21 C 379/2010

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s přísl. a vzájemným návrhem žalovaného ve výši částka

I. Pokud se žalobci a) a b) domáhali po žalovaném zaplacení částky [částka] tak, že k rukám žalobce a) uhradí [částka], k rukám žalobce b) dalších [částka], u každého z nich s úrokem z prodlení od [datum] ve výši 7,75 % ročně až do zaplacení, žaloba se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na vzájemném návrhu žalovaného částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši s 9,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 8 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 7,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 7,50 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 7,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 7,50 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 8 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 8,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 9 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 7,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 7,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], s 10,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] od [datum], s 14 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do [datum], a dále s ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Pokud se žalovaný po žalobcích a) a b) domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prolení od [datum] do zaplacení, vzájemný návrh žalovaného se v této části zamítá.

IV. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně 55,4% náhrady nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

V. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu Praha - západ na nákladech státu částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - západ na nákladech státu částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], uvedli, že žalobci jako objednatelé a žalovaný jak zhotovitel uzavřeli smlouvu o dílo dne [datum], kde předmětem smlouvy byly tesařské a pokrývačské práce na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres]. Termín zahájení prací byl stanoven na červenec 2007, dokončení na srpen 2007. Cena díla byla dohodnuta na [částka]. Práce nebyla dokončena ani v termínu ani do zimy 2007. Celkově bylo dílo provedeno nekvalitně s vadami. V únoru 2009 žalobci odstoupili od smlouvy. Žalobci uplatňují náhradu škody z díla žalovaného spolu s vyrovnáním nároku zaniklé Smlouvy o dílo. Co se týká vzájemného návrhu žalovaného, zde uplatňují námitku promlčení.

2. Žalovaný k věci uvedl, že co se týká kvality díla, dílo bylo provedeno kvalitně a řádně. Co se týká odstoupení žalobců, žalobci odstoupili od Smlouvy bezdůvodně a neposkytli žalovanému součinnost dílo řádně dokončit. Žalovaný uplatňuje vzájemný návrh jednak, který vyplývá z rozdílu mezi poskytnutou zálohou a výše bezdůvodného obohacení, kterým se žalovaný na úkor žalobce obohatili, a to z toho důvodu, když vzájemný vztah, právní vztah účastníků zanikl a bezdůvodné obohacení tak spočívá v hotovém díle žalovaného na střeše žalobců poníženém o zaplacené zálohy. Dále součástí vzájemného návrhu žalovaného jsou cestovní výlohy žalovaného, které uplatňuje v souladu s ust. § 642 odst. 1 Starého občanského zákoníku. Navrhl zamítnutí žaloby a vyhovění vzájemného návrhu.

3. V uvedené věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to tím způsobem, že soud žalobu žalovaných zamítl. V té době ještě žalovaný neuplatňoval vzájemný návrh. Tento rozsudek soudu 1. stupně byl potvrzen odvolacím soudem, a to v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. I odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu 1. stupně a odkázal na ně.

4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, o kterém dovolací soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že dovolání vyhověl a zrušil jak rozsudek Krajského soudu v Praze, tak zdejšího soudu a věc vrátil soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud zrušil rozhodnutí obou stupňů z toho důvodu, že se nezabývaly skutečností, že Smlouva o dílo uzavřená mezi účastníky byla uzavřena dle Obchodního zákoníku, naproti tomu žalobci vystupovali v tomto právním vztahu jako spotřebitelé. Za těchto okolností bylo třeba posuzovat, zdali na konkrétní normu, v konkrétní situaci bylo potřeba vážit, zdali postupovat dle Obchodního zákoníku či dle Občanského zákoníku ([ulice] občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., dále jen o. z.). Dovolací soud ve svém rozhodnutí dále uvedl:„ Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

