22 C 68/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a následně postoupenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši celkem částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 52 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však své povinnosti porušil a právnímu předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení zbývající dlužné jistiny ve výši částka a souhrnného dlužného poplatku ve výši částka s tím, že žalovaný uhradil částka. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému předána částka částka v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši částka (celkem částka), a to v 52 týdenních splátkách po částka (smlouva o půjčce). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, v jejichž čl. 5 bylo uvedeno, že veškeré splátky budou nejdříve započteny na úhradu souhrnného poplatku a až poté na úhradu jistiny. V čl. 8 bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou splátky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat úhradu celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku (smlouva o půjčce, smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha této smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného oznámením ze dne datum o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši částka bez příslušenství ve lhůtě 10 dnů po obdržení oznámení a toto oznámení odeslala žalovanému poštou dne datum (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně následně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě postoupené pohledávky, kterou vyčíslila na částka, a to do datum, přičemž tuto výzvu odeslala žalovanému dne datum (předžalobní upomínka, podací lístek).

5. Soud věc posoudil podle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, který na dřívější právní úpravu odkazuje.

6. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

7. Podle § 39 obč. zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Vycházeje ze shora citovaných ustanovení a zjištěného skutkového stavu věci pak soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Tzv. souhrnný poplatek, který nebyl ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách nijak definován, pak plnil funkci úroku, neboť se jednalo svou povahou o poplatek za poskytnutí finančních prostředků. Výše takto sjednaných úroků pak dosahovala 66,4 % ze zapůjčené částky. Obč. zák. sice výslovně nestanovil, do jaké výše lze při půjčce sjednat úroky, v souladu s judikaturou, je však v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. spisová značka), přičemž v dané době činila výše obvyklé úrokové sazby přibližně 13 % ročně. Ujednání o souhrnném poplatku je proto v rozporu s dobrými mravy, nepožívá právní ochrany a jedná se o neplatný úkon ve smyslu § 39 obč. zák.

9. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně, jejíž pohledávka byla postoupena na žalobkyni, zapůjčila žalovanému celkem částka a z této částky žalovaný podle v řízení nezpochybněného tvrzení dosud vrátil pouze částka, uložil soud žalovanému v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Soud současně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky částka za období od datum (sedm dnů po sjednaném datu úhrady poslední splátky) do datum, kapitalizovaný částkou částka, a dále povinnost zaplatit žalobkyni úrok v prodlení v zákonné výši z částky částka ode dne datum do zaplacení. Ve zbývající části pak soud žalobu II. výrokem zamítl s ohledem na neplatnost ujednání o souhrnném poplatku.

10. O náhradě nákladů řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější v této věci byl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.