22 C 14/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba o správu deníčků ve společném jmění manželů

I. Žalobce je oprávněn spravovat 4 záznamní knihy obsahující zápisy žalobce a žalované o jejich nezletilých dětech [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum] (2 svazky záznamních knih), [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) tak, že je oprávněn je mít v dispozici od 1. 1. do 31. 6. každého kalendářního roku, provádět do nich o společných dětech žalobce a žalované zápisy a řádně je opatrovat.

II. Žalovaná je oprávněna spravovat 4 záznamní knihy obsahující zápisy žalobce a žalované o jejich nezletilých dětech [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum] (2 svazky záznamních knih), [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) tak, že je oprávněna je mít v dispozici od 1. 7. do 31. 12. každého kalendářního roku, provádět do nich o společných dětech žalobce a žalované zápisy a řádně je opatrovat.

III. Žalobce je povinen 4 záznamní knihy obsahující zápisy žalobce a žalované o jejich nezletilých dětech [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum] (2 svazky záznamních knih), [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] (1 svazek záznamní knihy) a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] (1 svazek záznamní knihy) předávat žalované vždy 1. 7. příslušného kalendářního roku v místě svého aktuálního bydliště.

IV. Žalovaná je povinna 4 záznamní knihy obsahující zápisy žalobce a žalované o jejich nezletilých dětech [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum] (2 svazky záznamních knih), [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) předávat žalobci vždy 1. 1. příslušného kalendářního roku v místě svého aktuálního bydliště.

V. Žalovaná je povinna předat žalobci 4 záznamní knihy obsahující zápisy žalobce a žalované o jejich nezletilých dětech [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum] (2 svazky záznamních knih), [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, ledaže tento rozsudek nabude právní moci od 1. 7. do 31. 12. příslušného kalendářního roku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal toho, aby mohl spravovat 4 záznamní knihy obsahující zápisy žalobce a žalované o jejich nezletilých dětech [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum] (2 svazky záznamních knih), [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] (1 svazek záznamní knihy) (dále též jako„ deníčky“). Požadoval, aby soud určil, že žalobce je oprávněn deníčky spravovat 6 měsíců v období od 1. 1. do 30. 6. a žalovaná je oprávněna deníčky spravovat 6 měsíců v období od 1. 7. do 31.

12. Uvedl, že žalobce a žalovaná byli manželé a mají společně 3 děti. O jejich životě založili deníčky, do kterých zaznamenávali různé příhody a postřehy z jejich života. Do deníčku přispívali oba z účastníků (jedná o jejich společné dílo), a proto jsou tyto věci součástí společného jmění. Jakmile se účastníci rozešli, nedošlo k uzavření dohody, jež by správu deníčků upravovala. Žalobce má enormní zájem podílet se na jejich správě i po jejich rozchodu (deníčky pro něho mají obrovskou vnitřní hodnotu), ze strany žalované mu to ovšem není umožněno, a to i přestože na to žalovanou opakovaně upozorňoval.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žaloba nemůže požívat právní ochrany, protože její podání je zneužitím práva. Poukázala na to, že mezi účastníky probíhal dlouhý spor, jehož předmětem byla úprava poměrů jejich nezletilých dětí. Z rozhodnutí opatrovnického soudu pak vyplývá, že nezletilé děti vyžadují speciální péči a ta je navíc velmi komplikovaná. Přístup žalobce k nim a podání žaloby v tomto řízení způsobilo, že děti nechtějí k žalobci chodit. Žalovaná též zpochybnila, zda jsou deníčky součástí společné jmění manželů; jedná o její dílo, z čehož má plynout, že podléhají ochraně autorského zákona a nelze je zpřístupnit v rozporu s oprávněnými zájmy autora.

3. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum].

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků rozvedeno.