5. K povaze a aplikaci § 262 odst. 4 obch. zák. se Nejvyšší soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v nichž vysvětlil, že toto ustanovení není určeno k ochraně určitých typů smluv, ale k ochraně té strany obchodně závazkového vztahu, která není podnikatelem. Pro posouzení, zda se na určitý právní vztah použije § 262 odst. 4 obch. zák., tedy není rozhodný typ smlouvy, která tento právní vztah založila, ale postavení smluvních stran, konkrétně zda je některá ze smluvních stran nepodnikatelem, a to bez ohledu na to, zda se tento právní vztah řídí úpravou obsaženou v obchodním zákoníku ze zákona podle jeho § 261 nebo podle dohody smluvních stran podle § 262 odst. 1 obch. zák. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud vyložil, že„ obsah § 262 odst. 4, části věty první za středníkem, Obchodní zákoník nelze interpretovat tak, že by snad připouštěl použití všech ustanovení občanského zákoníku lišících se od těch v zákoníku obchodním. Vždy je zapotřebí v konkrétní situaci pečlivě vážit, která že norma směřuje ke skutečné ochraně nepodnikatele, přičemž ji není namístě zaměňovat s tou, jež se pro slabší stranu v daný okamžik zdá jednoduše mírnější.“ Výkladem § 262 odst. 4, části věty první za středníkem, obch. zák. tedy nelze dospět k závěru, že odůvodňuje aplikaci jakéhokoli ustanovení, jež by mohlo být pro spotřebitele výhodnější. Takový závěr je nutno odmítnout již jen proto, že by vnášel do právních vztahů zásadní nejistotu a znamenal by též výrazný zásah do zásady rovnosti účastníků těchto vztahů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

6. Odvolací soud se však tím, zda dovolatelé předmětnou smlouvu o dílo uzavřeli jako podnikatelé či jako osoby, které podnikateli nejsou, vůbec nezabýval. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu (stejně jako z rozsudku soudu prvního stupně) se ani nepodává, z jakých skutkových zjištění vyšel a jakými právními úvahami se řídil, když účastníky uzavřenou smlouvy o dílo posoudil podle ustanovení § 536 a násl. obch. zák. Odvolací soud se omezil na konstatování, že„ účastníci si při uzavření smlouvy o dílo sjednali režim obchodního zákoníku.“ Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že v předmětné smlouvě o dílo jsou dovolatelé označeni toliko jménem, příjmením a bydlištěm a že předmětné dílo bylo prováděno na jejich rodinném domě. Závěr odvolacího soudu, že nebyly splněny předpoklady odstoupení od smlouvy podle § 345 odst. 3, § 346 odst. 1 a § 550 obch. zák., je proto neúplný, a tudíž nesprávný, nebo odvolací soud pominul zvážit aplikaci § 262 odst. 4 obch. zák. a posoudit použití úpravy odstoupení od smlouvy v občanském zákoníku.“ (citováno z rozsudku Nejvyššího soudu v Brně, č. j. [číslo jednací]).

7. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobci jako objednatelé a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli smlouvu o dílo dne [datum], kde předmětem smlouvy byly tesařské a pokrývačské práce na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres]. Termín zahájení prací by stanoven na červenec 2007, dokončení na srpen 2007, cena díla byla dohodnuta na [částka] Smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku. (důkaz: smlouva o dílo) Žalovaný prováděl střechu s dalšími osobami, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (důkaz: výpověď svědků [příjmení] a [ulice]) Stavba započala v termínu. Zpočátku mezi zhotovitelem a ostatními pracovníky a objednateli nebyly žádné konflikty, naopak spolupráce probíhala výborně k oboustranné spokojenosti. Docházelo k podrobné a každodenní kontrole provedené práce, každá závada byla fotograficky zadokumentovaná a zhotovitelé vyzváni k opravě. Většinou se tak ihned stalo, jindy došlo k opravě později. Žalobci neustále vznášeli na zhotovitele nové a nové nároky, zintenzivnili během doby své výtky a nespokojenost. Stavba se tím prodlužovala, po oboustranné ústní dohodě byl posunut termín dokončení. Poslední dva měsíce, kdy žalovaný na stavbě se spolupracovníky pracoval, byly konflikty již velmi vyhrocené, byly jim vyčítány i skutečnosti, které byly zjevně nepravdivé. Na podzim roku 2007 (říjen, listopad), když svědek [příjmení] přijel na stavbu pracovat (pracovalo se prakticky denně – 5 až 7 dní v týdnu, tehdy již byla střecha prakticky hotová, jezdilo se na dodělávky) byl ze stavby vyhozen, a to ještě dříve než začal pracovat, mu ze strany žalobců byla opětovně vytknuta nekvalitní práce a řečeno, ať se sebere a jde pryč. Z jednání žalobců svědek [příjmení] pochopil, že ho vyhazují ze stavby a že se nemá vracet. Žalovaný tehdy na místě přítomen nebyl. Poté již na stavbě žalovaný ani nikdo z jeho spolupracovníků nepracoval. (důkaz: výpověď svědků [příjmení] a [ulice]) Podobným způsobem vyhodili žalobci ze stavby před dokončením díla i tesaře, který zhotovoval krov. (důkaz: výpověď svědka [příjmení]) Podobným způsobem ukončili žalobci ze stavby spolupráci i s [jméno] [příjmení], který pro žalobce prováděl vnitřní zednické práce, a část venkovních zednických prací. Zpočátku byli s prací p. [příjmení] spokojeni, později nesmyslně zvyšovali své nároky. (důkaz: výpověď svědka [příjmení]) Žalobci zaslali žalovanému dopis na adresu uvedenou ve smlouvě datovaný dne [datum], kde uvedli, že vzhledem k tomu, že smlouva je ze strany žalovaného porušována podstatným způsobem, když dosud není dílo dokončeno a tímto odstupují od smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo zasíláno jak doporučeně (a to dne [datum]) tak doporučeně s dodejkou (a to dne [datum]). Žalobce si ani jeden z dopisů nepřevzal a oba se vrátily žalobcům. (důkaz: Odstoupení od smlouvy v obálkách, které byly předsedou senátu otevřeny u jednání soudu) Právní zástupce žalobců adresoval žalovanému dopis s upozorněním, že žalobci odstoupili od smlouvy a vyzval ke schůzce uzavření nároků ze vzájemných vztahů a k celkovému vyřízení věci. (důkaz: dopis právní zástupce žalobců z [datum]). Rozsah díla, který žalovaný u žalobců zhotovil na předmětných tesařských a pokrývačských pracích na stavbě střechy předmětného rodinného domu byl mezi stranami stanoven za nesporný, a to v rozsahu, který byl stanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v jeho znaleckém posudku [číslo] 2009 ze dne [datum] (důkaz: nesporná tvrzení účastníků, znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [číslo] 2009). Výše bezdůvodného obohacení, tedy hodnota díla žalovaného, a to tesařských a pokrývačských prací na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres] činí po odečtení nákladů na opravu vad zjištěné znalci částku [částka] (důkaz: znalecký posudek znalce [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D.).

8. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Žalobci jako objednatelé a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli smlouvu o dílo dne [datum], kde předmětem smlouvy byly tesařské a pokrývačské práce na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres]. Termín zahájení prací by stanoven na červenec 2007, dokončení na srpen 2007, cena díla byla dohodnuta na [částka] Smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku. Žalovaný prováděl střechu s dalšími osobami, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Stavba započala v termínu. Zpočátku mezi zhotovitelem a ostatními pracovníky a objednateli nebyly žádné konflikty, naopak spolupráce probíhala výborně k oboustranné spokojenosti. Docházelo k podrobné a každodenní kontrole provedené práce, každá závada byla fotograficky zadokumentovaná a zhotovitelé vyzváni k opravě. Většinou se tak ihned stalo, jindy došlo k opravě později. Žalobci neustále vznášeli na zhotovitele nové a nové nároky, zintenzivnili během doby své výtky a nespokojenost. Stavba se tím prodlužovala, po oboustranné ústní dohodě byl posunut termín dokončení. Poslední dva měsíce, kdy žalovaný na stavbě se spolupracovníky pracoval, byly konflikty již velmi vyhrocené, byly jim vyčítány i skutečnosti, které byly zjevně nepravdivé. Na podzim roku 2007 (říjen, listopad), když svědek [příjmení] přijel na stavbu pracovat (pracovalo se prakticky denně – 5 až 7 dní v týdnu, tehdy již byla střecha prakticky hotová, jezdilo se na dodělávky) byl ze stavby vyhozen, a to ještě dříve než začal pracovat, mu ze strany žalobců byla opětovně vytknuta nekvalitní práce a řečeno, ať se sebere a jde pryč. Z jednání žalobců svědek [příjmení] pochopil, že ho vyhazují ze stavby a že se nemá vracet. Žalovaný tehdy na místě přítomen nebyl. Poté již na stavbě žalovaný ani nikdo z jeho spolupracovníků nepracoval. Podobným způsobem vyhodili žalobci ze stavby před dokončením díla i tesaře, který zhotovoval krov. Podobným způsobem ukončili žalobci ze stavby spolupráci i s [jméno] [příjmení], který pro žalobce prováděl vnitřní zednické práce, a část venkovních zednických prací. Zpočátku byli s prací p. [příjmení] spokojeni, později nesmyslně zvyšovali své nároky. Žalobci zaslali žalovanému dopis na adresu uvedenou ve smlouvě datovaný dne [datum], kde uvedli, že vzhledem k tomu, že smlouva je ze strany žalovaného porušována podstatným způsobem, když dosud není dílo dokončeno a tímto odstupují od smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo zasíláno jak doporučeně (a to dne [datum]) tak doporučeně s dodejkou (a to dne [datum]). Žalobce si ani jeden z dopisů nepřevzal a oba se vrátily žalobcům. Právní zástupce žalobců adresoval žalovanému dopis s upozorněním, že žalobci odstoupili od smlouvy a vyzval ke schůzce uzavření nároků ze vzájemných vztahů a k celkovému vyřízení věci. Rozsah díla, který žalovaný u žalobců zhotovil na předmětných tesařských a pokrývačských pracích na stavbě střechy předmětného rodinného domu byl mezi stranami stanoven za nesporný, a to v rozsahu, který byl stanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v jeho znaleckém posudku [číslo] 2009 ze dne [datum]. Výše bezdůvodného obohacení, tedy hodnota díla žalovaného, a to tesařských a pokrývačských prací na stavbě střechy rodinného domu v [obec], okres [okres] činí po odečtení nákladů na opravu vad zjištěné znalci částku [částka].

9. Soud nepřipustil žalobci navržené důkazy, a to místní šetření - ohledání stavby, výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a ústavní znalecký posudek vyhotovený žalobci, a to pro nadbytečnost vzhledem ke skutečnostem, které uvádí níže.

10. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, znaleckých posudků a výpovědi svědků.

11. Co se týká hodnocení věrohodnosti svědků, zde soud plně odkazuje na to, co uvedl již v rozsudku ze dne [datum]:„ Co se týká svědků, soud vyslechl celkem tři svědky svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Všichni byli navrženi stranou žalovanou. Soud tyto svědky obecně považuje za věrohodné, nemá důvod pochybovat o tom, že by vypovídali pravdu. Jejich vzájemné výpovědi se shodovali v celku i detailech. Zvláště svědek [příjmení] byl vyslechnut velmi podrobně, jeho výslech trval skoro dvě hodiny, byl podrobně dotazován ke každé jednotlivé fotografii předmětného díla i ke své činnosti. Jeho výpověď nepostrádala vnitřní logiku, na vystupování svědka nebyla žádná nejistota nebo vyhýbání se odpovědi, jak se obvykle objevuje o osob, které hovoří nepravdu. Navíc je třeba uvést, že svědek [příjmení] vůbec nebyl osobně zainteresován ve sporu, sám pro žalobce prováděl jiné práce v domě, přesto jeho výpověď ohledně chování žalobců korespondovala s výpovědí dalších svědků. V tomto směru soud považuje svědky za věrohodné a vycházel z jejich svědeckých výpovědí.“ 12. Jak je tedy zjištěno z provedeného dokazování, žalobci ke konci zhotovení díla vznášeli na žalovaného nové a nové nároky, zintenzivnili během doby své výtky a nespokojenost. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení], tento způsob jednání u žalobců nebyl nějak ojedinělý a výsledkem toho bylo, že žalobci vyhnali žalovaného a zakázali mu vstup na stavbu. Tímto způsobem mu neumožnili jednak dílo dokončit, jednak řádně předat.

