Okresní soud Praha-západ · Rozsudek

3 C 100/2024

č. j. 3 C 100/2024-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-19 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPZ:2024:3.C.100.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, žespolečnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále též jen „předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byla žalované poskytnuta částka , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Předchůdce žalobkyně před uzavřením označené smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná zároveň v samotné úvěrové smlouvě prohlásila, že věřiteli poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Žalovaná se v označené smlouvě zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku ve výši , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši , částka, , částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (vše souhrnně dále označeno jako „Poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a Poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v celkem , hodnota, týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná se však s placením smluvených splátek dostala do prodlení a na dlužnou částku uhradila celkem pouze , částka, . Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak vzniklo předchůdci žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné jistiny úvěru a dále také úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky a smluvní úrok z úvěru, a to až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně se pak podanou žalobou po žalované konkrétně domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši ve výši , částka, (sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky Poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (tj. úrok ve výši 20,88 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (tj. zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do , datum, ), úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a konečně úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, přičemž se z jednání neomluvila ani nepožádala o jeho odročení.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tuto dohodu uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovanou dne , datum, , přičemž předchůdce žalobkyně dle této smlouvy poskytl žalované částku , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem připojeným k této dohodě. Žalovaná se v této dohodě zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku v celkové výši , částka, . Tuto celkovou částku odpovídající součtu jistiny a všech poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po , částka, , kdy poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Roční úrok byl sjednán ve výši 88 % a předpokládaná RPSN činila 150,23 %.

5. Z listiny označené Karta zákazníka - Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v žádosti o předmětný úvěr uvedla, že je vdaná a má dvě vyživovací povinnosti. Své měsíční příjmy deklarovala ve výši , částka, , přičemž se jednalo o jediný příjem žalované. Jakodalší čisté příjmy domácnosti žalovaná uvedla částku , částka, a své měsíční výdaje žalovaná odhadla částkou , částka, ; tyto údaje pak měly být dle informace uvedené v kartě zákazníka ze strany poskytovatele úvěru ověřeny jednak dokladem o výměře důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a dále nájemní smlouvou a složenkami, jejichž kopie ovšem ke kartě připojeny nejsou. Karta zákazníka je podepsána žalovanou.

6. Z listiny označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaná na splátkách předmětného úvěru uhradila celkem , částka, , a to jednou splátkou uhrazenou dne , datum, .

7. Z částečné kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně částečné kopie její přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena s účinností ke dni , datum, .

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z příslušného podacího lístku soud zjistil, že postoupení předmětné pohledávky za žalovanou žalobkyni bylo ze strany předchůdce žalobkyně žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .

9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a z příslušného podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanou tímto dopisem před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději ke dni , datum, .

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu relevantním pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci:

11. Předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli dne , datum, dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Před uzavřením této smlouvy předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalované předmětný úvěr splácet, přičemž při zjišťování příjmů a výdajů žalované vycházel z jejích prohlášení, kdy žalovaná v žádosti o předmětný úvěr uvedla, že je vdaná a má dvě vyživovací povinnosti. Své měsíční příjmy pak žalovaná deklarovala ve výši , částka, , přičemž se mělo jednat o jediný příjem žalované. Jako další čisté příjmy domácnosti žalovaná uvedla částku , částka, a své měsíční výdaje žalovaná odhadla částkou , částka, . Žalovaná se v označené dohodě zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku v celkové výši , částka, . Tuto celkovou částku odpovídající součtu jistiny a všech poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po , částka, , kdy poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Roční úrok byl sjednán ve výši 88 % a předpokládaná RPSN činila 150,23 %. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na splátkách úvěru celkem uhradila pouze , částka, . Pohledávka předchůdce žalobkyně za žalovanou plynoucí ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ke dni , datum, postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná předchůdcem žalobkyně písemně vyrozuměna. Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzvána dopisem ze dne , datum, , ve kterém byla žalované poskytnuta lhůta k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, .

12. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele se odbornou péčí rozumí taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na kterou je třeba aplikovat právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru se soud nejprve zabýval otázkou, zda předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo.

25. Před poskytnutím úvěru měly být ze strany poskytovatele úvěru řádně zjištěny zejména příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně nicméně k tvrzené výši příjmů a výdajů žalované ničeho nedoložila. K tomu lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

26. Pokud pak žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, tvrdila, že předchůdce žalobkyně deklarované příjmy a výdaje žalované ověřil, což dokládá obsahem zákaznické karty, v níž je zaznamenáno, že žalovaná předchůdci žalobkyně poskytla pro účely posouzení její úvěruschopnosti doklad o výměře důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a dále nájemní smlouvou a dvě složenky, pak soud podotýká, že za situace, kdy spolu se zákaznickou kartou nebyly soudu zmíněné doklady, resp. alespoň jejich kopie předloženy, nepovažuje soud důkaz v podobě karty zákazníka, byť reflektující tvrzené skutečnosti a podepsané žalovanou, za způsobilý prokázat, že schopnost žalované předmětný úvěr splácet byla řádně zjištěna. Soud se totiž může jen domnívat, zda předchůdce žalobkyně označené doklady vskutku měl k dispozici a zejména pak nemůže ověřit, zda obsah takových listin opravdu odpovídá prohlášením žalované.