5. Z rodných listů nezletilých dětí soud zjistil, že oba účastníci jsou jejich rodiče.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zdejší soud zjistil, že nezletilé děti byly svěřeny do péče žalované a žalobci se stanovila povinnost přispívat na jejich výživu (včetně povinnosti uhradit dluh vzniklý na výživném). Též se stanovilo, kdy je žalobce oprávněn se s nezletilými dětmi stýkat. V odůvodnění Obvodní soud pro Prahu 6 uvedl, že ačkoli byly splněny všechny kritéria judikatury Ústavního soudu pro střídavou péči, je třeba s ohledem na konkrétní okolnosti děti svěřit do péče žalované. Střídavá péče by totiž pro děti představovala nepřiměřenou zátěž, přičemž opatrovnický soud vyházel též z jejich přání. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil výrok soudu I. stupně, kterým byly děti svěřeny do péče žalované. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], soud zjistil, že ústavní stížnost žalobce proti rozhodnutím opatrovnických soudů byla pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuta. V odůvodnění Ústavní soud uvedl, že obecné soudy správně dospěly k závěru, že je v nejlepším zájmu dětí jejich svěření do péče žalované, pročež děti výslovně projevily zájem, aby tomu tak bylo.

7. Ve vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] žalovaná uvedla, že účastníci nejsou rozvedeni a žalobce neplatí výživné. Žalobci žalovaná deníčky půjčovala i po rozpadu jejich vztahu, ale po jejich citovém odcizení jí to později začalo být nepříjemné. V deníčcích jsou citlivé informace (např. intimní fotografie), přičemž žalovaná uvedla, že nerozumí, pro jaké účely deníčky žalobce požaduje. Byla ochotna žalobci ofotit ty části deníčků, které žalobce vytvořil, ale to, aby je žalobci musela předávat, považovala za neetické, zvrácené a nemorální.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a doručenky k ní má soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzval k jejich předání, přičemž tato výzva byla žalované doručena. Žalovaná na výzvu reagovala přípisem ze dne [datum], v němž uvedla, že jeho nárok nemůže požívat právní ochrany.

9. Z kopie deníčků založených na č. l. 115 až 198 soud zjistil, že obsahuje zápisy žalobce i žalované o jejich dětech (zápisy žalované jsou psané psacím písmem a zápisy žalobce jsou psané tiskacím písmem), otisky jejich rukou a nohou, diplomy dětí, jízdenky, obrázky, fotografie dětí, vstupenky (např. do kina či na korunovační klenoty), fotografie žalované, oznámení o křtinách, těhotenský test či ultrazvuk. Pokud jde o počet jednotlivých záznamů, žalobce učinil 140 záznamů a žalovaná učinila 45 záznamů, z čehož plyne, že žalobce přispíval do deníčků (v rozsahu, v němž byly soudu předloženy) více než třikrát více.

10. Ke skutečnosti, kdo deníčky ke dni rozhodování soudu disponoval, soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tato skutková zjištění:

11. Ze záznamu z jednání oddělení SPO Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] pořízeného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se na něm účastníci dohodli mj. na tom, že dne [datum] deníčky zašle žalovaná žalobci a dne [datum] žalobce deníčky žalované vrátí.

12. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne k žádosti žalobce o deníčky, žalovaná odpověděla, že„ deníčky si pořiď svoje. Já jsem koupila a založila tyto a nevyhovuje mi posílat je pořád sem a tam. Už jsem to říkala. Diskuze u paní [příjmení] se týkala jednoho konkrétního předání v minulosti a to jsem vyhověla, nicméně nenese to žádný závazek. Nejsem nijak povinná ti je stále posílat. Navíc [anonymizováno] si to opakovaně nepřeje, minule už nechtěl ani [jméno]. Nic ti nebrání opatřit si své vlastní.“ Autentičnost této zprávy jakožto i její obsahová správnost byla žalovanou při jejím účastnickém výslechu na soudním jednání dne [datum] výslovně potvrzena.

13. Na jednání dne [datum] zástupkyně žalované uvedla, že si žalovaná není jistá, kde se deníčky nacházejí. Její zástupkyně žádala, aby do nich mohla nahlédnout, ale žalované se deníčky nepodařilo nalézt.

14. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že se jí deníčky nepodařilo dohledat, z čehož podle ní plyne, že je nemá ve svém držení.

15. Ve svém podání ze dne [datum] s odkazem na obsah záznamu z jednání s OSPOD žalovaná uvedla, že v lednu 2020 (pozn. soudu – rok 2020 plyne z tohoto záznamu i z ostatních dat v tomto textu) je předala žalobci a„ více je již neviděla“.