13. Po zrušení obou rozsudků Nejvyšším soudem, soud nejprve zkoumal aplikaci právních předpisů na právní vztah mezi účastníky, a to vážní jednotlivých právních jednání účastníků, zdali aplikován [ulice] zákoník (zák.č. 513/1991 Sb.) či Občanský zákoník (tzv. starý o. z. – zák. č. 40/1964 Sb.) tak, aby bylo postupováno v souladu s ust. § 262 odst.4 obch. zák.

14. Vzhledem k tomu, že ust. o. z. v případě odstoupení od smlouvy o dílo je pro spotřebitele příznivější, kdy objednatel v souladu s ust. § 642 odst. 1, může až do zhotovení díla od smlouvy odstoupit. Je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práci již vykonané. Pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Vzhledem k tomu, že se jednalo o písemně uzavřenou smlouvu, bylo třeba odstoupit písemně, v souladu s ust. § 40 odst. 2 o. z. Odstoupeno bylo následně písemně, když bylo doručováno žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě, a bylo mu doručeno bez ohledu na to, že si zásilku nepřevzal. Vzhledem k tomu, co soud zjistil ze skutkových závěrů, kdy žalobci neposkytli žalovanému potřebnou součinnost, naopak jej vyhnali ze stavby, kdy předtím neustále zvyšovali, a to zcela bezdůvodně, své nároky, pak soud shrnuje, že odstoupeno bylo v režimu dle § 642 odst. 1 o. z., a to bez důvodu. Za těchto okolností si pak měli účastníci vypořádat vzájemné nároky na bezdůvodné obohacení. Žalobci se obohatili na úkor žalovaného dílem, které žalovaný zhotovil. Bylo tak třeba zjistit jeho cenu v místě a čase obvyklou. Naproti tomu žalovaný se na úkor žalobců obohatil o zaplacené zálohy.

15. S ohledem na shora uvedené skutkové závěry na právní názor Nejvyššího soudu vzhledem k tomu, že věc bylo nutno po právní stránce posuzovat jinak, než jak původně věc byla žalována, soud na jednání dne [datum] poučil žalobce, resp. jejich právního zástupce, o jiném právním názoru na věc a dále vyzval, v souladu s ust. § 118a odst. 2 o. s. ř., žalobce, aby doplnili svá tvrzení v tom smyslu, když jejich smluvní vztah zanikl a strany si mají vzájemně vrátit svá plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Zároveň byla strana žalující vyzvána na označení důkazů k prokázání těchto tvrzení. Na základě doplnění tvrzení a označení důkazů soud nechal vyhotovit znalecký posudek.

16. Co se týká vzájemného návrhu žalovaného, tento byl uplatněn po zrušení rozhodnutí soudu 1. stupně i odvolacího soudu dovolacím soudem. Původně žalovaný požadoval na vzájemném návrhu částku [částka], následně byla vzájemná žaloba dvakrát vzata zpět a vzájemný návrh byl pak ve výši [částka].

17. Mezi účastníky bylo zároveň stanoveno za nesporné, že záloha poskytnutá žalovanému od žalobců byla v celkové výši [částka], kdy částka [částka] byla od počátku mezi stranami nesporná (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Částku [částka] žalovaný sporoval. Poté, kdy k důkazu bylo provedeno vlastnoručně podepsané potvrzení o převzetí zálohy dne [datum] ve výši [částka] (důkaz: potvrzení o převzetí zálohy ze dne [datum]) žalovaný učinil i tuto částku za nespornou. Soud tedy uzavírá, že celkově na záloze bylo žalobci vyplaceno žalovanému [částka].