27. Nad rámec uvedeného je dále třeba poukázat na to, že z provedeného dokazování vyplynulo, že dle obsahu zmíněné karty zákazníka byly deklarované příjmy žalované výrazně nižší než tvrdila žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, . Zatímco žalovaná v kartě uvedla, že jejím jediným příjmem jsou dávky ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně v doplnění žaloby tvrdila, že příjmy žalované činily , částka, , kdy zcela nepřípadně do příjmů žalované zahrnula též deklarované a ničím nedoložené příjmy manžela žalované. Žalobkyně zároveň zcela pominula, že žalovaná dle svého prohlášení měla dvě vyživovací povinnosti, přičemž jako výdaje uvedla zjevně podhodnocenou částku , částka, .

28. S ohledem na vše výše uvedené dle soudu nelze uzavřít, že předchůdce žalobkyně s odbornou péčí a obezřetně posoudil schopnost žalované předmětný úvěr splácet. Úvěr přitom smí věřitel poskytnout spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování dlužníků (spotřebitelů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu , datum, , č. j. , spisová značka, , a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

29. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. V tomto směru soud odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C 679/18 OPR-Finance, podle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o smlouvách o spotřebitelském úvěru (k tomu též rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a mnohé další).

30. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná a neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na úroky, odměny či poplatky.

31. Nad rámec uvedeného soud nemohl nepřihlédnout ke všem okolnostem dané věci, kdy žalované byla poskytnuta částka , částka, , přičemž žalovaná se dle smlouvy zavázala předchůdci žalované vrátit částku , částka, , kdy roční úrok byl sjednán ve výši 88 % a předpokládaná RPSN činila 150,23 %. Soud má za to, že úrok v takové výši je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., jelikož zcela zjevně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, a to i se zohledněním toho, že v případě nebankovních subjektů je možné tolerovat vyšší úrokovou sazbu zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). V dané věci jde též o absolutní neplatnost ve smyslu § 588 o. z., neboť předmětná smlouva se zjevně příčí dobrým mravům tím, že sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

32. Z konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie totiž vyplývá, že ustanovení směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že pro účely posouzení, zda je výše odškodnění ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy k této směrnici požadovaného po spotřebiteli, který neplní své závazky, nepřiměřená, je třeba hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí v dotyčné smlouvě bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě, a že vnitrostátní soudy případně musí, na základě čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, vyvodit veškeré důsledky ze zjištění, že jsou některé klauzule zneužívající, a to vyloučit všechny tyto zneužívající klauzule, aby se ujistily, že pro spotřebitele nebudou závazné (srov. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /14 , jméno FO, a , jméno FO, proti , právnická osoba, .). V bodu 100 tohoto rozsudku Soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soud, který konstatuje, že několik klauzulí ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem má zneužívající povahu ve smyslu směrnice 93/13/EHS, musí vyloučit všechny zneužívající klauzule, a nikoli jen některé z nich. V citovaném rozsudku Soudní dvůr připomněl, že vnitrostátní soudy mají povinnost vyloučit použití zneužívající klauzule, aby vůči spotřebiteli nevyvolávala závazné účinky, avšak nemají pravomoc měnit její obsah. Vyjma vyloučení zneužívajících klauzulí totiž musí tato smlouva v zásadě nadále existovat bez jakékoli jiné změny, je-li v souladu s vnitrostátním právem taková další existence smlouvy právně možná.

33. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná jako celek i rovněž podle ustanovení § 588 o. z. ve spojení s § 576 a 577 o. z. a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud je povinen k této neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu.

34. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované částku , částka, , přičemž z tvrzení samotné žalobkyně rovněž vyšlo najevo, že žalovaná uhradila na splátkách úvěru celkem částku , částka, , dospěl soud k závěru, že se žalovaná v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, bezdůvodně obohatila. Aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětného nároku na vydání bezdůvodného obohacení pak byla prokázána postupní smlouvou ze dne , datum, . Soud proto žalobě co do uplatněného nároku na zaplacení částky , částka, vyhověl s tím, že dovodil splatnost pohledávky ke dni , datum, , kdy uplynula lhůta k zaplacení dlužné částky dle předžalobní výzvy ze dne , datum, , a žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětné pohledávky. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

35. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, pak soud žalobu zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř., avšak s tím, že žalovaný, který byl ve věci z větší části úspěšný, nebyl v průběhu řízení aktivní, ve věci se nevyjádřil, a žádné náklady mu tak v řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.