16. Ve vyjádření k absurdnímu požadavku pana [celé jméno žalobce] prostřednictvím jeho advokáta ze dne [datum] žalovaná uvedla, že deníčky nejsou dlouhodobě v jejím držení, což od začátku uvádí. Dále v tomto vyjádření uvedla, že naposledy je měla žalobci předat do kufru jejich motorového vozidla v době, kdy ještě nebylo soudem rozhodnuto o předávání dětí (pravděpodobně se jednalo o zimu loňského roku).

17. Na svém účastnickém výslechu žalovaná dne [datum] vypověděla, že deníčky sama založila, přičemž žalobce ji několikrát požádal, aby do nich mohl též přispívat, čemuž v době jejich funkčního vztahu vyhověla. K založení deníčků byla inspirována kolegyní ze zaměstnání a zaznamenávala do nich průběh těhotenství a raný věk dětí. Na rozdíl od žalobce neměla v úmyslu do nich přispívat později, kdy děti již byly velké. Žalobce do deníčků totiž zapisoval i svoje životní moudra. Žalovaná deníčky koncipovala jako vzpomínku, kdy by se jí děti někdy v budoucnu chtěly zeptat, jak probíhalo těhotenství apod. Neměla v úmyslu deníčky dětem v 18 letech předávat. V době funkčního vztahu mezi žalobcem a žalovanou byly ukládány do knihovny v chodbě v bytě [ulice]. V lednu roku 2019, kdy z tohoto bytu odcházela, si vzala deníčky sebou, ale následně si je s žalobcem ještě několikrát vyměnili (odhaduje, že přibližně desetkrát). Postupem času však žalovaná žalobci říkala, že jí předávání deníčků není příjemné, protože se v nich nacházejí pro ni citlivé informace. Žádala ho tedy, aby si založil svoje deníčky. Předávání deníčku i nebylo funkční, protože žalobce musela opakovaně urgovat, aby jí deníčky vrátil. Naposledy deníčky viděla nejspíš v zimě roku 2021, nedokázala však sdělit, jestli to tak skutečně bylo. Též nedokázala s určitostí říci, jestli poté byly deníčky předány žalobci. Domnívala se však, že se tak pravděpodobně stalo. Deníčky si s žalobcem předávali společně s dětmi v autě, přičemž obvyklé bylo, že deníčky zůstaly v autě, zatímco děti přišly za rodičem tam, kde bydlel. Otázka předávání deníčků byla z iniciativy žalobce řešena již za přítomnosti OSPOD.

18. Na jednání dne [datum] svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] (dcera účastníků) vypověděla, že deníčky psala především žalovaná. Žalobce se na tom taky podílel, ale nejspíš daleko menší měrou. Co si pamatuje, tak naposled viděla deníčky tehdy, když je žalovaná dávala do automobilu, který si jejich rodiče v tu dobu střídali. Mohlo to být přibližně před dvěma lety (pravděpodobně během pandemie covid-19). Není si jistá, jaké roční období to bylo, nicméně pravděpodobně to nebyla zima. V jejich původním bytě deníčky ukládaly do šuplíku pod televizí v obývacím pokoji společně s dalšími věcmi (např. cestovní pasy apod.). Když ze společného bytu žalovaná odcházela, tak si deníčky vzala s sebou. Později však žalobce požadoval, aby mu byly deníčky předány. Co si pamatuje, tak si myslí, že žalobce deníčky do jejich bytu vracel a nejspíš deníčky dal zpátky do šuplíku. Nicméně není si jistá, jestli se tak skutečně stalo nebo ne, protože to je už dlouhá doba.

19. Na témže jednání svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (starší syn účastníků) vypověděl, že naposledy deníčky viděl přibližně před dvěma roky (pravděpodobně na jaře). Bylo to v roce 2021, tzn. ještě během pandemie covid-19, ale už poté, co odeznělo nejhorší období. Vypověděl, že si pamatuje, jak deníčky žalovaná dávala žalobci do kufru jejich auta. Poté deníčky u žalobce pravděpodobně zůstaly, protože deníčky už neviděl. Neví, zda žalovaná žalobce k vrácení deníčků urgovala. Pokud jde o jejich bývalý společný byt, tak naposledy byly deníčky v šuplíku v obývacím pokoji.

