18 C 7/2023

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zvýšení výživného pro zletilého syna jméno celé jméno žalovaného stanoveného naposledy rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, s účinností od datum na částku 7 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum učiněným v rámci řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka domáhala zvýšení výživného na své dva syny - jméno celé jméno žalovaného, narozeného datum a jméno celé jméno žalovaného, narozeného datum. V návrhu uvedla, že oba synové vyrostli, jejich životní náklady se zvýšily. Požadovala, aby bylo výživné na nezletilého jméno zvýšeno na 5 000 Kč měsíčně a na zletilého jméno na 7 000 Kč měsíčně.

2. S ohledem na skutečnost, že syn žalobkyně jméno celé jméno žalovaného byl již v době podání návrhu na zvýšení výživného zletilý a o jeho výživě není tak příslušný rozhodovat opatrovnický soud, bylo řízení o zvýšení výživného pro jeho osobu vyloučeno k samostatnému civilnímu řízení, a to usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum.

3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

4. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

5. Soud vzal z návrhu žalobkyně, obsahu opatrovnického spisu ve věci péče o nezletilého jméno celé jméno žalovaného a provedené lustrace v informačním systému evidence obyvatel za prokázané, že jméno celé jméno žalovaného, datum narození je synem žalobkyně a žalovaného a v době podání návrhu na zvýšení výživného mu bylo 19 let.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. jméno celé jméno žalovaného, jako syn žalovaného, má nepochybně ve smyslu výše uvedených ustanovení právo na výživné po dobu, a to po celou dobu, po kterou není schopen se sám živit. Ve smyslu § 915 odst. 1 o.z. má být životní úroveň dítěte a rodiče zásadně shodná a od toho by se také měla výše vyživovací povinnosti odvíjet. S ohledem na zletilost jméno celé jméno žalovaného a jeho plnou svéprávnost ve smyslu § 30 o.z., je ale oprávněným k podání návrhu na úpravu vyživovací povinnosti podat výhradně on sám (případně v zastoupení na základě plné moci), nikoliv žalobkyně. Jelikož navrhovatel není osobou nezletilou, nejedná se o řízení ve věci péče soudu o nezletilé, nýbrž o sporné civilní řízení. Žalobkyně byla s tímto stanoviskem soudu v rámci předvídavosti soudního rozhodnutí seznámena. Žádným způsobem ale nereagovala, nevzala žalobu zpět ani neučinila jiný procesní návrh. Soudu nebyla doložena plná moc, která by osvědčovala, že žalobkyně byla k podání návrhu zletilým jméno celé jméno žalovaného zplnomocněna a nic tomu nenasvědčovalo ani z obsahu spisu či samotného podání žalobkyně. Soudu proto nezbylo, než podanou žalobu s ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně zamítnout v plném rozsahu. Návrh žalobkyně na zvýšení výživného pro nezletilého jméno celé jméno žalovaného byl soudem projednán a bylo o něm rozhodnuto v rámci opatrovnického řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 25 P 172/2014.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.