18. Proti vzájemnému návrhu žalovaného žalobci uplatnili námitku promlčení. Uvedli, že s ohledem na smlouvu uzavřenou dle Obchodního zákoníku je celý nárok žalovaného promlčen, když tento jej uplatnil po uplynutí promlčecí lhůty. Soud k tomu uvádí, že s ohledem na aplikaci Občanského zákoníku v jiných ustanoveních, domnívá se, že i zde v souladu s judikátem [spisová značka], je možné uplatnit Občanský zákoník, a to konkrétně ust. § 107 odst. 3 o. z. Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí [datum] právě uvedl:„ Ustanovení § 107 odst. 3 o. z. lze aplikovat v případě promlčení i v obchodních závazkových vztazích“. Tímto závěrem změnil ustálenou judikaturu, která v souladu s právním názorem žalobců uváděla, že promlčení u bezdůvodného obohacení se v obchodních závazkových vztazích řídí § 387-408 obch. zák. Žalovaný totiž uplatnil svůj vzájemný návrh právě s ohledem na ust. § 107 odst. 3 o. z., který uvádí, že jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat. Soud v tomto směru uvádí, že na základě tohoto ustanovení nemohl být vzájemný návrh žalovaného vůči žalobcům promlčen, tedy vrácení části zaplacené zálohy, když nebyl promlčen ani návrh žalobců. S ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu, pak lze aplikovat toto ustanovení i v případě, kdy je postupováno dle Obchodního zákoníku.

19. Dále žalovaný ve vzájemném návrhu uplatnil i náhrada účelně vynaložených nákladů v souladu s ust. § 642 odst. 1 o. z. s ohledem na to, že žalovaní odstoupili bezdůvodně v souladu s tímto ustanovením od smlouvy. K tomuto nároku soud uvádí, že žalovaný nedoplnil svá konkrétní tvrzení ohledně shora uvedené částky, když nevylíčil rozhodující skutečnosti týkající se dotvrzení konkrétních cest, kdy konkrétně kolik cest bylo provedeno. V tomto směru žalovaný svá tvrzení nedoplnil (třebaže byl v tomto směru poučen dle § 118a odst. 1 o.s.ř.) a za těchto okolností soud se tedy dále tímto návrhem nezabýval, když se nejednalo o další částku, ale pouze součást vzájemného návrhu, který byl uplatněn ve výši [částka]. Dále soud uvádí, že i kdyby žalobce dotvrdil rozhodující skutečnosti a soud k nim provedl důkazy, když ani důkazy neprováděl za situace, kdy tvrzení nebyla úplná, pak by stejně v této části byl vzájemný návrh na zamítnutí, když podle § 107 odst. 3 o. z. se hovoří o neplatných nebo zrušených smlouvách, kdy jsou strany povinny vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostaly, tedy bezdůvodné obohacení, které by se žalovanému nepromlčelo. Toto ustanovení se však nemůže vztahovat k účelně vynaloženým nákladům, když o těch se v uvedeném ustanovení nehovoří a zároveň se nejedná o obohacení jedné nebo druhé strany.

20. Soud proto uvažoval o vzájemném návrhu pouze, co se týká rozdílu hodnoty díla a zaplacených záloh. Soud dále zjišťoval výši bezdůvodného obohacení žalobců, a to s ohledem na právní názor Nejvyššího soudu. Soud původně zadal věc znalci [celé jméno znalce], který však nebyl schopen tomuto znaleckému úkolu dostát. Následně soud ustanovil nového znalce společnost [právnická osoba], který na dotaz soudu o jakou částku se žalobci obohatili dílem žalovaného, tedy jakou hodnotu měl dům [adresa] stojící na pozemku parc č. st. 585 v k. ú. a obci [obec] v roce 2009 bez díla žalovaného a jakou hodnotu by měl s jeho dílem, přesně tak jak je žalovaný vytvořil, tedy stanovili částkou [částka], poté, kdy byly odečteny náklady na odstranění vad takovéhoto díla. Znalec byl dále vyslechnut u jednání, a to Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D. jako osoba, která je podle ust. § 46 odst. 1 c) vyhlášky o výkonu znalecké činnosti povinna posudek osobě stvrdit. Tento přednesl závěry znaleckého posudku, uvedl, z čeho vycházel a obhájil své závěry. Znalec vycházel ze stavu díla, resp. z rozsahu, který žalovaný vyhotovil tak, jak jej stanovil znalec [příjmení], a jak zároveň účastníci učinili za nesporné. Soud nemá, co by znaleckému posudku vytkl. Znalec přesvědčivě obhájil jeho závěry a soud z této částky vycházel.

