravní kontrole, že se žalovaná při dvou kontrolách prováděných pracovníkem žalobkyně neprokázala platným jízdním dokladem a nezaplatila přirážku k jízdnému. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb.) ode dne následujícího po dni, kdy bylo po žalované požadováno zaplacení jízdného a přirážky, tj. ode dne přepravní kontroly.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši částka a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce částka za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba a předžalobní výzva k plnění). Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.