20. A dále na tentýž jednání svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (mladší syn účastníků) vypověděl, že deníčky založila žalovaná, ale žalobce do nich také přispíval. Deníčky viděl naposled přibližně před dvěma lety v situaci, kdy je žalovaná předávala žalobci do kufru auta. Bylo to v roce 2020 (přesně v tom roce, kdy vypukla pandemie covid-19).

21. Z takto provedených důkazů má soud za prokázané, že deníčky měla naposledy k dispozici žalovaná přinejmenším ke dni [datum], což jednoznačně plyne z e-mailové zprávy ze dne [datum], jejíž pravost a správnost byla žalovanou výslovně potvrzena. Bylo prokázáno, že žalobce žalovanou výslovně o předání deníčků požádal, ale ta mu k tomu sdělila, ať si pořídí svoje a deníčky mu neposkytne, protože jí jejich předávání nevyhovuje. Též mu sdělila, že není povinna mu deníčky předávat a pokud se prostřednictvím OSPOD dohodli na jejich předání, týkala se tato dohoda podle ní toliko jednorázového předávání. Tento e-mail koresponduje s tím, co je uvedeno v záznamu z jednání oddělení SPO Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], kdy se v témže roce měli účastníci dohodnout na předání deníčků na přelomu ledna a února, přičemž tato dohoda měla směřovat i do budoucna, což však žalovaná zjevně nedodržovala. O tom, že deníčky má i nadále v držení žalovaná svědčí i skutečnosti uvedené v jejím vyjádření ze dne [datum], kde taktéž opakuje, že deníčky půjčovala i po rozpadu jejich vztahu, ale po jejich citovém odcizení jí to později začal být nepříjemné. V deníčcích jsou citlivé informace (např. intimní fotografie), přičemž žalovaná uvedla, že nerozumí, pro jaké účely deníčky žalobce chce. Byla ochotna žalobci ofotit záznamy, které vytvořil žalobce, ale to, aby je žalobci musela předat, považovala za neetické, zvrácené a nemorální. Byť z tohoto vyjádření nelze na rozdíl od e-mailu ze dne [datum] jednoznačně uzavřít, že v dané době měla deníčky právě žalovaná, tak tento podklad přinejmenším správnost skutkových zjištění z tohoto e-mailu podporuje, protože je s nimi zcela v souladu.

22. Skutečnosti uvedené ve vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] pak dále zpochybňují tvrzení žalované o tom, že po [datum] žalovaná žalobci deníčky později sama předala. Plyne z něho totiž to, že ke dni [datum] žalovaná v rámci své procesní obrany opakovala, že žalobci v prvé řadě deníčky předat nechce s odůvodněním, že je jí toto nepříjemné. Vyjádřila pouze ochotu mu poskytnout kopii části deníčků. Na jednání dne [datum] žalovaná poprvé uvedla, že deníčky mít nemusí (nebyla si tím v danou dobu jistá), přičemž v podání ze dne [datum] uvedla, že je nenašla, z čehož dovozovala, že je musí mít žalobce. V podání ze dne [datum] pak v jednoznačné souvislosti s tím, co je uvedeno v záznamu z jednání oddělení SPO Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] (tj. že si deníčky měla v lednu 2020 předat žalobci) uvedla, že„ Ta mu je předala a více je již neviděla.“. Tvrdila tedy, že deníčky má žalobce, protože mu je v lednu 2020 předala. Jakmile však žalobce e-mailem ze dne [datum] prokázal, že k danému dni měla deníčky u sebe žalovaná, tak svoji obranu opět modifikovala a mj. vypověděla, že deníčky žalobci předala v zimě 2021 s tím, že nedokázala říct, kdy ani to, zda vůbec žalobci byly předány. Důležité je i to, že ani z výslechu nezletilých dětí účastníků nelze dovodit, že by deníčky byly po [datum] předány žalobci. Děti sice shodně vypověděly, že k předání deníčků mělo dojít před dvěma lety (a to na rozdíl od žalované, která toto začala tvrdit teprve, kdy poté, kdy žalobce prokázal předání deníků k [datum]), nebyla mezi nimi však shoda, zda se tak stalo ještě v zimě či až na jaře; tím spíše pak nikoli, zda se tak stalo po [datum]. Jednoznačně přitom nedokázaly odpověď ani na to, zda žalobce deníčky následně vrátil. Z tohoto podle soudu plyne, že se žalované nepodařilo věrohodně prokázat, že by deníčky po [datum] předala žalobci, případně, že se deníčky ztratily.

