18 C 65/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 128 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 128 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 992,68 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 128 Kč od datum do datum a ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 5 128 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvou o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 1 928 Kč. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 26 týdenních splátek po 228 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze 800 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Ke dni datum, kdy byla pohledávka poustoupena na žalobkyni na základě smlouvy, činila dlužná jistina částku ve výši 3 460,19 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 1 667,81 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 5 128 Kč za období od datum do datum ve výši 5 992,68 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5 128 Kč od datum do zaplacení.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum uzavřely smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný spolu s příslušenstvím zavázal hradit v pravidelných 26 týdenních splátkách po 228 Kč. Strany si sjednaly, že žalovaný bude půjčku splácet společně se souhrnným poplatkem za půjčení finančních prostředků. Žalovaný však nedodržel svůj závazek splácet poskytnutou půjčku řádně a včas, neboť ke dni datum uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze 800 Kč, takže dlužná jistina činila 3 460,19 Kč a dlužný souhrnný poplatek 1 667,81 Kč. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka ve výši 5 128 Kč s příslušenstvím postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem informován. Jelikož žalovaný žalobkyni nadále ničeho neuhradil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění a vyzvala jej k dodatečnému zaplacení dlužné částky.

6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 657, § 658 odst. 1 a § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o půjčce a § 1879zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za půjčené finanční prostředky (fakticky úrok). Žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a ke dni splatnosti zaplatil 800 Kč. Pohledávka byla následně v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal a na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto návrhu žalobkyně zcela vyhověl a přiznal jí právo na zaplacení jak nezaplacené jistiny ve výši 3 460,19 Kč, tak nezaplaceného smluvního úroku ve výši 1 667,81 Kč, označeného smlouvou jako souhrnný poplatek. Výši smluvního úroku soud v tomto případě neshledal nepřiměřenou, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že v případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s ohledem na vyšší míru rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., za období od datum do zaplacení, jelikož splatnost dlužné částky dle smlouvy nastala marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.