18 C 98/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Jindřichem Lvem sídlem Belgická 196/38, 120 00 Praha 2 - Vinohrady proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený 31. 1. 2004 bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 500 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 500 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 8 314 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 30. 12. 2024 uzavřela smlouvu o nájmu jednolůžkového pokoje č. 22 o celkové ploše 13,9 m2 v objektu na adrese , adresa, a následně dne 5. 3. 2025 dodatek k této smlouvě, čímž došlo ke zvýšení ceny nájemného z 6 000 Kč na 6 500 Kč. Ve shora uvedené nájemní smlouvě ve znění jejího dodatku se žalovaný zavázal platit měsíčně nájemné 6 500 Kč, a to vždy do 15. dne každého daného měsíce k rukám žalobkyně. Žalovaný do dnešního dne neuhradil celkové nájemné ve výši 13 000 Kč za následující období – dlužné nájemné za září 2025 splatné ke dni 15. 9. 2025 a říjen 2025 splatné ke dni 15. 10. 2025. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužného nájemného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalobkyně s žalovaným dne 30. 12. 2024 uzavřela smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byl jednolůžkový pokoj č. 22 o celkové ploše 13,9 m2 v objektu na adrese , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč měsíčně, a následně dne 5. 3. 2025 dodatkem k nájemní smlouvě, čímž došlo ke zvýšení ceny nájemného z 6 000 Kč na 6 500 Kč. (důkaz: smlouva o nájmu ze dne 30. 12. 2024 a dodatek ke smlouvě ze dne 5. 3. 2025). Dne 21. 11. 2025 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného nájemného za měsíce září a říjen 2025 a úroků z prodlení, a to nejpozději do 28. 11. 2025 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 21. 11. 2025).

6. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný se zavázal platit nájemné za pokoj od 5. 3. 2025 ve výši 6 500 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil nájemné za měsíce září a říjen 2025.

7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy.

8. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání na dobu určitou blíže specifikovaný pokoj a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni pravidelně sjednané nájemné. Žalovaný své povinnosti platit pravidelně nájemné nedostál, když po čase je přestal platit a dostal se do prodlení. Žalovaný však na svém dluhu žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní výzvu. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný žalobkyni cokoli zaplatil; žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl a svůj dluh vůči žalobkyni nikterak nezpochybnil. S ohledem na výše uvedené proto soud v I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč, jež představuje nárokované dlužné nájemné za měsíce září a říjen 2025. Zároveň, jelikož se žalovaný dostal s placením svého dluhu do prodlení, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z jednotlivých splatných nájemných do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

12. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 4 860 Kč za tři úkony právní služby po 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy se základním skutkovým a právním rozborem a sepis podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. 1 304,10 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 8 314 Kč. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).