23. Soud zamítl návrh na výslech svědkyně [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, protože skutečnosti, jež by mohla prokázat při svém výslechu, byly dostatečně prokázány záznamem z jednání oddělení SPO Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], který sama pořídila. Ostatně, skutečnost, že k předávání deníčků skutečně docházelo, resp. kdy k jejich předání došlo naposled, nemohla výslovně potvrdit, protože u něho nebyla.

24. Soud zamítl pro neurčitost též návrh provedení opatrovnického spisu a spisu o rozvodu účastníků, protože se nejednalo o řádně uplatněný důkazní návrh. K upřesnění tohoto důkazního návrhu byla žalovaná soudem na jednání dne [datum] vyzvána, ale na to nijak nereagovala.

25. Na základě provedeného dokazování tak dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná založila v souvislosti se svým těhotenstvím deníčky o svých dětech, do kterých společně se svým tehdejším partnerem a následně manželem přispívali tím, že do nich psali a vkládali fotografie, ultrazvuk, těhotenské testy a vstupenky ze společných akcí. Žalobce se na tvorbě deníčků podílel podstatnou měrou, kdy především v pozdějším věku dětí do nich přispíval ve větším rozsahu než žalovaná. Při jejich rozchodu si žalovaná deníčky ze společného bytu v lednu 2019 sebou odnesla, přičemž na žádosti žalobce došlo k tomu, že si deníčky účastníci několikrát předali. Poté však předávání deníčku začalo žalované vadit, protože v deníčkách jsou pro ni citlivé informace, a proto jejich další předávání odmítla. Z podnětu žalobce se předávání deníčku řešilo i za pomoci OSPOD, kdy v lednu 2020 bylo dohodnuto, že žalobci budou deníčky předány [datum] a žalované budou předány zpět [datum]. Problémy s předáváním deníčků nicméně pokračovaly, přičemž žalobce žalovanou k předání deníčků urgoval, pročež bylo prokázáno, že žalovaný deníčky měla v držení přinejmenším ke dni [datum] a neprokázala, že by je po tomto datu žalobci předala či že je ztratila.

26. Z hlediska právního posouzení soud zvažoval, zda jsou deníčky součástí společného jmění manželů a zda lze tedy na projednávaný případ aplikovat § 728 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

27. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

28. Podle § 708 odst. 2 o. z. společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

29. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

30. Podle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

31. Odborná literatura k tomu uvádí, že„ (v ) § 708 odst. 1 je možné najít nejobecnější vymezení požadavků kladených na součásti SJM. Všechny zde uvedené podmínky musí být dány kumulativně. Součástí společného jmění může být jen to, co: a) má majetkovou hodnotu – do SJM nikdy nespadají předměty bez majetkové podstaty. Majetková hodnota může být kladná (aktiva) i záporná (pasiva). Předmětem společného jmění tedy nemohou být např. osobnostní práva a pochopitelně ani osoby jako takové. Zákonodárce blíže neřeší, zda mohou být součástí společného jmění majetková práva vázaná na osobu jednoho z manželů. V dřívější literatuře byly některé majetkové nároky spojené pouze s osobou jednoho z manželů ze společného jmění vyřazovány (např. právo odpovídající věcnému břemeni spojené s osobou jen jednoho z manželů – srov. [příjmení] 2006 s. [číslo]).“ (viz [příjmení], [jméno], [příjmení], Tereza. § 708 (Společné jmění manželů). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655 až 975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 141, marg. [číslo]).

32. Pakliže jsou deníčky věcí v právní slova smyslu věcí a mají majetkovou hodnotu, pročež se zjevně nejedná o osobnostní či osobní právo, třebaže v jejich případě hraje citová složka podstatnou roli, jsou podmínky § 708 o. z. splněny.