21. Jestliže tedy ze znaleckého posudku vyplynula cena díla ve výši [částka], jestliže z nesporných skutečností vyplynula výše zálohy, tedy [částka], pak rozdíl mezi těmito částkami je [částka] ve prospěch žalovaného, jehož plnění bylo tedy o tuto částku vyšší, než jak bylo plněno jemu ze strany žalobců. Proto byla žaloba žalobců zamítnuta a žalovanému přiznána tato do této částky, tedy [částka] a ve zbytku, tedy v částce [částka], byl vzájemný návrh žalovaného zamítnut.

22. Co se týká jednotlivých námitek stran, co se týká námitky strany žalované, že skutečnost, že strany stanovili rozsah díla tak, jak byl zjištěn Ing. [příjmení] v jeho znaleckém posudku, který byl proveden k důkazu, kde se jednalo o přeřeknutí, tak tento názor soud nesdílí. Soud uvedenou skutečnost probíral s účastníky, je o tom rozsáhlý záznam protokolu z jednání z [datum]. Tento protokol byl právnímu zástupce žalovaného doručen již [datum], přesto se tato námitka objevila až v závěrečném návrhu z [datum], třebaže mezitím bylo již další jednání, a to [datum]. Tato námitka je tedy nedůvodná a soud má za prokázaný skutkový děj, jak uváděl shora ohledně rozsahu díla.

23. Co se týká námitky žalovaného ohledně cestovních výloh, o nich soud již hovořil shora, má za to, že žalovaný tuto skutečnosti dostatečně nedotvrdil a zároveň je neprokázal. A zároveň tento nárok je ze shora uvedených důvodů promlčen.

24. Co se týká námitek strany žalující ohledně jejich námitky promlčení vzájemného návrhu žalovaného, k tomu soud uvedl již shora.

25. Co se týká návrhu na provedení znaleckého posudku [právnická osoba], s. r. o., ten soud zamítl, a to pro nadbytečnost, když ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] mohl zjistit dostatečně výši bezdůvodného obohacení.

26. Co se týká nároku z náhrady škody z díla, k tomu soud uvádí, co již uvedl v prvním rozsudku ve věci. V tomto směru byla strana žalující poučena podle § 118a odst. 1 o.s.ř na doplnění tvrzení ohledně rozsahu škody a vzniku škody, příčinné souvislosti a dalších potřebných tvrzení. Jak již uvedeno v prvním rozsudku ve věci, kdy byla žaloba zcela zamítnuta, žalobci do rozhodnutí žádná tvrzení v tomto směru nedoplnili. Následně je s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu soud poučil o jiném právním názoru, tedy že ve věci bude postupováno podle Občanského zákoníku. Soud upozornil na svá skutková zjištění, na svůj názor ohledně skutkového děje tak, jak byl soudem zjištěn a za těchto okolností je vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů. V tomto směru strana žalující doplnila svá tvrzení týkající se bezdůvodného obohacení a jeho vzniku v souladu s ust. § 642 odst. 1 o. z. Pokud strana žalující odkazuje na judikaturu [spisová značka], pak za v tomto případě není použití takovéhoto ustanovení případné, když v tomto případě se nadále již neřešila odpovědnost za vady, a tedy rozdíl mezi odpovědností za vady a náhrada škody a odpovědnost za škodu, ale výše bezdůvodného obohacení, když smluvní vztah mezi účastníky zanikl pro odstoupení.

27. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení Obchodního zákoníku, tedy zákona č. 513/1991 Sb. a Občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb. platných a účinných v době, kdy došlo k předmětnému jednání.

28. Dle ust. § 262 odst. 4 ve vztazích podle § 260 obch. zák., ve vztazích podle § 261 nebo podřízených Obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li to z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného ustanovení této části na obě strany; ust. o. z. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulí a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, jeli to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem nese odpovědnost za porušení povinnosti z těchto vztahů podle o. z. a na její společné závazky se použijí ustanovení o. z.