33. Dále platí, že„ (a) by se tedy něco stalo součástí aktiv SJM, musí být splněna dvě kritéria: a) Předmět nabývá jeden manžel nebo oba společně. Majetkovou hodnotu (věc) musí nabýt buď jeden z manželů, nebo oba manželé společně. Pro nabytí aktiv do SJM není rozhodná vůle obou manželů (rozdílně od pasiv – k tomu komentář k § 710). Nabytí majetku tak není vázáno na souhlas či vědomí druhého manžela. Ten má sice za určitých podmínek možnost dovolat se neplatnosti takového právního jednání (§ 714 a 715), nic to však nemění na tom, že se věc stává součástí společného jmění. Z obratu oba manželé společně za trvání manželství je třeba současně dovodit, že SJM je obecnou variantou spoluvlastnického vztahu, pokud něco manželé společně nabývají za trvání manželství. Je-li něco nabyto manžely společně, je to nabyto do SJM (s výjimkami – viz dále). b) Předmět je nabyt za trvání manželství. Základním rozlišovacím kritériem pro určení, které majetkové hodnoty (věci) do SJM patří a které nikoliv, je časová hranice vzniku manželství. To, co nabyl jeden z manželů, popřípadě i oba společně před vznikem manželství, do SJM v zákonném režimu nepatří. Věci nabyté oběma budoucími manžely před vznikem manželství se budou řídit odlišným (dosavadním) právním režimem úpravy majetkových vztahů, tedy především úpravou spoluvlastnictví (§ [číslo] a násl.). Jakkoliv zákonodárce mluví o nabytí za trvání manželství, je zřejmé, že majetkové hodnoty nelze nabývat do SJM, pokud společné jmění neexistuje. Komentované ustanovení je vstupním ustanovením k zákonnému režimu společného jmění. Není-li smluvené modifikace, vzniká tento režim obecně vždy spolu se vznikem manželství. Současně je však zřejmé, že ne nutně v každém trvajícím manželství existuje společné jmění alespoň ve variantě zákonného režimu (k tomu již komentář k § 708 – např. prohlášení konkurzu, režim oddělených jmění, zúžení rozsahu společného jmění). Majetek se stává součástí společného jmění, i když je zcela zjevné, že se na jeho nabytí jeden z manželů vůbec nepodílel (např. proto, že byl [anonymizováno], byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody). Podstatné je pouze to, že byla věc nabyta jedním nebo oběma manžely za trvání manželství.“ (viz [příjmení], Jindřich. § 709 (Aktiva společného jmění manželů). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655 až 975). 2. vydání. [nakladatelství], [rok], s. [anonymizováno], marg. [číslo]). 34. „ O zohlednění vynaložení prostředků ze společného jmění na věci osobní potřeby může být uvažováno až při případném vypořádání SJM nebo jeho části v podobě náhrady toho, co z majetku společného bylo vynaloženo na výlučný majetek jednoho manžela (§ 742 odst. 1 písm. b)). K možnosti užití tohoto pravidla je však třeba se v daných souvislostech stavět spíše restriktivně. K pořizování prostředků osobní potřeby může docházet v mnoha podobách. Vynaložení prostředků ze společného jmění na pořízení věcí sloužících osobní potřebě bude ve většině případů představovat splnění vzájemné zákonné vyživovací povinnosti, resp. povinnosti zajistit stejnou úroveň členům rodinné domácnosti. Bude-li tomu tak, nebude provedení zápočtu dle § 742 namístě. Dle starší judikatury bylo možné započíst vynaložené prostředky ze SJM na pořízení věcí osobní potřeby pouze v případě, kdy byly tyto prostředky vynaloženy na věci nikoliv obvyklé osobní potřeby (např. drahocenný kožich) nebo na věc mající mimořádnou hodnotu – např. vědecká knihovna ([spisová značka]). Z tohoto závěru lze i nadále přiměřeně vycházet. Započtení takového výdaje ze společného majetku na výlučný majetek by mělo být možné pouze tehdy, vymyká-li se pořízení věci osobní potřeby z prostředků SJM z rámce vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely. Předmětem zápočtu by tedy neměly být takové věci, které jsou během manželství běžně pořizovány pro potřeby jen jednoho z manželů z prostředků SJM. Možnost zohlednění vynaložení prostředků ze SJM na věci osobní potřeby při vypořádání SJM je třeba posuzovat vždy případ od případu s ohledem na životní úroveň manželů a majetkové poměry daného manželství (blíže k tomu též komentář k § 742). I nadále lze setrvat na judikatorním stanovisku, že zahrnutí cennějších věcí, byť slouží osobní potřebě jednoho z manželů, do společného jmění jen s ohledem na cenu takové věci v poměru k celkové úrovni rodiny nemá oporu ve znění zákona ([spisová značka]).“ (viz [příjmení], Jindřich. § 709 (Aktiva společného jmění manželů). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655 až 975) . 2. vydání. [nakladatelství], [rok], s. 152 a 153, marg. [číslo])