29. Podle § 642 odst. 1 o. z. až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práci již vykonané. Pokud zhotovitel nemůže její výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

30. Podle ust. § 107 odst. 1 o. z. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení, a kdo se na úkor obohatil. Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat. (odst. 2)

31. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalobci odstoupili písemně od smlouvy za situace, kdy neposkytli součinnost žalovanému a jsou tak povinni zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práci již vykonané (§ 642 odst. 1 o. z.), když, třebaže smlouva byla uzavřena podle Obchodního zákoníku, uvedené ustanovení Občanského zákoníku je pro tento konkrétní případ pro objednatele, pro žalobce, výhodnější (§ 262 odst. 4 obch. zák.) a tedy vzhledem k tomu, že výše bezdůvodného obohacení na straně žalobců s ohledem na výši ceny díla byla vyšší než zaplacená záloha, pak soud žalobu ve výroku I. zamítl a žalovanému v části přiznal jeho nárok vzájemné žaloby, když tento nebyl promlčen (§ 107 odst. 3 o. z.) (výrok II) a v části žalobu zamítl ve výroku III.

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu nákladů řízení ve věci částečně úspěšnému žalovanému, kdy soud má za to, že rozdíl v úspěchu a neúspěchu mezi žalobci a žalovanými je 22,30 % ve prospěch žalobců a 77,70 % ve prospěch žalovaného, kdy žalobci úspěch pouze v části vzájemného návrhu žalovaného ve výši [částka], kde byl návrh žalovaného zamítnut a žalovaný měl úspěch ve výši [částka] na žalobě, která byla zamítnuta a v části [částka] v části vzájemného návrhu, kdy mu bylo vyhověno. Žalovanému tak vznikl nárok na 55,4 % náhrady nákladů řízení. Základem pro výpočet nákladů je částka [částka], tedy součet žalobců a vzájemného návrhu žalovaného, mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak [číslo] - Kč. Náklady se sestávají z těchto položek:. za řízení před soudem prvního stupně - celkem 8 úkonů (převzetí zastoupení, sepis odporu, písemná podání ze dne [datum] a [datum], účast u ú.j. dne [datum], [datum], [datum], [datum]), dva úkony ve výši ½ tarifní hodnoty ve výši [částka] za úkon (účast u jiného soudního roku dne [datum] a [datum]). Za řízení před odvolacím soudem 2 úkony (vyjádření k odvolání, ú.j. [datum]). Za řízení před dovolacím soudem – 1 úkon - vyjádření k dovolání z [datum]. Za řízení před soudem 1. stupně (po zrušení dovolacím soudem) - 19 úkonů (vzájemný návrh z [datum], ú.j. dne [datum], [datum], vyjádření k posudku z [datum], [datum], ú.j. [datum], vyjádření k posudku z [datum], [datum], ú.j. [datum], [datum], vyjádření k posudku z [datum], [datum], vyjádření z [datum], ú.j. dne [datum], vyjádření z [datum], [datum], ú.j. dne [datum], písemný závěrečný návrh z [datum], ú.j. dne [datum]) Dále [anonymizováno] náhrada hotových výdajů po [částka], (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.) daň z přidané hodnoty ve výši [částka] Soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši [částka] Celkem tedy částka [částka], z toho 55,4% je [částka] Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

33. Ve výroku V. a VI. soud účastníkům uložil zaplatit účastníkům náklady státu, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř. v poměru jejich úspěchu. Náklady se stávají ze znalečného, jednak znalce [celé jméno znalce] a jednak společnosti [právnická osoba], které nebyly hrazeny ze zálohy. Znalečné znalci [celé jméno znalce] bylo přiznáno ve výši [částka] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve výši [částka] usnesením z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a dále ve výši [částka] přiznáno usnesením z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] změněno usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] a konečně [částka] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Co se týká znalečného společnosti [právnická osoba] záloha byla vyplacena ve výši [částka] ze strany žalobců a soudem byla přiznána částka ve výši [částka] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].