35. Nejedná se pak ani o žádnou z výjimek § 709 odst. 1 o. z., kdy podle písmene a) tohoto ustanovení sice ze společného jmění manželů jsou vyloučeny věci, jež slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nicméně v řízení bylo prokázáno, že deníčky byly vytvořeny společnou činností obou účastníků. Též bylo prokázáno, že slouží oběma účastníkům jakožto rodičům jejich dětí pro zachování vzpomínek na jejich společnou a dále i samostatnou výchovu. V žádném případě se nejedná o osobní potřebu výhradně jednoho z účastníků.

36. Vzhledem k tomu, že deníčky vytvořili oba manželé za trvání jejich manželství (skutečnost, že první z deníčků o [jméno] byl založen před vznikem manželství není rozhodující, protože podstatnější část byla vytvořena až po jeho vzniku), mají majetkovou hodnotu a nejsou vyloučeny z právních poměrů, pak jsou podle § 708 a § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění účastníků.

37. Podle § 728 o. z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

38. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

39. Totožná výše citovaná odborná literatura k § 728 o. z. uvádí, že nezbytnou podmínkou pro vydání rozhodnutí je to, aby manžel, proti němuž je žaloba podávána, jednal při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti. Taktomu bude např. tehdy, když manžel neefektivně nakládá se svými příjmy, které tvoří součást společného jmění manželů (např. bezúročné půjčky), obdobné znaky však bude naplňovat i jeho jednání, kterým v rámci běžné správy hospodaří s majetkem takovým způsobem, že znesnadňuje či vylučuje užívání této věci druhým manželem. Časté bude rovněž zbytečné či nadměrné přejímání dluhů v souvislosti se správou nebo nedostatečná údržba součásti společného jmění manželů (např. společné nemovitosti), kterou užívá, atp. Problémem může být rovněž nerespektování vůle druhého manžela, libovolné nakládání se kteroukoliv součástí společného jmění manželů, a to bez ohledu na potřeby manžela druhého atd.

40. S ohledem na výše uvedené pak platí, že v řízení žalobce tvrdil, že deníčky má v držení žalovaná, čímž ho vylučuje z jejich užívání, přičemž prokázal, že deníčky měla žalovaná naposledy v držení dne [datum]. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], přiměřeně aplikovatelného i na toto řízení bylo následně na žalované, aby prokázala, že deníčky po [datum] předala žalobci či že jinak jejich držbu pozbyla. To ovšem i přes výzvu soudu podle 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) neprokázala. Pokud tedy žalovaná vylučuje žalobce z užívání deníčků, pak podle § 728 o. z. při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela. Není rozhodující, že manželství účastníků bylo v průběhu tohoto řízení pravomocně rozvedeno, protože podle § 736 o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Námitka žalované, že deníčky podléhají ochraně autorského zákona, je nedůvodná, protože bylo prokázáno, že se jedná o věc vzniklou společnou činností obou účastníků, čehož plyne, že žalobce má k deníčkům totožná práva jako žalovaná. Ostatně, intimní fotografie, jejichž zakrytí se v průběhu řízení domáhala, fotografoval sám žalobce a má je ve svém vlastním počítači či jiném nosiči dat k dispozici.

41. Stejně tak z ničeho nevyplynulo, že by podání této žaloby bylo zneužitím práva. K tomu žalovaná předložila pouze neurčitá tvrzení, přičemž byla soudem podle § 118a o. s. ř., aby svá tvrzení upřesnila a k jejich prokázání navrhla všechny důkazy. Žalovaná pak tvrdila, že zneužití práva má vyplývat z toho, že žalobce podal tuto žalobu v souvislosti s prohraným sporem vedeným před opatrovnickými soudy, kde byly děti svěřeny do péče žalované. K tomu však soud dodává, že z této skutečnosti samo o sobě nelze dovodit, že by podaná žaloba byla zneužitím práva. V průběhu opatrovnického řízení se situace mezi účastníky zjevně dosti vyostřila, to však ještě neznamená, že požadavek žalobce je nemravný. Vždyť i v rámci jednání o mimosoudním vyrovnání žalované nabízel, že se vzdá práva na náhradu nákladů řízení (č. l. 205). Naopak, podle soudu je požadavek na přístup k deníčkům o dětech legitimním požadavkem jednoho z rodičů. Pokud snad žalovaná namítá, že žalobce užívá jejich byt i automobil, zatímco žalovaná musela začít nový život a vše od počátku vybudovat, tak tato skutečnost neosvědčuje nemravnost nároku žalobce, přičemž žalovaná se vyrovnání těchto nároků může domáhat v rámci vypořádání společného jmění manželů.

42. Soud dále v souladu s § 728 o. z. dále posuzoval, jakým způsobem by měly být deníčky spravovány s vědomím toho, že podle § 153 odst. 2 o. s. ř. (tzv. iudicium duplex) není vázán návrhem žalobce. Přihlédl k tomu, že žalovaný na jednání dne [datum] uvedla, že jí nezáleží na tom, jakým způsobem mají být deníčky spravovány, přičemž žalobce již ve své žalobě navrhoval, aby deníčky byly každým z účastníků spravovány po 6 měsících. Soud proto v souladu s návrhem žalobce, který nebyl žalovanou sporován, rozhodl ve výroku I. a II. tohoto rozsudku tak, že žalobce je oprávněn spravovat deníčky od 1. 1. do 31. 6. každého kalendářního roku a žalovaná od 1. 7. do 31. 12. každého kalendářního roku. Obsahem této správy je v souladu s návrhem žalobce oprávnění mít deníčky v dispozici, provádět do nich o společných dětech žalobce a žalované zápisy a řádně je opatrovat. Ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku soud určil, že žalobce je povinen deníčky předat žalované vždy 1. 7. příslušného kalendářního roku v místě svého aktuálního bydliště a žalovaná je povinna předat deníčky vždy 1. 1. příslušného kalendářního roku v místě svého aktuálního bydliště. Vzhledem k tomu, že žalovaná neunesla své důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že deníčky předala žalobci či deníčky ztratila, soud ve výroku V. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovaná je povinna deníčky předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, ledaže tento rozsudek nabude právní moci od 1. 7. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, kdy je oprávněna deníčky opatrovat je žalovaná.

43. Nad rámec výše uvedeného soud připomíná, že tento rozsudek pozbyde svých účinků vypořádáním společného jmění účastníků (např. právní mocí rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění).

44. V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) pro rozhodování soudu v případech podle § 153 odst. 2 o. s. ř (tzv. iudicium duplex) soud rozhodl ve výroku VI. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle ní totiž platí, že v případě iudicia duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva. Rozhodování podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je pravidlem, zatímco rozhodování podle § 142 odst. 3 o. s. ř. je výjimkou uplatnitelnou tehdy, bude-li prokázáno, že došlo ke zneužití práva. Soud pak v tomto ohledu dodává, že nelze dospět k závěru, že by žalovaná svým postojem zneužila svého práva. Námitka, že deníčky nemá ve svém držení, není sama o sobě obstrukční či šikanózní. S ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se reivindikančích žalob soud zkrátka dospěl k závěru, že jelikož žalobce prokázat, kdy žalovaná měla deníčky naposled u sebe, tížilo důkazní břemeno stranu žalovanou, kteréžto neunesla. Z toho však nelze dovozovat, že v dané věci postupovala obstrukčně. Proto soud rozhodl podle výše citované judikatury Ústavního soudu, pročež neshledat, že by byly splněny podmínky pro výjimku z tohoto pravidla.